Řízení a vedení nestojí proti sobě, ale vzájemně se doplňují. Organizace proto vyžadují jak řízení, tak vedení. Řízení jí dává ustálené procesy, struktury a konkrétní cíle, vytváří řád a zajišťuje jeho kontrolu. Vedení vytváří vize a společné hodnoty organizace, podporuje motivaci a důvěru zaměstnanců k jejímu vedení a usnadňuje změny, kterými organizace prochází. Článek se zabývá nástroji řízení a vedení, jejich povahou i vzájemnými vztahy.
Řízení zaměstnanců je většinou spojeno s určitými formami přímého či nepřímého tlaku. Vedoucí, kteří své spolupracovníky řídí, jsou vybaveni pravomocemi, které jim umožňují, aby plnění pracovních povinností, tj. dosahování stanovených výsledků nebo výkonových norem, dodržování předepsaných postupů a stanovených termínů apod., podporovali určitými odměnami či vynucovali určitými sankcemi. Součástí řídicích nástrojů jsou spolu s jasně stanovenými pravomocemi a odpovědnostmi i určité kontrolní mechanismy. Cíle vedení jsou v zásadě stejné, jeho nástroje však odlišné.
Neopírá se o tlak, ale „tah“, tedy o snahu získat zájem zaměstnance na základě přitažlivé vize podniku či jeho útvaru a osobního příkladu vedoucího, jemuž zaměstnanci věří a mají sklon jej následovat. Odměnou je jim možnost zúčastnit se uskutečňování zajímavé vize osobně, získat nové zkušenosti, uplatnit a rozvinout své schopnosti nebo provádět činnosti, které jsou pro ně zajímavé.
Vůdcem, tedy osobou, kterou mají ostatní sklon následovat, protože jí věří, může být v organizaci v zásadě kdokoli. Předpokladem je, že je schopen získat ostatní pro určitý cíl nebo přimět je k určitému jednání, aniž by k tomu byl vybaven určitými pravomocemi. V zájmu organizace však pochopitelně je, aby schopností ovlivňovat zaměstnance i na základě „tahu“ disponovali především její vedoucí.
Vztah řízení a vedení
Řízení a vedení by v organizaci mělo být v rovnováze. Častější je však jeho nerovnováha, ke které může docházet v obou směrech. Převaha vedení nad řízením je spíše problémem menších a začínajících organizací. Nerovnováha opačná, tedy „příliš mnoho řízení a málo vedení“ patří naopak k problémům organizací větších a starších.
Převaha vedení nad řízením vzniká často proto, že podnikatelsky či technicky orientovaní představitelé firmy, většinou její zakladatelé, nemají pro manažerské činnosti příliš velké pochopení: svou hlavní pozornost věnují vývoji produktů a jejich prosazení na trhu. Od zaměstnanců očekávají silnou motivaci, vysokou pružnost, identifikaci s firmou a značné pracovní nasazení. Svým příkladem, osobním charismatem, přesvědčivou firemní vizí jsou však často schopni jich i dosáhnout.
Motivaci jejich zaměstnanců podporuje zpravidla častá a mnohdy i neformální osobní komunikace s firemním vedením, možnost účastnit se důležitých úkolů a rozhodnutí či podílet se na tvorbě podnikové strategie. Jejich jednání ovlivňují i jasné firemní hodnoty, které úspěšní vůdci zavádějí, a prostor pro osobní rozvoj.
Převaha vedení nad "