Pracovněprávní vztahy - strana 2

Zaměstnanec je u nás zaměstnán na Dohodu o pracovní činnosti. Původní dohoda uzavřená v roce 2023 skončila k 31. 1. 2024. Druhá dohoda na stejnou činnost je uzavřena od 1. 2. 2024 na dobu neurčitou. Posuzují se pro výpočet nároku na dovolenou obě dohody dohromady a dovolená se tedy vypočítá i z hodin odpracovaných v lednu? Nebo je nutné každou dohodu posuzovat zvlášť a za leden tedy nárok na dovolenou nevznikne?

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.

Máme v Dohodě o provedení práce sjednané pohyblivé složky dle uvážení zaměstnavatele. Existují limity pro vyplácení těchto složek, nebo je to čistě na zaměstnavateli?

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Je-li zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa nebo se tohoto pracovního místa vzdá, má vůči němu zaměstnavatel tzv. nabídkovou povinnost, tj. povinnost mu nabídnout jiné pracovní zařazení (jinou práci) odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jak přistoupit ke splnění této povinnosti v rámci organizační složky státu s širší územní působností, členěné na několik organizačních útvarů?

Je nutné mít u DPP vždy dovolenkový lístek, jako u HPP? I v případě, že by zaměstnavatel dovolenou nařizoval. Případné jaký dokument je nutný evidovat pro případnou kontrolu ze strany státu. 

Naše zaměstnankyně měla požádáno o rodičovskou dovolenou do 31. 8. 2023. Následně si požádala o prodloužení, resp. o poskytnutí neplaceného volna od 1. 9. 2023 do 31. 8 2024 z důvodu péče o dítě do 4 let věku a tím prodloužení rodičovského příspěvku, (dítě se narodilo 11. 9. 2020), zaměstnavatel žádosti o poskytnutí neplaceného volna souhlasil. Nyní bychom chtěli s touto zaměstnankyní ukončit pracovní poměr, za prvé - místo pro ní již nemáme, za druhé, pracuje již někde jinde a víme, že k nám už se nevrátí. Jakým způsobem máme možnost ukončit pracovní poměr, pokud nepřistoupí na ukončení dohodou?

Výkladová stanoviska AKV (XXXII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1. Nařízení práce na dálku a úhrada nákladů * Dle ustanovení § 317 odst. 3 zákona č. 262/2006...

Informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci je klíčovou součástí jakéhokoliv pracovněprávního vztahu, která napomáhá vytvářet transparentní, předvídatelné a spravedlivé pracovní prostředí. V důsledku loňské novely zákoníku se významným způsobem rozšířily informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, především pak informační povinnosti související s obsahem pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Článek se ale zabývá také dalšími informačními povinnostmi plynoucími nejen ze zákoníku práce .

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?

Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek? 

Patří mezi dokumenty, kterých se týká přísnější režim doručování (podle § 334 a násl. ZP) i oznámení uživatele o jednostranném ukončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce, když má za následek i ukončení pracovního poměru zaměstnance k agentuře práce (uplynutím doby určité - 14. den po doručení)? Pracovní smlouva mezi agenturou a zaměstnancem je uzavřena na dobu určitou, vymezenou dobou dočasného přidělení k uživateli.

Dne 20.9.2020 vznik škodní události. Dne 10.11.2020 vyhodnocení MÚ zaměstnavatelem s konstatování kdo a jakým porušením předpisu událost způsobil ( zaměstnanec obdržel). Neobsahuje žádné informace o skutečné škodě ani o úhradě výši škody, kterou by zaměstnavatel po zaměstnanci požadoval. 11.9.2023 zaměstnavatel svým rozhodnutím prostřednictvím škodní komise předepisuje zaměstnanci konkrétní škodu ve výši……. . Zaměstnanec toto rozhodnutí neobdržel. 11.10.2023 zaměstnanec převzal písemnost zaměstnavatele k uznání závazku. 30.10.2023 pojišťovna sdělila zaměstnanci, že škoda je promlčená (§ 629 Oz). Je postup zaměstnavatele správný? Nejedná se ze strany zaměstnavatele o promlčení škody ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec? Do jaké doby může zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat škodu? Je správné tvrzení pojišťovny, že je škoda (vztah zaměstnanec a pojišťovna) promlčen? Lhůta 3 roky pro možné promlčení pojišťovnou začíná plynout vznikem mimořádné události (20.9.2020) nebo dnem, kdy po zaměstnanci zaměstnavatel vyžaduje škodu (11.9.2023)?  

Jedním z případů, kdy je zaměstnavatel povinen za stanovených podmínek uvolnit zaměstnance ze zaměstnání a poskytnout mu v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno, jsou vybrané činnosti zaměstnance na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež. Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP “), řadí tento případ mezi překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Právní úpravu této překážky v práci s účinností od 1. 1. 2024 významným způsobem změnil zákon č. 321/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to včetně zákoníku práce . Účelem následujících řádků je na tyto změny zaměstnavatele i zaměstnance upozornit a blíže je vysvětlit.

Prosincovou novelou zákoníku práce byla uvedena v platnost novinka pro resort zdravotnictví. Počínaje dnem 28. prosince je umožněn výkon práce zdravotnických pracovníků v rozsahu až 24 hodin po sobě jdoucích.

(sledované období: 6. 12. 2023 – 10. 1. 2024)

Výkladová stanoviska AKV (XXXI.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar Přijatá na jednání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 10. 11. a 11. 11. 2023 15. NESPLNĚNÍ...

Jednou z podmínek pro působení odborové organizace u zaměstnavatele a její právo jednat je, že je k tomu oprávněna podle svých stanov. Jakým způsobem je potřeba splnění této podmínky prokázat? Musí odborová organizace stanovy zaměstnavateli předložit?

Dne 27. 12. 2023 byl do Sbírky zákonů rozeslán zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon měl ve své části velmi krátkou legisvakanční lhůtu, neboť velká jeho část nabyla účinnosti již dne 1. 1. 2024. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled základních legislativních změn s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následky úprav přestupků a změny v zákoníku práce týkající se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance.