Vznik pracovního poměru - strana 6

Může zaměstnanec, který má dva pracovní poměry - každý u jiného zaměstnavatele po 4 hodinách denně - čerpat dovolenou tak, že u jednoho bude mít v pondělí od 6.00 hod do 10.00 hod dovolenou a u druhého bude normálně vykonávat práci od 10.00 hod do 14.00 hod? A stejně tak, pokud má souběžné pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele? 

Jsme spolek (sportovní oddíl) - má jednatele (předsedu) a další dva zakládající členy. Mám dotaz, zda lze jednateli vyplácet za práci, kterou odvádí mimo jeho povinnosti vyplývající z funkce jednatele? Konkrétně se mi jedná o trenérskou práci - jednatel ji vykonává ve stejném rozsahu jako další trenéři, se kterými je uzavřena DPP. Lze uzavřít DPP 1) s jednatelem, 2) se zakládajícím členem, který není jednatelem? Ještě mě napadá podobná situace - lze si u jednatele objednat službu a pohlížet na něj jako na klasického externího dodavatele, který bude fakturovat za poskytnutí služby?  Doplnění dotazu: Zajímá mě, zda lze u jednatele odlišit činnost v rámci jeho funkce-jednatel a další činnost pro spolek. Konkrétně se mi jedná o trenérské práce - může být s jednatelem uzavřena DPP (stejně jako s dalšími trenéry)? Může jednatel vystupovat jako externí dodavatel - lze si u něj jako u OSVČ objednat službu a uhradit mu ji oproti faktuře? Např. na pronájem sportovních pomůcek? Existuje nějaké omezení (pokud vůbec existuje) pro zakládající členy bez statusu jednatele? 

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Dva jednatelé společnosti a jediní vlastníci s. r. o. mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele a zároveň dohodu o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně. Musí se každý rok uzavírat nová smlouva jak na funkci jednatele, tak nová dohoda? V praxi je to tak, že jeden jednatel má smlouvu o jednatelství + dohodu na správu PC ve firmě a druhý smlouvu o jednatelství + vedení účetnictví na dohodu.

Potřebuji zaměstnanci vystavit dohodu o provedení práce na dobu neurčitou. Bude pracovat jen o víkendech (8,5 hodin/den), ale není předem jasné, kolik víkendů v měsíci odpracuje. Bude se střídat s dalšími zaměstnanci, ale čistě teoreticky je potřeba počítat s tím, že odpracuje všechny 4 (5) víkendy v měsíci. Pokud by tento případ nastal, pak by v měsíci odpracoval max. 34 (42,5) hodin. Můžu do dohody uvést, že zaměstnanec odpracuje max. 300 hodin za rok a výši odměny uvést v hrubém za hodinu (např. 150 Kč/hodinu) s tím, že odměna se pak vypočítá podle odpracovaných hodin? Pokud to takto napíši, pak bude z výše odměny i jasné, kolik hodin v měsíci odpracoval. Od výše odměny se pak bude odvíjet povinnost odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Pokud by nastal případ, že by odpracoval 300 hodin, dohodu o provedení práce bychom ukončili a na další měsíce sepsali dohodu o pracovní činnosti. Je to takto v pořádku? 

Pokud bychom uzavřeli se žákem smlouvu o přípravě na budoucí výkon profese s motivačním příspěvkem ve výši 2 500 Kč měsíčně a zároveň by u nás student chtěl pracovat na dohodu o provedení práce na práci ve výši 7 500 Kč měsíčně, kterou by vykonával i po ukončení studia, musel by odvést pojištění (zdravotní, sociální) a z jaké částky? Zahrnula by se jakákoliv výše motivačního příspěvku do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, v případě že by se dohoda týkala stejné práce? Bral by se úhrn příjmů dohromady? 

Co má zaměstnavatel požadovat při nástupu zaměstnance, který je OSVČ a nemá zápočtový list?

Zaměstnanec byl od r. 2016 do dubna 2017 zaměstnán u zaměstnavatele, fyzické osoby, na dohodu o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč. Od května r. 2017 u téhož zaměstnavatele uzavřel pracovní poměr. Během 7/2017 a 8/2017 přišly na tohoto zaměstnance 3 exekuční příkazy. Jedná se o exekuce, z nichž v minulosti nebyly ještě odváděny žádné srážky (zjištěno na exek. úřadě). Od tohoto zaměstnance jsme neobdrželi potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ani jsme si nevyžádali čestné prohlášení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy (§ 294 zák. č. 99/1963 Sb.). Jsem si vědoma tohoto pochybení, i když se domnívám, že ve výsledku by zřejmě dopadlo vše stejně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly z exekucí ještě žádné srážky provedeny. Předpokládám, že samotný fakt, zda má dotyčný exekuci, nemá zaměstnavatel povinnost zjišťovat. Uvažuji správně? Mám totiž obavu, kdyby bylo vše jinak, než předpokládám, a z exekuce už by se dalo srážet dříve (od nástupu zaměstnance na DPP), nenabalovaly by se dále na dlužnou jistinu úroky, které jsou nemalé. 

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr (obchodní zástupce pro Moravu) a žádá nás o to, aby mohl pracovat na své IČO. Je to vůbec možné - abychom nebyli napadnuti ze švarcsystému?

Vzhledem k tomu, že nabyl účinnost od 1. 11. 2017 zákon č. 202/2017 Sb., mám dotaz k proplacení vstupní lékařské prohlídky. Musí zaměstnavatel hradit vstupní lékařskou prohlídku po uzavření pracovně právního vztahu vždy?

Jaké doklady musí při nástupu do zaměstnání místo zápočtového listu předložit zaměstnavateli osoba, která ukončila výkon trestu (před nástupem do výkonu trestu byla evidována na úřadu práce)? 

Jak vyplývá z ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Tím zmíněný právní předpis deklaruje jakousi preferenci pracovního poměru před pracovněprávními vztahy založenými dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce (ty jsou odbornou literaturou i soudní judikaturou označovány za pracovněprávní vztahy tzv. doplňkové).

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 - V. část 28. UZAVŘENÍ PRACOVNÍ SMLOUVY A ZDRAVOTNÍ NEZPŮSOBILOST K PRÁCI Na základě...

V naší společnosti nově uzavíráme Smlouvu o výkonu funkce předsedy představenstva (ne klasickou pracovní smlouvu). Vztahuje se v pracovních vztazích, pokud není ve Smlouvě o VFPP výslovně uvedeno, ustanovení zákoníku práce a souvisejících předpisů? Např. povinnost vstupní lékařské prohlídky, nároku na dovolenou apod.? 

Zaměstnanec nastoupil 13. 2. 2017, dostal 3 měsíce zkušební dobu. Byl nemocný od 7. 4. do 26. 5. Který den přesně končí posunutá zkušební doba v důsledku nemoci?

Povaha závislé práce vede k tomu, že mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká ekonomicky velmi silné pouto. Zaměstnanec si v pracovním poměru vydělává na obživu sebe a své rodiny, zaměstnavatel naopak práci zaměstnance využívá k dosahování hospodářského zisku. Pracovní poměr je proto zpravidla dlouhodobou záležitostí a zákoník práce1) na ochranu obou jeho stran omezuje možnosti jeho jednostranného skončení. Zaměstnanec je omezen především (nejméně) dvouměsíční výpovědní dobou, zaměstnavatel kromě toho i zákonem vypočtenými výpovědními důvody.

Pokud přijmeme do pracovního poměru nového zaměstnance, který z jakéhokoliv důvodu nedodá zápočtový list, hrozí naší firmě nějaký postih?

V novém občanském zákoníku se v § 2401 říká, že pracovní poměr upravuje zákoník práce. To znamená, že smlouva musí být uzavřena písemně a povinné náležitosti pracovní smlouvy jsou datum nástupu, druh sjednané práce a místo výkonu práce. To skoro vyznívá, že se do pracovní smlouvy nemusí uvádět smluvní strany - tedy zaměstnance a zaměstnavatele. Předpokládám, že jdeme zpátky do občanského zákoníku. který paragraf stanoví, že mám do písemné smlouvy uvést smluvní strany, a jak je identifikovat? Např. zaměstnavatel - název, sídlo, IČO, nebo spisovou značku OR? Zaměstnanec - jméno, trvalé bydliště, datum narození nebo rodné číslo? 

Pracovní poměr je vedle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jedním ze základních a zároveň nejčastějších pracovněprávních vztahů. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo ve stanovených případech jmenováním. Zákoník práce preferuje sjednávání pracovních poměrů na dobu neurčitou, což je vyjádřeno v ustanovení § 39 odst. 1 zákoníku práce tím, že pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání, a dále také zákonným omezením tohoto druhu pracovního poměru.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – II. část