JUDr. Petr Bukovjan - strana 33

Jedním z předpokladů pro to, aby mohl zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je skutečnost, že se zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným právě a jenom v důsledku jeho rozhodnutí o organizační změně (v příčinné souvislosti s ním).

Úvod Do 31. 12. 2013, tedy do nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla výše náhrady za bolest stejně jako náhrady za ztížení společenského uplatnění coby dílčích...

V jednom z minulých čísel tohoto časopisu jsem se na tomto místě zmínil o rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkalo pracovního posudku (posudku o pracovní činnosti) vydaného zaměstnavatelem ve smyslu ustanovení § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jen připomenu, že takový dokument je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci jen na jeho žádost a do 15 dnů. Nemá však povinnost tak učinit dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání.

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1.1.2018. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Nechce-li se zaměstnavatel vystavit riziku žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru (neúspěšného soudního sporu), musí ve smyslu ustanovení § 50 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), vymezit její důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. V této souvislosti zaměstnavatel popíše situaci, která ho k rozvázání pracovního poměru vede, a právně ji kvalifikuje, tj. podřadí ji pod příslušný výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 ZP.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2018 došlo k řadu legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Pracovnělékařské prohlídky - II. část V minulém čísle tohoto časopisu jsme v rámci seriálu o významných změnách v oblasti pracovnělékařských služeb začali rozebírat změny týkající se pracovnělékařských prohlídek. Konkrétně šlo...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017- II. část 7. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ŘIDIČŮ AUTOBUSŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Dle ustanovení §...

Na stůl Nejvyššího soudu se ta věc sice dostala, ale dovolací soud ji řešil toliko co do splnění poučovací povinnosti soudu a co do vlivu na zákonnost soudního řízení. Protentokrát proto připomenu v této rubrice rozhodování soudů 1. a 2. stupně, které se ve svém posouzení shodly. Význam jejich rozhodnutí vidím v tom, že se zabývaly platností rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který pro svou osobní (soukromou) potřebu použil telekomunikační zařízení zaměstnavatele (telefonní přístroj), aniž by respektoval nastavená pravidla mj. ve vztahu k úhradě s tím spojených nákladů.

Právní věta Vymezují-li právní předpisy důvody, pro které lze zaměstnance odvolat, je odvolání učiněné z jiných důvodů nebo bez uvedení důvodů pro rozpor se zákonem nedovolené. Jiná je však...

Vedle změn v zajištění pracovnělékařských služeb a lékařských posudků (o nich už bylo na stránkách tohoto časopisu pojednáno) došlo k významným změnám také v právní úpravě pracovnělékařských prohlídek. Na rozdíl od dvou výše uvedených oblastí jsou to změny, které přinese především novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) - dále zpravidla jen „vyhláška“ nebo „prováděcí vyhláška“.

Jednou z povinností zaměstnavatele v souvislosti se skončením pracovního poměru (případně pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce) je dle ustanovení § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydání pracovního posudku (posudku o pracovní činnosti). Na rozdíl od potvrzení o zaměstnání je k jeho vydání zaměstnavatel povinen jen na žádost zaměstnance, a to do 15 dnů. Nemá však povinnost vydat zaměstnanci pracovní posudek dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání.

Pod číslem 206/2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon, kterým se mění hned několik právních předpisů, s nimiž zaměstnavatelé přicházejí do styku, především pak zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“). Jednou z oblastí, kterých se změny týkají, je plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, konkrétně pak tzv. náhradní plnění. Účinnost těchto změn nastala ke dni 1. 10. 2017.

Úvod O rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. II. ÚS 3323/14, jsem již v této rubrice referoval. Jmenovaný soud se v něm zabýval výkladem ustanovení...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017– I. část

To rozhodnutí vydal Nejvyšší soud v roce 2009 a k nelibosti některých pojišťoven v něm dospěl k závěru, že za určitých okolností i úraz zaměstnance při tzv. teambuildingu může být považován za úraz pracovní a že za škodu jím způsobenou odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Teambuildingem rozuměl odvolací soud „intenzivní a záměrné (cílené) budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů“, při němž bývá kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu, na zlepšení týmové kreativity apod.

Právní věta Nelze sdílet názor, že požadavek naplnění soustavnosti méně závažných porušení pracovní povinnosti přímo ve výpovědi z pracovního poměru jde nad rámec zákona a že takový požadavek nutno...

Právní věta Každé porušení pracovní povinnosti, které nedosahuje intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, tedy i drobné, minimální či málo závažné porušení pracovní...

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - II. část 9. POSKYTOVÁNÍ ODMĚNY ZA DOBU ČEKÁNÍ...

Právní věta V soudní praxi nejsou pochybnosti o tom, že, je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, nelze považovat veškerou jeho činnost po dobu pracovní cesty za úkony, jež souvisejí...