Otázky a odpovědi - strana 6

Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek? 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak dlouho je zaměstnavatel povinen archivovat předložené docházky od zaměstnanců (evidenci odpracované doby). Na mzdovém semináři lektorka řekla, že na základě GDPR je to pouze 3roky a pak je musíme skartovat. Je to tak správně? A jak je to se skartací exekučních příkazů na zaměstnance, které jsou již zastavené (bylo splněno oddlužením). Můžeme již skartovat? Děkuji za odpověď.

Může být mzdový výměr nižší než zákonná minimální mzda v případě, že zaměstnanci náleží každý měsíc mimořádná odměna? Díky této odměně hrubá mzda zaměstnance dosahuje minimální mzdy v r. 2024. Ve mzdovém výměru je věta „K této základní mzdě Vám může být přiznána prémie v maximální výši 20%“. Je to takhle dostačující? Společnost má směrnici k mimořádným odměnám při práci nad rámec stanovených m2 úklidu ploch na základě které, jsou mimořádné odměny vypláceny.

Na kolik hodin dovolené má zaměstnanec nárok? 1. zaměstnanec - pracuje pouze v pondělí a úterý od 1. 3. 2024 á 8 hodin, tj. 16 hodin týdně, 2 zaměstnanec - pracuje středa - 5,5 hod., čtvrtek - 8,5 hod a pátek 5.5 hod, tj 19,5 hod. týdně, také od 1. 3. 2024 3. zaměstnanec má při plném pracovním úvazku nárok na 25 dnů dovolené. 

le nové legislativy se stravenky a stravenkový paušál sjednocuje na stejné podmínky poskytování. Tedy zaměstnavatel celou částku stravenky má daňově uznatelnou a zaměstnanec nad limit 70 % horního limitu stravného musí dodaňovat (odvádět tedy z této částky i zdravotní a sociální). Je možné, jak tomu bylo dříve, aby zaměstnavatel rozdíl částky nad limit zaměstnanci nedodaňoval, ale dal si tuto část on do daňově neuznatelných nákladů? 

Patří mezi dokumenty, kterých se týká přísnější režim doručování (podle § 334 a násl. ZP) i oznámení uživatele o jednostranném ukončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce, když má za následek i ukončení pracovního poměru zaměstnance k agentuře práce (uplynutím doby určité - 14. den po doručení)? Pracovní smlouva mezi agenturou a zaměstnancem je uzavřena na dobu určitou, vymezenou dobou dočasného přidělení k uživateli.

Dne 20.9.2020 vznik škodní události. Dne 10.11.2020 vyhodnocení MÚ zaměstnavatelem s konstatování kdo a jakým porušením předpisu událost způsobil ( zaměstnanec obdržel). Neobsahuje žádné informace o skutečné škodě ani o úhradě výši škody, kterou by zaměstnavatel po zaměstnanci požadoval. 11.9.2023 zaměstnavatel svým rozhodnutím prostřednictvím škodní komise předepisuje zaměstnanci konkrétní škodu ve výši……. . Zaměstnanec toto rozhodnutí neobdržel. 11.10.2023 zaměstnanec převzal písemnost zaměstnavatele k uznání závazku. 30.10.2023 pojišťovna sdělila zaměstnanci, že škoda je promlčená (§ 629 Oz). Je postup zaměstnavatele správný? Nejedná se ze strany zaměstnavatele o promlčení škody ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec? Do jaké doby může zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat škodu? Je správné tvrzení pojišťovny, že je škoda (vztah zaměstnanec a pojišťovna) promlčen? Lhůta 3 roky pro možné promlčení pojišťovnou začíná plynout vznikem mimořádné události (20.9.2020) nebo dnem, kdy po zaměstnanci zaměstnavatel vyžaduje škodu (11.9.2023)?  

Zaměstnanci mají každoročně možnost si zakoupit "zaměstnanecké akcie" s tím, že za 3 roky obdrží za každou zakoupenou "akcii" určitý počet "akcií zdarma". Hodnota "akcií zdarma" je jim zúčtována v měsíci nabytí jako naturální požitek (odvedeno pojistné a daň z příjmu). Došlo v tomto případě v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 k nějaké změně?

Zaměstnanec předložil k vyplnění "Potvrzení o výši příjmu" pro účely poskytnutí úvěru z banky. Je zaměstnavatel povinen na něj vyplnit i číslo účtu, na které zasíláme zaměstnanci mzdu a údaj o tom, z jakého účtu zasílá mzdu zaměstnavatel? Dosud jsme uváděli pouze banku, nikoli konkrétní číslo účtu zaměstnance a údaj o účtu zaměstnavatele nesdělovali vůbec (kolonku k vyplnění jsme proškrtli). Banka ale nyní trvá na všech údajích. Pokud na to má právo, podle jakého předpisu či zákona. 

Jak se nově počítá doba nepřetržitého odpočinku nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek? Máme první směnu stanovenou na pondělí ranní směnu od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec pracoval celý týden po–pá od 6:00 do 14:00 hod., pak v sobotu pracoval přesčas od 6:00 do 15:00 hod., má tedy denní odpočinek v délce 11 hodin, který končí 02:00 hod. ráno v neděli a na to by měl navazovat nepřetržitý odpočinek v délce 24 hod., který tedy bude končit ve 02:00 hod. ráno v pondělí (11 + 24). A pak normálně tento zaměstnanec nastoupí na běžnou směnu v pondělí ráno v 6:00 hod. Je to tak v pořádku?

Zaměstnavatel (spolek zabývající se ochranou určitých živočichů), který nemá žádné vlastní pracoviště, zaměstnává pracovníky na DPP. Tito zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce např. "Lokality Jizerka a Bukovec v Jizerských horách". Zde tito zaměstnanci vykonávají práci v souvislosti s ochranou přírody. Předem se tedy počítá, že zaměstnanec bude pracovat v terénu a takto je postavena pracovní smlouva. Jedná se v tomto případě o práci na dálku? Pokud ano, mohla by být dohoda o práci na dálku sjednána přímo v pracovní smlouvě (přidáním několika odstavců) a její platnost by skončila s koncem platnosti DPP?

Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?

Je možné uzavřít z brigádníkem dohodu o provedení práce na dobu určitou na celý kalendářní rok, ale bude využíván příležitostně tzn. třeba 4 nebo 5 měsíců v roce? Aby se nemusela uzavírat vždy nová dohoda. V případě, že by se uzavírala vždy nová dohoda na konkrétní měsíc musí se vždy přihlašovat a odhlašovat na správu sociálního zabezpečení?

Jsou již známé hodnoty nezabavitelných částek pro výpočet exekučních srážek pro rok 2024? 

Zaměstnankyně pracuje na zkrácený úvazek středa+čtvrtek (2 × 7,5hod.) Pracovala od 16. 5. 2023 do 31. 12. 2023. Jak to bude s dovolenou: bude mít 47 hod., nebo záleží na tom, že 4 týdny v kuse odpracovala až po 2,5 měsících? Tedy, že nepracovala každý den, pak by to byla polovina. Co je tedy správně?

Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené (160 hodin/rok). Od 12. 9. 2023 do 18. 12. 2023 byla žena v pracovní neschopnosti, následně 19. 12. 2023 nastoupila mateřskou dovolenou. Od ledna do září vyčerpala 6 dní dovolené. Jestliže pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá stejně jako mateřská dovolená jako vykonaná práce, má zaměstnankyně nárok ještě na 14 dní (112 hodin) dovolené. Je to správně?

Zaměstnankyně do 29. 12. 2023 čerpala mateřskou dovolenou, od 1. 1. 2024 má zažádán Úřad práce o rodičovskou dovolenou, od 2. 1. 2024 do 29. 1. 2024 čerpá dovolenou u zaměstnavatele. Dne 1. 1. 2024 byl svátek. Z pohledu mzdového systému mám danou zaměstnankyni ve stavu, aby mohla od 2. 1. 2024 čerpat dovolenou, a proto se za 1. 1. 2024 (pondělí - pracovní den) generuje ve mzdě částka, která náleží za daný státní svátek. Má měsíční mzdu. Je to takto proplacený svátek v pořádku? Od 30. 1. 2024 bude zase vyjmuta ze stavu.

Máme zaměstnance, kteří čerpají neplacené volno, protože už nemají dovolenou, a zaměstnance, který čerpá neplacené volno z důvodu absolvování vojenského cvičení. Započítává se neplacené volno na žádost zaměstnance jako doba odpracovaná pro nárok na dovolenou? 

Dobrý den, poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, pokud odpracují v rámci směny minimálně 3 hodiny a nevznikne jim nárok na cestovní náhrady. Jak se výklad zákona dívá na to, když mám v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Praha a strávím směnu na služební pochůzce po Praze, kde nedostanu tedy žádné cestovní náhrady a zároveň pochůzku trávím v místě výkonu práce dle smlouvy? Můžeme přiznat za ten den paušál? Zaměstnanec pracuje, vykonává práci pro zaměstnavatele, je to v místě sjednaném smlouvou, akorát není fyzicky v kanceláři. V rámci výkonu práce home-office ten paušál přiznáváme. Děkuji.

Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr s měsíční mzdou podepsali na začátku roku 2023 směnový harmonogram, ve kterém jim vyšly směny v průběhu roku na svátky, které také v pořádku odpracovali. Bohužel na vánoční svátky nařízené směny neodpracovali a zůstali na svátky doma, tak jako každý jiný zaměstnanec, a do zaměstnání nešli. Lze těmto zaměstnancům zaplatit sváteční neodpracovaný den jako náhradu /část měsíčního platu za svátek/?