Byla vyhodnocena data zaslaná do Národního registru nemocí z povolání v Praze 16 hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou k dispozici na internetové stránce http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolaniaohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.
Úvod
Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2015.
Profesionální onemocnění
V roce 2015 bylo u 911 pracovníků hlášeno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 167 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji hlášenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji (99 případů). Incidence profesionálních onemocnění byla 24,4 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2015 (viz tabulka 1).
Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2014 a 2015
| roky | 2014 | 2015 |
|---|---|---|
| počet pacientů | 1065 | 911 |
| muži | 598 | 542 |
| ženy | 467 | 369 |
| nemoci z povolání | 1214 | 1035 |
| ohrožení nemocí z povolání | 36 | 57 |
| profesionální onemocnění celkem | 1250 | 1092 |
| incidence na 100 tisíc pojištěnců | 28,3 | 24,4 |
Legenda: počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2015
Ve srovnání s rokem 2014 (1), (2) klesl v roce 2015 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 158 případů a incidence o 3,9 případů na 100 000 pojištěnců.
Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2015 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 601, tj. 55,0 % případů. Pokles proti roku 2014 o 1 až 113 případů byl v roce 2015 zaznamenán u všech kapitol seznamu nemocí z povolání, kromě Kapitoly II (Nemoci způsobené fyzikálními faktory), kde byl nárůst o 49 případů. Nejčastěji byla hlášena profesionální onemocnění z kraje Moravskoslezského – celkem 395, tj. 36,2 % případů. U dvou pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 13 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (viz tabulka 2).
Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
| Kraj vzniku | Kapitola | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I | II | III | IV | V | VI | ||
| Moravskoslezský | 2 | 256 | 98 | 18 | 20 | 1 | 395 |
| Plzeňský | 0 | 55 | 26 | 21 | 16 | 0 | 118 |
| Jihočeský | 0 | 63 | 16 | 18 | 2 | 0 | 99 |
| Jihomoravský | 0 | 33 | 18 | 11 | 18 | 0 | 80 |
| Středočeský | 1 | 37 | 23 | 4 | 4 | 0 | 69 |
| Olomoucký | 0 | 45 | 1 | 11 | 3 | 1 | 61 |
| Pardubický | 1 | 18 | 9 | 19 | 8 | 0 | 55 |
| Královéhradecký | 3 | 19 | 12 | 10 | 6 | 0 | 50 |
| Ústecký | 0 | 22 | 5 | 6 | 11 | 0 | 44 |
| Zlínský | 0 | 18 | 0 | 10 | 6 | 0 | 34 |
| Vysočina | 0 | 9 | 5 | 8 | 3 | 0 | 25 |
| Hlavní město Praha | 0 | 8 | 1 | 5 | 5 | 0 | 19 |
| Liberecký | 0 | 13 | 0 | 4 | 1 | 0 | 18 |
| Mimo území ČR | 0 | 0 | 0 | 0 | 13 | 0 | 13 |
| Karlovarský | 0 | 4 | 2 | 4 | 0 | 0 | 10 |
| Nerozlišené území ČR | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 2 |
| Celkem | 7 | 601 | 216 | 149 | 117 | 2 | 1092 |
Legenda:
I – nemoci způsobené chemickými látkami
II – nemoci způsobené fyzikálními faktory
III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
IV – nemoci kožní
V – nemoci přenosné a parazitární
VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli
V roce 2015 nejčastěji vznikala profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti CZ_NACE C29 – výroba motorových vozidel se 186, tj. 17,0 % případů, a v odvětví CZ_NACE B05-B09 – těžba a dobývání se 165, tj. 15,1 % případů. Třetí místo v pořadí četnosti obsadilo odvětví CZ_NACE Q86-Q88 – zdravotní a sociální péče s 95, tj. 8,7 % případů.
U pracovníků v odvětví „výroba motorových vozidel“ převažovala zejména onemocnění z přetěžování končetin (107 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (celkem 23 případů, z toho izokyanáty vyvolaly onemocnění 11krát).
Pracovníci v odvětví „těžba a dobývání“ byli postiženi zejména pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění (celkem 100 případů) a nemocemi z vibrací (35 případů).
V rámci odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ vznikala hlavně přenosná a parazitární onemocnění (81 případů, z toho scabies 55krát), dále profesionální dermatózy (8krát) a nemoci z přetěžování končetin (syndrom karpálního tunelu 5krát a entezopatie m. supraspinatus jednou).
Nemoci z povolání
Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání v roce 2015 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 354 případů, z toho 241 případů z přetěžování končetin a 113 případů z práce s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovala kontaktní alergická dermatitida (119 případů), pneumokonióza uhlokopů (94 případů), svrab (57 případů), astma bronchiale (49 případů), artróza kloubů končetin 44 případů (16 případů z vibrací a 28 případů z přetěžování končetin), epikondylitida pažní kosti z přetěžování končetin (38 případů), iritační dermatitida (30 případů), skákavý prst (20 případů), léze ulnárního nervu v oblasti lokte 19 případů (11 případů z přetěžování končetin a 8 případů z vibrací), sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací a alergická rýma (po 18 případech), silikóza plicní (17 případů), tendosynovitida svalů rukou a předloktí (13 případů) a percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (11 případů).
Ostatní nemoci z povolání byly zastoupeny méně často – subakromiální bursitida (9 případů), impingement syndrom a exogenní alveolitida (po 8 případech), Morbus de Quervain (4 případy), hyperkinetická dysfonie (2 případy, jednou ve spojení s uzlíky na hlasivkách), léze menisku a entezopatie m. supraspinatus po jednom případě.
Azbest se jako vyvolavatel profesionálního onemocnění uplatnil v roce 2015 celkem 22krát. Azbestóza byla diagnostikována 8krát, hyalinóza pleury s ventilační poruchou restrikčního typu 5krát, mezoteliom pleury 7krát, mezoteliom peritonea a rakovina plic ve spojení s hyalinózou jednou.
Rakovina plic z radioaktivních látek (2krát) a bazaliom kůže z ionizujícího záření (7krát) byly v roce 2015 hlášeny u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponování ionizujícímu záření v letech 1951–1982.
Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla v roce 2015 diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli exponování křemičitému prachu v letech 1954-2002.
Chemické látky v roce 2015 vyvolaly celkem 3 akutní intoxikace (jednu oxidem uhelnatým a dvě amoniakem) a jednu chronickou intoxikaci z kadmia. Nádor plic vznikl jednou z polycyklických aromatických uhlovodíků a jednou z anorganických kyselin (sírová a chlorovodíková).
Nejčastějším vyvolavatelem profesionálního astmatu byly v roce 2015 mouka a izokyanáty (celkem 14 a 9 případů). U alergické rýmy to byla mouka (8 případů).
U profesionálních kožních dermatóz byly z vyvolávajících nox nejčastěji zastoupeny plastické hmoty (41 případů), ropné výrobky (38 případů), pryž a gumárenské chemikálie (22 případů), čistící a kosmetické přípravky (22 případů), ostatní organické chemické látky (19 případů), chróm, nikl a jiné kovy (13, 12 a 7 případů) a dezinfekční přípravky (5 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle. Latex se uplatnil 6krát, izokyanáty jednou.
Z přenosných a parazitárních onemocnění s interhumánním přenosem byl nejčastěji zastoupen svrab (57 případů). Proti roku 2014 došlo k poklesu o 27 případů. Onemocněli příslušníci policie (2 případy) a pracovníci ze zdravotnictví a sociální péče (55 případů). Nejčastěji šlo o pracovníky sociálních služeb (24 případů).
Akutní virové žloutenky a tuberkulóza plic byly diagnostikovány u sedmi osob, epidemická parotitida u 4 osob, plané neštovice u 3 osob, infekční mononukleóza a herpes zoster u dvou osob, spalničky, rotavirová enteritida, chřipka typu A způsobená virem H1N1, legionellová pneumonie, enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem a mykoplasmový zánět plic vznikly po jednom případu.
Antropozoonóz bylo v roce 2015 diagnostikováno celkem 16 případů. Lymeská nemoc vznikla 9krát, trichofycie 4krát, klíšťová encefalitida 2krát a hepatitida E, erysipeloid a tularémie byly diagnostikovány po jednom případu.
V zahraničí vzniklo přenosné a parazitární onemocnění celkem 13krát. Malárií se nakazili pracovníci v Nigérii (4 případy), v Ghaně (2 případy) a v Súdánu (1 případ). Enteritidy vznikly na Mali (2 případy) a jednou v Afghánistánu. Giardióza a salmonelóza byla diagnostikována po jednom případě na Mali, askarióza vznikla v Afghánistánu (1 případ).
Ohrožení nemocí z povolání
Z jednotlivých diagnóz byl u ohrožení nemocí z povolání v roce 2015 také nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu (41 případů, z toho 32 případů z přetěžování končetin a 9 případů z práce s vibrujícími nástroji).
Jiná onemocnění byla diagnostikována jako ohrožení nemocí z povolání maximálně v 1-5 případech. Jednalo se o percepční kochleární vadu sluchu způsobenou hlukem (5 případů), skákavý prst, impingement syndrom a artrózy kloubů z vibrací (po dvou případech) a M. de Quervain, sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací, astma, alergická rinitida a incipientní katarakta z trinitrotoluenu po jednom případu.
Závěr
V roce 2015 byl ve srovnání s rokem 2014 v České republice zaznamenán pokles počtu hlášených profesionálních onemocnění o 12,6 % případů. V absolutních počtech byl největší pokles (o 64) případů) u spalniček. Menší pokles o 52, 28 a 27 případů byl zaznamenán u pneumokonióz uhlokopů, u kontaktních alergických dermatitid a u svrabu. Také nádorová onemocnění klesla o 16 případů. Naopak počty postižení periferních nervů z přetěžování končetin vzrostly o 61 případů.
Přes výše uvedené skutečnosti, nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2015s vysokou pravděpodobností podhodnoceny, protože hodně osob z obavy ze ztráty zaměstnání své obtíže při periodických preventivních prohlídkách lékaři pracovnělékařské péče nepřiznává.
LITERATURA
[1] Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, Voříšková M, Havlová D: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014. Prakt. Lék. 2015; 95(3): 115-122.
[2] Fenclová Z, Urban P, Pelclová D: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014. BHP 2015; 4: 2-5.