48/1982 Sb. , kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

Schválený:
48/1982 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 15. dubna 1982 kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Změna: 324/1990 Sb.
Změna: 207/1991 Sb.
Změna: 352/2000 Sb.
Změna: 250/2021 Sb.
Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s Českou odborovou radou a příslušnými ústředními orgány:
 
PRVNÍ ČÁST
Všeobecná ustanovení
PRVNÍ ODDÍL
 
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Vyhláška stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce a právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů 6) (dále jen "organizace") ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit.
(2) Vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona1) a nařízení vlády2) a na činnosti, pracoviště a technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy 3) na technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany, dopravy a spojů a na vybrané objekty ministerstev vnitra.4)
DRUHÝ ODDÍL
 
§ 2
Bezpečnostně technické pojmy
Pro účely této vyhlášky se stanoví některé bezpečnostně technické pojmy vyjadřující charakteristiku předmětů, činností, opatření nebo požadavků týkajících se zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Bezpečnostně technické pojmy jsou uvedeny v příloze této vyhlášky, která je její součástí.
TŘETÍ ODDÍL
Všeobecné požadavky bezpečnosti práce
 
§ 3
Technická dokumentace pro výrobu, přepravu, montáž, provoz, údržbu a opravy strojů a technických zařízení, jakož i technická dokumentace technologií musí obsahovat požadavky na zajištění bezpečnosti práce. Neoddělitelnou součástí technické dokumentace musí být zásady pro vykonávání kontrol, zkoušek a revizí.
 
§ 4
O strojích, technických zařízeních a technologiích musí být vedena předepsaná provozní technická dokumentace.
 
§ 5
Změny na strojích, technických zařízeních a v technologiích musí být zaznamenány do jejich technické dokumentace.
 
§ 6
Stroje a technická zařízení mohou být uvedeny do provozu jen odpovídají-li příslušným předpisům a po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí.
 
§ 7
Stroje a technická zařízení musí být po dobu svého provozu podrobována pravidelným předepsaným kontrolám, zkouškám, revizím, údržbám a opravám.
 
§ 8
(1) Pracoviště, stroje a technická zařízení s nebezpečím ohrožení osob musí být opatřeny bezpečnostním označením, popřípadě signalizačním zařízením (bezpečnostní barvy, značky, tabulky, světelné a akustické signály). Bezpečnostní označení a signály nenahrazují ochranná zařízení a musí být rozpoznatelná.
(2) Výrobní a provozní prostory, u kterých v důsledku výskytu hořlavin a jiných médií je zvýšené nebezpečí výbuchu a havárie, musí mít stanoveny konkrétní opatření na likvidaci následků výbuchu nebo havárie.
 
DRUHÁ ČÁST
Pracovní a provozní objekty a prostory
PRVNÍ ODDÍL
Dokumentace staveb
 
§ 9
V dokumentacích staveb musí být stanoven způsob zajištění bezpečnosti při práci pro výstavbu i budoucí provoz.
DRUHÝ ODDÍL
Výrobní a provozní budovy
 
§ 10
Výrobní a provozní budovy musí být udržovány ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob.
 
§ 11
Podlahy
(1) Podlahy musí být rovné a odolné proti poškození.
(2) Ve skladištních místnostech musí být na dobře viditelných místech umístěny tabulky určující maximální přípustné zatížení podlahy.
(3) V místnostech, kde se volně skladují sypké materiály, musí být na obvodových stěnách a nosných pilířích, popřípadě na kontrolních tyčích barevně označena skladovací výška nad podlahou.
(4) Podlahy v mokrých provozech nebo vystavené povětrnostním vlivům musí být provedeny tak, aby se na nich nemohla hromadit voda.
(5) Podlahy v místnostech, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami, musí být z nehořlavého materiálu, nepropustné, snadno omyvatelné a beze spár.
(6) V místech, kde hořlavé páry, plyny nebo prachy mohou se vzduchem vytvořit výbušnou směs, musí být podlahy z nejiskřícího materiálu.
 
§ 12
Stěny a dělicí příčky
(1) Povrch stěn v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou povrchovou úpravou.
(2) V provozech, kde se vyrábějí výbušné látky a kde se mohou vyskytnout výbušné plyny (páry, kouř) nebo prach, musí být alespoň jedna stěna provedena jako lehce vybořitelná (výfuková), přičemž ostatní stěny musí být odolné proti účinkům výbuchu.
(3) Nesměřuje-li výfuková stěna do volného nezastavěného prostoru, musí se před ní zřídit ochranný val nebo ochranná stěna.
 
§ 13
Stropy a střechy
(1) Nosné konstrukce stropu musí být chráněny spolehlivou izolací tam, kde se vyskytují nebezpečné látky, které by mohly konstrukci narušit.
(2) Střechy výrobních nebo skladištních prostor, kde je nebezpečí výbuchu, musí být konstruovány tak, aby kladly co nejmenší odpor tlakové vlně. Nelze-li tomuto požadavku vyhovět, musí být alespoň strop konstruován tak, aby bezpečně odolal účinkům případného výbuchu; tlaková vlna musí být nasměrována proti obvodovým lehce vybořitelným (výfukovým) stěnám.
(3) Stropní nebo střešní podhledy v provozech, kde při výrobě vznikají výbušné nebo hořlavé prachy, musí být hladké, bez trhlin a snadno čistitelné.
(4) Ke každému světlíku musí být zajištěn z vnitřní i vnější strany bezpečný přístup.
 
§ 14
Otvory v podlahách, ve stropech a zdech
(1) Všechny otvory nebo nebezpečné prohlubně v podlahách musí být zakryty nebo ohrazeny. Nosnost poklopů musí odpovídat nosnosti okolní podlahy. Poklopy musí být osazeny tak, aby se nedaly samovolně odsunout nebo uvolnit, a musí být zapuštěny do stejné úrovně s okolní podlahou.
(2) Průlezné otvory nesmějí mít žádný rozměr menší
a) než 0,7 m ve stropech,
b) než 0,6 m u málo používaných vstupních otvorů do šachet nebo kanálů.
Uvedené rozměry vstupních otvorů nesmějí být zužovány žebříky ani stupadly.
(3) Všechny otvory ve zdech musí být zabezpečeny proti pádu osob, pokud by mohlo dojít k pádu do větší hloubky než 1,5 m.
 
§ 15
Vrata budov
(1) Vrata musí být ve všech polohách bezpečná a snadno ovladatelná, musí být umístěna tak, aby otevřená křídla neohrožovala provoz na přilehlých komunikacích a prostorech a aby při otevření byla křídla zajištěna proti samovolnému zavření.
(2) Otočná vrata pro průjezdový provoz, při němž se křídla otevírají nárazem nebo tlakem vozidel, musí mít v obou křídlech průhledová okénka a musí být konstrukčně zajištěno jejich zastavení v krajních polohách.
(3) Vedení zdvižných, sklopných a posuvných vrat musí být upraveno tak, aby se vrata nemohla z vedení uvolnit. Sklopná vrata vystavená větru musí být opatřena zajištěním proti samovolnému zavření. Zdvižná a sklopná vrata musí být opatřena zajištěním proti náhlému spadnutí. Síla potřebná k zadržení vrat nesmí záviset na pružinách.
(4) Závaží vyvažující hmotnost vrat musí být spolehlivě vedena ve vymezené dráze a dráha musí být v místě přístupném pracovníkům zakryta.
(5) Je-li ovládací zařízení vrat provedeno tak, že se jeho vypojením nebo uvolněním pohyb vrat ihned nepřeruší, musí být vrata opatřena zajištěním proti sevření.
(6) U samočinně ovládaných vrat musí být provedena taková opatření, aby nedocházelo ke srážkám dopravních prostředků. Jsou-li tato vrata neprůhledná a příjezdová cesta k nim jen pro jedno vozidlo, musí být na obou stranách cesty zřízena signalizace.
(7) Okraje sklopných a samočinně ovládaných křídlových vrat musí být opatřeny bezpečnostním označením.
TŘETÍ ODDÍL
Komunikace ve výrobních a provozních budovách
 
§ 16
Společná ustanovení
(1) Při zřizování všech komunikací (pro pěší i pro dopravu nákladů apod.) se musí postupovat se zřetelem na výrobní proces, organizaci vnitrozávodní dopravy, včasnou a dostatečně rychlou evakuaci všech pracovníků v případě nebezpečí a pohodlné a bezpečné procházení mezi stroji i zařízeními. Komunikace musí být stále volné a nesmějí být zužovány stavebními konstrukcemi, výrobním a provozním zařízením, materiálem, výrobky apod. a musí být udržované a čistěné.
(2) Komunikace musí mít rovný povrch, který nesmí být kluzký.
(3) Komunikace musí být v jedné úrovni. Ve výjimečných případech lze spojit komunikace o různých výškových úrovních rampami nebo schody nejméně o 3 stupních. U společných komunikací pro kolejová a nekolejová vozidla, popřípadě pro pěší, musí být kolejnice zapuštěny do úrovně povrchu komunikace. Komunikace provedené jako mosty, lávky, galerie a ochozy musí mít po celé ploše pevnou, rovnou a tak upravenou podlahu, aby jí nemohly propadávat předměty.
(4) Šachty nebo jiné nebezpečné otvory povrchu komunikací musí být zakryty poklopy nebo mřížemi, jejichž šířka otvoru nepřesáhne 30 mm a jejichž nosnost musí odpovídat jejich provoznímu zatížení. Poklopy a mříže musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění.
(5) Jsou-li komunikace přerušeny kývavými dveřmi, musí dveřní křídlo umožňovat průhled. Celoskleněná dveřní křídla s čirým sklem bez rámů se nesmějí ve výrobních prostorách používat. Celoskleněná křídla v rámu musí být viditelně označena.
(6) Vedou-li nad komunikacemi nebo nad pracovišti jiné komunikace nebo visuté dráhy, musí být zajištěny tak, aby osoby neohrožoval padající materiál nebo dopravované předměty.
(7) Všechny komunikace musí být od ostatních ploch se stejnou úrovní barevně odlišeny ohraničujícími pruhy nebo jinou barvou povrchu.
(8) Komunikace pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které je budou používat; vždy však musí být nejméně 1,1 m široké.
 
§ 17
Hlavní a vedlejší schodiště
(1) Všechna hlavní schodiště musí mít přímá ramena. Vedlejší schodiště může mít ramena kombinovaná.
(2) Nejmenší šířka schodišťových ramen musí být 1,1 m. Volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny zábradlím. Každé schodišťové rameno musí mít záchytné madlo alespoň na jedné straně.
(3) Šířka mezipatrového a patrového odpočívadla se musí rovnat nejméně průchozí šířce přilehlých ramen.
(4) V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než 3 stupně. První (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy.
(5) Povrch stupnic musí mít protiskluzovou úpravu. Příčný spád (klopení ve směru sestupu) schodišťových stupňů je zakázán.
(6) Schodišťové rameno nesmí začínat přímo za dveřmi. Mezi ramenem a dveřmi musí být plošina, jejíž délka musí být nejméně 0,75 m zvětšená o šířku schodišťového stupně.
 
§ 18
Pomocná schodiště a žebříkové schody
(1) Pomocná schodiště, tj.schodiště používaná pouze občas malým počtem osob (například pro výstup na obsluhovací plošinu nebo do kabiny jeřábové dráhy), mohou být výjimečně i zakřivena.
(2) Průchozí šířka ramen pomocných schodišť musí být nejméně 0,55 m.
(3) Stupnice žebříkových schodů musí mít protiskluzovou úpravu a jejich nejmenší půdorysná šířka musí být 0,15 m.
(4) Otvory v plochách stupňů a odpočívadel z perforovaného materiálu nesmějí mít žádný rozměr větší než 30 mm.
 
§ 19
Pevné žebříky
(1) Pevné žebříky musí být zhotoveny z takového materiálu a zakotveny tak, aby nemohlo dojít k jejich deformacím ani k výkyvům.
(2) Žebřík musí mít jednotnou vzdálenost příčlí, nejvíce 0,33 m.
(3) Mezi žebříkem a jakoukoliv konstrukcí na straně výstupu musí být ponechán volný prostor nejméně 0,65 m.
(4) Mezi příčlemi a stěnou nebo jinou konstrukcí na straně odvrácené od výstupu musí být ponechán volný prostor nejméně 0,18 m.
ČTVRTÝ ODDÍL
Komunikace mezi výrobními a provozními budovami
 
§ 20
Komunikace pro vozidla
(1) Šířka, nosnost a pevnost komunikací musí odpovídat používaným dopravním prostředkům a intenzitě dopravy.
(2) Nejmenší šířka přímé jednosměrné komunikace při použití motorových dopravních prostředků se musí rovnat šířce dopravního prostředku, popřípadě nejširšího nákladu, k níž se připočte ještě 1,1 m.
(3) Nejmenší šířka obousměrné přímé komunikace při použití motorových dopravních prostředků se musí rovnat dvojnásobné šířce dopravního prostředku, popřípadě nejširšího nákladu, k níž se připočte celkem 1,6 m.
(4) Nejmenší světlá výška nad komunikacemi pro vozidla se řídí
a) výškou stanoviště řidiče nad úrovní komunikace zvětšenou o 2,1 m, je-li náklad nižší než stojící řidič,
b) výškou stanoviště řidiče nad úrovní komunikace zvětšenou o výšku nákladu s připočtením 0,3 m, je-li náklad vyšší než stojící řidič,
vždy však alespoň 2,4 m nad úrovní komunikace, a používá-li se jí též pro automobilový provoz, alespoň 3,6 m nad touto úrovní; tyto výšky nesmějí být snižovány konstrukcemi, potrubími nebo jinými překážkami.
(5) Povrch komunikací musí být tvrdý, s příslušným spádem k odvádění srážkových vod. Veškeré komunikace musí být opatřeny předepsanými dopravními značkami. V místech, kde se u jednosměrné komunikace předpokládá stání vozidel pro nakládání a vykládání, musí být komunikace v dostatečné délce přiměřeně rozšířena. Pro pěší je třeba zřídit chodníky.
(6) Nadjezdy musí být vybudovány tak, aby osoby pod nimi se nacházející nebyly ohroženy jejich provozem, a musí být opatřeny bezpečnostním označením s vyznačením nejvyššího dovoleného zatížení.
 
§ 21
Průjezdy
(1) Je-li průjezd používán současně pro vozidla i pro pěší, musí se v něm zřídit vyvýšené chodníky, popřípadě prostor pro pěší oddělit zábradlím. Ústí-li do průjezdu budovy východy nebo průchody, musí mít chodník zábradlí označené bezpečnostním označením. V průjezdu pro vozidla je zakázáno zřizovat příčnou komunikaci.
(2) Dveře do průjezdu musí být osazeny tak, aby při otevření nezúžily šířku chodníku.
 
§ 22
Podchody a průchody
(1) Podchody a průchody musí mít výšku nejméně 2,1 m a šířku nejméně 1,1 m; tato šířka nesmí být zmenšována otevřenými křídly dveří, konstrukcemi apod. Podchody a průchody musí být viditelně označeny bezpečnostním označením a dostatečně osvětleny.
(2) Pod vystupujícími konstrukčními prvky, zejména pak pod zavěšeným potrubím, kabelovými lávkami, svítidly atd. musí být ve všech prostorech, kde se zdržují nebo procházejí osoby,dodržena výška stanovená pro podchody.
 
§ 23
Lávky pro pěší
Lávky pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které budou po nich přecházet. Povrch lávek nesmí být kluzký.
 
§ 24
Nakládací a vykládací rampy
(1) Šířka ramp musí umožňovat bezpečný pohyb osob a manipulaci.
(2) Volné okraje nakládacích a vykládacích ramp včetně schodiště musí být opatřeny bezpečnostním označením.
(3) Rampy, které slouží také jako komunikace pro pěší, musí být z volné strany vybaveny snímatelným zábradlím.
PÁTÝ ODDÍL
 
§ 25
Pracoviště
(1) U jednotlivých strojů a zařízení musí být dostatečný pracovní a manipulační prostor umožňující bezpečně provádět všechny obvyklé pracovní operace včetně seřizování, údržby, přísunu materiálu a odkládání obrobků nebo výrobků.
(2) Revizní a kontrolní lávky, plošiny a galerie kolem zařízení musí být alespoň 0,50 m široké.
(3) Jsou-li podlahy obslužných plošin a lávek nad pracovišti, kde se zdržují osoby, zhotoveny z perforovaného materiálu, nesmějí mít otvory žádný rozměr větší než 30 mm.
(4) Nezakryté nádrže kapalin bez trvalé obsluhy, kromě nádrží na vodních tocích, musí být opatřeny vhodným ohrazením proti pádu osob. Pokud tyto nádrže obsahují kapaliny, které mohou být zdrojem nebezpečí pro osoby, musí být nejméně do výše 1,8 m oploceny a na přístupných místech opatřeny bezpečnostním označením.
(5) Komíny budov se musí vymetat z míst, na nichž je zajištěn bezpečný výkon práce.
(6) Vstupovat do komínů a jejich čisticích otvorů, do topenišť a pracovat v nich smějí pracovníci jen za dozoru dalšího pracovníka, který vždy musí zůstávat mimo ohrožený prostor.
ŠESTÝ ODDÍL
 
§ 26
Zábradlí
(1) Zábradlí musí být zřízena
a) u komunikací o nestejné úrovni (§ 16 odst. 3), je-li rozdíl úrovní větší než 0,5 m,
b) na volných okrajích lávek a galerií, okolo nezakrytých otvorů a na schodištích a vyrovnávacích rampách.
Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob spolehlivě zajištěna jiným způsobem (například parapety, zdivem, jinou konstrukcí).
(2) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětu, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m.
SEDMÝ ODDÍL
 
§ 27
Průmyslové rozvody a vedení
(1) Potrubí musí být chráněna proti mechanickým vlivům, korozi a jiným chemickým vlivům. Ústí-li potrubí pro nebezpečné látky do volného prostoru, musí být uzavírací zařízení zdvojená.
(2) Potrubí musí být opatřeno bezpečnostním označením podle druhu dopravovaných látek.
(3) Vyústění pojistných ventilů musí být vyvedeno do prostoru, kde nemůže dojít k ohrožení osob.
(4) Kolektory musí být opatřeny na obou koncích a v trase po každých 100 m výstupními otvory. Všechna vedení, izolace a podpěrné konstrukce v kolektorech musí být z nehořlavého materiálu.
(5) Potrubí, jimiž se rozvádějí nebezpečné látky, musí být pod komunikacemi a při přechodu dutých podzemních prostor uložena v ochranných trubkách.
(6) Je-li potrubí vedeno v průlezném nebo průchodném kanálu a v kolektorech, musí být tyto prostory větrány a zajištěn dostatek místa pro práce v nich.
(7) Na vykonávání prací spojených se zásahem do potrubí, jímž se rozvádějí nebezpečné látky, musí být vypracován speciální technologický postup.
OSMÝ ODDÍL
Pracovní prostředí
 
§ 28
Společná ustanovení
(1) Pracovní prostory uvnitř budov musí být osvětleny tak, aby prostředí odpovídalo druhu a bezpečnosti vykonávané práce.
(2) Komunikace, pracoviště a nebezpečná místa musí být po setmění nebo za snížené viditelnosti osvětlovány z umělých zdrojů.
 
§ 29
Osvětlení
(1) Všechna zařízení umělého osvětlení musí být bezpečně přístupná a snadno čistitelná.
(2) U denního osvětlení musí být zajištěna možnost řádné a bezpečné údržby všech osvětlovacích otvorů (okna, světlíky).
(3) Nouzové osvětlení z jiného zdroje než je zdroj používaného umělého osvětlení musí být zřízeno
a) v prostorech bez denního osvětlení, v nichž může dojít k výbuchu, požáru, otravě apod.,
b) v průchozích prostorech, v požárních průjezdech, na chodbách a schodištích určených pro nouzový východ osob.
(4) Náhradní osvětlení se zřizuje v provozovnách a provozních budovách, v nichž při poruše hlavního osvětlení může nastat nebezpečí požáru, výbuchu nebo ohrožení bezpečnosti osob.
 
§ 30
Větrání
(1) V místech s nebezpečím výbuchu nebo požáru musí být všechna vzduchotechnická zařízení zhotovena z nehořlavých hmot a v nejiskřící úpravě a trvale udržována v provozuschopném stavu.
(2) Do společného odsávacího potrubí se nesmějí odvádět škodliviny, které mohou po smísení tvořit nebezpečnou směs, popřípadě vzájemnou reakcí narušovat větrací zařízení.
(3) Potrubí k odvodu vzduchu znehodnoceného škodlivinami musí být těsné a pro případ kondenzace spádované a odvodnitelné.
(4) Havarijní větrání musí být zabezpečeno na pracovištích, kde v případě havárie nebo poruchy technického zařízení hrozí nebezpečí úniku látek ohrožujících bezpečnost osob. U ručního spouštění musí být nejméně jeden ovládač umístěn mimo ohrožený prostor a jeho umístění musí být označeno.
 
§ 31
Vytápění
(1) Systém vytápění a druh vytápěcího zařízení nesmí být zdrojem nebezpečí úrazu, výbuchu nebo požáru.
(2) Vytápěcí zařízení musí být snadno, popřípadě samočinně regulovatelné.
 
§ 32
Odstraňování odpadních látek
(1) Odpadní látky musí být odstraňovány z místa vzniku, a to podle jejich povahy tak, aby se zabránilo jejich nepříznivému vlivu na bezpečnost při práci.
(2) Jsou-li odpadní látky látkami nebezpečnými, musí být provedena potřebná opatření k zajištění bezpečnosti práce v místě jejich vzniku, hromadění a odvádění.
(3) Kapalné odpadní látky vznikající při výrobě, zpracování nebo skladování musí být s ohledem na jejich chemické nebo fyzikální vlastnosti zachycovány do nepropustných sběrných nádrží apod.
(4) Při pneumatickém a hydraulickém odvádění odpadních látek musí být příslušná potrubí těsná a odolná proti působení dopravovaných látek, přístupná, opatřená kontrolními a čisticími uzávěry, a je-li nebezpečí výbuchu, též explozními uzávěry.
 
TŘETÍ ČÁST
Stroje a strojní zařízení
PRVNÍ ODDÍL
Společná ustanovení
 
§ 33
Stroje musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly dostatečně stabilní, aby bezpečně snesly předpokládané zatížení a namáhání v předpokládaných provozních podmínkách a aby nikoho neohrozily vibracemi, hlukem, uvolněním, pádem, sklopením, sjetím apod., ani při poruše nebo při přerušení dodávky energie.
 
§ 34
(1) Ke sbíhavým, střižným, tlačným a jiným nebezpečným místům strojů, která by ohrožovala pracovníky, kdyby zůstala volně přístupná, musí být zamezen přístup nebo musí být použito ochranného zařízení.
(2) Při osvětlení strojů, jejichž části se otáčejí, musí být zabráněno stroboskopickému jevu.
(3) Automatické a programově řízené stroje musí být vybaveny zařízením k informaci o probíhající pracovní fázi.
 
§ 35
(1) Stroje nebo jejich části, které se pohybují i po odpojení hnací síly, pokud by mohly být zdrojem úrazu, musí být vybaveny účinnou brzdou.
(2) Stroje s rotujícími nástroji musí být zabezpečeny proti samovolnému uvolnění nástrojů.
(3) Stroje nebo jejich části musí být při ruční výměně nástrojů zastaveny, pokud stroj nebo jeho upínací zařízení není konstruováno pro bezpečnou ruční výměnu za pohybu.
 
§ 36
(1) Stroje musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly snadno čistitelné a umožňovaly při údržbě bezpečnou demontáž i montáž.
(2) Rozvody na strojích musí být barevně označeny podle druhu použitého média.
 
§ 37
(1) Stroje nebo jejich části musí být zajištěny proti překročení nebo poklesu hodnot, pro které jsou konstruovány, jestliže by překročení nebo pokles hodnot měly za následek ohrožení bezpečnosti osob.
(2) Části strojů nebo materiál stroji zpracovávaný, pokud jsou v blízkosti pracovníků a ohrožují svým pohybem, akumulovanou energií, polohou, elektrickým stavem, teplotou, tvarem nebo jinak bezpečnost práce, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li možné takové technické řešení, musí být nebezpečné části a místa trvale a výrazně vyznačeny a v návodu k obsluze musí být na tuto skutečnost výslovně upozorněno.
(3) Části strojů, které vyžadují častý a přímý zásah pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací elementy apod.), musí být snadno a bezpečně přístupné. Části strojů, ke kterým je nutný přístup a které za provozu zvýšenou měrou ohrožují bezpečnost pracovníků, musí být chráněny zařízením, které umožňuje přístup k nim jen za jejich klidu.
(4) Pohybující se části strojů, které nelze zcela zakrýt z technologického důvodu, musí mít zakrytu co největší část svého povrchu a ponechánu jen nezbytně nutnou mezeru pro přísun zpracovávaného materiálu.
(5) Nevyvážené části strojů musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.
 
§ 38
(1) Zásobníky, sila, drtiče, míchačky, nádrže, šachty, násypky apod., kde je nebezpečí pádu pracovníků, musí být zakryty nebo ohrazeny.
(2) Mazací oleje, chladicí a mazací kapaliny odkapávající nebo odstřikující od strojů musí být zachycovány. Mazací místa musí být výrazně označena.
(3) Stroje musí být konstruovány nebo zajištěny jiným opatřením tak, aby bylo zabráněno usazování přelitých hořlavých kapalin ve vybráních a prohlubních.
 
§ 39
(1) Je-li při práci nebezpečí úletu částic materiálu nebo nástrojů nebo nebezpečí odstřiku kapalin, musí být stroje vybaveny ochranným zařízením.
(2) Pracuje-li stroj s nebezpečnými látkami, popřípadě vznikají-li takové látky při jeho provozu, je třeba zajistit, aby nedošlo k překročení nejvýše přípustných koncentrací těchto látek na pracovišti.
 
§ 40
(1) Stroje i jejich jednotlivé části musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby umožňovaly jejich bezpečné nakládání, přemisťování a ustavování při výrobě, provozu, montáži a údržbě.
(2) U všech částí strojů, které se dopravují v rozloženém stavu, musí být v dokumentaci a přímo na jednotlivých částech nebo obalech udána jejich hmotnost.
 
§ 41
Při používání strojů a technických zařízení v blízkosti elektrického vedení musí být splněny zejména tyto požadavky:
a) samojízdné stroje a zařízení, jejichž vnější rozměr se při práci nebo přepravě nemění, se mohou používat při práci (podjezdu) pod elektrickým vedením a v jeho blízkosti, jen pokud budou dodrženy předepsané bezpečné vzdálenosti stroje nebo zařízení a pracovníka od elektrického vedení;
b) jeřáby a jiná podobná zařízení (bagry, nakladače, hydraulické ruce apod.) musí být umístěny tak, aby v kterékoliv poloze byly všechny jejich části mimo ochranné pásmo elektrického vedení, pokud není jiným způsobem zajištěna bezpečnost práce (vypnutí vedení, signalizace pracovníkem apod.).
DRUHÝ ODDÍL
Spouštění a zastavování strojů
 
§ 42
(1) Zařízení strojů určená k jejich uvedení do chodu a vypnutí (ovládače) musí být ovladatelná ze stanoviště obsluhy strojů tak, aby jejich funkce byla spolehlivá a nepřipouštěla samovolné, popřípadě náhodné uvedení stroje do chodu. Hlavní vypínače musí být snadno dosažitelné ze stanoviště obsluhy a musí být opatřeny bezpečnostním označením.
(2) Stroje, které obsluhuje více osob, musí být opatřeny ovládačem na vypnutí stroje nebo jeho jednotlivé části z každého stanoviště obsluhy a na současné blokování ostatních spouštěcích ovládačů a musí být předem určeny signály pro spouštění a zastavení stroje.
(3) Nelze-li přehlédnout celý stroj, popřípadě linku z řídícího stanoviště obsluhy, musí být instalována účinná signalizační zařízení uváděná v činnost před spouštěním.
 
§ 43
(1) Stroje, které jsou poháněny vlastními se stroji spojenými motory (energetickými jednotkami), musí mít hlavní ovládač (uzávěr nebo vypínač), kterým se stroje odpojí od všech zdrojů energie při přerušení práce, čistění, opravách, haváriích apod.
(2) Stroje poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí být vybaveny jedním nebo několika zastavovacími ovládači, kterými lze zastavit celý stroj nebo jeho části, jež by mohly způsobit ohrožení osob nebo havarijní situaci.
TŘETÍ ODDÍL
Samojízdné stroje a traktory
 
§ 44
(1) Při použití samojízdných strojů k zemním, zemědělským nebo lesním pracím se musí před zahájením těchto prací stanovit jejich technologický postup zajišťující bezpečnost práce se zřetelem na sklon terénu.
(2) Samojízdné stroje určené pro plošné rozmetávání materiálů, které svým charakterem mohou ohrozit obsluhujícího pracovníka, musí být vybaveny ochranným zařízením proti zasažení pracovníka rozmetávaným materiálem.
 
§ 45
Kabiny samojízdných strojů musí splňovat zejména tyto požadavky:
a) musí umožňovat dobrou viditelnost na pracovní části stroje, na komunikace, na boky i na zadní část stroje, na případný závěs nebo návěs;
b) dveře kabin musí být zajistitelné v zavřené a otevřené poloze, uzamykatelné a snadno ovladatelné. Okna musí být vybavena bezpečnostním sklem.
ČTVRTÝ ODDÍL
 
§ 46
Ochranná zařízení u strojů
(1) Ochranná zařízení musí bránit přístupu osob do nebezpečného prostoru.
(2) Ochrannými zařízeními jsou zejména
a) ochranné kryty (pevné a pohyblivé),
b) zařízení vymezující polohu těla,
c) bezdotyková ochranná zařízení,
d) blokovací a pojistná zařízení.
(3) Ochranná zařízení nesmějí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy strojů.
(4) Ochranná zařízení musí plnit své ochranné funkce i při poruše dodávky energie.
(5) Ochranná zařízení musí být stále v provozuschopném stavu.
(6) Ochranné kryty s otvory musí mít velikost otvorů volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení.
PÁTÝ ODDÍL
 
§ 47
Přeprava, opravy a údržba strojů
(1) Při přepravě, opravách a údržbě musí být stroje zajištěny proti nežádoucímu uvedení do chodu, popřípadě proti samovolnému pohybu. Má-li se oprava provést na stroji, jehož některá část je pohyblivá i bez hnací energie, musí být taková část bezpečně zajištěna. Pojízdné nebo přenosné stroje smějí být přemístěny jen tehdy, jestliže je nástroj v klidu.
(2) Stroje se smějí čistit za chodu, jen je-li zabráněno styku pracovníka s pohybujícími se částmi strojů. Mazání pohybujících se částí strojů za chodu je dovoleno jen tehdy, je-li mazací zařízení na stroji vyvedeno na bezpečné místo.
ŠESTÝ ODDÍL
Pracovní stanoviště a zařízení
 
§ 48
Společná ustanovení
(1) Pracovní stanoviště musí být provedena tak, aby odpovídala ergonomickým požadavkům (přehledná, bezpečná, pohodlná, uspořádaná ap.).
(2) Kde to vyžadují podmínky pracovního procesu, musí být pracovní stanoviště obsluhy stroje chráněno před nepříznivými vlivy.
(3) K pracovním stanovištím umístěným výše než 0,5 m nad úrovní podlahy nebo terénu musí být zajištěn bezpečný přístup.
 
§ 49
Pracovní sedadla
(1) Pracovní sedadla musí být provedena tak, aby
a) zajišťovala stabilitu a pohodlné sezení osob při práci,
b) umožňovala bezpečný pracovní úkon,
c) umožňovala vhodné pracovní pohyby trupu a končetin,
d) u dopravních prostředků a samojízdných strojů co nejvíce omezila přenášení jejich otřesů.
(2) Pracovní sedadlo musí být vybaveno zádovým opěradlem a jeho sedací plocha musí být nastavitelná.
 
§ 50
Pracovní stůl
Plocha pracovního stolu a její výška nad podlahou musí být přizpůsobena druhu vykonávané práce, velikosti předmětu, s kterým se manipuluje, pracovní poloze a potřebám zrakové kontroly.
SEDMÝ ODDÍL
Sdělovače a ovládače
 
§ 51
Společná ustanovení
Sdělovače a ovládače musí být na panelech seskupeny podle těchto hledisek:
a) funkční souvislost,
b) pořadí čtení sdělovačů a sled použití ovládačů,
c) četnost čtení sdělovačů a manipulace s ovládači,
d) typ nebo vnější tvar sdělovačů a konstrukční příbuznost ovládačů,
e) význam a důležitost sdělované informace a funkce ovládačů,
f) umístění a funkce ovládaných zařízení a jim odpovídajících sdělovačů.
 
§ 52
Sdělovače
(1) Sdělovače musí být konstrukčně upraveny, uspořádány a umístěny tak, aby umožňovaly bezpečnou orientaci, přesné a srozumitelné předání informací.
(2) Varovné sdělovače musí být provedeny tak,aby rychle, jednoznačně a důrazně informovaly o hrozícím nebezpečí.
(3) Sdělovače havarijních situací musí být uspořádány a umístěny tak, aby jejich signály byly výrazně odlišeny od svého okolí a od varovných signálů.
(4) Signály sdělovačů musí výrazně kontrastovat s okolím.
 
§ 53
Ovládače
(1) Ovládače musí mít tvary odpovídající jejich funkci a manipulaci s nimi.
(2) Konstrukce, umístění a uspořádání ovládačů musí umožňovat jejich snadnou a bezpečnou dosažitelnost a použití; u každého musí být jasně vyznačena jeho funkce. Ovládač ani jeho část nesmí v žádné poloze zakrývat sdělovač a nesmí ztěžovat manipulaci se sousedním ovládačem. Ovládače musí být zabezpečeny proti samovolnému vychýlení a zapnutí (například při otřesech) a nesmějí dovolovat současné zapojení nežádoucích funkcí.
(3) Ovládače určené pro použití v havarijních situacích musí mít výrazný vzhled a musí být snadno a rychle dosažitelné ze stanoviště obsluhy.
 
ČTVRTÁ ČÁST
Úprava a zpracování materiálů
PRVNÍ ODDÍL
Obrábění kovů
 
§ 54
Společná ustanovení
(1) Rotující upínací zařízení a nástroje použité u strojů k třískovému obrábění kovů musí být provedeny tak, aby při brzdění nebo při opačném smyslu otáčení nedošlo k jejich samovolnému uvolnění.
(2) Pneumatická, hydraulická nebo elektromagnetická upínací zařízení musí být opatřena ochranným zařízením, které znemožní, aby při přerušení dodávky energie došlo k ohrožení bezpečnosti práce nebo k provozní nehodě.
(3) Ruční ovládací části - pokud je netvoří hladká plná ovládací ruční kola bez rukojeti - musí být opatřeny samočinným vypínáním, které zabrání jejich nucenému otáčení při strojním pohonu.
(4) Upínání a snímání přípravků, přístrojů, nástrojů a obrobků, které pro svoji hmotnost, tvar nebo rozměry neumožňují bezpečnou ruční manipulaci a jejich ustavení ve stroji, musí být zajištěno buď použitím vhodného zařízení pro manipulaci, nebo pomocí další osoby.
(5) Vzduchové pistole používané k očištění strojů a obrobků a upínacích přípravků musí být opatřeny ochranným zařízením, které zabrání úrazu pracovníka odlétajícími látkami.
(6) Vstupovat na upínací plochu stolu, desky nebo do jiného nebezpečného prostoru při obrábění velkých obrobků za účelem měření, kontroly nebo provedení jiných podobných úkonů se smí jen tehdy, jsou-li tyto části stroje v klidu.
(7) Při kontrole jakosti povrchu, při upínání a snímání obrobků a měření, nejsou-li tyto činnosti prováděny automaticky, se musí zastavit vřeteno (smykadlo) a nástroj odsunout do bezpečné vzdálenosti.
(8) Není-li obráběcí stroj vybaven ochranným zařízením proti odletujícím třískám nebo není-li možno tohoto zařízení používat, musí se používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky.
(9) Při odstraňování třísek z obráběcího stroje za provozu a při úklidu se musí používat předepsaných pracovních pomůcek; odstraňovat třísky ze sběrných van za chodu obráběcích strojů se smí jen u strojů, které jsou k tomuto účelu přizpůsobeny.
 
§ 55
Soustruhy
(1) Tyčový materiál vyčnívající při obrábění z vřeteníku mimo stroj musí být po celé délce zakryt pevným ochranným krytem.
(2) Svislé soustruhy musí být zajištěny tak, aby
a) upínací zařízení obrobků mělo pojistné zařízení, které zabrání vymrštění upínacích elementů,
b) spouštěcí zařízení pro trvalý chod upínací desky, která je zapuštěna do podlahy, bylo možno zajistit proti náhodnému uvedení do chodu.
 
§ 56
Frézky
Frézky musí být opatřeny snadno seřiditelným ochranným krytem zamezujícím přístup k části nástroje, která se při obrábění nedotýká obrobku nebo krytem zabraňujícím přístup do nebezpečného pracovního prostoru stroje.
 
§ 57
Vrtačky
(1) Vrtačky s posuvným vřetenem musí být zajištěny proti samovolnému posuvu vřetena do dolní polohy.
(2) Vrtaný předmět musí být zajištěn proti pootočení.
 
§ 58
Hoblovky a obrážečky
(1) Hoblovky musí být opatřeny pojistným zařízením, které při selhání vratného ústrojí, koncových spínačů nebo podobných zařízení zachytí nebo alespoň zabrzdí stůl vyjíždějící z lože.
(2) Pokud stůl hoblovky při práci přejíždí přes okraj lože musí být oba konce lože opatřeny zařízením znemožňujícím přístup ke stolu.
(3) Smykadlo se musí zajistit tak, aby se dalo ovládacím a brzdicím ústrojím spolehlivě zastavit v libovolné poloze a aby se jeho poloha nemohla samovolně měnit.
(4) Vodorovné obrážečky musí být opatřeny zařízením bránícím přístupu k pohybující se zadní části smykadla.
 
§ 59
Pily
(1) Všechny pily musí být opatřeny snadno přestavitelnou podpěrou k podepření dlouhého řezaného materiálu.
(2) Pilové pásy a pilové kotouče musí být uzavřeny v konstrukci stroje nebo opatřeny ochrannými kryty.
 
§ 60
Brusky
(1) Na vhodném místě brusky musí být trvanlivě vyznačen smysl otáčení brousicího nástroje.
(2) Brousicí vřeteník musí být opatřen blokovacím zařízením, které zabraňuje při změně otáček brousicího vřetena zařazení tak vysokých otáček, při nichž by byla překročena nejvyšší dovolená obvodová rychlost brousicího kotouče.
(3) Brusky, u nichž nelze použít blokovacího zařízení a u nichž se změna otáček brousicího vřetena provádí výměnou řemenic, přehazováním řemenů nebo podobným způsobem, musí být opatřeny na dobře viditelném místě štítkem s uvedením přiřazení průměru řemenic k průměru brousicího kotouče a jeho obvodové rychlosti.
(4) Brousicí nástroje musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění při broušení z vřetena nebo z upínacího zařízení.
(5) Brusky s brousicími nástroji z umělého brusiva s obvodovou rychlostí větší než 10 m/s musí být opatřeny, pokud brousicí nástroj nepracuje uvnitř obráběného předmětu, takovým ochranným krytem, který se při roztržení nebo uvolnění brousicího nástroje neroztříští.
 
§ 61
Brousicí nástroje z umělých brusiv
(1) Brousicí a řezací kotouče, brousicí segmenty, tělíska a jiné brousicí nástroje musí být označeny základními technickými údaji (například přípustná obvodová rychlost, průměr kotouče).
(2) Skladované brousicí nástroje musí být chráněny před mechanickým poškozením, vlhkem a mrazem a při přepravě musí být vyloučena možnost jejich poškození.
(3) Před upnutím brousicího nástroje se musí překontrolovat vhodnost jeho použití podle štítku a nástroj se musí prohlédnout, zda není poškozen.
(4) Brousicí nástroje se smějí upínat pouze do vhodných upínacích přírub a lepit je lze pouze prostředky a způsobem, který stanovil výrobce brusiva.
(5) Po upnutí brousicího nástroje na brusku se musí uvést každý nástroj do zkušebního chodu; při zkušebním chodu nesmí být nikdo v nebezpečném prostoru brusky a po jeho skončení se musí orovnat brousicí nástroj předepsaným způsobem.
 
§ 62
Rychlostní broušení
(1) U brousicích kotoučů určených pro rychlostní broušení musí být vyzkoušena jejich mechanická pevnost.
(2) Ochranný kryt brousicích nástrojů musí být vyhotoven tak, aby úhel otevření byl co nejmenší a aby jeho konstrukce umožnila úplné uzavření brousicího nástroje po dobu zkoušení.
(3) Funkce a účinnost prototypu ochranného krytu a jeho částí musí být prověřena destrukčními zkouškami.
(4) Na ochranném krytu nebo na brousicím vřeteníku musí být trvale vyznačena nejvyšší pracovní obvodová rychlost.
(5) Seřizovací a upevňovací části ochranných krytů u brousicích nástrojů s velkou kinetickou energií musí být opatřeny deformačními prvky, které pohltí energii rotujícího brousicího nástroje.
DRUHÝ ODDÍL
Obrábění dřeva
 
§ 63
Společná ustanovení
(1) Pojízdné stroje a zařízení musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu při jejich provozu.
(2) U kombinovaných (sdružených) strojů musí být nepoužívané nástroje odstraněny nebo zakryty.
(3) Přisouvat materiál k nástroji se nesmí dříve, než nástroj dosáhl stanovené obráběcí rychlosti; obráběný materiál se nesmí tlačit k nástroji přímo tělem.
(4) Při dořezávání materiálu a řezání válcovitého materiálu se nesmí pracovat bez použití stanovených pracovních pomůcek nebo přípravků.
(5) Piliny, třísky a jiný odpad se musí odstraňovat ze stolu stroje za chodu nástroje pouze vhodnou pomůckou.
(6) Při obrábění materiálu delšího, než je délka pracovního stolu, se nesmí pracovat bez opěrných stojánků.
(7) Doběh otáčejících se nástrojů se nesmí zkracovat po vypnutí stroje brzděním rukou, tlakem dřeva nebo jiným nevhodným způsobem.
(8) Dokud je nástroj v pohybu, nesmí se pracovník od stroje vzdálit.
(9) Na stacionárních strojích trvale používaných v uzavřených prostorách musí být instalováno zařízení na odsávání nebo mechanické odstraňování odpadu.
(10) Na každém řezném nástroji musí být trvale vyznačeny jeho nejvyšší dovolené otáčky.
(11) Upínací příruby u jednoho pilového kotouče musí mít stejný průměr a stejné dosedací plochy.
(12) Stroje s posuvem materiálu musí mít zařízení proti nebezpečnému vymrštění obráběného materiálu (zpětný vrh apod.).
(13) Vodicí pravítko musí být při řezání upnuté.
(14) Řezné nástroje, u nichž se materiál do řezu posouvá rukou, musí být chráněny kromě činné části ochranným krytem.
 
§ 64
Rámové pily
(1) Rámové pily musí být opatřeny zařízením zajišťujícím rám před samovolným klesnutím.
(2) Brzda rámových pil musí být konstruována tak, aby udržela rám v kterékoliv poloze.
(3) Podávací zařízení rámové pily musí být provedeno tak, aby bylo možno za chodu pily podávání zastavit a zapnout zpětný chod.
(4) Upínací vozíky musí být vybaveny zařízením, které zabraňuje, aby pracovník mohl zasunout nohy pod kola nebo plošinu.
(5) Řízení všech operací, které vykonávají poloautomatické vozíky bez obsluhy, musí být upraveno tak, aby bylo blokovatelné ručně ovladatelným zařízením.
(6) Při vyrážení klínů ze závěsů musí být klíny bezpečným způsobem zachyceny.
(7) Před výměnou pilových listů se musí zajistit rám pily proti sjetí a zastavit pohon; horní válce musí být při této práci zajištěny v horní poloze proti spadnutí.
 
§ 65
Pásové pily
(1) Pásové pily musí mít pásovnice zakryté; část pilového pásu pod stolem nebo vozíkem i vratná část pilového pásu, pokud nejsou zakryty konstrukcí stroje, musí být opatřeny ochranným krytem.
(2) Řezná větev pilového pásu musí být nad jeho vodítkem zakrytá ochranným krytem, který se dá ručně výškově přestavovat nebo se samočinně otvírá.
(3) Univerzální pásové pily musí být opatřeny přestavitelným vodicím pravítkem, které musí být v nastavené poloze zajištěno proti posuvu.
(4) V pracovním prostoru pilového pásu se nesmí vkládat materiál do přípravků a nesmějí se ručně odebírat obrobky.
 
§ 66
Kotoučové pily
(1) Délka stolu před pilovým kotoučem nesmí být u stabilních pil menší, než průměr použitého pilového kotouče, nejvíce však 0,5 m.
(2) V místě, kde prochází pilový kotouč, musí být stůl opatřen vyměnitelnou vložkou z vhodného materiálu, který nepoškodí pilový kotouč a jehož šířka odpovídá prořezu pilového kotouče.
(3) Rameno přeřezávacích kotoučových pil, po kterém se pila pohybuje, musí mít v krajní poloze zarážky k zabránění vypadnutí pily z pojízdné dráhy a v základní poloze zarážku proti samovolnému pohybu. Tyto pily nesmějí být používány k podélnému rozřezávání obrobků.
(4) Pilový kotouč na vahadle pily na výřezy musí mít ochranný kryt, z kterého se při sklopení vahadla vysouvá jen část pilového kotouče potřebného k řezu.
(5) Pilový kotouč horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily musí být zabezpečen dvojdílným ochranným krytem, jehož vrchní pevný díl musí zakrývat celou vrchní část pilového kotouče a spodní, pohyblivý díl musí zamezit přístup k přední části pilového kotouče; v zadní výchozí poloze musí být pilový kotouč zajištěn z obou stran stěnami upevněnými ke stolu pily.
(6) Pilový kotouč u horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily nesmí přejet přes přední okraj pracovního stolu a musí se samočinně vracet do výchozí polohy.
(7) Kotoučová pila s podávací kolébkou musí mít pilový kotouč opatřený dvoudílným ochranným krytem, jehož části se musí při podávání dřeva do řezu k pilovému kotouči otevřít a po řezu a odklopení opět uzavřít. Část vyčnívajícího pilového kotouče musí být při přeřezávání zakryta ještě dalším krytem.
(8) Podávací kolébka musí být vybavena přidržovačem řezaného dřeva a zařízením na omezení výkyvu.
(9) Přenosné ruční kotoučové pily musí být opatřeny rozvíracím klínem pro podélné rozřezávání materiálu.
(10) Kotoučové pily s ručním posunem pro podélné rozřezávání materiálu musí být opatřeny rozvíracím klínem.
 
§ 67
Ruční řetězové pily
(1) Plynová páka motorových řetězových pil se po uvolnění tlaku ruky musí samočinně vracet do nulové polohy a chod pilového řetězu se musí samočinně zastavit po snížení otáček.
(2) Spínač proudu u elektrických řetězových pil musí být umístěn tak, aby umožňoval vypnout proud, aniž by bylo třeba přemísťovat ruce.
 
§ 68
Srovnávačky
Pracovní část nožového hřídele musí být zabezpečena mechanickým posouvacím zařízením nebo ochranným krytem; nepracovní část nožového hřídele musí být chráněna krytem, který se samočinně posouvá s vodicím pravítkem.
 
§ 69
Tloušťovačky
(1) Na přední vstupní straně musí být zachycovače proti zpětnému vržení obráběného materiálu.
(2) Nožový hřídel, posouvací a přítlačné válce musí být opatřeny pevnými ochrannými kryty.
(3) Obráběné kusy nesmí být kratší než je vzdálenost mezi předním a zadním válcem.
(4) Současné obrábění více kusů materiálu nestejné tloušťky je zakázáno.
 
§ 70
Svislé spodní frézky
(1) Při ručním podávání materiálu do řezu musí být nástroj zajištěn ochranným krytem a stroj musí být vybaven zařízením proti zpětnému vržení materiálu.
(2) Při frézování krátkých kusů materiálu a při dokončování pracovního úkonu, není-li frézka vybavena zařízením na posuv materiálu, musí se používat vhodných přípravků s držadly pro posouvání materiálu.
(3) Při použití přípravků se smí upínat jen jeden kus.
(4) Na strojích s ručním posuvem je zakázáno používat dvouřezné frézovací nože.
TŘETÍ ODDÍL
Lisování a stříhání
 
§ 71
Společná ustanovení
(1) Stroje se dvěma nebo více systémy ochranného zařízení nebo stroje, které lze spouštět jak ručně, tak i nožně nebo bez použití některého z instalovaných ochranných zařízení, musí mít přepínání jednotlivých druhů ochranného nebo ovládacího zařízení zajištěno proti zásahu nepovolaných osob.
(2) K vypnutí a zapnutí spojky, pokud je její funkce závislá na pružinách, musí být použito tlačných pružin; pokud to není možné, musí být použito dvou tažných pružin, z nichž každá je schopna samostatně plnit požadovanou funkci.
(3) Brzda, kromě brzdy hydraulického lisu, musí být provedena a seřízena tak,aby při vypnuté spojce zabránila samovolnému pootočení hřídele stroje hmotností pohyblivé části stroje a přejíždění horní krajní polohy v obou směrech.
(4) U strojů s elektromagneticky, elektropneumaticky nebo jinak ovládanou spojkou, kromě hydraulického lisu, musí brzda působit samočinně při každé poruše v přívodu energie do ovládacího systému.
(5) Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového lisu, musí umožňovat jen jeden pracovní zdvih při jednom nebo při opakovaném ovládnutí spouštěcího ovládače během pracovního zdvihu nebo při trvalém ovládání spouštěcího ovládače; další zdvih může následovat jen tehdy, uvolní-li se spouštěcí ovládač, nejpozději před koncem otáčky hlavního hřídele, a k novému ovládnutí spouštěcího ovládače může dojít teprve tehdy, až nástroj dosáhne své výchozí polohy.
(6) Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového lisu, se smí vyřadit z činnosti jen při pracích, které se smějí konat za nepřerušeného chodu u strojů s automatickým nebo poloautomatickým podáváním nebo s bezpečně upraveným a seřízeným nástrojem.
(7) Přepínací zařízení pojistky z činné polohy do vypnuté nebo naopak musí být uzamykatelné.
(8) Šlapka nožního ovládače musí být shora i z bočních stran chráněna krytem nebo konstrukcí stroje.
 
§ 72
Společná ustanovení pro lisy
(1) Lisovací nástroje a jejich seřízení musí vylučovat možnost vsunutí prstů do nebezpečných míst.
(2) Nástroje, které nezajišťují bezpečnost obsluhy v plném rozsahu, musí být jako nebezpečné trvanlivě označeny na přední straně výrazným písmenem "N" a smějí být používány jen na lisech s ochranným zařízením v pracovním prostoru lisu, popřípadě nástrojů; lisovací nástroje o hmotnosti vyšší 20 kg musí být opatřeny vhodnými držadly, čepy nebo obdobným zařízením.
(3) Při použití pohyblivého krytu k ochraně pracovního prostoru musí být poloha krytu vázána na spouštěcí zařízení lisu tak, aby lis bylo možno uvést do chodu, jen jestliže je kryt v ochranné poloze; kryt musí setrvat v této poloze, pokud trvá nebezpečí zranění rukou; je-li v průběhu zdvihu pracovní prostor otevřen, musí se pohyb beranu zastavit dříve, než se může ruka dostat do nebezpečné blízkosti lisovacího nástroje.
(4) Dvouruční spouštěcí zařízení nesmí odjišťovat nožní spouštěč lisu. To neplatí u třecích lisů.
(5) Každý lis, na němž se manipuluje ručně v nebezpečném pracovním prostoru lisovacího nástroje, musí být seřízen jen pro jednotlivé zdvihy.
(6) Lisy určené k práci jednotlivými zdvihy, pokud nejde o lis hydraulický nebo třecí vřetenový lis, musí mít spojku provedenu tak, že vyloučí nebezpečí úrazu při jejich poruše nebo jejich samovolné spouštění v době, kdy je stroj v klidu.
 
§ 73
Mechanické tažné lisy
Na mechanických tažných lisech s ruční manipulací v pracovním prostoru se smí pracovat jen při přerušovaném chodu lisu; u pomaloběžných lisů se smí pracovat při nepřerušovaném chodu jen tehdy, jsou-li vybaveny ochranným zařízením.
 
§ 74
Ohraňovací lisy
(1) Pracovat a zdržovat se za provozu ohraňovacího lisu na jeho zadní straně je zakázáno.
(2) Pracuje-li u takových lisů s nožním spouštěním více pracovníků, musí stroj spouštět alespoň dva z nich. Ovládače musí být provedeny tak, aby bylo možno uvést lis do chodu jen při současném jejich ovládání oběma pracovníky.
 
§ 75
Vřetenové třecí lisy
(1) Smykadlo se smí pohybovat jen v rozmezí dovolených poloh; při dojíždění smykadla k dovolené poloze se musí nezávisle na ovládání spouštěcího ovládače lisu odpojit pohon setrvačníku a uvést v činnost zařízení, které zastaví pohyb smykadla.
(2) Lisy musí být vybaveny brzdou, popřípadě záchytným zařízením, které zabrzdí pohyb smykadla v horní poloze a zabrání jeho samovolnému sjetí.
(3) Záběr pracovního třecího kotouče se setrvačníkem se musí přerušit nejpozději před ukončením tvářecí operace a lis musí být opatřen vhodným záchytným zařízením proti pádu setrvačníku.
(4) Odjišťování spouštěcího ovládače musí být provedeno tak, aby jeho ovládání bylo nutno znovu opakovat pro každý pracovní zdvih. U lisů s jednoručním spouštěním se smí použít odjišťovacího zařízení, které je ovládáno druhou volnou rukou po celou dobu nebezpečného pracovního zdvihu; u lisů s nožním spouštěním smí být k odjišťování použito dvouručního odjišťovacího zařízení.
 
§ 76
Hydraulické lisy
(1) Lis musí být opatřen v každém hydraulickém obvodu tlakoměrem umožňujícím spolehlivou kontrolu pracovního tlaku a hydraulické obvody každého lisu s jednotkovým pohonem musí být opatřeny pojistnými ventily proti překročení stanovených tlaků.
(2) Při pracovním zdvihu nesmí dojít k přejetí dovolené polohy lisovacího pístu.
(3) Lisy se svislým pohybem lisovacího pístu musí být opatřeny zařízením zabraňujícím jeho nežádoucímu samovolnému pohybu v důsledku úniku provozní tlakové kapaliny z prostoru zpětného chodu.
(4) Lisy s vodorovným pohybem lisovacího pístu, u nichž se z ústřední tlakové stanice vyvíjí stálý tlak v prostoru zpětného chodu, musí být provedeny tak, aby bylo zabráněno samovolnému pohybu lisovacího pístu.
(5) Lisy poháněné z ústřední tlakové stanice musí být opatřeny zařízením k zamezení rychlého poklesu tlaku.
 
§ 77
Etážové hydraulické lisy
(1) Konstrukce lisu musí vyloučit náhlé otevření lisu.
(2) Vhodně upraveným krytem musí být pracovník ochráněn při otevírání lisu před popálením nebo opařením; přívody topného média musí být kryty tak, aby při jejich poruše nebo jiném poškození nedošlo k úrazu.
 
§ 78
Paketovací hydraulické lisy
(1) Paketovací lis musí být opatřen zařízením, kterým je možno kdykoliv přerušit prováděnou operaci, a signalizací, která upozorňuje, že je lis v provozu.
(2) Víko paketovacího lisu s hydraulickým zavíráním se nesmí samovolně uzavřít.
(3) Paketovací lis s hydraulickým uzavíráním víka musí být opatřen vypínačem, kterým se blokuje ovládání lisu po dobu přenosu materiálu do lisovacího prostoru a zavření víka.
(4) Při provozu paketovacího lisu se nesmějí osoby zdržovat u násypky ani do ní vstupovat.
 
§ 79
Hydraulické lisy na zpracování hmot teplem netvrditelných
(1) U lisů s vertikálním vstřikovacím zařízením musí být prostor před vstupem materiálu do tavicí komory zakryt tak, aby nemohlo dojít k úrazu vyfouknutím par z tavicí komory.
(2) Plnicí násypky musí být provedeny tak, aby nebylo možno vložit ruce do prostoru plastifikačního šneku a vstřikovacího pístu.
 
§ 80
Vulkanizační lisy na pneumatiky a vzdušnice
(1) Provedení lisu musí vyloučit možnost otevření vulkanizační komory v průběhu vulkanizace.
(2) Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením proti zvýšení tlaku a teploty vulkanizačních médií nad předepsané hodnoty a zařízeními, které při otevřené poloze zabrání samovolnému sklopení horní části vulkanizační komory.
(3) Vulkanizační komory lisu musí být opatřeny ochranným zařízením, které znemožní zranění obsluhy unikající párou nebo vodou při poruše těsnění mezi horní a dolní polovinou vulkanizační formy.
(4) Lisy s hydraulicky nebo pneumaticky ovládaným zařízením pro otvírání a zavírání vulkanizační komory musí být opatřeny pojistným zařízením proti nejvýše dovolenému přetlaku v ovládacím systému.
 
§ 81
Rotační bubnové vulkanizační lisy
(1) Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením, které chrání přítlačný pás proti přetížení.
(2) Lisy s otevřeným způsobem vulkanizace musí být opatřeny bezpečnostním vypínacím zařízením, které musí zabezpečovat uvolnění přítlačného pásu a zastavení otáčení vulkanizační tvárnice.
(3) Při motorickém napínání vulkanizovaných materiálů musí být lis opatřen pojistným zařízením proti překročení přípustné napínací síly.
 
§ 82
Příklopové tiskařské, ohybací a drážkovací lisy
Lisy musí být opatřeny automatickým podáváním nebo ochranným zařízením, které zabrání uzavření příklopu v okamžiku, kdy má pracovník ruce nebo jinou část těla v prostoru mezi příklopem a ložem.
 
§ 83
Společná ustanovení pro nůžky
(1) Nůžky musí být opatřeny na místě viditelném ze stanoviště obsluhy štítkem označujícím největší dovolenou tloušťku stříhaného materiálu nebo střižnou sílu.
(2) Nůžky musí být opatřeny pojistkou proti opakovanému zdvihu, kromě nůžek zařazených v automatických linkách a ovládaných dálkově.
(3) Spojky, které neumožňují během pracovního zdvihu přerušení jejich záběrů, smějí být používány jen u nůžek vybavených ochranným zařízením nezávislým na činnosti spojky.
(4) Strojní tabulové, pásové a okrajovací nůžky musí být opatřeny spojkou a brzdou.
(5) Ruční a nožní tabulové a pákové nůžky, u kterých není zabráněno samovolnému sklopení ovládací páky, musí být opatřeny zajišťovacím (záchytným) zařízením páky.
 
§ 84
Strojní tabulové nůžky
(1) Nůžky musí být opatřeny pevnými ochrannými a podle potřeby průhlednými kryty tak, aby byly trvale uzavřeny vylehčovací a průhledové otvory v přidržovači.
(2) Bočními kryty otočnými v pevných závěsech musí být zabráněn přístup do nebezpečného pracovního prostoru, pokud není z boku nůžek tento přístup zamezen již jejich bočnicí.
(3) Stoly nůžek musí mít drážky pro snížení možnosti poranění rukou při manipulaci se stříhaným materiálem.
(4) Nůžky s úzkým stolem musí být doplněny pro spolehlivé uložení a vedení stříhaného materiálu dostatečným počtem podpěrných ramen nebo zvláštním podávacím stolem nebo podobným zařízením.
(5) Na zadní stranu nůžek se nesmí vstupovat v době, kdy jsou v chodu nebo kdy je v chodu hnací motor.
 
§ 85
Okružní a křivkové nůžky
Nůžky, u nichž se stříhaný materiál ručně přidržuje a vede do střihu, musí mít ochranné zařízení, které bez omezení viditelnosti čáry střihu umožní posun materiálu a znemožní přístup prstů až k nožům.
Čtvrtý oddíl
Zakružování a rovnání materiálu
 
§ 86
Zakružovačky
(1) Zakružovačky, jejichž zařízení pro vyklápění hlavy jsou v prostoru pod úrovní podlahy, musí mít tento prostor ohrazený nebo zakrytý; zařízení nad úrovní podlahy musí mít vyklápěcí hlavu opatřenou bezpečnostním označením a na podlaze vyznačený půdorys prostoru potřebného k vyklonění hlavy.
(2) Zakružovačky s motorickým pohonem musí být vybaveny spolehlivým a účinným brzdicím zařízením.
(3) Zakružovačky, které jsou vybaveny stoptlačítkem pro zastavení stroje, musí mít zařízení umožňující okamžité částečné zpětné pootočení válců.
 
§ 87
Rovnačky
V místě možného styku plechu s postranicemi musí být na rovnačkách umístěna stoptlačítka, u menších rovnaček kalené chrániče.
PÁTÝ ODDÍL
Kování bucharem
 
§ 88
Společná ustanovení pro buchary
(1) Ochranné kryty pracovního prostoru musí umožňovat v průběhu práce dotahování klínů zápustek z obou stran; je-li to technologicky nutné, mohou kryty uzavírat pracovní prostor bucharu pouze částečně, avšak v tom případě musí jejich horní okraj přesahovat dělicí rovinu zápustek alespoň o 50 mm.
(2) Závěsy k otáčení kovaného materiálu jeřábem musí mít zařízení k odpružení úderu bucharu a na jeřábovém háku pojistku proti vyklouznutí závěsu z háku.
(3) Spouštěcí páky bucharů musí být zajištěny proti náhodnému uvedení bucharu do činnosti.
(4) Buchary musí mít vzpěru, čep nebo jiné zajišťovací zařízení, které drží beran, spolehlivě ve zdvižené poloze, je-li nezbytné pod ním pracovat, a musí umožňovat spouštění beranu na toto zařízení pomalým chodem.
(5) Není-li buchar v provozu, musí beran spočívat na kovadlině.
(6) Při kování se nesmí používat sešikmených klínových podložek.
(7) Za chodu beranu se nesmí klást materiál na zápustky nebo jej upravovat, vysypávat piliny ze zápustky a vymazávat zápustky rukou, uvolňovat zaseknutý materiál z horní části zápustky, provádět tvrdé údery zápustky na zápustku bez vložení ohřátého materiálu.
 
§ 89
Parní, vzduchové a pružinové buchary
(1) Parní nebo vzduchový buchar musí mít dostatečný parní nebo vzduchový polštář nebo stejně účinnou tlumicí pružinu, která zabrání nárazu pístu na hlavu válce.
(2) Pružiny beranu musí být uzavřeny do ochranných krytů.
(3) Válec parního bucharu musí mít vypouštěcí kohout spojený trubkou buď s jímkou, nebo s vypouštěcím potrubím, nemá-li samočinné vypouštění; pokud se pára vypouští do vzduchu, musí být vypouštěcí kohout umístěn tak, aby při vypouštění nebyli ohroženi pracovníci.
 
§ 90
Hydraulické padací buchary
(1) Přívod provozní tlakové kapaliny se musí dát uzavřít samostatně ke každému bucharu a uzavírací ventil zajistit před otevřením nepovolanou osobou.
(2) Expanzní nádoba umístěná v pracovním válci v horní části bucharu musí být zřetelně označena a nesmějí se nad ní přepravovat břemena.
(3) Jako expanzní médium musí být používán výhradně vzduch nebo dusík; použije-li se jako provozní kapaliny oleje, který se může dostat do přímého styku s expanzním médiem, smí se používat výhradně jen dusíku.
 
§ 91
Zápustky
(1) Kořeny zápustek musí mít dostatečný úkos umožňující spolehlivé upnutí zápustky.
(2) Upevnění zápustek na strojích musí vylučovat možnost jejich uvolnění a poškození během kování.
(3) K upevňování kovadel a zápustek se smí používat jen dobře lícujících klínů, které nevyčnívají z beranu nebo ze šaboty bucharu.
(4) Vytloukat a zatloukat klíny se smí jen beranidlem, které je spolehlivě upevněno na kovacím stroji.
ŠESTÝ ODDÍL
Válcování materiálu
 
§ 92
Válcovací stolice
(1) Převáděče vývalků musí zajistit bezpečné převedení vývalků do dalšího pořadí.
(2) Válcovací stolice u mechanizovaných tratí musí být opatřeny zástěnami, které zabrání vývalku uniknout mimo pracovní prostor.
(3) Průchody a řídicí kabiny musí být chráněny proti odletujícím okujím.
 
§ 93
Papírenské stroje
(1) Stroje s rychlostí vyšší než 2,5 m/s musí být vybaveny samočinným zaváděním papíru mezi sušicí válce.
(2) Při zavádění papíru do stroje ručně musí na postup práce dozírat další pracovník.
(3) Vyrovnávat plst při výměně plstí se smí jen z boku stroje a úprava mokrých plstí se smí provádět jen za nejpomalejšího chodu stroje.
(4) Čistění v mokré části stroje se smí provádět pouze postřikováním vodou; škrabák se smí čistit jen tehdy, když je stroj v klidu.
(5) Za chodu stroje se nesmí ručně odebírat nebo uvolňovat papír nebo jeho zbytky na stroji, ani se nesmí vyrovnávat plst v lisovací části pod strojem.
SEDMÝ ODDÍL
 
§ 94
Potiskování materiálu
(1) Otvory v rámech tiskových strojů a prostory mezi segmenty a stojany registrů musí být zakryty.
(2) Hořáky u tiskových strojů vyhřívaných plamenem musí být seřízeny tak, aby se přívod plynu při zastavení stroje samočinně uzavřel.
(3) Před spuštěním tiskových strojů musí být formy bezpečně uzavřeny a všechny nástroje z nich musí být odstraněny.
(4) Rotační tiskové stroje musí být opatřeny zařízením pro natáčení každé části stroje, aby byly přístupné desky na každém válci, a opatřeny ochranným krytem včetně ústrojí k nanášení barev.
OSMÝ ODDÍL
Formování materiálu
 
§ 95
Formovací stroje
Manipulovat s formou, upravovat ji nebo provádět jiné manipulace se smí jen tehdy, je-li lisovací rameno odkloněno od pracovního stolu.
 
§ 96
Vstřelovací a foukací stroje
(1) Pracoviště vstřelovacích strojů musí být oddělena zástěnami od okolních pracovišť a průchodů tak, aby nemohlo dojít k úrazu odraženým pískem.
(2) Jaderník nebo rám musí stát na tuhé podložce, která snese plné zatížení včetně tlakového nárazu při vstřelování.
(3) Pro sériovou výrobu jader smí být používáno jen kovových jaderníků; dřevěných jaderníků náležitě vyztužených ocelovými pásy se smí používat jen pro kusovou výrobu.
(4) Dělicí roviny jaderníků musí být řádně zabroušeny a předem musí být vyzkoušeno správné umístění odvzdušňovacích otvorů.
(5) Před započetím foukání nebo vstřelování musí jaderník nebo rám těsně přiléhat k foukací nebo vstřelovací hlavě a plnicí otvor jaderníku musí být přesně nastaven proti nastřelovacímu nebo foukacímu otvoru stroje.
(6) Údržba strojů, zejména čistění a mazání se smí provádět jen tehdy, není-li ve stroji tlakový vzduch a je-li vypnuto jeho elektrické zařízení.
(7) Jaderník se smí vyjmout až po zastavení stroje.
 
§ 97
Pískomety
(1) Pojízdné pískomety musí být opatřeny zařízením, které vydává varovný zvukový signál při pojezdu, a konce pojezdové dráhy pískometů musí být opatřeny koncovými vypínači pohonu pojezdu.
(2) Pracovní prostor pískometu musí být vyznačen.
(3) Podlaha v pracovním prostoru stroje musí umožňovat propadávání písku.
(4) Pracoviště pískometu musí být odděleno od jiných pracovišť.
 
§ 98
Obracecí stroje
(1) Prohlubně u obracecích strojů musí být zakryty nebo chráněny zábradlím a musí být u nich označen zákaz vstupu.
(2) Způsob upínání obraceného jaderníku nebo formy ve stroji musí zaručovat, že nedojde k jejich uvolnění nebo k vypadnutí při obracení a v případě náhlého zastavení stroje.
DEVÁTÝ ODDÍL
Slévání
 
§ 99
Společná ustanovení
Licí pánve, licí zařízení a nářadí a dezoxidační prostředky používané při odlévání musí být před započetím práce suché.
 
§ 100
Pánve na tekutý kov a strusku
Pánve na tekutý kov a strusku
a) musí mít sklápěcí zařízení samosvorné, chráněné proti rozstřiku kovu a strusky; je-li jejich jmenovitý objem větší než 40 litrů, musí být opatřeny sklápěcím převodovým ústrojím,
b) musí být pro přepravu zajištěny proti překlopení zvláštní pojistkou,
c) musí mít náležitou vyzdívku, jejíž stav musí být po každém použití kontrolován.
 
§ 101
Pánve pro lití spodem
(1) Funkce uzavíracího zařízení pánví pro lití spodem musí být před každým litím přezkoušena.
(2) Žárovzdorná ochrana zátkové tyče nesmí mít mezi jednotlivými částmi spáry.
(3) Zátkové tyče i zátky smějí být použity jen k jedné tavbě.
 
§ 102
Bubnové pánve
(1) Bubnové pánve musí být opatřeny sklápěcím zařízením, které umožňuje,aby kov byl vyléván zvolna, a nedovoluje samovolné sklápění pánve.
(2) Pánve nezajištěné proti překlopení nesmějí být přepravovány.
(3) Po vyprázdnění musí být pánve zajištěny ve svislé poloze.
 
§ 103
Licí stroje pro vysoké pece
(1) Licí stroje musí být opatřeny řídicí kabinou.
(2) Během lití se v odlévací hale a v blízkosti licího pásu na volném prostranství nesmějí zdržovat nepovolané osoby.
(3) Spuštění a zastavení licího pásu musí být oznámeno signálem.
 
§ 104
Odlévací vozy
(1) Odlévací vozy musí být opatřeny řídicí kabinou.
(2) V době pokládání nebo vyjímání pánve jeřábem nesmějí být na odlévacím voze pracovníci a na jeho plošinách nesmějí být žádné předměty.
 
§ 105
Licí zařízení
(1) Licí vozy používané při práci s kokilami musí být opatřeny kryty na ochranu podvozku.
(2) Každá kokila musí být před použitím prohlédnuta; v případě, že je prasklá nebo jinak narušena, musí být vyřazena.
(3) Při přípravě k lití musí být každá kokila ohřáta na předepsanou teplotu.
(4) Ingoty nebo odlitky z forem nesmějí být vytahovány dříve, než kov úplně ztuhne.
(5) Ingoty z kokil smějí být vytloukány pouze na vyrážecích zařízeních a ve vyhrazeném prostoru.
(6) Kokily se smějí ochlazovat vodou jen v zařízeních, která byla k takovému účelu konstruována.
(7) Při používání nálevek pro lití spodem smějí být nástavky stahovány jen po úplném ztuhnutí kovu.
 
§ 106
Tlakové licí stroje
(1) Tlakové licí stroje (dále jen "licí stroje") musí být navzájem odděleny plechovými zástěnami tak, aby jejich střed byl v místě dělicí roviny formy.
(2) Formy pro lití musí být provedeny tak, aby těžiště odlitku leželo co nejblíže ose uzavíracího zařízení.
(3) Formy pro lití na licím stroji musí být upínány tak, aby jejich dosedací plochy v dělicí rovině formy byly rovnoběžné.
(4) Dělicí rovina licí formy musí být před každou operací náležitě očistěna a její prostor opatřen potřebnými kryty nebo musí být ovládací zařízení licího stroje umístěno mimo nebezpečný prostor roviny formy.
(5) Před započetím práce na licím stroji se musí ověřit jeho funkce chodem naprázdno.
DESÁTÝ ODDÍL
Uvolňování a čistění odlitků
 
§ 107
Uvolňování odlitků
(1) U pohyblivé části kabiny uvolňovacího stroje musí být spouštění stroje vázáno na zavření kabiny; pohyblivá část kabiny musí být přitom zajištěna proti vyjetí z kolejí.
(2) Pojezd nosných rámů vytloukacích roštů musí být vymezen zarážkami a zajištěn koncovými vypínači.
(3) V případech, kde je elektrická energie vedena trolejovým vedením, musí být trolej vybavena hlavním vypínačem, který lze zajistit ve vypnutém stavu.
(4) Při používání překládacího zařízení u uvolňovacích strojů musí být na pojízdném roštu umístěno protizávaží.
(5) Při ručním čistění velkých odlitků v licích halách se nesmí čistit stlačeným vzduchem a pískem.
 
§ 108
Čistění odlitků v omílacích bubnech
(1) Vodorovně se otáčející nebo vratné omílací bubny musí mít kryty nebo zábradlí provedené tak, aby je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu.
(2) Bubny se nesmějí samovolně pohybovat při plnění nebo vyprazdňování.
(3) Bubny musí být prachotěsné nebo uzavřeny v prachotěsných kabinách nebo v místnostech napojených na odsávací zařízení.
 
§ 109
Čistění odlitků tryskáním
(1) K čistění odlitků tryskáním se nesmí používat křemičitého písku.
(2) Čistění odlitků tryskáním se smí provádět pouze v prachotěsných uzavřených kabinách nebo v prostorech opatřených přívodem a odsáváním vzduchu a zařízením, které nedovoluje spustit metací zařízení při otevřených dveřích kabiny nebo prostoru tryskání.
(3) Vstupovat do pracovního prostoru komorového tryskače se smí až po vypnutí všech částí tryskače, po zastavení metacího zařízení a po dokonalém vyvětrání komory.
(4) Smysl otáčení metacího kola musí být viditelně označen.
(5) Při opotřebení lopatek metacího kola musí být vyměněny všechny lopatky najednou a metací kolo znovu vyváženo.
(6) K obsluze vzduchových a metacích komorových tryskačů musí být určeni vždy dva pracovníci.
(7) Rolety, popřípadě vrata u komorových tryskačů se smějí dát otevřít až po zastavení metacího zařízení a jeho víko musí být po uzavření spolehlivě zajištěno.
(8) Při uzavřených dveřích kabiny pásového tryskače nesmí být možné spustit pás směrem určeným pro vyprazdňování.
(9) Při pohybu pásu tryskače se nesmí manipulovat ručně s odlitky ani otvírat kontrolní dvířka.
(10) Spuštění vysokotlakých čerpadel vodních tryskačů musí být vázáno na uzavření vrat a dveří k vnitřnímu pracovišti a na chod vibračního síta.
JEDENÁCTÝ ODDÍL
Svařování a termické řezání
 
§ 110
Společná ustanovení
(1) V prostoru, v němž se svařuje, se nesmějí vyskytovat nebezpečné látky v množství nepříznivě ovlivňujícím bezpečnost při práci.
(2) Pokud by mohla vzniknout provozní nehoda nebo pokud by hrozilo nebezpečí otravy nebo zadušení při svářečských, řezačských nebo páječských pracích, musí být zajištěn odborný dohled na jejich provádění a musí být učiněna bezpečnostní opatření, která musí být uvedena v písemném povolení ke svařování.
(3) V uzavřených nevětraných prostorách nesmějí být při práci umístěny vyvíječe plynů nebo láhve s hořlavými plyny nebo kyslíkem.
(4) Materiál znečištěný olejem, olovnatými barvami, zbytky odmašťovacích prostředků nebo podobnými látkami vyvíjejícími škodliviny se nesmí svařovat.
(5) Osoby v okolí svařování a řezání musí být chráněny před škodlivými účinky těchto procesů.
 
§ 111
Svařování a řezání plamenem
(1) Láhve na plyny musí být zabezpečeny proti převrhnutí nebo skutálení a musí být možno je co nejrychleji uvolnit.
(2) Při současné práci s několika soupravami lahví na jednom pracovišti musí být soupravy od sebe vzdáleny nejméně 3 m nebo od sebe odděleny nehořlavou stěnou.
(3) Pro jednu hořákovou soupravu smějí být na pracovišti nejvýše dvě zásobní láhve každého používaného plynu.
(4) Láhve na plyny musí být chráněny před sálavým teplem nebo před otevřeným ohněm; láhve, které byly vystaveny působení ohně nebo se při práci zahřály, musí být neprodleně odstraněny z provozu a zřetelně označeny jako závadné.
(5) Stabilní baterie lahví musí být umístěny v místnostech oddělených od sebe navzájem i od provozních budov; pohyblivě instalované baterie musí být v době, kdy se s nimi nepracuje, umístěny v oddělených místnostech.
(6) Hadice pro přívod hořlavého plynu z rozvodného potrubí nebo z lahví k hořákům musí být opatřeny bezpečnostním označením.
(7) V případě, že láhve na kyslík, armatury, těsnění lahví a ventilů, svařovací přístroje nebo jejich příslušenství přišly do styku s olejem, tukem anebo s jinou nečistotou, nesmějí se používat.
(8) Po skončení práce se musí bezpečně uzavřít přívod plynu a z přechodného pracoviště neprodleně odvézt láhve s plynem.
 
§ 112
Svařování elektrickým obloukem
(1) Svařovací kabel musí být spojen se svařovaným předmětem nebo s podložkou svařovací svorkou.
(2) Držáky elektrod se smějí odkládat pouze na izolační podložku nebo na odizolovaný stojan a musí být zajištěny proti náhodnému dotyku vodivých předmětů.
(3) Držáky elektrod nesmějí být ochlazovány ponořením do vody.
(4) Před opuštěním pracoviště musí být vypnut zdroj elektrického proudu pro svařování.
 
§ 113
Svařování a řezání plazmou
Zařízení pro svařování nebo řezání plazmou musí být vybavena pojistným zařízením, které vypíná přívod elektrického proudu, dojde-li k přerušení dodávky chladicí vody, a zařízením, které samočinně a okamžitě vypíná vysokofrekvenční oscilátor, jakmile se vytvoří plazmový plamen.
 
§ 114
Svařování a řezání pod vodou
(1) Při svařování a řezání pod vodou se musí zajistit,aby
a) kromě obsluhy zařízení byl přítomen další pracovník s kvalifikací svářeče, pověřený obsluhou svařovacího zařízení na povrchu,
b) při svařování (řezání) elektrickým obloukem
1. nebylo používáno střídavého elektrického proudu,
2. mohl být okamžitě přerušen elektrický proud,
3. výměna elektrod byla prováděna jen po přerušení dodávky elektrického proudu do držáků elektrod,
4. před výměnou elektrody bylo svářeči potvrzeno, že dodávka elektrického proudu je přerušena; dodávka elektrického proudu smí být obnovena až po novém signálu svářeče.
(2) Při použití tekutého paliva se musí zapalovat hořák tak, aby se palivo vytrysklé před zapálením nerozlilo po vodní hladině.
(3) Při práci pod vodou se hořák nesmí zahltit přebytkem paliva.
 
§ 115
Aluminotermické svařování
(1) K aluminotermickému svařování musí být používáno zcela suchých forem bez trhlin.
(2) Při svařování uvnitř budov a v uzavřených prostorách musí být formy opatřeny chrániči plamenů.
(3) Zásoby, popřípadě dávky aluminotermických směsí, žárové zápalky nebo jiné rozněcující látky, musí být umístěny v bezpečné vzdálenosti od svařovacího zařízení a musí být chráněny před vznícením od žhavých částic.
(4) Zásoby, popřípadě zásobní dávky aluminotermických směsí musí být uskladněny v suchu, v těsně uzavřených nádobách a odděleně od jiných hořlavých látek.
(5) Spoje se před svařováním musí dokonale vysušit a z prostoru pod formou se musí odstranit voda, sníh nebo led.
(6) Manipulovat se svařovací formou po provedení svaru se smí až po dokonalém vyhoření aluminotermické směsi.
(7) Žárové zápalky a škrtátka se musí nosit a uchovávat vždy odděleně.
 
§ 116
Svařování a řezání laserovým paprskem
(1) Svařování nebo řezání laserovým paprskem smí být prováděno v oddělené místnosti nebo v odděleném prostoru, řezání menších předmětů (částí) alespoň v ochranném krytu.
(2) Při sledování pracovního procesu optickým systémem musí být pracovník chráněn vsazeným ochranným filtrem.
(3) Při řezání musí být pod řezaným materiálem podlaha s nehořlavou úpravou a s difúzním povrchem.
(4) Zařízení k řezání laserovým paprskem musí být řešena tak, aby bylo zabráněno případnému odrazu paprsku od řezaného materiálu do prostoru obsluhy zařízení.
 
§ 117
Svařování elektronovým paprskem
(1) Zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být umístěno v oddělené a uzamykatelné místnosti.
(2) Zařízení smí být uvedeno do chodu jen z ovládacího pultu umístěného v bezpečné vzdálenosti.
(3) Průběh svařování musí být sledován nepřímo.
(4) Obsluha zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být chráněna před případnou destrukcí zařízení, zejména u zařízení pracujících s vysokým vakuem.
DVANÁCTÝ ODDÍL
Tepelné zpracování a moření kovů
 
§ 118
Kalení a popouštění
(1) Horní okraj olejových van pro kalení a popouštění musí být alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.
(2) Olejové výpary musí být účinně odsávány a olejové lázně zajištěny proti přehřátí.
 
§ 119
Tepelné zpracování lehkých kovů
Při otevření víka elektrické pece se musí samočinně vypnout přívod elektrického proudu.
 
§ 120
Moření materiálu
(1) Horní okraj mořicích a oplachovacích kádí musí být alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.
(2) Mořicí kádě musí být opatřeny účinným odsávacím zařízením.
(3) Podlahy a stěny místností,kde se provádí moření, musí být z omyvatelného materiálu.
TŘINÁCTÝ ODDÍL
Úpravy nátěrovými hmotami
 
§ 121
Lakovny
(1) Pokud jsou v lakovně otvory v požárních stěnách nebo ve stropech, musí být provedeny tak, aby nedovolovaly šíření ohně do lakovny nebo z ní.
(2) V místnostech bezprostředně sousedících s lakovnou nesmějí být v blízkosti vstupu do lakovny zdroje jiskření ani otevřeného ohně.
(3) Lakovny nesmějí být používány pro skladování nátěrových hmot.
(4) Dveře do prostorů sousedících s lakovnou musí být otevíratelné ve směru úniku.
(5) Topná tělesa musí být upravena nebo umístěna tak, aby se na ně nemohly stavět nádoby s nátěrovými hmotami ani lakované předměty k sušení.
(6) Po skončení práce musí pracovníci z lakovny odstranit nátěrové hmoty, hořlavé kapaliny a jejich zbytky.
(7) V zařízeních pro úpravy nátěrovými hmotami musí být zabezpečeno, aby koncentrace výparů v žádném místě nepřesáhla 25 % spodní meze výbušnosti. Výpary kapalin a částice nátěrových hmot rozptýlené při stříkání musí být kromě toho odsávány místně, případně celkově, jestliže použitá technologie zaručuje malý rozptyl.
(8) Odsávací potrubí musí být opatřeno filtry z nehořlavého materiálu nebo jiným zařízením na zachycování částic nátěrových hmot před vstupem do potrubí.
(9) Kromě drážek pro podlahové dopravníky musí být pracovní prostory pod úrovní podlahy lakovny nuceně větrány.
(10) Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být nanášení nátěrových hmot ihned přerušeno.
 
§ 122
Natírání a stříkání
(1) Stříkací pistole s automatickým ovládáním musí být zajištěny tak, aby stříkání mohlo započít až po zapnutí odsávacího zařízení.
(2) Jako rozprašovací látka se nesmí při stříkání používat kyslík ani hořlavé plyny.
(3) Nátěry s obsahem chromanů a olovnatých sloučenin nesmějí být broušeny zasucha ani ručně zamokra.
(4) Ruční stříkání nátěrových hmot s obsahem olovnatých sloučenin je zakázáno. Nátěrové hmoty s obsahem chromanů smějí být nanášeny ručním stříkáním jen v místně odsávaných prostorech.
 
§ 123
Máčení a polévání
U kontinuálních zařízení musí být zajištěno, aby dopravník nebylo možno uvést do chodu dříve, než je v chodu příslušné odsávací zařízení.
 
§ 124
Elektrostatické a elektroforetické nanášení
(1) Zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení musí být umístěno ve zvláštní kabině nebo v odděleném prostoru. Zařízení pro elektroforetické nanášení musí být opatřeno bezpečnostním označením a zařízením, které zamezuje dotýkat se výrobků a závěsů, které jsou vodivě spojeny se zapnutým zdrojem elektrického proudu.
(2) Kabina nebo oddělený prostor, v nichž jsou umístěna zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení, musí být vně opatřena červeným signálním světlem, které se samočinně rozsvítí při uvedení zařízení do provozu. Kromě toho musí být kabina opatřena zařízením, které samočinně vypíná zdroj elektrického proudu při vstupu do kabiny. Kabina musí být opatřena vybíječem statického náboje.
(3) V zařízení pro elektrostatické nanášení se smí používat pouze nátěrových hmot s bodem vzplanutí vyšším než 21 stupňů C.
(4) Otvory pro dopravu předmětů do kabiny musí být řešeny tak, aby se při náhodném vniknutí těmito otvory nemohl nikdo dostat do nebezpečné blízkosti zařízení s vysokým napětím; jinak musí být otvory opatřeny varovným červeným signálem, který svítí po celou dobu provozu zařízení s vysokým napětím.
(5) Spuštění generátoru vysokého napětí musí být vázáno na spuštění odsávacího zařízení elektrostatické kabiny s časovou prodlevou.
(6) Funkce dávkovacího čerpadla, dopravujícího nátěrové hmoty do rozprašovačů, musí být vázána na chod odsávacího zařízení elektrostatické kabiny.
(7) Provedení elektrostatické pistole musí odpovídat požadavkům bezpečnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu.
 
§ 125
Sušení a vypalování
(1) Předměty, jejichž povrch byl upraven nátěrovými hmotami, se musí umísťovat při sušení tak, aby výpary z nich byly proudem vzduchu odnášeny mimo dýchací zónu obsluhujícího pracovníka. Dosušují-li se tyto předměty v uzavřených prostorách při teplotě okolního pracovního prostředí, musí být tyto prostory větrány tak, aby v nich vznikal mírný podtlak.
(2) Zapnutí topných systémů musí být vázáno na spuštění odsávacího zařízení sušárny s časovou prodlevou. Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být zabezpečeno samočinné vypnutí topných systémů.
(3) Sušicí prostory musí být opatřeny samostatným odvětrávacím potrubím vyústěným do venkovní atmosféry.
(4) Povrchová teplota topných těles musí být alespoň o 50 stupňů C nižší, než je bod vznícení použitých rozpouštědel nebo ředidel; to neplatí pro sušáky používané k vypalování nebo ztvrdnutí nátěrů.
 
§ 126
Úpravny nátěrových hmot
(1) V místnosti pro úpravu nátěrových hmot musí být nádrže na tyto hmoty nebo ředidla spolehlivě zajištěny, aby se nátěrová hmota nemohla rozlít do okolí. Sběrná jímka musí mít objem alespoň 50% celkového obsahu všech nádrží v místnosti, nejméně však obsah největší nádrže a nesmí být spojena s kanalizací.
(2) Nádrže na nátěrovou hmotu i ředidla musí být opatřeny bezpečnostním označením upozorňujícím na jejich obsah, třídu nebezpečnosti hořlavé kapaliny, popřípadě i na jiné nebezpečí.
(3) Odvzdušňovací potrubí musí být vždy připojeno k nejvyšší části nádrže, musí mít spád k nádrži a musí být opatřeno neprůbojnými pojistkami.
 
§ 127
Chemické a elektrochemické povrchové úpravy
(1) Provozovny musí být upraveny tak, aby
a) rohy a hrany mezi stěnami a podlahou byly zaoblené,
b) podlahy byly nepropustné, hladké, nekluzké, beze spár, se sklonem alespoň 2%, opatřené rohožemi z materiálu odolného proti vlivům používaných chemikálií.
(2) Přívod vody do van musí být proveden tak, aby při případném podtlaku bylo vyloučeno nasátí obsahu van do potrubí.
 
§ 128
Metalizace
(1) Vnitřní řešení místností určených pro metalizaci musí umožňovat pravidelné čistění prachových zbytků postřiků.
(2) Pro odlučování prachu olova, kadmia nebo jejich slitin musí být do metalizačního systému zařazen příslušný filtr.
(3) Zařízení, v němž se hromadí odlučovaný kovový prach, musí být umístěno mimo pracovní objekt a ve vzdálenosti nejméně 5 m od metalizačních trysek.
(4) Po skončení směny musí být z metalizačního zařízení odstraněn zachycený kovový prach.
(5) Odloučený prach musí být shromažďován na místě, kde nehrozí jeho vznícení a v obalech odolných proti vlhkosti.
(6) Kovový prach musí být likvidován na vyhrazeném místě, pokud se neodevzdává pro další zpracování.
ČTRNÁCTÝ ODDÍL
Drcení, mletí, rozbíjení a mísení
 
§ 129
Společná ustanovení
(1) Drcení a mletí materiálu, při němž se uvolňuje prach, který ohrožuje bezpečnost osob nebo zařízení, se musí provádět v prachotěsném zařízení nebo musí být provozovna vybavena účinným odsávacím zařízením. U primárního drcení může být použito účinné zvlhčování materiálu.
(2) Mlecí komory i mlecí zařízení pro mletí hořlavých látek v suchém stavu musí být zhotoveny z nejiskřivého materiálu nebo musí být učiněna jiná bezpečnostní opatření, která by zamezila vznícení mletých látek.
(3) Mletí materiálu, při němž se tvoří výbušný prach, smí být prováděno jen ve zvláštních zařízeních zabezpečených proti následkům výbuchu.
(4) Zařízení pro drcení nebo mletí hořlavého materiálu musí být provedeno tak, aby materiál před podáním do mlecí části procházel magnetickými separátory odstraňujícími železné částice.
(5) Při poruše separátoru se musí samočinně zastavit další podávání materiálu nebo uvést v činnost signalizační zařízení.
 
§ 130
Drtiče
(1) Z materiálu určeného k drcení musí být odstraněny nežádoucí předměty.
(2) U drtičů se smí uvolňovat ucpaný plnicí otvor jen ze strany podávače a jen vhodnou pracovní pomůckou a vpouštět do drtiče se smí materiál jen za plných otáček stroje.
(3) Za chodu drtiče je vstup do prostoru pod drtičem zakázán; vstupovat pod drtič se smí jen tehdy, bylo-li vypouštěcí zařízení vypnuto a zajištěno.
 
§ 131
Mlýny
(1) Spouštěcí zařízení mlýna musí být při vstupu pracovníka do mísy zajištěno ve vypnuté poloze. Vstupovat do mísy se smí jen pod dozorem jiného pracovníka.
(2) Vybírat materiál z kolových nebo kyvadlových mlýnů a vyprazdňovat mlýny za chodu je zakázáno.
(3) Kolem kulových, trubnatých nebo komorových válcových mlýnů se musí zřídit zábradlí, je-li jejich spodní část níže než 2,6 m nad úrovní podlahy, a musí se zabezpečit, aby průchody pod těmito mlýny byly chráněny ze stran a shora.
 
§ 132
Zařízení na přípravu uhelného prášku
(1) Zařízení na přípravu uhelného prášku včetně jeho nosných konstrukcí a prostor, v nichž se uhelný prášek usazuje, musí být v provedení umožňujícím oplachování vodou.
(2) Zásobníky na surové uhlí musí být z nehořlavého materiálu s hladkým vnitřním povrchem a musí umožňovat vyprazdňování uhlí mimo mlýn.
(3) Násypné otvory zásobníku musí být opatřeny pevnou nebo uzamykatelnou mříží nebo jiným obdobným zařízením zabraňujícím neoprávněnému vstupu nebo pádu osob do zásobníku.
(4) Ocelové zásobníky uhelného prášku včetně přírub musí být tepelně izolovány.
(5) Zásobníky musí být opatřeny zařízením pro zjišťování zásob prášku a teploměry pro kontrolu teploty prášku v zásobníku.
(6) Do horní části zásobníku uhelného prášku (kromě zásobníku na prášek z antracitu a antracitického uhlí) musí být zaústěn přívod inertních plynů nebo vodní páry.
(7) Potrubí teplých kouřových plynů nasávaných do mlecího zařízení musí být vybaveno uzávěrem k odpojení mlýna od ohniště.
(8) Teplota nosného plynu na výstupu z parních a plynových trubnatých sušicích zařízení nesmí převyšovat pro tuhá paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) 110 stupňů C.
(9) Na vstup před mlýnem pro paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) musí být přivedena voda, sytá pára nebo inertní plyn.
(10) Pojistné zařízení musí být umístěno tak, aby se zamezila možnost zásahu zplodin výbuchu, zejména na pracovní místa obsluhy, na přístupové a únikové cesty.
(11) Mlecí okruh se zásobníkem prášku musí být před uvedením mlýna do provozu provětrán nebo inertizován.
(12) Z prostoru mlýnice musí být pravidelně odstraňován uhelný prášek.
(13) V případě nebezpečí vzniku havárie se okamžitě musí odstavit zařízení z provozu a opustit mlýnice.
(14) Je zakázáno vyprazdňovat uhelný prášek ze zásobníku přes hořáky a topeniště kotlů, které nejsou v provozu.
(15) Otevírat zahlcený mlýn se smí až po jeho vychladnutí.
 
§ 133
Zařízení na rozbíjení kovového šrotu
(1) Horní činná plocha šaboty nesmí přesahovat okolní úroveň podlahy tlučiště. Mezi šabotou a vnitřní stěnou ochranného hrazení musí být volný pás podlahové plochy nejméně v šířce 0,75 m.
(2) Okolo šabot musí být ochranné hrazení proti rozletu rozbíjeného kovového odpadu.
(3) U zařízení typu padákové věže musí být prostor tlučiště shora zakryt ochranným hrazením.
(4) Vrata, dveře a jiné vstupy na tlučiště musí vyhovovat požadavkům kladeným na ochranné hrazení.
(5) Pro pracovníky obsluhy rozbíjecího zařízení musí být vybudován u zařízení ochranný úkryt a musí být umístěn v bezprostřední blízkosti ochranného hrazení.
(6) Každé rozbíjecí zařízení musí být opatřeno zařízením, které vyloučí
a) zdvižení hrušky nad šabotu a její uvolnění, není-li dokonale uzavřen prostor tlučiště, ochranného úkrytu, a nejsou-li uzavřeny průzory ke sledování práce v tlučišti,
b) otevření prostoru tlučiště během činnosti rozbíjecího zařízení.
(7) V prostoru tlučiště musí být umístěn vypínací ovládač.
(8) Zvedání hrušky nad šabotu musí být provedeno tak, aby se hruška nerozhoupala.
 
§ 134
Míchačky
(1) Míchačky s protiběžnými míchacími rameny (kopistové a obdobné) musí být opatřeny ochranným víkem nebo roštem, při jejichž otevření nebo zvednutí se automaticky vypne chod míchačky. Je-li použito roštu, musí velikosti jeho otvorů odpovídat bezpečné vzdálenosti od míchacích ramen.
(2) U míchaček, jejichž míchací ramena do sebe nezapadají, smí být vypínání zajištěno vypínacím rámem instalovaným okolo míchací vany.
PATNÁCTÝ ODDÍL
 
§ 135
Odstřeďování
(1) Buben odstředivky se smí uvést do chodu jen tehdy, je-li víko zavřeno: víko se může dát otevřít, jen je-li buben v klidu, kromě případu, kdy se odstředivka mechanicky vyprazdňuje. Uvedené zajištění víka není nezbytné u odstředivek pro výbušné látky ani u odstředivek s vodorovným hřídelem a mechanickým zarážením, jestliže konstrukce odstředivky vylučuje možnost vniknutí do otáčejícího se bubnu. V případě zvláštních technologií je možné použít odstředivky bez ochranného víka.
(2) Smysl otáčení musí být na tělese odstředivky viditelně označen.
(3) Odstředivky, jejichž náplň je hořlavá nebo výbušná, musí být provedeny tak,aby na žádné části nemohly vznikat jiskry nebo nemohlo dojít k nebezpečnému přehřátí.
ŠESTNÁCTÝ ODDÍL
Řezání
 
§ 136
Společná ustanovení
Stroje se dvěma nebo více systémy ochrany a stroje, které lze spouštět bez použití ochranného zařízení, musí mít uzamykatelné přepínání systémů ochrany a přepínání na chod bez použití ochranného zařízení.
 
§ 137
Řezačky a kutry
(1) Řezačky se šnekovými podávači musí mít násypky upraveny tak, aby nebylo možné dosáhnout rukou na podávač.
(2) Řezačky s podávacími spirálami musí mít kolem násypky ochranný rám k vypnutí pohonu.
(3) Kutry na zpracování masa musí mít nože opatřeny ochranným víkem, které lze zvednout, jen jsou-li nože zastaveny, a zařízením znemožňujícím uvedení stroje do chodu, není-li ochranné víko uzavřeno.
SEDMNÁCTÝ ODDÍL
Máčení, napařování a vaření
 
§ 138
Společná ustanovení
(1) Kádě, pánve a otevřené nádrže musí mít horní okraj alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy, případně pracovní plošiny, nebo musí být spolehlivě zakryty nebo ohrazeny proti nahodilému pádu.
(2) Nadzemní nádrže, pokud jsou naplněny horkými a nebezpečnými látkami, musí být spojeny s jímkami nebo prohlubněmi dostatečné velikosti, aby zachytily veškerý obsah nádrže při jejím případném prasknutí, anebo s jiným bezpečným místem určeným k tomuto účelu, které musí být mimo provozní budovu. Nádrže musí být propojeny s jímkami, prohlubněmi nebo jinými bezpečnými místy přepadovým potrubím.
 
§ 139
Máčecí nádrže, pánve a kádě
(1) Máčecí nádrže a pánve naplněné hořlavými látkami musí být opatřeny těsně přiléhajícími poklopy se samočinným uzavíráním.
(2) Při používání výkyvných kádí musí být podlaha upravena tak, aby nemohlo dojít k zachycení pracovníka mezi výkyvné rameno a káď.
 
§ 140
Pařicí a varné jámy, pařicí komory
(1) Přístupové komunikace v prostoru, kde jsou umístěny pařicí nebo varné jámy v úrovni terénu (podlahy), musí být opatřeny signalizačním zařízením.
(2) Pařicí a varné jámy, které mají vyhřívací tělesa uložena na dně jámy, musí být opatřeny snímatelnými rošty, pevně osazenými alespoň 0,2 m nad parním potrubím.
(3) Pařicí komory musí být hermeticky uzavíratelné a opatřeny teploměrem, tlakoměrem a pojistným zařízením.
 
§ 141
Varné kotle
(1) Vypouštěcí kohouty musí být zajištěny proti náhodnému otevření.
(2) Sklápěcí varné kotle musí být opatřeny samosvorným sklápěcím nebo zachycovacím zařízením.
OSMNÁCTÝ ODDÍL
 
§ 142
Prací stroje a sušicí bubny
(1) Uzávěry pracích strojů a sušicích bubnů pro prádelny musí být provedeny tak, aby je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu; jsou-li uzávěry otevřeny, nesmí být možno uvést bubny do pohybu.
(2) Prací stroje a sušicí bubny, kterých se používá pro práci s nebezpečnými látkami, musí být opatřeny pojistným zařízením pro případ výbuchu v bubnu.
 
PÁTÁ ČÁST
Těžba a soustřeďování dříví
 
§ 143
Těžba dříví ručním nářadím a motorovou pilou
(1) Při kácení stromů se musí stanovit pracovní postup s ohledem na druh dřeviny, tloušťku, tvar koruny, naklonění a zdravotní stav stromu, na okolní terén a současné klimatické podmínky.
(2) Při kácení stromů se musí zajistit bezpečná ústupová cesta.
(3) Před započetím hlavního řezu musí být z ohroženého prostoru vykázány všechny nepovolané osoby. U paty stromu mohou při kácení být mimo káceče pouze jeho pomocník a pracovník pověřený kontrolou kácení.
(4) Zavěšené nebo podříznuté stromy se musí bezpečně uvolnit nejpozději do konce následující pracovní směny nebo do přerušení práce.
(5) V ohroženém prostoru zavěšených nebo podříznutých nepokácených stromů se smějí pohybovat jen pracovníci určení k jejich uvolnění.
(6) Na svazích, kde je nebezpečí samovolného uvolnění opracovaného kmene, se musí odvětvovat a odkorňovat z horní strany stromu nebo kmene.
(7) Při odvětvování a ručním odkorňování stromů se musí dodržet minimální vzájemná vzdálenost mezi pracovníky 5 m. Současné odvětvování jednoho stromu více pracovníky je zakázáno.
 
§ 144
Soustřeďování dříví traktory
(1) Na pracovištích, kde se dříví soustřeďuje a současně kácí, musí být osoby i prostředky soustřeďující dříví během kácení v bezpečné vzdálenosti od místa kácení.
(2) Před započetím práce musí být pracovníci seznámeni se stanovenou jednotnou signalizací pro hlavní úkony.
(3) Po dobu navíjení musí být osoby na bezpečném místě mimo prostor ohrožený lanem.
(4) V terénech, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, se musí vytahovat dříví lanem po svahu jen pomocí směrové kladky a jen tehdy, stojí-li traktor mimo ohrožený prostor.
 
§ 145
Soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením
(1) Trasy lanového dopravního zařízení musí být v místech křižování lesních cest označeny bezpečnostním označením.
(2) Při práci se musí dodržovat dohodnuté signály; při nezřetelném signálu se musí práce zastavit.
(3) Při navíjení a odvíjení lan se nesmějí osoby zdržovat mezi lany, pod lany nebo zavěšeným nákladem.
(4) Uvolňovat dříví ručním nářadím na svahu se musí z horní strany.
 
ŠESTÁ ČÁST
Stavební a montážní práce
PRVNÍ ODDÍL
 
§ 146
zrušen
DRUHÝ ODDÍL
 
§ 147
zrušen
TŘETÍ ODDÍL
Zemní práce
 
§ 148
zrušen
 
§ 149
zrušen
 
§ 150
zrušen
 
§ 151
zrušen
 
§ 152
zrušen
 
§ 153
zrušen
ČTVRTÝ ODDÍL
 
§ 154
zrušen
PÁTÝ ODDÍL
Práce ve výškách
 
§ 155
zrušen
 
§ 156
zrušen
 
§ 157
zrušen
 
§ 158
zrušen
ŠESTÝ ODDÍL
Betonářské a zednické práce
 
§ 159
zrušen
 
§ 160
zrušen
 
§ 161
zrušen
SEDMÝ ODDÍL
 
§ 162
zrušen
OSMÝ ODDÍL
Bourání
 
§ 163
zrušen
 
§ 164
zrušen
 
§ 165
zrušen
 
§ 166
zrušen
 
§ 167
zrušen
 
SEDMÁ ČÁST
zrušena
PRVNÍ ODDÍL
zrušen
 
§ 168
zrušen
 
§ 169
zrušen
 
§ 170
zrušen
 
§ 171
zrušen
 
§ 172
zrušen
DRUHÝ ODDÍL
zrušen
 
§ 173
zrušen
 
§ 174
zrušen
 
OSMÁ ČÁST
Stlačování plynů a chlazení
 
§ 175
Kompresorové stanice a kompresory
(1) Kompresorové stanice musí být umístěny v samostatných budovách nebo ve stavebně oddělených prostorech, případně v ohrazených volných prostranstvích.
(2) V kompresorové stanici pro hořlavé plyny s nebezpečím výbuchu musí být vyznačeny stupně nebezpečí a všechny prostory kompresorové stanice včetně místností pro obsluhu musí být účinně větrány; umělé, nucené nebo havarijní větrání musí být ovládatelné z místa obsluhy i zvenku.
(3) Kompresorové stanice musí být opatřeny zařízením oznamujícím změny vlastností pracovního prostředí, jež jsou důležité pro bezpečnost obsluhy a provozu.
(4) Mezi kompresorem a prvním uzavíracím zařízením musí být instalován pojistný ventil.
(5) Mezi jednotlivými tlakovými stupni kompresoru nesmí být uzavírací zařízení.
(6) U uzavíracích zařízení musí být poloha otevření a uzavření zřejmá.
(7) Plynové kompresory musí být opatřeny zařízením, které zajišťuje, že nebude překročen nejvyšší tlak na straně výtlačné a že bude dodržen nejnižší tlak na straně vstupní.
(8) Elektromotory plynových kompresorů na nebezpečné plyny musí být dálkově ovládány.
(9) Pro průběžné sledování tlaku vzduchu a vzduchových kompresorů musí být v každém stupni na vhodném místě umístěn tlakoměr a za každým stupněm pojistný ventil.
(10) Turbokompresory musí být opatřeny automatickou přepouštěcí regulací a zařízením, které zastaví pohon při překročení osového posuvu rotoru.
(11) Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahují na kompresory a kompresorové stanice instalované v chladicích zařízeních, v kyslíkárnách a výrobnách acetylénu, na plavidlech a drážních vozidlech.
 
§ 176
Chladicí zařízení
(1) Potrubí chladicích zařízení musí být označeno podle druhu látek v nich dopravovaných v místech uzávěrů a v nepřehledných trasách a nesmí být vedeno šachtami výtahů, chodbami ani schodištěm a nesmí být volně přístupné nepovolaným osobám.
(2) Průlezné kanály určené výhradně pro potrubí s chladivem, v nichž je nutno provádět dozor nebo údržbu, musí být vybaveny větráním zabezpečujícím dostatečnou výměnu vzduchu.
(3) Kompresorová chladicí zařízení musí být opatřena nejméně jedním ventilem na sacím i výtlačném hrdle kompresoru nebo na vstupním hrdle do kondenzátoru a na výstupním hrdle ze sběrače kapalné chladicí látky nebo z kondenzátoru, není-li u chladicího zařízení instalován sběrač.
(4) Aparát nebo skupina aparátů musí být opatřena ventily, které umožňují uzavřít aparáty z obou stran; není-li na některé nádobě instalováno pojistné zařízení, musí být uzavírací ventil na jedné straně trvale zaplombován v otevřené poloze.
(5) Chladicí zařízení musí být opatřeno uzavírací armaturou, pojistným zařízením, tlakoměrem, stavoznakem a štítkem se základními technickými údaji.
(6) Po celou dobu přítomnosti pracovníků v kanále, ve kterém je vedeno potrubí s chladivem, musí být v činnosti větrací zařízení.
(7) Pojistné ventily a membránové pojistky musí být opatřeny výfukovou trubkou řešenou tak, aby nemohlo dojít k jejímu zamrznutí, a vyvedenou do prostoru, kde nemůže být nikdo ohrožen.
 
§ 177
Strojovny
(1) Strojovny musí být opatřeny dveřmi z nehořlavých hmot.
(2) Strojovny musí mít alespoň jeden únikový východ vedoucí do volného prostoru; únikové dveře nesmějí mít práh a musejí být otvíratelné ve směru úniku.
(3) Vně strojovny poblíž únikového východu musí být umístěn nouzový vypínač pro vyřazení chladicího zařízení z provozu; je-li strojovna umístěna v jiném podlaží budovy, musí být druhý nouzový vypínač umístěn v přízemí objektu.
(4) Všechna potrubí procházející stěnami, stropem a podlahou strojovny musí být v průchodech utěsněna.
(5) Strojovny musí být řádně větrány; kromě přirozeného větrání pro běžný provoz musí v nich být zřízeno předepsané havarijní větrání.
 
§ 178
Chlazené místnosti
(1) V chlazených místnostech s teplotou nižší než 0 stupňů C
a) nesmí pracovat osamocený pracovník bez kontroly déle než hodinu,
b) musí být umístěn vypínač elektrického osvětlení, jehož rozsvícení musí být signalizováno vně místnosti.
(2) Po skončení pracovní směny musí být chlazené místnosti s teplotou nižší než 0 stupňů C zkontrolovány, zda v nich nejsou osoby, a spolehlivě uzavřeny.
(3) Únikové cesty a cesty k hlásičům provozních nehod a poruch musí být stále volné a opatřeny nouzovým osvětlením.
(4) Aby pracovníci pracující v chlazených místnostech mohli tyto prostory v kterémkoliv okamžiku opustit, musí být splněny nejméně dvě z těchto podmínek:
a) uzávěry dveří jsou ovladatelné zevnitř i zvenčí;
b) v uzavíratelné chlazené místnosti je v blízkosti dveří vhodné nářadí umožňující jejich násilné otevření;
c) v chlazené místnosti je umístěn telefon nebo spolehlivé signalizační zařízení umožňující spojení s pracovním stanovištěm stálé obsluhy;
d) v chlazené místnosti je zřízen samostatný trvale přístupný nouzový východ uzavíratelný zevnitř;
e) chlazená místnost je opatřena zřetelně označenou a snadno vyjímatelnou výplní dveří nebo stěny do chodby umožňující únik.
 
DEVÁTÁ ČÁST
zrušena
 
§ 179
zrušen
 
§ 180
zrušen
 
§ 181
zrušen
 
§ 182
zrušen
 
§ 183
zrušen
 
§ 184
zrušen
 
§ 185
zrušen
 
§ 186
zrušen
 
DESÁTÁ ČÁST
Průmyslové pece
 
§ 187
Vysoké pece
(1) Vysoké pece musí být odpojitelné bezpečnými uzávěry od plynovodní sítě a vzduchového potrubí. Okružní větrovody a rozvodná potrubí pro vysokopecní plyn musí být opatřeny průlezy a čisticími otvory s pevně zajištěnými kryty. Pojistné ventily (klapky) proti výbuchu musí být umístěny na komíncích potrubí pro odvod plynu nebo na sazebně. Vstup na sazebnu a plošinu kolem šachty musí být opatřen uzamykatelnou zábranou.
(2) Chlazení pláště a forem vysoké pece musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k přerušení dodávky chladicí vody.
(3) Železové a struskové žlaby musí mít dostatečný sklon a musí být dostatečně hluboké. Při používání výkyvného žlabu musí být se zřetelem na bezpečnost práce zajištěn náhradní žlab. Přečnívající konce žlabů mimo plošinu musí být opatřeny plošinkou se zábradlím a ochrannou lištou.
(4) Ohřívače větru s příslušenstvím musí být plynotěsné a musí být opatřeny registračním zařízením a měřicími přístroji.
(5) Při otevírání nebo uzavírání odpichového otvoru musí být před ním umístěny zástěny, které brání rozstřiku železa na přilehlá pracoviště.
(6) Vysoké pece musí být opatřeny spojovacím nebo signálním zařízením mezi jednotlivými pracovišti.
(7) Na sazebnu a plošiny kolem šachty musí vstupovat vždy současně alespoň dva pracovníci vybavení izolačními dýchacími přístroji a přístrojem na zjišťování kysličníku uhelnatého v ovzduší.
(8) V provozu vysokých pecí musí být zřízena stanice protiplynové služby.
(9) Pomocná zařízení a nářadí používaná při práci s tekutým kovem nebo struskou nesmějí být vlhká ani studená.
 
§ 188
Společná ustanovení pro ocelářské pece
(1) Sázecí koryta ocelářských pecí musí mít ve dně otvory. Uložení sázecích koryt na korýtkové stojany musí být provedeno tak, aby mohla být sázecím strojem bezpečně převážena. Stanoviště obsluhy sázecího stroje musí být zabezpečeno proti působení škodlivých vlivů.
(2) U pecí vytápěných olejem musí být udržována dokonalá těsnost zařízení pro olej.
(3) Přeřazování topného média a vzduchu musí být prováděno jen při zavřených otvorech (dveřích) pece.
(4) Nikdo se nesmí zdržovat pod pecí v prostoru předehřívacích komor a reverzačního zařízení.
(5) Do pece, na žlab nebo do pánve nesmí být sázen mokrý materiál.
(6) Odpich pece musí být oznámen zvukovým signálem.
(7) Při opravě půdy nístěje pece musí být pracovníci před odpichovým otvorem upozorněni na nebezpečí rozstřiku strusky nebo tekutého kovu; pro zmenšení rozstřiku musí být odpichový otvor zakryt plechovou zástěnou.
(8) Pomocná zařízení a nářadí používaná při práci s tekutým kovem nebo struskou nesmějí být vlhká ani studená.
 
§ 189
Konvertory
(1) Ovládací části sklápěcího zařízení konvertorů musí být opatřeny blokováním nebo uspořádány tak, aby se předešlo náhodným pohybům konvertorů při provozu, prohlídkách nebo opravách. Přívody kyslíku nebo vzduchu do konvertorů musí být zajištěny před přívodem nebo nasátím hořlavého nebo výbušného plynu do potrubí.
(2) Pro vsazování přísad musí být zajištěny násypné žlaby nebo jinak zabráněno padání těchto materiálů pod konvertor.
(3) Obsluha konvertoru musí být upozorněna na jeho pohyby zvukovými a světelnými signály; před litím strusky nebo oceli musí být upozorněni i pracovníci zdržující se pod plošinou konvertoru.
(4) V době provozu nebo při opravách konvertoru je zakázán vstup nepovolaným osobám pod konvertor; při oklepávání trysky nebo odtahové šachty musí být všem pracovníkům zabráněn vstup pod konvertor.
 
§ 190
Obloukové elektrické pece
(1) Práce na klenbě obloukové elektrické pece (nastavování elektrod, oprava klenby, chlazení apod.) smí být prováděna až po vypnutí elektrického proudu.
(2) Při práci na klenbě musí pracovníci stát na kovové konstrukci nebo na zvlášť zřízené pracovní plošině.
(3) Při nasazení pevné vsázky se smí s pecí otáčet jen při zdvižených elektrodách a po vypnutí elektrického proudu.
 
§ 191
Indukční elektrické pece
(1) Při provozu indukční elektrické pece musí být kontrolována teplota chladicí vody a průchod chladicího vzduchu.
(2) Jakékoliv manipulace v peci (rovnání vsázky sochorem, měření teploty tavby apod.) smějí být prováděny jen po vypnutí elektrického proudu, není-li bezpečnost pracovníka zajištěna jiným způsobem.
 
§ 192
Kupolové pece
(1) Výpusti strusky a kovu musí být vybaveny zástěnami zabraňujícími rozstřiku strusky nebo kovu do okolí.
(2) Potrubí pro přívod větru (vzduchu) musí být poblíž pece opatřeno šoupátky nebo hradítky, která se automaticky uzavírají, dojde-li k přerušení dodávky větru (vzduchu).
(3) Při vypouštění strusky nebo tekutého kovu se nesmí nikdo zdržovat proti vypouštěcímu žlábku.
(4) Při opravách uvnitř pece musí být pracovníci zajištěni ochranným krytem nebo musí být zavážecí dveře uzavřeny a zajištěny proti otevření.
(5) Při čistění dna pece musí být okolí pece suché a v blízkosti pece se nesmějí zdržovat nepovolané osoby.
(6) Stav vyzdívky musí být pravidelně a prokazatelně kontrolován.
 
§ 193
Hlubinné pece
(1) Koruna hlubinné pece musí být stále přikryta příklopem (víkem), který se smí otvírat jen při sázení nebo vyprazdňování pece. Prostory pod hlubinnými pecemi musí být větrány.
(2) Do prostoru pod hlubinné pece musí vstupovat vždy alespoň dva pracovníci vybavení detektorem pro zjišťování koncentrace nebezpečného plynu (například CO).
(3) Při opravách vyzdívek uvnitř pecí musí být prostor pece řádně odvětrán a hlavní uzávěr plynu bezpečně zajištěn (například zaslepením).
(4) Vchod do prostoru pod hlubinné pece musí mít bezpečnostní označení.
 
JEDENÁCTÁ ČÁST
zrušena
 
§ 194
zrušen
 
§ 195
zrušen
 
§ 196
zrušen
 
§ 197
zrušen
 
§ 198
zrušen
 
§ 199
zrušen
 
DVANÁCTÁ ČÁST
Nářadí a pracovní pomůcky
 
§ 200
Ruční nářadí
(1) Rukojeti, násady a jiná místa, kde je třeba nářadí uchopit, musí být hladce opracována a vhodně tvarována. Násady a rukojeti musí být zajištěny proti uvolnění.
(2) Úderné plochy a hroty nářadí nesmějí mít otřep nebo trhliny.
(3) V prostředí a na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu, musí být používáno nářadí z nejiskřícího materiálu.
(4) Kladiva, sekáče, tužlíky (temováky) a obdobné nářadí určené pro práci s kaleným nebo jinak tepelně zpracovaným materiálem nesmějí být zhotoveny z materiálu, který se odštěpuje.
(5) Kleště, kterých se užívá k uchopení nebo přidržování materiálu při kování, musí mít tvar odpovídající tvaru kovaného materiálu.
 
§ 201
Mechanické ruční nářadí
(1) Mechanické ruční nářadí musí být provedeno tak, aby zajišťovalo bezpečné upínání nástroje a aby nepřipouštělo styk obsluhy s pohybujícími se částmi mechanického ústrojí, popřípadě nástroje.
(2) Spouštěcí a zastavovací ovládače musí být snadno a rychle ovladatelné a nesmí umožňovat náhodné spuštění mechanického ručního nářadí nebo zaseknutí příslušného ovládače, pokud je nářadí v chodu.
(3) Části sloužící k uchopení a držení musí být tvarovány tak, aby nedocházelo u pracovníků k nadměrné únavě a deformacím rukou.
(4) Dvoučelisťová sklíčidla nesmějí být používána k upínání nástrojů s rotačním pohybem.
(5) Seřizování, čistění, mazání a opravy mechanického nářadí smějí být prováděny, jen je-li nářadí v klidu.
(6) Při používání mechanického nářadí se musí chránit pohyblivé přívody elektrického proudu, stlačeného vzduchu a jiné energie vhodným způsobem proti poškození.
(7) Mechanické ruční nářadí se smí odkládat, přenášet nebo opouštět, jen když je v klidu.
 
§ 202
Pneumatické nářadí
(1) Rychlospojky s poškozeným bajonetovým uzávěrem nebo těsněním se nesmějí používat.
(2) Odbočka potrubí pro upevnění pryžové hadice musí být opatřena vzduchovým kohoutem nebo samouzavíracím ventilem.
(3) Při používání pneumatického nářadí nesmí tlak vzduchu překročit stanovené hodnoty.
(4) Pneumatické nástroje nesmějí být po použití uvolňovány vystřelováním.
(5) Hadice musí být před připojením k pneumatickému nářadí profouknuty stlačeným vzduchem.
(6) Průtoku vzduchu nesmí být bráněno ohýbáním hadic.
(7) Hadice musí být na nátrubku zajištěna sponou proti sesmeknutí.
(8) Před prováděním jakýchkoliv úprav nebo oprav musí být u pneumatického nářadí uzavřen přívod vzduchu a z hadice musí být vypuštěn tlakový vzduch.
 
§ 203
Nářadí se spalovacím motorem
(1) K pohonu nářadí se spalovacím motorem nesmí být používáno benzínu s nebezpečnými látkami jako přísadami.
(2) Pohonné hmoty smějí být doplňovány jen při zastaveném motoru.
(3) Při startování musí být nářadí se spalovacím motorem postaveno spolehlivě na pevném podkladě a přidržováno rukou. Startovací šňůra nesmí být při startování omotávána okolo ruky.
 
§ 204
Vstřelovací přístroje
(1) Vstřelovací přístroje musí být opatřeny
a) ochranou obsluhy před odraženými hřeby, úlomky, střepinami a podobnými pevnými částicemi,
b) zařízením zajišťujícím, že nedojde k odpálení, nebude-li závěr úplně uzavřen a hlaveň přístroje přitlačena k nastřelované ploše,
c) zařízením zabraňujícím samovolnému odpálení při nabíjení vstřelovacího přístroje nebo při pádu nabitého přístroje.
(2) Vstřelovací přístroje nesmějí být skladovány nabité.
(3) Vstřelovací přístroje musí být v době, kdy nejsou používány, v uzamykatelném obalu.
(4) Přenášet a přepravovat vstřelovací přístroje se smí, jen když nejsou nabité.
(5) Ze stanoviště, které nezaručuje vstřelovači dobrou stabilitu, je vstřelování zakázáno.
 
§ 205
Opěrné, dvojité a závěsné žebříky
(1) Žebříky musí být zhotoveny z takových materiálů, aby bezpečně snesly požadované zatížení.
(2) Žebříky musí mít jednotnou vzdálenost příčlí nejvíce 0,33 m; příčle se nesmějí v bočnicích otáčet.
(3) Dvojité žebříky musí být opatřeny zajišťovacími řetízky, táhly a kováním.
 
§ 206
Výsuvné pojízdné žebříky
(1) Žebříky musí být opatřeny samočinně působící brzdou, sklonoměrem, vodováhou a podpěrami a musí na nich být označena jejich nosnost.
(2) Při používání žebříků musí být jejich kola zabrzděna nebo založena a zajišťovací patky vysunuty.
(3) Při dopravě žebříků musí být vysouvací část zasunuta a zajištěna proti samovolnému vysunutí.
 
TŘINÁCTÁ ČÁST
Zdvihací zařízení; manipulace s materiálem a se zvířaty; skladování
PRVNÍ ODDÍL
Výtahy
 
§ 207
Společná ustanovení
(1) Do provozu smějí být uváděny jen výtahy, jejichž bezpečnost byla prokazatelně ověřena.
(2) Do prostoru, v němž se pohybuje klec (plošina apod.), musí být zamezen vstup osobám a vjezd dopravním prostředkům.
(3) Na výtahu musí být označena jeho nosnost.
 
§ 208
Stabilní výtahy
(1) Strojovny výtahů nesmějí být umísťovány v bezprostředním sousedství obytných místností a musí být ve zvláštním, uzamykatelném, osvětleném a dostatečně větraném prostoru. Ve strojovně nesmí být žádné zařízení, které neslouží provozu výtahu.
(2) Na stranách nástupišť a nákladišť musí být čelní stěna výtahové šachty ohrazena alespoň v šířce vstupu do klece po celé výšce zdvihu nebo musí být dveře klece bezpečně zajištěny proti otevření v neohrazených místech. Výtahy musí být opatřeny zařízením, které zabrání otevření dveří ve stanicích, kterými klec jen projíždí.
(3) Šachetní uzávěry musí úplně uzavírat otvor šachty a musí být upraveny tak, aby se daly otevřít jen tehdy, je-li klec v zastavovacím pásmu stanice, a musí být opatřeny zařízením, které zabrání odjezdu klece (plošiny) ze zastavovacího pásma, nejsou-li všechny šachetní uzávěry uzavřeny a zajištěny. V šachtě výtahu nesmí být žádné zařízení ani rozvody, které neslouží provozu výtahu.
(4) Klec musí být na všech stranách kromě vstupních nebo nakládacích otvorů ohrazena. Klec opatřená dveřmi musí mít zajištění znemožňující provoz při otevřených dveřích, s výjimkou otevíracího pásma a jízdy prázdné klece. Každý výtah řízený z klece musí být opatřen nouzovou signalizací. Klec i závaží musí být vedeny po své dráze vodítky.
(5) Klec zavěšená na lanech nebo na řetězech, do níž mohou vstupovat osoby, musí mít zachycovače nebo stavítka, která musí být automaticky uvedena v činnost, uvolní-li se nosné prostředky nebo překročí-li rychlost směrem dolů přípustnou hodnotu; při zachycení klece se musí automaticky vypnout řídicí obvod. Zachycovače musí zastavit klec dovoleným snižováním její rychlosti.
(6) Uzavřené klece pro dopravu osob musí být větrány a klec se musí samočinně osvětlit při otevření šachetních dveří a po dobu přítomnosti v ní.
 
§ 209
Oběžné výtahy
(1) Přední část podlahy kabiny oběžného výtahu i podlaha každého nástupiště pro jízdu směrem nahoru musí mít po celé šířce kabiny do hloubky alespoň 0,2 m odklopné můstky s protiskluzovou úpravou. Kabina a nástupiště musí mít po obou stranách pevná držadla. Při zastavení kabiny se musí samočinně zapnout zvuková signalizace.
(2) Mezi přední hranou podlahy kabiny a stěnou šachty smí být mezera nejvýše 25 mm. Prostor mezi dvěma za sebou jedoucími kabinami musí být uzavřen dvěma stěnami, a to pevnou stěnou umístěnou pod podlahou kabiny a pohyblivou (sklopnou) stěnou upevněnou na odklopné části stropu kabiny. Odklopením pohyblivé stěny se musí výtah zastavit. V nástupišti pro jízdu nahoru musí být zřízena posuvná stěna, která zastaví výtah při nárazu zespodu; vypnutí příslušného spínače musí být nucené.
 
§ 210
Výtahový stroj
(1) Výtahový stroj musí být opatřen automaticky působící provozní nesamosvornou brzdou. Výtahový stroj s motorickým pohonem se musí dát pohánět ručně diskovým kolem; na výtahovém stroji musí být zřetelně vyznačen směr otáčení kola.
(2) Stroje musí zajišťovat rovnoměrný pohyb klece stanovenou rychlostí a její bezpečné zastavení.
 
§ 211
Nosné prostředky výtahu
(1) Jako nosné prostředky výtahu nesmějí být použita nastavovaná ocelová lana ani svařované článkové řetězy.
(2) Výtah musí mít zařízení, které vypne řídicí obvod a zastaví stroj při nadměrném prodloužení, uvolnění nebo přetržení kteréhokoliv nosného prostředku.
(3) U všech výtahů kromě výtahů, do jejichž klece nesmějí vstupovat osoby, musí být klec zavěšena alespoň na dvou nosných prostředcích samostatně upevněných v závěsu klece a závaží.
 
§ 212
Elektrické zařízení výtahu
(1) Výtah musí mít pro každou stanici provozní elektrické zastavovací zařízení a v koncových stanicích nouzové zastavovací zařízení. V nástupištích oběžných výtahů musí být umístěno stoptlačítko zajištěné krytem z tenkého skla; na toto tlačítko nemá být možno dosáhnout z kabin.
(2) Oběžný výtah musí být opatřen zařízením, které dovolí jeho chod jen ve zvoleném směru.
(3) Napájení řídicího obvodu musí odbočovat za koncovým vypínačem. U spínačů bezpečnostních obvodů smí být použito jen systému nuceného vypínání.
(4) Výtah bez pákového ovládače, který se po přerušení působení obsluhujícího pracovníka na ovládač ihned nezastaví, musí mít stopovládač umístěný buď v kleci, nebo v místech, odkud se výtah ovládá.
 
§ 213
Nákladní stavební výtahy
(1) Výtahová plošina musí být opatřena zařízením k jejímu bezpečnému zajištění v určené poloze a musí být na bočních stranách ohrazena. Nakládací a vykládací otvory musí být opatřeny uzávěry, kterými se tyto otvory spolehlivě uzavírají po dobu, kdy je výtahová klec nebo plošina mimo nakládací a vykládací úroveň. Výtah musí být opatřen nouzovým koncovým vypínačem.
(2) Výtahový stroj musí být opatřen elektricky ovládanou automatickou brzdou, která musí umožňovat nouzové odbrzdění. Nákladiště klece nebo plošiny musí být spojeny se stanovištěm obsluhy výtahového stroje signalizačním zařízením.
DRUHÝ ODDÍL
 
§ 214
Pohyblivé schody a chodníky
(1) Do provozu smějí být uváděny jen pohyblivé schody a chodníky, jejichž bezpečnost byla prokazatelně ověřena.
(2) Přívod elektrického proudu ke stroji musí být opatřen hlavním vypínačem umístěným u vstupu do strojovny; tento vypínač musí být zřetelně označen. Zařízení musí být opatřeno nouzovým stoptlačítkem.
(3) Pohyblivé schody musí být opatřeny provozní brzdou a bezpečnostními vypínači, které vypnou pohon při
a) přetržení tažného řetězu pásma nebo pohyblivého madla,
b) přetržení pohonného řetězu nebo klínového řemenu u převodovky nebo při jejich nadměrném prodloužení,
c) nebezpečném zvýšení rychlosti,
d) uvedení provozní nebo havarijní brzdy do činnosti.
TŘETÍ ODDÍL
Jeřáby a jiná zdvihadla
 
§ 215
Společná ustanovení
(1) Do provozu smějí být uváděny jen jeřáby, jejichž bezpečnost byla prokazatelně ověřena.
(2) Zdvihací zařízení musí být opatřena účinnou a spolehlivou brzdou.
(3) Na zdvihacím zařízení musí být označena jeho nosnost; na jeřábech s nosností měnitelnou v závislosti na vyložení musí být uvedena nejmenší a největší nosnost s příslušným vyložením.
(4) Zdvihací zařízení s ručním pohonem musí být opatřena zdrží proti zpětnému chodu při zdvihání a samočinnou brzdou při spouštění; u zdvihacích zařízení s motorickým pohonem musí být brzdy motorického pohonu upraveny tak, aby při zastavení chodu motoru současně automaticky zabrzdily.
(5) Otáčecí zařízení musí být opatřena automatickou brzdou, není-li jejich převod samosvorný. Omezení drah jednotlivých pohybů musí být zabezpečeno vhodným zařízením nebo každá krajní poloha z bezpečné vzdálenosti spolehlivě signalizována na stanoviště obsluhy.
(6) Příčníky zdvihacích zařízení, jejichž spodní hrana je výše než 20 mm nad temenem kolejnice, musí být opatřeny bezpečnostními stoličkami.
(7) Na zdvihacích zařízeních řízených z koše nebo z kabiny musí být instalováno signalizační zařízení ovládané obsluhujícím pracovníkem.
(8) Zdvihací zařízení, která pracují na skloněném terénu, musí být opatřena zařízením pro kontrolu sklonu.
(9) Je-li jeřábová dráha v úrovni terénu, musí být podvozek jeřábu opatřen stěračem kolejí nebo odsunovadly.
(10) Do pracovního prostoru zdvihacích zařízení musí být zakázán vstup nepovolaným osobám a vjezd dopravním prostředkům, jejichž činnost nesouvisí s prováděnými manipulacemi.
(11) Břemena, jejichž hmotnost není známá, musí být označena.
(12) Břemena nesmějí být dopravována nad pracovníky nebo v jejich nebezpečné blízkosti.
(13) Zdvihací zařízení vystavené účinkům větru musí být vybaveno přístrojem na měření rychlosti větru nebo musí být rychlost větru zjišťována jiným způsobem.
(14) Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahují na výtahy, vysokozdvižné vozíky, transportéry, výklopníky a mostové vykládače.
 
§ 216
Mostové jeřáby
(1) Dráha mostového jeřábu řízeného z koše nebo z řídicí kabiny musí mít alespoň na jedné větvi po celé délce průchozí lávku. Na druhé větvi musí být v místě stanoviště jeřábu umístěna obsluhovací lávka. Z průchozí lávky musí být bezpečný přestup na lávku jeřábu a na stanoviště obsluhy.
(2) Pro výstup na stanoviště obsluhy smějí být instalovány žebříky jen tehdy, nelze-li z konstrukčních důvodů instalovat schody.
 
§ 217
Portálové a poloportálové jeřáby
(1) Boční vůle na obou stranách portálů jeřábů po celé délce jejich dráhy musí být nejméně 0,6 m až do výšky nejméně 2,1 m.
(2) Je-li dráha instalována v úrovni terénu, musí být po celé její délce trvalá průchozí lávka nebo ulička pro přístup na jeřáb v kterékoliv jeho poloze.
(3) Vstup do řídicí kabiny s jeřábovou kočkou musí být zajištěn v kterékoliv poloze řídicí kabiny na portálu.
(4) Pojezdová zařízení jeřábů pojíždějících na pneumatikách v terénu musí být opatřena dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy.
 
§ 218
Stohovací jeřáby
(1) Vstup do řídicí kabiny stohovacího jeřábu, která se pohybuje svisle, musí být opatřen bezpečnostním zařízením, které nedovolí vystoupení z ní mimo výstupní prostor kromě nouzového sestupu.
(2) Je-li jeřáb opatřen dvěma řídicími kabinami, musí být zajištěno dorozumívání mezi jeřábníkem a jeho pomocníkem.
 
§ 219
Věžové jeřáby
(1) Věžové jeřáby musí být opatřeny zařízením proti přetížení. Zátěž a protizávaží musí být provedeny tak, aby nemohlo dojít ke změně jejich hmotnosti působením povětrnostních vlivů. Pojezd jeřábu musí být zajištěn proti jeho posunutí tlakem větru, a to i tehdy, není-li jeřáb v provozu.
(2) Hmotnosti zátěže a protizávaží musí být na jeřábu trvale vyznačeny.
(3) Na věžovém jeřábu umístěném na volném prostranství musí být jeho nejvyšší místo opatřeno leteckým výstražným návěstidlem.
 
§ 220
Silniční jeřáby
(1) Vstup do jeřábové kabiny jeřábů s otočnou nebo pojízdnou kabinou musí být bezpečný alespoň při jedné poloze kabiny a nouzový výstup musí být zajištěn při kterékoliv poloze kabiny.
(2) Pro přepravu jeřábu musí být jeho otočná část pevně zajistitelná a pojezd jeřábu opatřen kromě provozní brzdy též ruční brzdou.
(3) Jeřáb musí být opatřen zařízením proti přetížení, které při překročení dovolené nosnosti vypne všechny pohyby kromě spouštění břemene a pohybů zmenšujících klopné účinky.
 
§ 221
Regálové zakládače
(1) Stanoviště obsluhy, které se pohybuje svisle, musí být opatřeno zachycovacím ústrojím. Při zachycení kabiny na zachycovačích musí být přerušen elektrický pohon.
(2) Obě svislé krajní polohy vozíku musí být opatřeny zastavovacími vypínači a horní poloha kromě toho zajištěna koncovým vypínačem.
(3) Při vysunutí teleskopického stolu ze střední polohy musí být blokováno pojíždění zakládače a zvedání kabiny.
 
§ 222
Vrátky a navijáky
(1) U poháněcí kliky musí být vyloučen zpětný chod; smysl pohybu ruční kliky musí být stejný při všech převodech.
(2) Zařízení pro změnu rychlosti ozubenými převody musí být zajistitelné v zařazené poloze proti samovolnému vysunutí.
(3) Stanoviště obsluhy nesmí být umístěno v prostoru ohroženém břemenem nebo zdvihovým lanem. Nemůže-li obsluhující pracovník bezpečně přehlédnout celý pracovní rozsah zdvihu, musí být použito zařízení, které mu přesně označí dojezd břemene na určené místo.
(4) Vrátky s motorickým pohonem musí být opatřeny na zdvihu samočinnou brzdou a koncovým vypínačem. Pohyb břemene při spuštění musí být závislý na chodu motoru.
 
§ 223
Přenosné ruční zvedáky
(1) Přenosné ruční zvedáky musí být opatřeny bezpečnostním zařízením, které při odlehčení ovládací síly spolehlivě udrží břemeno v libovolné výši.
(2) Hřebenové a šroubové zvedáky musí mít zařízení zabraňující plnému vysunutí vřetena.
(3) Opěrná plocha hlav zvedáků musí mít tvar, který znemožňuje sklouznutí břemene.
 
§ 224
Pohyblivé pracovní plošiny
(1) Zdvihové, výsuvné, závěsné, sklopné, otočné nebo jiné zařízení musí mít nucený pohon.
(2) Pracovní plošiny musí být opatřeny zábradlím.
(3) Je-li plošina vybavena zachycovači, musí být u nich instalován bezpečnostní vypínač, který vypne řídicí okruh a zastaví pohon.
(4) Pracovní plošiny musí být opatřeny zařízením proti pádu; pracovní plošiny s motorickým pohonem musí být opatřeny automatickou brzdou, plošiny s ručním pohonem musí mít zařízení k zamezení zpětného pohybu.
ČTVRTÝ ODDÍL
Prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen
 
§ 225
(1) Prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen používané v provozu musí být označeny nosností a pravidelně kontrolovány.
(2) Má-li závěsný prostředek tři nebo více závěsů v jednom směru bez použití vahadel, považují se jen dva za nosné.
(3) Vázací lano musí být z jednoho kusu; vyskytne-li se na některém jeho místě výrazné poškození nebo deformace přesahující přípustnou mez, musí se lano vyřadit.
(4) Konopná lana se nesmějí používat v mokrém prostředí a v prostředí s látkami narušujícími jejich pevnost.
(5) Ke zhotovení vázacích prostředků se smí použít jen vyzkoušených řetězů; po každém tepelném zpracování nebo po výměně vadného článku se musí provést zatěžovací zkouška.
PÁTÝ ODDÍL
Transportní zařízení a motorové vozíky
 
§ 226
Společná ustanovení
(1) Do provozu smějí být uváděna jen transportní zařízení a motorové vozíky, jejichž bezpečnost byla prokazatelně ověřena.
(2) Pokud nejsou transportní zařízení součástí technických zařízení, musí být umístěna tak, aby u nich byly dostatečně volné prostory pro jejich obsluhu, kontrolu, čistění, údržbu a opravy.
(3) Transportní zařízení, které nelze celé přehlédnout z ovládacího stanoviště, musí být opatřeno bezpečnostním vypínačem, který umožní jeho zastavení z kteréhokoliv místa po celé jeho délce, a vhodnou signalizací pro upozornění na jeho uvádění do pohybu.
(4) Pro případ poruchy některého z provozně vzájemně navazujících transportních zařízení musí být zavedena samočinná signalizace nebo zajištěno vypnutí celého technického zařízení.
(5) Napínací závaží musí být zajištěno proti pádu. Napínání vozíkem musí být řešeno tak, aby byl zamezen přístup k napínacímu vozíku, jeho dráze i k napínacímu lanu. Vzájemné spojení jednotlivých strojů musí být provedeno tak, aby k spouštění strojního zařízení docházelo postupně proti směru pohybu materiálu a k zastavování postupně ve směru jeho pohybu.
(6) Uzavřená transportní zařízení, kterých se užívá k dopravě hořlavých nebo výbušných látek, musí být opatřena bezpečnostními odtahovými trubkami vyvedenými do volného prostoru. U zařízení, u nichž přepravovaný materiál nemá unikat, musí být výstupní otvor bezpečnostního odtahového (výfukového) potrubí opatřen pojistnými klapkami.
(7) Při obsluze transportního zařízení se nesmí vystupovat na zařízení, přelézat je a podcházet za chodu mimo určené přechody a podchody.
 
§ 227
Dopravníky
(1) Drátěné dopravní pásy, na kterých se provádějí ruční pracovní úkony, nesmějí mít otvory větší než 8 mm.
(2) Při použití shazovacího vozu s vlastním pohonem k vyprazdňování pásových dopravníků musí být na konci jeho jízdní dráhy koncové vypínače.
(3) Pojezd pásového dopravníku musí být ohrazen. Nelze-li pojízdný pás opatřit ohrazením, musí být na všechna kola v obou směrech jízdy, jakož i na oba konce spodních rámů připevněny stírače kolejí provedené tak, aby spolehlivě odsunuly ohroženou část těla obsluhujícího pracovníka.
(4) Zařízení pro zvedání a spouštění vykládacího konce pojízdného dopravníku musí být samosvorné.
(5) Korečkové a obdobné elevátory musí být uzavřeny ze všech přístupných stran po celé výši kromě míst potřebných k jejich obsluze. U svislých elevátorů s otevřenými nádobami musí být zřízen ochranný přístřešek pro obsluhující pracovníky, průchozí otvory v podlahách pro kapsové a pytlové elevátory musí být zajištěny samočinnými uzavíracími klapkami.
(6) Na sklonech dráhy podvěsných dopravníků, na nichž může dojít k sjetí materiálů, jezdců nebo řetězu při přetržení tažné části, musí být umístěna ochranná zařízení, která samočinně vypnou pohon dopravníku.
(7) Visuté drážky s ručním posunem vozíku smějí být instalovány jen ve vodorovné poloze; výhybky visutých drážek musí být opatřeny zařízením, které zabrání vypadnutí vozíku z drážky.
 
§ 228
Motorové vozíky
(1) Není-li stanoviště řidiče vysokozdvižného vozíku chráněno konstrukcí vozíku, musí být chráněno bočním nebo čelním ochranným zábradlím. Akumulátorové vysokozdvižné vozíky musí být vybaveny samočinným zařízením, které zabraňuje rychlému zařazení nejvyššího rychlostního stupně.
(2) Čelní vysokozdvižné vozíky při stohování do výšky větší než 1,5 m nad sedadlo řidiče musí mít ochranný rám; při stohování do výšky větší než 4 m musí být vybaveny kromě ochranného rámu i opěrnou mříží a plnopryžovými koly.
(3) Vozíky musí mít zařízení pro provozní nouzové a parkovací brzdění; u vozíků se stojícím řidičem a u vozíků ručně vedených dostačuje jen jedno brzdicí zařízení.
(4) Vozíky musí být opatřeny pojistným zařízením, které brání jejich použití nepovolanými osobami. Závěsné zařízení vozíků (tahačů) musí být opatřeno pojistkou proti samovolnému rozpojení a sklápěcí části vozíku zařízením zabraňujícím samovolnému sklopení.
(5) Vozíky musí být opatřeny údaji o jejich nosnosti, popřípadě o tažné síle na háku, vysokozdvižné vozíky kromě toho po obou stranách výstražnými nápisy zakazujícími zdržovat se pod břemenem.
ŠESTÝ ODDÍL
Manipulace s břemeny
 
§ 229
Společná ustanovení
(1) Při ruční manipulaci s břemeny musí být používány takové pracovní postupy, aby se předcházelo úrazům, zejména přiražením břemene nebo vysmeknutím z rukou, zraněním rukou nebo jiných částí těla o povrch břemene, uklouznutím nebo zakopnutím při vadném povrchu nebo nevhodném druhu podlah na komunikacích, sesutím břemene v důsledku vadného upevnění, naražením nebo pádem břemene při zdvihání, přenášení, spouštění nebo nárazem pracovníka na dopravní prostředek, na uložené předměty apod.
(2) Při balení předmětů musí být zajištěno, aby tvar a povrch předmětu, pevnost obalu a označení úchopových míst poskytovaly možnost bezpečné manipulace.
 
§ 230
Ruční manipulace s nebezpečnými látkami
(1) Před začátkem ruční manipulace s nebezpečnými látkami musí být zkontrolován stav držadel, uzavření nádob a pevnost obalů.
(2) Nebezpečné látky skladované v demižónech, kovových koších a podobných nádobách nesmějí být přenášeny na zádech nebo v náručí, ani taženy nebo tlačeny po podlaze nebo na skluzích.
SEDMÝ ODDÍL
 
§ 231
Manipulace se zvířaty
(1) Při ošetřování a manipulaci se zvířaty musí být zajištěny a používány příslušné pracovní pomůcky a ochranná zařízení.
(2) Zvířata, která by mohla ohrozit bezpečnost osob (zvířata se zlozvyky), musí být po zjištění těchto vlastností a jejich potvrzení příslušným orgánem státní veterinární správy ( u hospodářských zvířat též plemenářskou organizací) odstraněna, pokud nejde o mimořádně cenná zvířata (včetně plemenářsky cenných). V takovém případě musí být stanoveny individuální pokyny pro jejich ošetřování.
OSMÝ ODDÍL
Sklady a skladování
 
§ 232
Sklady a regály
(1) Sklady musí svým provedením, vybavením a uspořádáním odpovídat druhu skladovaných materiálů.
(2) Regály musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a s počtem buněk ve sloupci.
(3) Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat způsobu ukládání materiálu a být široká nejméně 0,8 m; šířka uličky pro průjezd dopravních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka vozíků nebo nákladů.
(4) Materiál, popřípadě předměty musí být skladovány tak, aby se při odebírání nebo při delším skladování nemohly sesunout a aby nevyvíjely tlak na příčky, podpěry, zdivo ani na jiné části budov, pokud tyto části nejsou k tomu přizpůsobeny.
 
§ 233
Stohování
(1) Stohy (kromě stohů zemědělských plodin), hranice a stohové hromady se smějí zakládat jen na pevné, únosné, rovné a nekluzké vodorovné podlaze a smějí být do nich ukládány jen stejné předměty neměnného tvaru; předměty měnného tvaru (jako jsou pytle, žoky, vaky, balíky apod.), se smějí ukládat do stohovaných hromad, jsou-li vytvořeny dostatečně šikmé nebo stupňovité stěny.
(2) Stohy a hranice musí být stabilní; hrozí-li nebezpečí jejich sesunutí nebo zřícení, musí být bezpečně zajištěny nebo rozebrány.
(3) Na stohované hromady se smí vystupovat, jen jsou-li okraje hromad dostatečně pevné; k výstupu se musí používat bezpečné prostředky; odebírat předměty ze stohované hromady se smí jen z bezpečného stanoviště shora, stupňovitě nebo alespoň s dodržením dostatečného bočního sklonu hromady.
(4) Sláma musí být odebírána ze stohu jen z jedné strany a stoh se nesmí při tom podebírat.
 
§ 234
Zásobníky
(1) Vstupy do zásobníků a přístupné otvory musí být zajištěny proti nežádoucímu vstupu pracovníků uzamykatelným zařízením: pokud to není z technologických důvodů možné, musí být chráněny zábradlím.
(2) Uzávěry výpustí zásobníků umístěných v provozech, v nichž by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti pracovníků, musí být opatřeny pojistným zařízením pro uzavření výpusti.
(3) Zásobníky, v nichž nejsou všechna funkční a manipulační místa přímo viditelná, musí mít vhodnou signalizaci.
(4) U zásobníků musí být umožněno sledování výšky náplně.
(5) Uvolňování materiálu vypouštěcím otvorem ručním rozrušováním je zakázáno.
 
§ 235
Skládky
(1) Povrch místa pro skládku se musí upravit s ohledem na charakter skladovaného materiálu.
(2) K ohrazení hromad uhlí, koksu nebo briket se nesmí používat železného nebo dřevěného hrazení. Podkladem skládky nesmí být železitá škvára nebo cihelná drť.
(3) Vkládání větracích trubek a průduchů do hromad je zakázáno.
 
§ 236
Močůvkové jímky
Přejízdné močůvkové jímky musí mít poklopy, které jsou zajištěny proti posunu nebo převážení krycích desek, a je-li jejich kryt součástí komunikace, musí mít stejnou únosnost jako komunikace; nepřejízdné a nepřechodné jímky musí být ohrazeny zábradlím. Otvory přejízdných jímek musí být překryty poklopy o stejné únosnosti jako kryty.
 
ČTRNÁCTÁ ČÁST
Nebezpečné látky a nebezpečné záření
 
§ 237
Nebezpečné látky
(1) Při výrobě nebezpečných látek musí být zabráněno úniku těchto látek do prostoru pracovišť.
(2) Nádrže a provozní zařízení obsahující nebezpečné látky, u nichž může dojít vlivem účinků statické elektřiny k ohrožení stability jejich obsahu, musí být uzemněny.
(3) Zařízení, jeho součásti a prostory obsahující nebezpečné látky musí být označeny bezpečnostním označením.
(4) Pracoviště s výskytem nebezpečných látek musí být opatřena dostatečným množstvím asanačních prostředků.
(5) Pracovníci, kteří přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, musí být organizací v potřebném rozsahu seznámeni s účinky těchto látek, se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií.
 
§ 238
Skladování nebezpečných látek
(1) Nebezpečné látky smějí být skladovány jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení. Společně skladovat se smějí jen ty nebezpečné látky (jejich směsi), které spolu nebezpečně nereagují.
(2) Zásobníky pro skladování nebezpečných látek musí být opatřeny bezpečnostním zařízením odpovídajícím druhu skladovaného materiálu, jalovou výpustí pro vyprazdňování, pokud není vyprazdňování zajištěno jinak, a zařízením na měření teploty uvnitř zásobníku.
(3) Armatury cisteren a nádrží musí být po dobu skladování opatřeny spolehlivými uzamykatelnými kryty.
 
§ 239
Žíraviny
(1) Při vyprazdňování nádob se žíravinami musí být použito vhodné vyklápěcí zařízení.
(2) Asanace obalů, strojů, zařízení, ploch apod. kontaminovaných žíravinami se musí provést okamžitě. Použitý asanační materiál se nesmí skladovat.
 
§ 240
Záření
(1) Zdroje intenzívního infračerveného a ultrafialového záření musí být stíněny v bezprostřední blízkosti zdroje.
(2) V prostorech, v nichž se používá osobních ochranných pracovních prostředků na ochranu zraku před škodlivými účinky infračerveného záření, musí být zajištěno přiměřené osvětlení vyrovnávající úbytek světla vyvolaný předepsanou ochranou zraku před infračerveným zářením.
(3) Laserové přístroje musí být vybaveny optickou nebo akustickou signalizací chodu a zajištěny proti náhodnému úniku záření při poruše přístroje. Barva optického signálu musí být volena tak, aby signál byl viditelný při použití individuálních ochranných filtrů.
(4) Ochranný plášť zdroje musí být zajištěn tak, aby jej bylo možno sejmout jen při vypnutém proudu a vybitých kondenzátorech.
(5) Pozorovací a seřizovací systémy umožňující pohled do dráhy paprsku musí být opatřeny ochranným zařízením, které znemožňuje ohrožení zdraví působením paprsků.
(6) Pracovní prostory, ve kterých se pracuje s laserovými paprsky, musí být označeny; vchod do místnosti musí být zajištěn tak, aby při otevření dveří nebyli pracovníci vně místnosti ohroženi zářením.
(7) V místnosti, kde se pracuje s laserovými paprsky, nesmějí být uloženy výbušné nebo hořlavé látky, pokud nejsou potřebné k provozu laseru. Používá-li se jako chladicího média kapalných plynů, musí být zajištěno nucené větrání místností.
(8) Laserový přístroj pracující v neviditelné oblasti spektra nesmí být ponechán v činnosti bez dozoru.
(9) Pracovníci zaměstnaní v prostoru působení laserových paprsků musí být poučeni o ochranných opatřeních.
 
PATNÁCTÁ ČÁST
Závěrečná ustanovení
 
§ 241
Společná ustanovení
(1) Ustanovení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,5) pokud upravují podrobněji požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, zůstávají nedotčena.
(2) Od ustanovení této vyhlášky se lze odchýlit
a) při plnění výzkumných, vývojových nebo zkušebních úkolů, pokud organizace vytvoří takové podmínky, kterými bude jinak zajištěna bezpečnost při práci,
b) na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárií, pokud jsou učiněna nejnutnější bezpečnostní opatření.
(3) Mimo případy uvedené v odstavci 2 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit pouze za podmínek stanovených Českým úřadem bezpečnosti práce. Návrh na odchylku, doložený potřebnými náhradními opatřeními k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, doporučený příslušným odborovým orgánem nebo orgánem Rolnického družstevního svazu a u výrobních družstev komisí péče o členy,7) předkládá organizace prostřednictvím příslušného inspektorátu bezpečnosti práce.
 
§ 242
Zrušovací ustanovení
Zrušují se tyto předpisy:
1. nařízení č. 8/1885, vydané ministeriem věcí vnitřních a obchodu dne 17.ledna 1885, jímž na ochranu osob při výrobě zápalného zboží fosforového zaměstnaných vydávají se předpisy o zařízeních a opatřeních, jichž v provozovacích závodech třeba šetřiti;
2. nařízení c.k. místodržitele pro Čechy ode dne 30.května č. 10103 č. 28/1892 Zákoníku zemského království Českého, jež se týče opatření bezpečnostních k ochraně dělníků zaměstnaných na věžích, střechách, ve studnicích atd.;
3. nařízení c.k. místodržitele pro království České ze dne 12.března 1907 č. 33/1907 č. 1982 praes. - Zákoníku zemského království Českého, o opatřeních k zabránění úrazům při hospodářských strojích ve znění vyhlášení č. 23/1908 Zákoníku zemského království Českého;
4. nařízení c.k. místodržitele na Moravě ze dne 28.prosince 1910 č. 2/1911 Zákonů a Nařízení zemských pro Markrabství Moravské, o ochraně proti úrazům při ospodářských strojích;
5. nařízení c.k. zemského presidenta ve Slezsku ze dne 2.března 1911, čís. X-118/2, č. 13/1911 Zákonů a nařízení pro vojvodství Horní a dolní Slezsko, jež se týče zamezení nehod při používání hospodářských strojů;
6. nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra ze dne 23.srpna 1911 č. 169/1911 ř.z., jímž se vydávají zvláštní předpisy na ochranu života a zdraví dělníků v živnostenských závodech, ve kterých se konají knihtiskařské a kamenotiskařské, jakož i písmolitecké práce;
7. nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra ze dne 22.srpna 1911 č. 172/1911 ř.z., jímž se vydávají předpisy na ochranu života a zdraví dělníků při cukrovarnictví zaměstnaných;
8. nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra a ministeriem veřejných prací ze dne 25.září 1911 č. 199/1911 ř.z., jímž se vydávají předpisy na ochranu života a zdraví dělníků při výrobě papíru zaměstnaných;
9. nařízení ministeria veřejných prací v dohodě s ministeriem železnic ze dne 9.ledna 1912 č. 11/1912 ř.z., jímž se mění stanovení o zkoušení lokomotivních kotlů;
10. výnos ministerstva sociální péče z října 1924 čj. 3952 (G-24) Ochrana zdraví dělníků pracujících s pneumatickými nástroji;
11. vyhláška ministra hospodářství a práce č. 730/1944 Ú.l. nejvyšším přípustném přetlaku plnění methanu a svítiplynu;
12. výnos ministerstva hospodářství a práce z 12.3.1945 čj.: AIII/2-4130-7/3-1945 - Směrnice na ochranu života a zdraví dělníků, zaměstnaných pracemi natěračskými a to postřikem, namáčením a nátěrem;
13. vyhláška ministerstva techniky č. 3534/1948 Ú.l. o používání rubkového lešení při pozemních stavbách;
14. vyhláška ministerstev těžkého průmyslu a vnitra č. 75/1951 Ú.l. o zákazu plnění a o některých opatřeních, týkajících se nevyužitých přenosných lahví;
15. vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 90/1952 Ú.l. o používání lanového lešení a lanových výtahů na stavbách;
16. vyhláška ministerstva stavebnictví č. 35/1956 Ú.l.,kterou se vydávají předpisy o bezpečnosti při práci na stavbě zděných továrních komínů;
17. vyhláška ministerstev zemědělství a lesního hospodářství č. 135/1956 Ú.l. o bezpečnosti při práci v provozních objektech a zařízeních zemědělských ávodů;
18. vyhláška ÚRO č. 253/1956 Ú.l. o bezpečnosti při práci na mechanických lisech.
Platnosti pozbývá
Směrnice ministerstva práce a sociální péče k provádění všeobecných předpisů na ochranu života a zdraví při práci v textilní výrobě, uveřejněná ve Sbírce oběžníků pro KNV poř. č. 1355/50, Zn. I/4-4120-14/12-50.
 
§ 243
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.července 1982.
Předseda:
Dr. Bartík v.r.
 
Příl.1
Bezpečnostně technické pojmy
Bezpečnostně    technické    pojmy    vyjadřují    název    a
charakteristiku  předmětů,  činností,   opatření  nebo  požadavků,
týkajících se zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

bezpečná vzdálenost    vzdálenost  od  nebezpečného  místa, kterou
                       je   nutno  dodržovat,   aby  se   předešlo
                       ohrožení pracovníků, popřípadě jiných osob

bezpečnost práce       stav   pracovních    podmínek   zabraňující
(bezpečnost při        působení nebezpečných a škodlivých činitelů
práci)                 pracovního procesu na osoby

bezpečnostní           systém organizačních a technických opatření
technika               a  prostředků,   které  zabraňují  působení
                       nebezpečných činitelů pracovního procesu na
                       pracovníky

bezpečnostní           technické   nebo  jiné   zařízení  (součást
zařízení               stroje,  strojního  nebo jiného  zařízení),
                       které  je určeno  k zajištění  nebo zvýšení
                       bezpečnosti při práci

blokovací zařízení     souhrn   technických  opatření,   jimiž  se
                       funkce  stroje,  zařízení  nebo  jeho části
                       učiní  závislá na  splnění určitých  předem
                       stanovených podmínek

nebezpečná látka       látka  výbušná,  podporující  hoření. lehce
                       vznětlivá,  hořlavá, jedovatá,  žíravá nebo
                       dráždivá

nebezpečné místo       místo na stroji,  zařízení nebo pracovišti,
                       kde vzniká bezprostřední ohrožení osob

nebezpečný prostor     pracoviště   nebo   jiná   část  pracovního
                       prostoru  v  blízkosti  nebezpečného  místa
                       stroje   nebo  zařízení,   kde  je  zvýšené
                       nebezpečí při práci

ohrožení               soubor  podmínek vytvořených  člověkem nebo
                       za jeho spolupůsobení přírodními vlivy nebo
                       technickým   zařízením,  z   něhož  vyplývá
                       možnost úrazu osob

ochranné         pásmo         vymezená  část  prostoru  kolem  objektů  a
                       míst,  které  mají   být  chráněny;  rozsah
                       ochranného pásma je  dán povahou chráněného
                       zájmu tak,  aby ochranné pásmo  mohlo plnit
                       účely, pro které bylo zřízeno

ochranné zařízení      technické  nebo jiné  zařízení k  zabránění
                       úrazům,  provozním  nehodám  nebo  poruchám
                       technických zařízení

osobní ochranné        prostředky  určené  k  individuální ochraně
pracovní               osob,   jejichž   použití   zabraňuje  nebo
prostředky             oslabuje působení nebezpečných a škodlivých
                       činitelů pracovního procesu

požadavky              soubor   technických  a   jiných  požadavků
bezpečnosti práce      stanovených na základě nových poznatků vědy
a technických          a  techniky, jejichž  realizace v projekci,
zařízení               konstrukci,  provedení,  umístění,  provozu
                       technických   zařízení   a   při   pracovní
                       činnosti   zajišťuje  bezpečnost   práce  a
                       technických zařízení

pracovní               předmět,  který usnadňuje  práci, popřípadě
pomůcka                snižuje  její nebezpečnost  (např. podávací
                       laťka, pinzeta, vypínací tyč)

pracovní               soubor materiálních  podmínek (fyzikálních,
prostředí              chemických,  prostorových),  za  kterých je
                       vykonávána práce; stav pracovního prostředí
                       je  určován zejména  stavebním, objemovým a
                       dispozičním  řešením  objektů  a pracovišť,
                       bezpečnostní  úrovní technologií,  strojů a
                       zařízení,    akustickými,    světelnými   a
                       mikroklimatickými podmínkami

pracovní úraz          jakékoli poškození zdraví  nebo smrt, které
                       byly  pracovníkovi  způsobeny  nezávisle na
                       jeho  vůli krátkodobým,  náhlým a  násilným
                       působením   vnějších   vlivů   při   plnění
                       pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s
                       nimi

provozní nehoda        událost, kterou byly  vážně ohroženy životy
(havárie)              a  zdraví  osob,   nebo  provoz,  popřípadě
                       rozvoj  organizace,  nebo  kterou  byla  na
                       majetku  organizace způsobena  škoda zřejmě
                       převyšující 100 000 Kčs.
1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
2) Nařízení vlády č. 168/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 175/1997 ., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.
Nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 227/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.
3) Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
Zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o ozšíření dozoru státní báňské správy.
4) § 3 odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
5) § 272 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
6) Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 b., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podnikání se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.
7) § 45 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví.