Vzor: Dohoda o poskytování smluvní mzdy

Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem. Jedná se o sjednanou mzdu, tedy peněžitá či nepeněžité plnění hodnoty, která je poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, dosahovaných pracovních výsledků a celkové pracovní výkonnosti.

Vztah k právním předpisům

• § 109 odst. 1 , 2 a 4 a § 113 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce 
• § 51 zák. č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník)
• § 1746 odst. 2 a § 1999 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Pojmové znaky

Sjednaný druh práce, mzda, výše mzdy, pracovní nebo jiná smlouva

Základní pojmy

Mzda - Peněžitá plnění nebo plnění nepeněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

Výše mzdy - Mzda náleží nejméně ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce .

Náležitosti

1. identifikace zaměstnance a zaměstnavatele (smluvních stran)
2. dohodnutá výše mzdy a způsobu odměňování pro pracovní činnost (funkci) dohodnutou v pracovní smlouvě
3. písemná forma
4. datum uzavření dohody (smlouvy)

Specifika

Jedná se o mzdu (mzdové podmínky) zaměstnance, na které se dohodl se zaměstnavatelem. Zákoník práce uvádí, že mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem ( § 113 odst. 1 ). Uvedený vzor dohody je příkladem „jiné smlouvy“, neboli nepojmenované smlouvy podle obč. zákoníku Někdy se jí též říká smlouva o mzdě. Mezi jiné smlouvy patří i tzv. managerské smlouvy. Kromě dohody o pevné výši měsíční mzdy, vzor obsahuje i podílovou mzdu v závislosti na pracovním výkonu a výsledku práce i dohodu o tom, jaké náhrady zaměstnanci přísluší za použití vlastního automobilu.

Výše mzdy je prakticky neomezená, měla by odpovídat kritériím uvedeným v § 110 zákoníku práce . Nesmí být pouze nižší než minimální mzda (§ 111 ZP) a nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112 ZP).

Forma

Písemná, dvoje vyhotovení (1x pro zaměstnance, 1x pro zaměstnavatele)

Poznámky

Dohoda o poskytování smluvní mzdy se často používá u malých firem se všemi zaměstnanci, u větších především u vedoucích pracovníků. Pokud by mzda nebyla se zaměstnancem dohodnuta - v pracovní nebo této jiné smlouvě (dohodě) - potom by mu ji zaměstnanec musel určit jednostranně (např. mzdovým výměrem). Tím, že zaměstnavatel písemně dohodne se zaměstnancem jeho mzdové podmínky a způsob odměňování v dohodě (či v pracovní smlouvě), nemusí ho o tom ještě písemně informovat, jak to ukládá § 37 odst. 1 písm. f) ZP.

V dohodě je možno i dohodnout dobu, na kterou je uzavřena, či podmínky odstoupení od dohody (smlouvy). Ve vzoru jsou mzdové podmínky dohodnuty na dobu neurčitou. Tu je tedy možno změnit jen po vzájemné dohodě obou smluvních stran. Což je nevýhoda smluvních mezd, neboť mzdu stanovenou mzdovým výměrem je možno jednostranně nahradit novým mzdovým výměrem (viz § 113 odst. 4 ZP).

I tuto smlouvu lze vypovědět ve lhůtě 3 měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí podle § 582 starého OZ , nově podle § 1999 NOZ.

Judikatura a literatura

Doporučená literatura:

• KAHLE, Bohuslav. Praktická personalistika po vstupu ČR do EU. Praha: Pragoeduca, 2004. ISBN 80-73100-18-5.
• KOCOUREK, Jiří. Mzda, plat a jiné formy odměňování za práci v ČR. Olomouc: ANAG, 2001. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 80-7263-039-3.
• VYSOKAJOVÁ, Margerita. Zákoník práce: komentář. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-955-7.

Doporučená judikatura:

• Mzda může být v pracovní nebo jiné smlouvě sjednána též na dobu určitou. Po uplynutí této doby náleží zaměstnanci mzda, která nemůže být nižší, než je stanovena zákonem nebo podle kolektivní smlouvy, nebyla-li uzavřena nová dohoda o mzdě poskytované ve větším rozsahu (NS 21 Cdo 698/2002 ).