Vznik pracovního poměru - strana 2

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů nastává automaticky v těch případech, o nichž to právní úprava stanoví, a dochází k němu nezávisle na vůli zaměstnance. Pokud zaměstnanec, jehož se přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů týká, nevyužije svého práva rozvázat pracovní poměr v této souvislosti výpovědí za podmínek uvedených v ustanovení § 51a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, musí se smířit se změnou v subjektu zaměstnavatele.

Není vyloučeno, aby zaměstnanec konal vedle svého zaměstnání i jinou výdělečnou činnost. Nejde-li o případy upravené v ustanovení § 303 odst. 3 až 6 zákoníku práce nebo zvláštními právními předpisy, platí, že zaměstnanec je omezen toliko ve vztahu k výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele. Takovou výdělečnou činnost může totiž vykonávat jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Mzdový předpis stanovuje podmínky pro poskytování mzdy a odměn za odvedenou práci dle pracovního zařazení zaměstnance. Vztah k právním předpisům § 2, § 3, § 4a, § 113 až §...

Vztah k právním předpisům § 33 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce Ustanovení a předpisy související § 11, § 35, § 40, § 73 a 73a zákona č. 262/2006 Sb.,...

Naše firma chce uzavřít pracovní smlouvu na pozici prodavačky s paní narozenou na Ukrajině, která je vdaná za Slováka. Trvalé bydliště mají na Slovensku. Manžel podniká v Česku a s manželkou nyní také bydlí v Česku, kde vlastní rodinný domek. Můžete mi prosím sdělit, jaké povinnosti nám jako zaměstnavateli z plánovaného pracovního poměru vyplývají?

Dne 1. 9. 2021 odchází paní učitelka X na nemocenskou, od 16. 12. 2021 začíná čerpat mateřskou dovolenou, 31. 1. 2022 se jí narodí dítě, je s ním doma do 3 let věku, tzn. do 31. 1. 2025. My současně, tedy od 1. 9. 2021 sjednáváme pracovní poměr s jiným učitelem na dobu určitou – po dobu nemoci, MD a RD výše uvedené učitelky X. Tedy ve výsledku do 31. 1. 2025 – doba přesáhne 3 roky. Může to tak být? Nebo jak tuto situaci řešit?

Zaměstnavatel se často se zaměstnancem dohodne o budoucím uzavření pracovní smlouvy. Jedná se o příslib zaměstnání. Podle jakých předpisů je nutno postupovat?

Zaměstnanec byl u nás zaměstnán na hlavní pracovní poměr (doba určitá) od 1. 5. 2018 do 9. 8. 2018. Potom byl u nás zaměstnán souběžně na dvě dohody o pracovní činnosti. Jedna byla na dobu určitou od 16. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a druhá dohoda o pracovní činnosti na dobu určitou od 25. 8. 2020 do 31. 12. 2020. Můžeme ho nyní od 1. 5. 2021 zaměstnat na dobu určitou? Nyní se bude jednat o hlavní pracovní poměr.

Naše firma má v úmyslu přijmout několik zaměstnankyň a rozdělit mezi ně pracovní místa. Jaká je právní úprava tohoto postupu?

S poslední novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. byla mimo jiné novinky do zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2021 zavedena také právní úprava tzv. sdíleného pracovního místa. Jedná se v podstatě o pravidelné střídání dvou nebo i více zaměstnanců na jednom pracovním místě a s tím spojenou značnou flexibilitu. Smyslem zavedení tohoto nového institutu bylo přispět k lepšímu sladění pracovního a soukromého života zaměstnanců a vytvořit podmínky pro větší zapojení zaměstnanců s kratšími pracovními úvazky do pracovního procesu.

Plánujeme přijmout novou zaměstnankyni, která má v současnosti již uzavřený pracovní poměr v jiné společnosti (letecké společnosti). Tam bude mít kvůli pandemii covid-19 po dobu 1 roku neplacené volno - udržuje si tím licenci na práci letušky. Na tento rok bychom jí přijali k nám. Můžeme na plnou pracovní dobu - 40 hodin týdně, když ve svém stávajícím zaměstnání nebude vůbec pracovat? Nebude tím pádem mít pro nás zápočtový list, vyžádáme si alespoň doklad o neplaceném volnu. V tom případě by si i u nás mohla podepsat Prohlášení poplatníka k dani? 

Poslední novela zákoníku práce zavedla s účinností k 1. lednu 2021 do zákoníku práce nový institut – tzv. sdílené pracovní místo neboli job sharing. Klasicky se jedná o flexibilní formu práce, která má vést ke zvýšení počtu kratších pracovních úvazků, které zaměstnavatelé nabízejí, a tedy také k vyššímu počtu příležitostí např. k přivýdělku na rodičovské dovolené nebo skloubení péče o rodinu s pracovní kariérou.

(8. 12. 2020, on-line) 1. SJEDNÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU NA DOBU URČITOU V ROZPORU SE ZÁKONEM Podle ustanovení § 39 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění...

Jednatel chce zaměstnat příležitostného řidiče vozidla nad 3,5 tuny. Někdy pojede 2 x týdně, jindy 3 x apod. Bude to dle potřeby ZML. Jak sjednat pracovní dobu v pracovní smlouvě? Zamětnanec bude na HPP, u DPČ by asi nemusela vyjít v průměru polovina pracovní doby za vyrovnávací období. Zaměstnanec by byl placen hodinově. 

Problematika právního nástupnictví je ve zdravotním pojištění řešena v ustanovení § 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit předchůdce. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného. Naproti tomu může být předmětem řešení existující přeplatek na pojistném u plátce plnícího povinnosti ve zdravotním pojištění a určité specifikum, nejen ve zdravotním pojištění, představují postupy při úmrtí podnikatele - osoby samostatně výdělečně činné.

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Zaměstnanec firmy má pozici mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 hod. Na úvazek 0,2 hod. bychom chtěli uzavřít DPP na pozici psychosociální pracovník - tato pozice je zahrnuta do projektu a mzda je dotována, měsíčně by se mělo jednat o částku 6958 Kč (méně než 10 000 Kč/měsíc). Je pro zaměstnance tato forma výhodná, nebo raději zvolit 2 pracovní smlouvy, stávající 0,8 mistr ve výrobě a druhá smlouva s úvazkem 0,2 na pozici psychosociální pracovník? Nechtěli bychom zaměstnance nějak „ošidit“.

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce přijatá jako zákon č. 285/2020 Sb. (dále jen „novela“), která mění zásadním způsobem právní úpravu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ve smyslu § 338 zákoníku práce (dále jen „převod“). Ačkoli tyto změny nejsou z pohledu běžné personální nebo mzdové praxe natolik přelomové jako změny v koncepci dovolené účinné k 1. 1. 2021, většina právníků již tuší, že jde o důležitou změnu, se kterou se bude muset praxe vypořádat.

Firma s. r. o. má jediného jednatele a dva společníky, z nichž jeden ze společníků je právě jednatel. Navíc jednatel s. r. o. ještě pracuje jako OSVČ na hlavní živnost. Jako OSVČ mimo jiné pořádá "živé" odborné kurzy, s. r. o. prodává "on-line" odborné kurzy. Jaké jsou možnosti zaměstnání tohoto jednatel a společníka? Předpokládám, že společník nebudeme mít v tomto případě žádné omezení, může se nechat zaměstnat na hlavní PP, DPP, DPČ. Ale co jednatel ? V tomto případě by tedy jakýkokoli pracovní poměr byl sepsán na jedné i druhé straně (jako zaměstnavatel a jako zaměstnanec) jednou a tou samou osobou. Předpokládám, že je vhodné sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, který je zodpovědný za obchodní vedení, buď bez odměny nebo s odměnou, ale je nutné ve firmě dělat fyzickou tvorbu produktů - tvorba videokurzu atp., což již tedy nespadá do práce jednatele. Navíc by jednatelka byla ráda účastna odvodu na sociálním pojištění, tedy předpokládám, že ač by byla možnost práce MR nebo DPP do 10 000 Kč, v tomto by to nebylo řešením.

Nejeden představený řeší otázku, komu přidělit práci, která zbyde, pokud se vyhoví některému zaměstnanci a povolí se mu zkrácení služební doby. Řešením by měly být doplňkové úvazky, ale...