Otázky a odpovědi - strana 183

Jsem osoba podnikající, uplatňující výdaje paušálem v § 7, řemeslná živnost 80 %. Daňový základ v § 7 je 45 682 Kč. Pronajímám nemovitou věc v § 9, kde neuplatňuji výdaje procentem, lépe řečeno, neuplatňuji výdaje žádné. Daňový základ v § 9 je 108 000 Kč. Můžu v daňovém přiznání uplatnit slevu na dítě?

Zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce a pošle je domu za 60 % z minimální mzdy - 5 940 Kč hrubá mzda. Jaký vyměřovací základ bude pro odvod sociální a zdravotního v případě, že 60 % je pod minimální mzdou?

Pokud jsem fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH, výdaje uplatňuji paušálem 60 % a vezmu si zaměstnance na dotaci 16 000 Kč měsíčně, vstupuje přijetí dotace do obratu pro plátcovství DPH a přijatá dotace také podléhá výdajům paušálem 60 %?

Jsem jednatel a majitel s. r. o, se společností mám uzavřený pracovní poměr - smlouvu o jednatelství a dohodu o provedení práce. Zaměstnancům vyplácíme každý měsíc do mzdy stravenky v hodnotě 80 Kč. Mám na tyto stravenky nárok i já? A tentýž dotaz se týká stravného při služebních cestách, když služebně jezdím po ČR i zahraničí, mám jako jednatel nárok na výplatu stravného nebo nikoli?

Firma (fyzická osoba) hodlá vyslat své zaměstnance do Nizozemka na práce na nemovitosti (řemeslníci-elektrikáři). Budou zde pracovat 2 týdny, pak se budou vracet zpět do ČR, kde budou týden a pak zase pojedou pracovat. Celá zakázka by neměla trvat déle než 3 měsíce. Prosím o informaci, jak to bude s odvodem sociálního a zdravotní pojištění a daně z příjmů v jejich mzdách? Budu stále odvádět odvody z mezd do České republiky? Je potřeba tyto skutečnosti hlásit na okresní správu nebo zdavotní pojišťovnu? Na co si máme dát pozor?

1. Musí zaměstnanec doložit k daňovému přiznání za rok 2015, že byla ukončena živnost v roce 2014? 2. Zaměstnanec, který neměl v roce 2015 žádné příjmy z živnosti a v průběhu roku 2015 tuto živnost pozastavil, musí být tato živnost doložena papírem o pozastavení živnosti?

Fyzická osoba obdržela příjem od obce za pomoc při příležitosti spuštění web. stránek ve výši 15 000 Kč. Je tento příjem dle § 10 osvobozen? Obec vystavila FO darovací smlouvu. Dle mého názoru se o darovací smlouvu nejedná. FO obdržela peníze za práci pro obec.

Jsem OSVČ, podnikám v maloobchodě. Uplatňuji výdaje procentem z příjmů ve výši 60 %. Od roku 2015 mám manželku jako spolupracující osobu. Tržby (příjmy) v roce 2015 činily 2 557 620 Kč. Jak správně rozdělit příjmy a výdaje na manželku v maximální výši a zároveň splnit nově danou maximální výši výdajů 1,2 mil. Kč?

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme sociální zařízení s nepřetržitým pracovním režimem. Zaměstnanci mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Uplatňujeme vyrovnávací období, vše podle legislativy. Zaměstnance dělíme do třech skupin. První skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 2 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/ a denní /7.00 - 19.00/. Druhá skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /19.00 - 7.00/. Třetí skupinu tvoří zdravotní sestry a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /18.30 - 7.00/. Všechny 3 skupiny zaměstnanců pracují v jedné budově, v jednom provozu, někteří na I. oddělení, jiní na II. oddělení a někteří /sloužící noční směny/na obou odděleních. Domníváme se, že první skupina zaměstnanců by měla být zařazena v jednosměnném pracovním režimu, tedy 40 hodin týdně. A druhá a třetí skupina by měla být zařazena jakou dvousměnná, tedy 38,75 hodin týdně. Je toto zařazení správné?

OSVČ zdaňuje výdaje procentem z příjmů. Má příjmy podléhající 80 % paušálu i příjmy podléhající 60 % paušálu. Příjmy dle § 7 odst. 7 písm. a) má ve výši 1 250 000 Kč a příjmy dle § 7 odst. 7 písm. b) pak ve výši 1 130 000 Kč. Celkové příjmy jsou tedy 2 380 000 Kč. Platí při tomto kombinovaném příjmu nějaký strop pro uplatnění paušálních výdajů? Anebo u každé druhu příjmu si může uplatnit plnou procentickou výši z příjmů.

Taneční skupina - kroužek pro dospělé při DDM, vystupuje cca dvakrát ročně na plesech. Příjem z těchto dvou vystoupení je 5 000 Kč. Spadá tento příjem pod § 10, anebo je potřeba toto řešit přes dohodu o provedení práce?

Občan s trvalým pobytem v ČR, s pobytem v ČR nad 183 dní, tudíž rezident, pracoval na Slovensku 2 měsíce v r. 2015, donesl si potvrzení o zdanitelných příjmech na Slovensku. Ostatní měsíce už měl závislou činnost v tuzemsku. Bude tento občan podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2015 v tuzemsku? Do jakého oddílu se uvádějí příjmy ze závislé činnosti na Slovensku, včetně zaplacené daně na Slovensku?

Pracuji a v zaměstnání si uplatňuji daňové zvýhodnění na dítě. Na konci roku podávám daňové přiznání kde uvádím také příjmy dle § 9 - výdaje paušálem. Příjem dle § 9 je vyšší než příjem dle § 6, tzn. ztrácím nárok na daňové zvýhodnění na dítě. Může si ve svém přiznání slevu na dítě uplatnit manžel, když do mého zaměstnání dal čestné prohlášení pro rok 2015, že si dítě neuplatňuje?

Může mít zaměstnanec dvě pracovní smlouvy u dvou zaměstnavatelů, každou na plný úvazek?

Moj manzel je obcan Ceskej Republiky, kde ma trvaly pobyt. Ja mam Slovensku narodnost s trvalym pobytom na Slovensku, ale prechodny pobyt v ČR. Momentalne aj ja aj manzel sme zamestnany vo Velkej Britanii, kde vsetky odvody aj socialne plnime tu v UK. Ja som na zaciatku tehotenstva a chystame sa prestahovat spat do CR, ale s tym, ze by som este rodila tu a dieta by malo Ceske obcianstvo a trvaly pobytv CR, matersku by som zatial poberala tiez tu v UK. Po narodeni dietata by sme sa v ramci dvoch mesiacov prestahovali do CR. Mam narok na rodicovsky prispevok v CR do troch rokov dietata (aj ked materska vyplacana v UK podla ich systemu) a ci je nutne kedze mam uz prechodny pobyt si ziadat o trvaly v pripade, ze narok na rodicovsky prispevok mam. Manzel po navrate do CR bude stale zamestanany v UK, len jeho pracovisko sa zmeni na Cesko a Europu, kde pravdepodobne odvody bude stale platit v UK, kde s nim tiez budeme travit nejaky cas pocas rodicovskej. Mne pracovny pobyt bude trvat aj po navrate do CR s tym, ze po navrate do prace – po materskej a rodicovskej sa zmeni posobisko tiez na Cesko a Europu a v buducnosti sa to zmeni na odvody v CR.  

Dne 17. 8. 2015 nastoupil zaměstnanec po ukončení studií do hlavního pracovního poměru. Požádal o zpracování ročního zúčtování daně za rok 2015. Musí doložit potvrzení o studiu od své školy od 1. 1. do 17. 8. 2015? V pracovním poměru si vydělal cca 95 000 Kč a odvedená daň je cca 19 000 Kč. Může uplatnit slevu na poplatníka (měsíce 1–12) a slevu na studenta (měsíce 1–7) v plné výši? Je v pořádku, že bude přeplatek na dani cca 11 000 Kč?  

Ve smyslu § 7 n. v. č. 567/2006 Sb. činí tento příplatek nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. § 7 však odkazuje také na § 5 odst. 1 téhož nařízení, který pak hovoří o tom, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se hodinové sazby minimální (i zaručené) mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují (to lze pochopit a v tom problém není). A nyní dotaz. Při 40hodinové týdenní pracovní době činí minimální hodinová mzda 58,70 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 10 % této sazby čili 5,87 Kč/hod. Při týdenní pracovní době 38,75 hod. (dvousměnný provoz) činí minimální hodinová mzda 60,60 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 6,06 Kč/hod. Při týdenní pracovní době 37,5 hod. činí minimální hodinová mzda 62,60 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 6,26 Kč/hod. Bude se tedy příplatek za ztížené pracovní prostředí též zvyšovat – viz hodnoty tučně – anebo zůstává jeho výše na 5,87 Kč/hod.

Naše firma a. s. se rozhodla uzavřít smlouvu s pojišťovnou a zaplatit za zaměstnance "Pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli". Pokud by následně přišlo pojistné plnění za takovou škodu, pak by náleželo firmě a bylo zaúčtováno do výnosů. Jde o benefit pro zaměstnance? Jak je to s daní s příjmů právnických osob (jde o daňově uznatelné náklady ve firmě?) a jak s daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců?

Fyzická osoba, neplátce DPH, uplatňuje v daňovém přiznání výdaje paušálem (podnikatelská činnost nákup a prodej zboží). V roce 2015 měla však i příjmy z pronájmu movitých věcí (sportovní vybavení), jakou % výši výd. paušálu uplatní u pronájmu a vykáže tento příjem samostatně v DP? Může uplatnit slevu na studenta (OSVČ je studující) a v jaké výši a musí doložit potvrzení o studiu?

Občan ČR pracuje ČR od 1. 1.-11. 1.2015. Za toto období dosáhl příjmu 17 000 Kč, uplatňoval odpočet na jedno dítě a byla mu odvedena záloha na dani. Od 12.1.15 pracuje pouze ve Švýcarsku, kde také bydlí. Do ČR jezdí je na několik dní v roce. Splňuje tedy definici daňový nerezident ČR. 1. Musí podávat daňové přiznání v ČR a zdaňovat zde i příjmy ze Švýcarska? Pokud ano, jakým způsobem? 2. Pokud nemusí podávat zde daňové přiznání, ale bude chtít vrátit odvedenou daň z pracovního poměru do 11. 1. a uplatnit si odpočet na dítě za 1/15, lze udat do daňového přiznání jen příjmy z ČR?