Navigátor - strana 3

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Je to jeho právo a zároveň povinnost. Pokud si strany nesjednají pracovní dobu v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen o týdenní pracovní době a jejím rozvržení zaměstnance informovat písemně podle § 37 ZP. Konkrétní rozvrh pracovní doby na týden či vyrovnávací období pak zaměstnavatel dle § 84 ZP musí vypracovat v písemné formě a seznámit s ním zaměstnance 2 týdny před začátkem tohoto rozvrhu (v případě konta pracovní doby 1 týden), pokud se strany nedohodnou na kratší době seznamování. Pokud chce zaměstnavatel rozvrh, se kterým byl zaměstnanec již seznámen, změnit, platí stejný postup a lhůty pro seznámení zaměstnance s novým rozvrhem.

Konto pracovní doby dle § 86 a 87 ZP je specifické flexibilní rozvržení pracovní doby, během kterého zaměstnanec nemá právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a během vyrovnávacího období je odměňován stálou (paušální) mzdou.

Všichni zaměstnanci, jejichž směna trvá déle než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny) mají dle § 88 ZP právo na přestávku v práci na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut celkem. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. Pokud přestávku není z provozních důvodů možné poskytnout, musí mít zaměstnanec alespoň přiměřenou dobu na jídlo a oddech, která se ovšem do pracovní doby započítává.

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům dle § 90 ZP nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami v délce 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvým zaměstnancům v délce 12 hodin). Tento nepřetržitý odpočinek může být v celé řadě případů zkrácen až na 8 hodin, ovšem následující odpočinek pak musí být o dobu tohoto zkrácení prodloužen. U sezónních prací v zemědělství je možné dle § 90a ZP zkrácený odpočinek vybrat až do 3 týdnů.

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům dle § 92 ZP nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce 35 hodin během 7 po sobě jdoucích dnů. Tento nepřetržitý odpočinek může být v celé řadě případů zkrácen až na 24 hodin, ovšem celková délka odpočinku za dva týdny pak musí činit 70 hodin. U sezónních prací v zemědělství je možné dle § 90a ZP zkrácený odpočinek vybrat až do 3 týdnů.

Prací přesčas je dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vykonávaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Práci přesčas lze konat jen výjimečně. Nařízená práce přesčas, ke které musí mít zaměstnavatel vždy vážné provozní důvody, nesmí přesáhnout 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Celkem pak dle § 93 odst. 4 ZP práce přesčas (nařízená + dohodnutá) nesmí činit více než 8 hodin za týden v průměru za vyrovnávací období (26 / 52 týdnů). Zvláštní pravidla platí pro některé skupiny zaměstnanců (např. těhotné, mladiství), a dále v případě kratší pracovní doby, pružné pracovní doby a konta pracovní doby.

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec práci nevykonává, ale je mimo pracoviště připraven ji podle pokynů zaměstnavatele začít konat. Pokud by zaměstnanec byl připraven k výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele, jednalo by se vždy o pracovní dobu.

Zaměstnance jmenované na vedoucí pracovní místa ve veřejném sektoru (§