Otázky a odpovědi - strana 2

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

Zaměstnavatel ma zaměstnance na DPN od 22. 11. 2023, ukončená 27. 11. 2023, dne 28. 11. 2023 vznikla další DPN s jiným číslem než byla první DPN. Jedná se o DPN navazující a v případě, že bude třeba odeslat Nempri, bude se odesílat od DPN novější (tedy vznik DPN 28. 11. 2023)? 

Náš zaměstnanec dovršil věku 60 let a zažádal si o vyplácení předdůchodu z doplňkového penzijního připojištění, a to na dobu 5 let. Tento zaměstnanec bude i nadále pracovat v pracovním poměru na plný 8hodinový úvazek. Co to znamená pro zaměstnavatele? Musím tuto změnu nahlásit ZP a PSSZ? Jaký kód použiji? V případě, že by došlo ke zkrácení úvazku a jeho příjem by nedosahoval minimálního vyměřovacího základu, platí i v tomto případě, že plátcem ZP je stát, tudíž nemusí být dodržen min. vym. základ? Má nárok na nemocenské dávky jako běžný zaměstnanec? Budu za něj i nadále odesílat evidenční list? 

Zaměstnanec HPP se stane od 1. 1. členem dozorčí rady, i nadále bude vykovávat svoji současnou funkci na HPP, za členství v dozorčí radě bude pobírat měsíční odměnu. Musí být na členství uzavřen další pracovní poměr nebo mohu vyplácet a zúčtovat měsíční odměnu přes hlavní pracovní poměr?

Společnost s r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 12. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která je také invalidní a je jí 19 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanců dle § 7a odst. 3 písm. d), který se odkazuje na odst. 1 písm. f) zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, to nejde. Jestliže ale budeme postupovat podle § 7a odst. 1 písm. g) – zaměstnanec, který je mladší 21 let – můžeme slevu na základě tohoto písmene uplatnit?

Dne 19. 10. 2023 byla zveřejněna odpověď na dotaz, podle které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech DPN i v případě, že zaměstnanec (starobní důchodce) již v roce 2023, z důvodů předchozí DPN, vyčerpal podpůrčí dobu pro výplatu nemocenské (zveřejněno taky v časopise Práce a Mzda č. 11). Je tato odpověď skutečně správná? Mám pocit, že v tomto případě není splněna podmínka podle § 192 odst. 1 zákoníku práce (ke dni vzniku DPN zaměstnanec nesplňuje podmínky nároku na nemocenské). Ostatně v uvedeném ustanovení je výslovně uvedeno, že náhrada mzdy náleží jen do dne vyčerpání podpůrčí doby. Zde byla podpůrčí doba vyčerpána ještě před vznikem DPN.

Když zaměstnanec zažádá o neplacené volno pouze na 5 dní, jaké to bude mít dopady na sociální pojištění a jak to správně vykázat?

Zaměstnanci byl přiznán předčasný starobní důchod od 31. 12. 2022 v srpnu 2023. Výplata starobního důchodu nenáleží. Podle jiné odpovědí na tomto webu je zaměstnavatel povinen zpětně oznámit zdravotní pojišťovně změnu pod kódem D a pro zaměstnance neplatí od 31. 12. 2022 minimální vyměřovací základ. Bude zaměstnavatel kód D vykazovat také na ELDP od 31. 12. 2022, tzn. že musí na OSSZ zaslat nový ELDP za rok 2022? Jaké jiné změny nastanou v souvislosti se sociálním pojištěním?

Tuzemská společnost s ručením omezeným, zaměstnala na zkrácený pracovní poměr na úvazek 0,2 (1 den v týdnu) zaměstnance vedeného na úřadu práce ( nekolidující zaměstnání) měsíční odměna činí 3 460 Kč. Jelikož odměna je do 4 000 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, která nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Může se i přesto firma rozhodnout, že bude z odměny 3 460 Kč odvádět pojištění ?

S. r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru 4 invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 9. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která není invalidní, na pozici asistentky. Její pracovní úvazek je 10 hodin týdně. Zároveň tato osoba pečuje o dítě mladší 10 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanc dle § 7a odst. 3 písm. d) zákona o pojistném na soc. zabezpečení to nejde. Jestliže to u této asistentky lze, oznámíme to ČSSZ až nyní v 11/2023 a odkdy můžeme slevu uplatnit, až od 1. 12. 2023?

Maminka pracuje na 50 % úvazek v pracovním poměru. Její mzda je 16 500 Kč hrubého (jiné příjmy nemá, ani již nepobírá rodičovský příspěvek). Doma má tři děti a to 4leté (chodí do školky a ve školce spí), 7leté a 9leté (obě dvě chodí po škole i do družiny). Musí se jí její vyměřovací základ dopočítávat do 17 300 Kč, tj. do minimální mzdy pro zdravotní pojištění, nebo nikoliv? Hraje zde roli, kolik má děti a jak jsou staré? Případně, jsou zde nějaké další podmínky u maminek, kteří pečují o děti a zároveň pracují a jejich odměna za práci nedosahuje minimální mzdy?

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Není spor o tom, že den nástupu do práce může být sjednán i na den, na který připadá svátek, ani o tom, že ke stejnému dni zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny, přestože fakticky k zahájení výkonu práce dojde později, zpravidla v nejbližší pracovní den. Není zcela jasné, jak přihlašovat zaměstnance u OSSZ. Podle § 10 zákona o nemocenském pojištění se za den nástupu do zaměstnání u zaměstnance v pracovním poměru považuje také den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo za který se mzda nekrátí. V takovém případě je tedy zaměstnanec účasten pojištění ode dne, v němž by nastoupil do práce, kdyby na tento den nepřipadla překážka v práci. Jestliže státní svátek připadne na víkend (na neděli 1. ledna), přihlašuje se zaměstnanec pracující v jednosměnném režimu (směny pondělí až pátek) i v tomto případě k 1. 1., nebo je třeba v souladu s § 10 zákona o nemocenském pojištění provést přihlášení až k nejbližšímu pracovnímu dni, tedy k pondělí 2. ledna? Jestliže jde o pracovníka, který pracuje v nepřetržitém provozu, den nástupu do práce má v pracovní smlouvě sjednaný na neděli 1. 1., ale fakticky nastoupí dle rozvrhu směn až v úterý 3. 1., znamená to, že na OSSZ se takový zaměstnanec přihlašuje až k úterý 3. 1.?

Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.

Je někde výslovně v předpisech uvedeno, zda při zápočtu praxe zaměstnance je nutné počítat s přestupnými roky nebo lze počítat vždy jen s běžným rokem (365 dní)? Při trvání zaměstnání od doby před rokem 2000 dosud to může dělat rozdíl i 6 dnů a může to mít vliv na přesnou dobu platového postupu. 

Zaměstnanec, starobní důchodce s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, vyčerpal v roce 2023 podpůrčí dobu pro výplatu dávek nemocenského pojištění. Po ukončení pracovní neschopnosti čerpal dovolenou. Bohužel musí na operaci a byla mu vystavena nová pracovní neschopnost. Na dávky nemocenského pojištění v roce 2023 nemá nárok z důvodu vyčerpané podpůrčí doby. Má nárok na 14 kalendářních dní náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele?

Dle novely zákoníku práce budeme se zaměstnanci podepisovat dohody o práci na dálku. Jeden náš zaměstnanec ale na Slovensku. Příjem má jen od naší firmy z hlavního pracovního poměru, místo výkonu práce je v našem sídle v ČR. Do zaměstnání pravidelně dojíždí. Rozsah práce na dálku v dohodě chceme nastavit na 50 %. Jaký je postup, když chceme, aby náš zaměstnanec zůstal účasten v systému sociálního a zdravotního pojištění v ČR? Lze v tomto případě uplatnit rámcovou dohodu k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004? 

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Jak se budou zpracovávat zákonné příplatky z DPP? Jedná se také o odměnu jako je sjednaná měsíční odměna z DPP? A jak je to s limitem do 10 000 Kč, např. je sjednaná měsíční odměna 10 000 Kč, teď bude mít zaměstnanec k této dohodě příplatek za SO a NE a překročí 10 000 Kč, pak bude z celé částky odvedeno SP a ZP?

Náš zaměstnanec byl od 3. 9. 2023 v pracovní neschopnosti. Dne 15. 9. 2023 nám jeho dcera nahlásila úmrtí s tím, že neví přesně, kdy její otec zemřel, protože žil sám. K 6. 9. 2023 lékař ukončil neschopenku, ovšem není nám známo, na základě jaké skutečnosti k tomuto kroku přistoupil. Dne 6. 10. 2023 nám dcera doložila úmrtí list, na kterém stojí, že „Den, měsíc a rok úmrtí = nezjištěno“. Jaký postup bude nyní následovat? Dohledali jsme informace, že by o tom měl rozhodnout soud, protože bez data úmrtí nelze zahájit dědické řízení, odhlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny, na OSSZ a ani vystavit ELDP.