Pracovněprávní vztahy - strana 50

Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...

Úvod V minulém vydání tohoto časopisu bylo publikováno mj. stanovisko AKV - Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (jde o výkladové stanovisko ze dne 2. 2. 2016,...

Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má (nejen) ve zdravotním pojištění svá četná specifika, kdy pro vznik zaměstnání a navazující placení pojistného musejí brát zaměstnavatelé v úvahu zásadně výši příjmu zúčtovaného na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jak je dále uvedeno.

Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě uvedený druh práce administrativní pracovnice. Může ji zaměstnavatel bez jejího souhlasu převést na jiný druh práce, tj. vrátná? Zaměstnankyně nikdy neobdržela písemnou výzvu k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, upozornění na možnost výpovědi a ani sama subjektivně si není vědoma toho, že by se při výkonu své práce dopouštěla nějakých nedostatků. Musí být převedení na jiný druh práce provedeno písemně s udáním důvodu a na časově omezenou dobu? U zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. V tomto případě se nejedná o důvody jmenované v § 41 zákoníku práce. Domnívám se, že se ze strany vedoucího pracovníka jedná o osobní a nikoliv o pracovní důvody. Jak se proti tomuto jednání lze bránit?

Prokuristé společnosti s r. o. mají uzavřenu pracovní smlouvu. Zastupují společnost, ale zároveň pracují jako vedoucí dvou oddělení. Je možné, aby s nimi společnost uzavřela místo pracovní smlouvy nějakou jinou smlouvu, na základě které by se na ně nevztahovala ustanovení zákoníku práce, ale zároveň by bylo možné ve smlouvě dojednat různé "benefity" jako např. stravenky, odměnu i po dobu dovolené, cestovní náhrady, používání služebního vozidla i pro soukromé účely apod. Je s prokuristy možné uzavřít nějakou obdobu smlouvy o výkonu funkce jednatele? Jak to bude s daňovou uznatelností "benefitů", s daní, sociálním a zdravotním pojištěním?

Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?

Institut hromadného propouštění je v současné době naštěstí relativně řídkým fenoménem, zejména z důvodu trvající ekonomické stability, ba prosperity. V tzv. kapitalistickém systému však – jak známo – dochází k pravidelnému nástupu i jiných cyklů, v tomto kontextu mám na mysli cyklus tzv. recese. Právě v období recese ekonomiky by našel institut hromadného propouštění (bohužel) své širší uplatnění.

Pokud mají zaměstnavatel nebo i zaměstnanec v úmyslu ukončit pracovněprávní vztah prostřednictvím použití institutu okamžitého rozvázání pracovního poměru, pak by měla každá ze smluvních stran přistupovat k tomuto kroku s velkou opatrností. Zákoníkem práce jsou totiž v tomto případě kladeny velmi přísné nároky, proto je nezbytné odpovědně zvážit, zda jsou – s ohledem na povahu vzniklé situace – zákonem stanovené důvody skutečně naplněny.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část

Na stránkách tohoto časopisu už bylo mnohokrát pojednáno o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem pro jeho dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti ve smyslu ustanovení § 52 písm. d) a e)...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...

Právní věta Přijal-li zaměstnanec vyplacenou náhradu mzdy poskytovanou podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce (včetně úroků z prodlení), musel přitom vědět, proč je mu náhrada poskytována (protože...

Zaměstnanec má vystaven doklad OČR ze dne 4. 4. na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4. 4. převzít s tím, že to podepíše po skončení OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní. Který den se počítá za ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti během úložní doby?

Může zaměstnavatel podmiňovat uzavření pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že budoucí zaměstnanec musí předložit výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob? Jaké právní předpisy kromě zákoníku práce tuto oblast zahrnují? Nyní bez ohledu na druh obsazovaného pracovního místa (od uklízečky až po vedoucího) dle pokynů vedení firmy postupujeme tak, že pokud budoucí zaměstnanec nepředloží "čistý" trestní rejstřík, tak s ním není smlouva anebo dohoda uzavřena. Firma podniká v dopravě a skladování.

Zaměstnanec požádal o změnu pracovní doby od 8:00 do 14:30 hod. v loňském roce. Tato změna mu byla schválena. Dnes ovšem nastoupil bez oznámení v 6:00 hod. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes sdělil, že bude pracovat do 12:30 hod. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14:30 (běžná doba ostatních zaměstnanců - jednosměnný provoz)?

Úvod Novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byl do tohoto právního předpisu s účinností od 1.1.2012 doplněn nový výpovědní důvod a nová povinnost zaměstnance....

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – I. část

Může mít zaměstnanec dvě pracovní smlouvy u dvou zaměstnavatelů, každou na plný úvazek?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Musí mít vstupní lékařskou prohlídku, případně periodickou prohlídku i zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? Jedná se např. o výkon práce dohledu nad žáky, učitele, uklízečky.

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak nesporně bude tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musejí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.