Člověk je při práci vystaven působení rizikových faktorů, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví. Tyto faktory pracovního prostředí se mohou projevit vznikem nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice. Příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu může být jednostranné a nadměrné přetěžování ruky a zápěstí, působení vibrací přenášených na ruce, nebo kombinace obou těchto faktorů.
1. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3)
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Průzkum ESENER 3 uskutečnila EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v roce 2019, přičemž bylo dotazováno více než 45 000 podniků ve 33 zemích.
Z průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště nejvíce trápí poruchy pohybového aparátu (MSD – Musculoskeletal Disorders) a psychosociální rizika (PSR – Psychosocial Risks).
Muskuloskeletální poruchy související s prací postihují záda, krk, ramena a horní i dolní končetiny. Patří mezi ně všechna poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání. MSD související s prací jsou tedy postižení tělesných soustav, jako například svalů, kloubů, šlach, vazů, nervů, kostí a oběhového systému, které způsobuje nebo zhoršuje převážně práce a působení bezprostředního prostředí, v němž je práce vykonávána.
Muskuloskeletální poruchy patří mezi „nemoci související s prací“. Nemoci související s prací (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti.
Mezi fyzikální faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch patří:
- provádění opakovaných, nadměrných nebo prudkých pohybů,
- ruční manipulace s břemeny (zejména při naklánění a vytáčení trupu a manipulace s nadlimitními břemeny),
- zaujímání nepřirozených nebo statických poloh,
- používání vibračních nástrojů (práce s ručně ovládanými pneumatickými nástroji a zařízeními),
- práce v chladu nebo nadměrném teple,
- práce při nedostatečném osvětlení,
- práce v hlučném prostředí,
- práce v rychlém tempu,
- dlouhé sezení nebo stání ve stejné poloze.
V rámci průzkumu ESENER 2019 byl nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem „opakované pohyby rukou nebo paží“. A právě opakování stejných pohybů rukama a zápěstím může vést až ke vzniku syndromu karpálního tunelu.
V současné pandemické době dochází k prudkému nárůstu práce z domova, kdy používání klávesnice je v některých případech celodenní skutečností. Při práci na PC dochází ke stále se opakujícím pohybům rukou a prstů, což může mít za následek vznik syndromu karpálního tunelu.
Další nejčastěji identifikované rizikové faktory, ESENER 2019 – seřazeno sestupně:
- opakované pohyby rukou nebo paží,
- dlouhodobé sezení (nová položka v ESENER 2019),
- potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty,
- zvedání nebo přemísťování osob nebo těžkých břemen,
- nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím,
- časová tíseň.
Mezi nejčastěji identifikované rizikové faktory v EU-28 tedy patří „opakující se pohyby rukou nebo paží“ (65 % podniků), „jednání s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty“ (61 %) a „zvedání nebo přenášení osob nebo těžkých břemen“ (54 %).
Opakované pohyby rukou nebo paží
V rámci průzkumu ESENER 2019 byly podniky dotazovány, zda se vyskytuje na jejich pracovišti rizikový faktor „opakované pohyby rukou nebo paží“, a to bez ohledu na to, zda je tento rizikový faktor řízen (pod kontrolou), a kolika pracovníků se týká.
V tabulce č. 1 jsou uvedeny tři státy EU, které hlásí nejvyšší procento „opakovaných pohybů rukou nebo paží“, a tři státy EU, které hlásí nejnižší procento výskytu tohoto rizikového faktoru na pracovištích.
Zemí hlásící nejvyšší procento opakovaných pohybů rukou nebo paží je Slovinsko a zemí s nejnižším procentem je Malta. Nehledě tomuto pořadí je však patrné, že „opakované pohyby rukou nebo paží“ patří mezi nejčastěji identifikované rizikové faktory v EU.
Tabulka č. 1: Opakované pohyby rukou nebo paží (ESENER 2019) [1]
|
Země |
Odpověď „ANO“ (v %) |
|
EU-27 |
65,3 % |
|
ČR |
59,2 % |
|
Slovinsko |