Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací

Vydáno: 30 minut čtení

Muskuloskeletální poruchy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Jednou z priorit evropské agentury EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work) je podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Z tohoto důvodu, se v jednotlivých členských státech Evropské unie, v letech 2020-2022, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.

V současnosti se hledají nové přístupy k technickému řešení problémů nemocí pohybového ústrojí souvisejícího s prací. Jedním z těchto trendů je použití exoskeletů (nositelných kompenzačních pomůcek) na pracovištích. V rámci tohoto vývoje v oblasti práce se však nesmí opominout i případná nová a nově vznikající rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, která může zavádění těchto nových trendů sebou přinést.

[1], [2], [3]

1. Nemoc související s prací versus nemoc z povolání

V rámci uvedené problematiky je zapotřebí rozlišovat mezi pojmem „nemoc související s prací“ a „nemoc z povolání“.

„Nemoci související s prací“ (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti. Nemoci související s prací nejsou hrazeny pojišťovnou.

„Nemoci z povolání„ (NzP) jsou akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví a nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických a jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek, uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemoci z povolání jsou hrazeny pojišťovnou. Mezi nejčastěji se vyskytující diagnózy patří syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergický ekzém, svrab, uhlokopská pneumokonióza, astma bronchiale a další.

Evropský seznam nemocí z povolání

Důležitým dokumentem na úrovni EU je „Doporučení Komise č. 90/326/EEC k přijetí Evropského seznamu nemocí z povolání“ a „Doporučení Komise č. 2003/670/EC k Evropskému seznamu nemocí z povolání“.

Doporučení Komise č. 2003/670/EC doporučuje členským státům zavést vnitrostátní právní předpisy týkající se vědecky prokázaných nemocí z povolání a jejich kompenzace, prevence a shromažďování statistických údajů.

Národní registr nemocí z povolání

Národní registr nemocí z povolání (NRNP) od svého založení v roce 1991 byl veden Centrem pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze jako Centrální registr nemocí z povolání. Zákonem č. 156/2004 Sb. byl pod názvem „Národní registr nemocí z povolání“ zařazen mezi zdravotní registry, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS), nyní zakotvený v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Správcem NRNP je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, zpracovatelem je Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze.

Statistika nemocí z povolání v Evropské unii

Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl NRNP napojen na statistický systém Statistického úřadu Evropské Unie (EUROSTAT). V rámci mezinárodní spolupráce se informace o nemocech z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášených v ČR každoročně předávají Eurostatu do systému European Occupational Diseases Statistics (EODS).

Souvisejícím dokumentem je nařízení č. 1338/2008 EP a Rady o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

Muskuloskeletální poruchy související s prací

V souladu se strategickým rámcem EU pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2014–2020 je jednou z priorit agentury EU-OSHA podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací.

Mezi nemoci související s prací patří:

  • muskuloskeletální poruchy,
  • stres a duševní poruchy,
  • nádorová onemocnění související s prací,
  • onemocnění kůže,
  • nemoci související s prací způsobené biologickými činiteli.

Bolest, nepříjemné pocity nebo snížená funkčnost zad, krku nebo končetin jsou v dnešní době běžným jevem u zaměstnanců. Tyto zdravotní potíže se obvykle označují jako muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal Disorders).

Mezi fyzikální faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch patří:

  • provádění opakovaných, nadměrných nebo prudkých pohybů,
  • ruční manipulace s břemeny (zejména při naklán

Související dokumenty

Související články

Negativní vliv azbestu jako příčiny nemocí z povolání nadále přetrvává
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Pozor na riziko vzniku profesního astmatu a dermatitidy
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Negativní vliv azbestu jako příčiny nemocí z povolání nadále přetrvává
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016
Pozor na riziko vzniku profesního astmatu a dermatitidy
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015
Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací jako nejčastější nemoc z povolání
Manipulace s pacienty - prevence muskuloskeletárních poruch
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020
Profesionální onemocnění hlášená v ČR v roce 2018
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2021
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022

Související otázky a odpovědi

Ohrožení nemocí z povolání
Šetření nemocí z povolání
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Práce ve výškách
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Krácení bolestného
Pracovní úraz ve státní správě, bolestné a ztížení spol. uplatnění
Pracovní úraz a daňový náklad

Související předpisy

156/2004 Sb. , kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
262/2006 Sb., zákoník práce
104/2012 Sb. o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání)