(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou
částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla
pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající
příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,
2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů;
pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících
červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených
v odstavci 8,
3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,
4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher
v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží,
ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami
soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové
náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění
a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly
pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající
na tyto příjmy,
b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny
od daně z příjmů, tyto příjmy:
1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná
plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného
plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení
rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné
nebo plnění přijala,
2. výsluhové náležitosti
a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků
bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3c),
3. příjmy z prodeje podílu
v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho
nabytím a prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny
od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
4. příjmy plynoucí jako náhrada za
služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního
předpisu3e),
5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo
snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti
(karantény) podle zvláštních právních předpisů3i),
6. příjmy z dávek a plnění z pojistné
smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,
7. odměna,
odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie
poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky,
dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému
manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského
parlamentu, zvoleného na území České republiky,
8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané
na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří
jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
podle zákona o daních z příjmů,
9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí
poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních
sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních
sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,
a to po odpočtu výdajů
vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných
z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví
obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně
z příjmu připadající na tuto dávku,
d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,4)
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d)
v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a
příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle
písmen a) až d),
f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,
g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek77),
h) přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,
i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel
zaměstnancům nezúčtoval,
j) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h),
a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech
f) až h).
(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci
1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů
ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období,
za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných
do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně
posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly
poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta
v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném
období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena,
popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci
1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním
čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta třetí platí obdobně, jde-li o
přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají
se příjmy uvedené
a) v odstavci 1 písm. a) bodu 1 a v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7
až 9 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,
b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odstavci 1 písm. b), bodech
1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním
čtvrtletí, v němž byly vyplaceny.
(4) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou
výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu
za každý měsíc
a) jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní
rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období
od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na
to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala
a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší,
nebo
b) částka stanovená podle odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním
režimu, není-li dále stanoveno jinak.
(5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou
výdělečnou činnost jako hlavní činnost71), započítává se jí však jako příjem z této
činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním
hospodářství.
(6) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou
výdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou
činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného
příjmu
a) za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost
jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství,
nebo
b) za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost
jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.
(7) Částka průměrné měsíční mzdy se zjišťuje za kalendářní rok předcházející
období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku a vyhlašuje ji
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením
podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem,
s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem
a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem nezaopatřeného dítěte,
a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně
z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje
za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé
účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,
b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců
červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání
a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný
příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 5 částka tam uvedená, jestliže podnikání
a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.
(9) Příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 se započtou
v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1
vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného
Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje
rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé,
u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny
obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které
se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z
příjmů podle zákona o daních z příjmů3), přepočte se na českou měnu způsobem platným
pro účely daně z příjmů.
(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno
jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje
se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná
osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně
posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku;
jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě
nebo porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná
pro příspěvek na bydlení podle odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.
(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,
a) nezaopatřené děti (§ 11),
b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují
i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě
rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec
nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované
podle písmene b),
d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi
a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,
pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady
na své potřeby.
(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady
na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li
o
a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)];
pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou
rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým
dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě
do společné nebo střídavé péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a)
posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto
rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního
čtvrtletí,
b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě
jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c) ustanovení písmene a) části věty
za středníkem přitom platí obdobně,
c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.
(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé
zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež,
poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.
(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby,
s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, vymezené podle zvláštního právního předpisu
upravujícího životní a existenční minimum76).
(6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech,
kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně
nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li
o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně
po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení
nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k
trvalému pobytu.
(7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který
je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se
jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec
1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se
nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství31a).
(8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby,
které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních
nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.
(9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence
nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně
posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací
detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba
výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence,
obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.
(10) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující
péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o
a) svěření dítěte do péče jiné osoby32),
b) osvojení dítěte33),
c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele34),
d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením35),
e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte36),
f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou
dobu37),
g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči18),
h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.
(11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro
nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu
soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže
tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.
(12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3
písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan
členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních
předpisů jiného členského státu Evropské unie.
Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši
(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí
částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu8). Závisí-li
stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně
posuzované uvedené v § 7. Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního
minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí
osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu8).
(2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte,
rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného
dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen "částka životního minima
dítěte").
(3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu8)
pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním
měsíci, za který dávka náleží.
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s
výjimkou
1.
studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,
2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného
studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle
§ 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu
při rekvalifikaci,
b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,10a)
c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle
rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia
na středních nebo vysokých školách v České republice; výjimky podle písmene a) bodů
1 a 2 platí obdobně,
d) studium na zahraniční vysoké škole70), uskutečňované na území České
republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v
České republice; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická
osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě,
podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen "domovský stát"), součástí
vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském
státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho
právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,
e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy,
uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její
dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň
studia na vysokých školách v České republice,
f) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem
postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých
kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem
a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly
první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém
zahajují toto studium,
g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích
programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že
1. vzdělávací
instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem
své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena
nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací
instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64), nebo
2. se uskutečňuje
ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických
misích nebo konzulárních úřadech cizích států,
h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve
nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech,
která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů65).
(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto
zákona rozumí studium
a) na středních školách a konzervatořích,39) zapsaných do rejstříku
škol a školských zařízení,40)
b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany,
vnitra a spravedlnosti,41)
c) na vyšších odborných školách42) zapsaných do rejstříku
škol a školských zařízení.40)
(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona
rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním
programu.43)
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12
odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže
žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava
na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole
se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího
školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba od úspěšného
vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo
červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška
konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,
c) doba školních
prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu
b), není-li dále stanoveno jinak.
(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat
za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže
a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle
§ 10,
b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti
nebo podporu při rekvalifikaci,4)
c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti
nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního
měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo
náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46)
Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem
vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání
na střední škole.
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12
odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí
dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo
studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké
škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo
řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou
činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti
nebo podporu při rekvalifikaci,
c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo
studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole
bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří
kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium
na vysoké škole,
d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala
mateřská nebo rodičovská dovolená10c).
(1) Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12
odst. 1 písm. f) (dále jen „vzdělávací instituce“), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích
institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“),
který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem
práce a sociálních věcí vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje
identifikační údaje vzdělávací instituce, označení studia podle § 12 odst. 1 písm.
f), datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje
v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí
o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v souladu
s odstavcem 6.
(3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah
a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které
se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím
právním předpise.
(4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže
a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise,
b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě
je neopravila nebo nedoplnila,
c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce
personální nebo materiální,
d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.
(5) Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem,
který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle § 12 odst. 1 písm. f)
v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3.
(6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu
vyřadí, jestliže
a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,
b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,
c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o
studiu,
d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,
e) o to písemně požádá.
(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem
práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny
předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci
studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet
na zajišťování studia podle § 12 odst. 1 písm. f), materiálně technické podmínky
prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah
a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu
školství, mládeže a tělovýchovy.
