Průřezová novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), provedená zákonem č. 285/2020 Sb., mnohé praktické problémy spojené s dovolenou a jejím čerpáním vyřešila nebo alespoň zmírnila. Na druhé straně některé aplikační problémy po 1. 1. 2021 přetrvávají a některé nové dokonce přibyly. Jedním z těchto problémů je čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny. Účelem tohoto příspěvku je po prvním půlroce účinnosti nové právní úpravy ukázat na praktických příkladech, jak lze k problému čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny, v různých situacích přistupovat.
Zdánlivě jasné pravidlo
S účinností od 1. 1. 2021 stanoví ZP v § 218 odst. 6 následující pravidlo: „Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.“ Záměr sledovaný zákonodárcem ani skutečný dopad citovaného pravidla na aplikační praxi však z důvodové zprávy k zákonu č. 285/2020 Sb. bohužel nevyčteme, neboť důvodová zpráva jen lakonicky uvádí, že uvedené pravidlo se zavádí proto, aby při určování čerpání dovolené zaměstnavatelem nedocházelo k tříštění dovolené na části směn. To je sice pochopitelné, na druhé straně vzhledem k zásadním změnám v oblasti dovolené přibyly výkladové nejasnosti, kdy a za jakých podmínek lze případně čerpat dovolenou v rozsahu například jen pár hodin, resp. jen zlomku směny.
Zákonné podmínky čerpání dovolené v rozsahu kratším, než je délka směny
Z citovaného § 218 odst. 6 ZP lze dovodit tyto 4 zákonné parametry čerpání dovolené v rozsahu kratším, než je délka směny:
- výjimečnost – smyslem a účelem poskytování dovolené je regenerace pracovní síly zaměstnance v ucelenějších časových úsecích, což ZP zdůrazňuje pravidlem obsaženým v § 217 odst. 1, totiž že dovolená by měla být vyčerpána zpravidla vcelku, a posk