102/1964 Sb.
Vyhláška
Státního úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 8. června 1964,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Změna: 124/1967 Sb.
Změna: 91/1968 Sb.
Změna: 179/1968 Sb.
Změna: 75/1970 Sb.
Změna: 108/1971 Sb.
Změna: 146/1971 Sb.
Změna: 20/1975 Sb.
Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě
s Ústřední radou odborů a se zúčastněnými ústředními orgány,
a pokud jde o příslušníky ozbrojených sil a příslušníky
bezpečnostních sborů z povolání, též v dohodě s ministerstvy
národní obrany a vnitra podle § 143 odst. 1 až 3 zákona č.
101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"):
Část první
Díl první
Oddíl 1
Důchodové zabezpečení pracovníků
Pracovní kategorie
K § 5 zákona
§ 1
(1) Kde zákon požaduje pro dosažení výhod z I. (II.)
pracovní kategorie, aby byl pracovník v této kategorii zaměstnán
v den vzniku nároku na důchod*), zachovávají se tyto výhody,
jestliže
a) od skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie neuplynulo
více než dva roky nebo
b) takové zaměstnání skončilo z důvodů zdravotních, které uznala
posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního
výboru, nebo z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním
výborem na podkladě vyjádření orgánu základní organizace
Revolučního odborového hnutí a pokud tyto důvody trvají.
(2) Jestliže pracovník přerušil zaměstnání I. (II.) pracovní
kategorie a přerušení netrvalo déle než pět let, započítává se
jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie i doba zaměstnání
vykonávaného v této kategorii před přerušením. Trvalo-li však
přerušení bez vážného důvodu déle než pět let, započítává se doba
zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie před přerušením pro
zachování výhod ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jen
byl-li pracovník do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán
v I. (II.) pracovní kategorii aspoň tři roky.
(3) Doba uvedená v odstavci 1 písm. a) a doba přerušení
zaměstnání uvedená v odstavci 2 se prodlužuje o dobu, po kterou
pracovník požíval invalidní (částečný invalidní) důchod.
(4) Nebyl-li pracovník zaměstnán v I. nebo II. pracovní
kategorii po celou dobu potřebnou pro získání výhod z této
pracovní kategorie, započítává se doba zaměstnání v této pracovní
kategorii jako doba zaměstnání v nejblíže nižší pracovní
kategorii.
§ 2
(1) Doba učebního poměru učně vychovávaného pro zaměstnání
I. (II.) pracovní kategorie se posuzuje jako doba zaměstnání této
pracovní kategorie, jestliže se v rámci učebního plánu pravidelně
provádí odborný výcvik učně na pracovištích nebo v provozech, kde
se vykonává zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro osoby
připravující se k výkonu zaměstnání mimo učební poměr.
§ 3
(1) Funkcionářům národního výboru a funkcionářům komise
lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za
zaměstnání (§ 41), a funkcionářům složek Revolučního odborového
hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze
zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.)
pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce,
se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.)
pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu
funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie pokud
úprava podle odstavce 2 není pro ně výhodnější; to platí též,
jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich
nárok na dávky důchodového zabezpečení.
(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního
odborového hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři
základní organizace Komunistické strany Československa nebo
Československého svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této
funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se
započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.)
pracovní kategorie.
(3) Doba zaměstnání pracovníků Odborového svazu zaměstnanců
v hornictví, Odborového svazu zaměstnanců hutního průmyslu
a rudných dolů a Odborového svazu zaměstnanců ve stavebnictví,
kteří byli před nastoupením zaměstnání ve svazu zaměstnáni v I.
pracovní kategorii aspoň 20 let a u nichž s výkonem nynějšího
zaměstnání je spojena povinnost pravidelně navštěvovat pracoviště
pod zemí v dolech, se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní
kategorie.
§ 4
Doba zaměstnání
K § 6 zákona
Za dobu zaměstnání se považuje též doba,
a) po kterou pracovník byl zařazen do pracovního útvaru*),
b) soustavné pracovní činnosti vykonávané v ústavech sociální péče
občany, kteří jsou umístěni v těchto ústavech pro velmi těžké
tělesné (smyslové) nebo duševní poškození (§ 106 až 108),
jestliže pracovní odměna dosahuje aspoň 120 Kčs měsíčně,
c) pracovní výchovy v třídících domovech mládeže,
d) po kterou byl pracovník začleněn okupanty v době nesvobody do
zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely.
Náhradní doby
§ 5
K § 7 odst. 1 písm. a) zákona
(1) Jako náhradní doba se započítává:
a) doba základní (presenční) služby, vojenského výcviku, cvičení
ve zbrani, činné služby za mobilizace a jiné služby konané
v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31.
prosince 1939 a v Československé armádě a v bezpečnostních
sborech od 9. května 1945, pokud tyto služby nebyly konány
z povolání,
b) doba činné služby v poměru bývalých délesloužících
poddůstojníků nebo další dobrovolné činné služby konané podle
nařízení č. 224/1934 Sb., o podporučících a poručících v další
činné službě, v obdobích uvedených pod písm. a).
(2) Dobou jiné vojenské služby je:
a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 1. ledna 1923 do 21.
června 1941,
b) doba vojenské služby v československých legiích po 11.
listopadu 1918,
c) doba vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby
nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka
z povolání,
d) doba výkonu služby na hranicích v bývalých oddílech Stráže
obrany státu.
(3) Do doby zaměstnání může být též započtena jako doba
náhradní doba vojenské služby v jiných armádách (včetně doby
zajetí), kterou konali povinně občané za doby nesvobody.
(4) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením
vydaným příslušným vojenským orgánem.
§ 6
K § 7 odst. 1 písm. b) zákona
(1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace)
z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody
se rozumí:
a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 7. listopadu 1917 do
31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,
b) doba vojenské služby v československých legiích do 11.
listopadu 1918,
c) doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské
republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce
1919,
d) doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové
války,
e) doba služby československého dobrovolníka ve španělské
republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od
19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou
strávil v internačních táborech ve Francii,
f) doba vojenské služby v útvarech československých
zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku
a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března
1939 do 9. května 1945,
g) doba služby v partyzánských jednotkách, které se
zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické
činnosti v týlu nepřítele buď na území československého
státu a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi,
h) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do
československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od
přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15.
března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou
splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé
zahraniční nebo spojenecké armády,
ch) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo
koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané
persekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945
z politických, národnostních nebo rasových důvodů,
i) doba účasti na Slovenském národním povstání nebo na jiném
domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března
1939 do 9. května 1945,
j) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou
započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9.
května 1945,
k) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo
onemocnění, vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo
v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení
bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945.
(2) Polní službou se rozumí vojenská služba
a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu
(Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31.
prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,
b) v jednotkách 1. československého armádního sboru
v Sovětském svazu v době od 1. února 1942 do 9. května
1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,
c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách
za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939
do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od
1.listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní
frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se
tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní
frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na
západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939
do 9. května 1945,
d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve
spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného
v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna
1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů, letišť
a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,
e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského
národního povstání od 29. srpna 1944,
f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské
armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července
1936 do 28. března 1939,
g) u polních útvarů československých legií nebo ve
spojeneckých armádách v době od 1. srpna 1914 do 11.
listopadu 1918,
h) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. c) a g).
(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na
následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při
výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání,
nejdéle do 9. května 1945.
(4) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a služby v poli
(odstavec 2 a 3) se prokazují potvrzením vydaným příslušným
vojenským orgánem.
Úprava nároků získaných v různých druzích
důchodového zabezpečení (pojištění)
K § 6 odst. 3 písm. b) zákona
§ 8
Hodnocení nároků získaných v důchodovém
zabezpečení družstevních rolníků
(1) Nárok na důchod pracovníka, který byl členem jednotného
zemědělského družstva, jež nebylo uznáno za družstvo s vyšší
úrovní hospodaření, a který nesplnil podmínky pro nárok na
invalidní nebo starobní důchod z důchodového zabezpečení
družstevních rolníků, se posuzuje podle předpisů o důchodovém
zabezpečení pracovníků,
a) jestliže byl tento pracovník po skončení pracovní činnosti
v družstvu zaměstnán do vzniku nároku na důchod aspoň po dobu
potřebnou pro nárok na invalidní důchod; doba důchodového
zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se v tomto případě
započítává pro vznik i výši nároku na důchod;
b) jestliže tento pracovník sice nesplňuje podmínku pod písm. a),
avšak získal v samotném důchodovém zabezpečení pracovníků dobu
potřebnou pro nárok na invalidní důchod, a jde-li o starobní
důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod; uplynulo-li
však mezi skončením zaměstnání a vstupem do nového zaměstnání
více než pět let, započítává se doba zaměstnání předcházející
době pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu, jen
jestliže byl znovu zaměstnán aspoň tři roky. Doba důchodového
zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se započítává
v tomto případě pro výši důchodu.
(2) Nelze-li nárok pracovníka uvedeného v předchozím odstavci
posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků,
posuzuje se podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních
rolníků; doba zaměstnání se započítává v tomto případě jako doba
důchodového zabezpečení družstevních rolníků.
(3) Podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků se
posuzuje vždy nárok na důchod pracovníka, který nesplnil podmínky
pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z důchodového
zabezpečení družstevních rolníků a byl před vstupem do pracovního
poměru
a) členem jednotného zemědělského družstva s vyšší úrovní
hospodaření, nebo
b) členem jiného jednotného zemědělského družstva, jestliže mu
byly při vstupu do družstva zachovány nároky na důchod podle
předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků**), nebo
c) členem jednotného zemědělského družstva a stal se při přeměně
družstva na státní statek nebo na jinou zemědělskou organizaci
pracovníkem tohoto statku nebo této organizace;
ve všech těchto případech se doba důchodového zabezpečení
družstevních rolníků započítává pro vznik i výši nároku na důchod.
(4) Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění
družstevních rolníků před 1. dubnem 1962 jako doby zaměstnání
podle předchozích odstavců je, že bylo ve stanovené lhůtě
zaplaceno pojistné; doba, za kterou nebylo zaplaceno pojistné, se
nehodnotí.
(5) Doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních
rolníků se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie;
jestliže se však pracovní činnost v družstvu hodnotí podle
předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků jako činnost
II. pracovní kategorie, hodnotí se doba této činnosti jako doba
zaměstnání II. pracovní kategorie.
§ 9
Hodnocení nároků získaných v důchodovém
pojištění osob samostatně hospodařících
(1) Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn
jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny)
a nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod
z tohoto pojištění, se posuzuje podle předpisů o důchodovém
zabezpečení pracovníků, jestliže pracovník byl po skončení
samostatné výdělečné činnosti zaměstnán aspoň po dobu potřebnou
pro nárok na invalidní důchod, jde-li o invalidní (částečný
invalidní) důchod, a aspoň po dobu 10 roků, jde-li o starobní
důchod. Nesplňuje-li pracovník podmínky uvedené v předchozí větě,
posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém
pojištění osob samostatně hospodařících; doba zaměstnání se
započítává v tomto případě jako doba důchodového pojištění osob
samostatně hospodařících.
(2) Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn
jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny),
nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod
z tohoto pojištění a byl již před započetím samostatné výdělečné
činnosti zaměstnán, se posuzuje podle předpisů o důchodovém
zabezpečení pracovníků obdobně podle § 8 odst. 1 písm. b).
(3) Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění osob
samostatně hospodařících (spolupracujících členů rodiny) jako doby
zaměstnání je, že bylo včas zaplaceno pojistné*) za celou dobu
trvání tohoto pojištění; doba důchodového pojištění se hodnotí
jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.
(4) Pracovnici, která je zaměstnána v zemědělství na státním
(školním) statku nebo v jiné zemědělské organizaci, se započítává
jako doba důchodového pojištění spolupracujícího člena rodiny
jednotlivě hospodařícího rolníka též doba její účasti v období od
1. října 1948 do 31. prosince 1968 na výdělečné činnosti manžela,
který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím
členem jeho rodiny, jestliže splňovala v té době podmínky
stanovené pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny
v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění
jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně
hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům
jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb. a č. 181/1968 Sb.
§ 10
(1) Nárok na starobní nebo invalidní důchod pracovníka, který
byl před vstupem do zaměstnání osobou samostatně hospodařící
a jemuž nevznikl nárok na důchod jako družstevníku nebo jako osobě
samostatně hospodařící jen proto, že nebylo řádně zaplaceno
pojistné, se posuzuje vždy jen podle předpisů o důchodovém
zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků, popřípadě
o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících pro něj
platných v den, kdy se jinak splnily všechny podmínky pro nárok na
důchod s výjimkou podmínky zaplacení pojistného.
(2) Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na
starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků
nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících,
nepobíral po 30. červnu 1964 důchod a byl zaměstnán po splnění
podmínek pro nárok na důchod aspoň 5 roků, může být přiznán důchod
podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, jestliže
z celkové doby jeho pracovní činnosti připadají aspoň tři čtvrtiny
na dobu zaměstnání.
§ 11
(1) Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na
starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků
nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících,
zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu zaměstnání před 1.
červencem 1964 podle předpisů platných před tímto dnem. Za dobu
zaměstnání po 30. červnu 1964 se nárok na starobní důchod zvyšuje
podle předpisů platných pro pracovníky, jestliže pracovník
nepobíral po dobu zaměstnání starobní důchod; ustanovení § 16
odst. 2, § 17 odst. 2 a § 117 odst. 1 zákona tu však neplatí.
(2) Zvýšení nároku na starobní důchod podle předchozího
odstavce se vypočítává,
a) jde-li o důchod z důchodového zabezpečení (pojištění)
družstevních rolníků z průměrné měsíční pracovní odměny, z níž
byl důchod vyměřen. Nebyl-li důchod vyměřen z průměrné měsíční
pracovní odměny, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného
měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku
nároku na důchod;
b) jde-li o důchod z důchodového pojištění osob samostatně
hospodařících, z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za
dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.
(3) Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost pracovníka,
může být obnovena, trvá-li zaměstnání, nejdříve po uplynutí
jednoho roku.
Průměrný měsíční výdělek
K § 9 zákona
§ 12
(1) Do doby, z níž se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se
zahrnují též období, v nichž neměl pracovník žádný výdělek. Do
této doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které bylo
zaměstnání přerušeno z vážných důvodů (§ 8 zákona).
(2) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního)
důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a v době požívání
důchodu nebyl zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní
(invalidní) důchod vždy jen z průměrného měsíčního výdělku,
z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.
(3) Jestliže pracovník požívá nebo požíval starobní nebo
invalidní (částečný invalidní) důchod ze sociálního zabezpečení
družstevních rolníků, který byl vyměřen z průměrné měsíční
pracovní odměny, nebo důchod z důchodového zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil, který byl vyměřen z důchodového základu, nesmí
být jeho důchod ze zaměstnání vyměřen z nižšího průměrného
měsíčního výdělku, než kolik činila průměrná měsíční pracovní
odměna nebo důchodový základ (§ 133 zákona), z nichž byl vyměřen
dřívější důchod.
(4) Nedotčena zůstávají ustanovení o výpočtu průměrného
ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni
v důsledku reorganizace průmyslu a státní správy*) anebo
v souvislosti s přestavbou územní organizace státu, ke dni jejich
uvolnění nebo přemístění, jestliže je to pro pracovníka
výhodnější.
(5) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného
měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu
z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po
vzniku nároku na důchod.
§ 13
Hrubý výdělek
(1) Hrubým výdělkem je veškerá hrubá mzda (příjem) dosažená
v zaměstnání nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním, jestliže
podléhá dani ze mzdy.
(2) Hrubým výdělkem je také hrubá mzda (příjem), jestliže
se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek
nedosahuje zdanitelné výše.
(3) Do hrubého výdělku se nezapočítává mzda (příjem), která
je osvobozena od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.**)
(4) Prémie a podíly na hospodářských výsledcích*) se počítají
do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vyplaceny.
(5) Naturální požitky se pro určení hrubého výdělku oceňují
stejně jako pro účely daně ze mzdy.***)
(6) Hrubým výdělkem pracovníka, který vykonává souběžně dvě
nebo více zaměstnání (§ 6 zákona), je součet hrubých výdělků ze
všech zaměstnání; pracuje-li pracovník také v jednotném
zemědělském družstvu, započítávají se do hrubých výdělků i příjmy
z pracovní činnosti započitatelné podle předpisů o sociálním
zabezpečení družstevních rolníků pro stanovení průměrné měsíční
pracovní odměny.
(7) Do hrubých výdělků pracovníka, který v době, z níž se
zjišťuje průměrný měsíční výdělek, byl střídavě zaměstnán nebo
důchodově zabezpečen jako člen jednotného zemědělského družstva
nebo výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se
započítávají také příjmy z pracovní činnosti započitatelné podle
předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků pro
stanovení průměrné měsíční odměny nebo hrubé výdělky ve výrobním
družstvu (hrubé výdělky vojáků z povolání); příjmy z pracovní
činnosti v jednotném zemědělském družstvu za dobu před 1. dubnem
1962 se však započítávají, jen bylo-li pojistné zaplaceno ve
stanovené lhůtě.
(8) Do hrubého výdělku pracovníka, který byl před vstupem
nebo opětovným vstupem do zaměstnání důchodově pojištěn jako
jednotlivě hospodařící rolník nebo jiná osoba samostatně
hospodařící, se započítávají jako příjmy ze samostatné výdělečné
činnosti vyměřovací základy, podle nichž se stanovila výše
pojistného, avšak jen bylo-li včas zaplaceno pojistné.
(9) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně
i o hrubém výdělku členů výrobních družstev; do výdělku se však
včítá i doplňková odměna za práci, a to v tom roce, v němž byla
vyplacena.
§ 14
Odpočítávání některých dob při výpočtu
průměrného měsíčního výdělku
(1) Kryje-li se náhradní doba s dobou zaměstnání, hledí se
k době zaměstnání a k výdělkům v ní dosaženým, je-li to pro
pracovníka výhodnější.
(2) K době učňovského poměru nebo studia ani k příjmům v této
době dosaženým se nehledí, je-li to pro pracovníka výhodnější.
(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí
k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když
pracovnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže je
to pro pracovnici výhodnější, nehledí se k době, po kterou jí byl
po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství
poskytován vyrovnávací příspěvek, ani k příjmům dosaženým v této
době.
§ 15
Rok prvého vstupu do zaměstnání.
Rok výstupu ze zaměstnání
(1) Jestliže rok prvého vstupu do zaměstnání spadá do období
posledních 10 nebo 5 kalendářních let, za které se vypočítává
průměrný měsíční výdělek, vypočítává se tento výdělek i za dobu
kratší 10 (5) let z hrubých výdělků dosažených za kalendářní léta
po roce prvního vstupu do zaměstnání.
(2) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí
k době zaměstnání ani k výdělkům dosaženým v kalendářním roce,
a) v němž pracovník poprvé vstoupil do zaměstnání a
b) v němž vznikl pracovníku nárok na důchod nebo v němž pracovník
skončil zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod (§ 9
odst. 2 zákona).
(3) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně
kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem
prvého vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný měsíční výdělek
z hrubých výdělků dosažených za celou dobu zaměstnání; to platí
též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je
současně rokem prvého vstupu do zaměstnání.
§ 16
Starobní důchod
K § 11 odst. 3 a 4 a § 12 odst. 2 zákona
(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena pečuje
nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní
docházky.
(2) Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže žena
nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu
z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě zemřelo
nebo bylo delší dobu v ústavní péči. Podmínka výchovy není
splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození nebo
jestliže se žena ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho
zletilosti.
(3) Péče ženy o jiné než její (i osvojené) dítě se hodnotí
pro nárok na starobní důchod za podmínek stanovených v § 7.
Invalidní (částečný invalidní) důchod
§ 17
K § 20 odst. 3 zákona
(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá
nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy
potrvá déle než rok.
(2) Soustavné zaměstnání je zaměstnání v pracovním poměru
vykonávané s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že
dosažený výdělek tvoří stálý zdroj příjmu pracovníka; takovým
zaměstnáním však není zaměstnání, které nezakládá pojistnou
povinnost v nemocenském pojištění podle předpisů platných pro
pracovníky.*)
(3) Plně invalidním je též pracovník, který pro svůj
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může sice vykonávat soustavné
zaměstnání, avšak jen za zcela mimořádných podmínek (např. slepci,
osoby s velmi těžkými ortopedickými vadami).
(4) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem
a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je
pracovníku zcela cizí a odlehlé jeho dosavadnímu zaměstnání
a není-li v něm dostatečně využito jeho dřívějších schopností,
takže z hlediska společnosti není účelné, aby pracovník vykonával
takové nepřiměřené zaměstnání. Dřívějšími schopnostmi pracovníka
se rozumí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak
i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým
zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání v závodech nebo
studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem
zaměstnání.
§ 18
K § 20 odst. 4 zákona
(1) Za podstatný pokles výdělku pracovníka se zpravidla
považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků za posledních šest
měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek,
z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 9 odst. 3
zákona. Jde-li však o důchod, který podle dřívějších předpisů
nebyl stanoven z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, nebo
jestliže se pracovník stal částečně invalidním v době přípravy pro
povolání anebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné
změny ve mzdových poměrech pracovníků, srovnává se průměr hrubých
výdělků pracovníka zpravidla za posledních šest měsíců s průměrnou
mzdou obvykle dosahovanou v zaměstnání, které pracovník konal
v době vzniku nároku na důchod.
(2) Nečiní-li hrubý výdělek pracovníka (poživatele částečného
invalidního důchodu) více než 1000 Kčs měsíčně, považuje se
podmínka podstatného poklesu výdělku za splněnou.
(3) Zaměstnání stejně kvalifikované je zaměstnání, které není
zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání, klade podobné požadavky na
zdatnost pracovníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně
stejného výdělku jako v dosavadním zaměstnání.
(4) Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní
úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení
pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek),
snížení požadavků na pracovní výkon pracovníka pracujícího v úkolu
apod.
(5) Zaměstnání méně kvalifikované je zaměstnání, na něž
pracovník stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, které
však při srovnání s dosavadním zaměstnáním klade menší požadavky
na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na
odpovědnost pracovníka, a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen
podstatně nižšího výdělku než v dosavadním zaměstnání.
§ 19
K § 22 a § 107f odst. 6 zákona
Stal-li se plně (částečně) invalidním účastník odboje, který
utrpěl poškození zdraví následkem účasti v odboji (věznění nebo
internace z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody),
předpokládá se, že plná (částečná) invalidita vznikla
v souvislosti s odbojovou činností (vězněním, internací), není-li
tato souvislost vyloučena povahou případu.
§ 20
K § 22 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona
(1) Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracovník též
při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností
uvedených v § 54. Přitom se za průměrný měsíční výdělek (§ 9
zákona) považuje nejméně částka 800 Kčs.
(2) Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze k této
vyhlášce, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.
§ 21
K § 23 odst. 1 a 2 a § 24 zákona
Stal-li se znovu plně invalidním pracovník, který již dříve
pobíral invalidní důchod, hodnotí se pro výši invalidního důchodu
též doba pobírání dřívějšího invalidního důchodu, jestliže tato
doba byla hodnocena jako doba přičtená pro výši tohoto dřívějšího
důchodu.
§ 22
K § 27 odst. 3 zákona
Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě
nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými
příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž
může pracovník vykonávat běžné životní úkony (oblékání,
obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé
společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností,
kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se
zdravými pracovníky žijícími v podobném prostředí.
Důchody pozůstalých
§ 23
K § 29 odst. 2 zákona
Jestliže nikdo z rodičů nebo z osob, na něž bylo dítě
převážně odkázáno výživou, nesplnil podmínky pro nárok na
invalidní nebo starobní důchod, náleží oboustranně osiřelému
dítěti sirotčí důchod, jen jestliže aspoň jeden z rodičů nebo
z osob, na něž bylo dítě převážně odkázáno výživou, měl v době
smrti trvalý pobyt v Československé socialistické republice.
Vdovský důchod
§ 24
K § 30 odst. 2 zákona
O splnění podmínky výchovy dítěte pro vznik nároku na vdovský
důchod platí § 16 odst. 1 až 3.
§ 25
Souběh vdovského důchodu s jiným důchodem
a s příjmem z výdělečné činnosti
K § 32 zákona
(1) Příjmem z výdělečné činnosti je nejen hrubý výdělek
z pracovního nebo obdobného poměru, nýbrž i příjem z jakékoli
činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité
dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) nahrazující
ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou
činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě
hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících,
považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené
podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.
(2) Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá
zvýšení důchodu pro bezmocnost.
(3) Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 33 odst. 3 zákona.
(4) Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží
invalidní (částečný invalidní) důchod nebo starobní důchod (§ 58
zákona), provede se nejprve úprava důchodů podle § 56 zákona
a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s výdělkem
podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s výdělkem.
§ 26
Sirotčí důchod a výchovné
K § 33 odst. 4 a 6 a § 38 odst. 5 zákona
Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují
a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů;
do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají
povahu náhrady výdělku,
b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně
poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném
zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání
a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol
při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
c) výživné (alimenty) poskytované na dítě,
d) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom
školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce,
jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže
nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin
navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě
nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo
vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, jakož i výdělek,
který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání
v pracovním poměru získal v době své dovolené na zotavenou,
e) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané
školou nebo v dohodě se školskými orgány,
f) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné
práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných
mimo pracovní poměr;*)
jde-li o výchovné, nepovažuje se za vlastní příjem dítěte ani
jeho sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost.Sociální důchod
§ 27
K § 37 odst. 1 zákona
(1) Za potřebného se považuje občan, jehož výživa není
zabezpečena vlastními příjmy ani výživným od jiných osob.
(2) Výživa se zpravidla nepokládá za zabezpečenou, jestliže
a) jednotlivá osoba je odkázána na příjem nedosahující 550 Kčs
měsíčně nebo manželská dvojice (druh a družka) na příjem
nedosahující 900 Kčs měsíčně;
b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos půdy, kterou
obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,5 ha a v horské
oblasti 2 ha.
(3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací
povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla
ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníků jeho
rodiny.
Oddíl 2
Zvláštní ustanovení o době zaměstnání,
hrubém výdělku a pracovním úrazu
platná pro některé pracovníky
Domáčtí dělníci
§ 30
Do doby zaměstnání domáckého dělníka se započítávají jen
kalendářní měsíce, za které dosáhl domácký dělník výdělku aspoň
120 Kčs. Započítávají se též kalendářní měsíce, za které domácký
dělník nemohl dosáhnout tohoto výdělku jen proto,
a) že byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění
platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle
předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na
nemocenské, nebo že nemohl konat práci z jiných důvodů, avšak
po dobu nekonání prací měl nárok na náhradu mzdy,
b) že během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní
vrátil, nebo proto,
c) že domácká dělnice byla na mateřské nebo na další mateřské
dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
§ 31
(1) Za hrubý výdělek domáckého dělníka v kalendářním měsíci
se považuje hrubá odměna za odvedenou práci, která byla domáckému
dělníku zúčtována za tento měsíc, pokud podléhá dani ze mzdy. Do
výdělku se nezapočítávají režijní náhrady a cena surovin, které si
domácký dělník opatřuje na vlastní náklad.
(2) Hrubý výdělek se započítává i za kalendářní měsíce, které
nelze započítat do doby zaměstnání; tyto měsíce se též zahrnují do
doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.
(3) Hrubý výdělek se započítává do výše průměrného výdělku,
kterého by dosáhl dělník vykonávající v téže době stejné
zaměstnání v závodě, pro který domácký dělník pracoval.
§ 32
Učňové
(1) Za hrubý výdělek učně se považuje částka 800 Kčs měsíčně,
pokud odměny učně nejsou vyšší. Stal-li se učeň invalidním
(částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za
hrubý výdělek učně, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr
hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních
měsících před pracovním úrazem.
(2) Pracovním úrazem učně je též úraz, který učeň utrpěl při
výchově k povolání nebo v souvislosti s ní.
(3) Ustanovení o důchodovém zabezpečení učňů platí obdobně
pro mládež starší 15 let, která je vychovávána k povolání
v zařízeních státní správy pro mládež vyžadující zvláštní péče,
i když nejde o učební poměr.
§ 33
Sezónní a kampaňoví pracovníci
(1) Za dobu zaměstnání sezónního nebo kampaňového
pracovníka*) se považují kalendářní měsíce, za které dosáhl
hrubého výdělku aspoň 120 Kčs. Jestliže pracovník odpracoval
v zemědělství nebo v lesnictví na sezónních nebo kampaňových
pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce
hrubého výdělku za tyto práce aspoň 3000 Kčs, započítává se do
doby zaměstnání celý kalendářní rok.
(2) Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítává
úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce výkonem
sezónních nebo kampaňových prací, tedy i měsíčních výdělků nižších
než 120 Kčs; kalendářní měsíce, za které pracovník dosáhl výdělků
nižších než 120 Kčs měsíčně, se též zahrnují do doby, za kterou se
vypočítává průměrný měsíční výdělek.
§ 34
Pracovníci na nepravidelnou výpomoc
(1) Za dobu zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc*)
se považují kalendářní měsíce, v nichž pracoval více než šest dnů
v měsíci a za které dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs.
(2) Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítává
úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce při
nepravidelných výpomocích, tedy i měsíčních výdělků nižších než
120 Kčs; kalendářní měsíce, za které pracovník dosáhl výdělků
nižších než 120 Kčs měsíčně, se též zahrnují do doby, za kterou se
vypočítává průměrný měsíční výdělek.
Pracovníci v zahraničí
§ 35
(1) Pracovníky v zahraničí**) jsou pracovníci
československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných
organizací, kteří jsou československými občany a jsou přiděleni
nebo přijati po 30. září 1948 k výkonu činnosti pro tyto
organizace mimo území Československé socialistické republiky.
(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se pro účely
důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat, který mu
náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti
v zahraničí.
(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo
není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou
podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední
orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky
zahraniční služby.
(4) Je-li hrubý výdělek podle předchozích odstavců nižší než
měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za
poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím
přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato
měsíční mzda (plat).
(5) Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo
zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se
do hrubého výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.
Experti v zahraničí
§ 37
(1) Za experty v zahraničí***) se považují českoslovenští
občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem
československých orgánů činni po 30. září 1948 v zahraničí pro
zahraniční zaměstnavatele (podniky).
(2) Stejně jako experti se v důchodovém zabezpečení posuzují
pracovníci, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu v zahraničí
a pobírají v zahraničí stipendium.
(3) Pro účely důchodového zabezpečení se za experty
nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou
v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou
organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky
zahraniční služby; tito pracovníci jsou zabezpečeni podle § 35
a 36.
§ 38
Za hrubý výdělek experta se pro účely důchodového zabezpečení
považuje jeho měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela
v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě
před započetím přípravy pro službu v zahraničí.
§ 39
Ustanovení § 35 až 38 se nevztahují
a) na pracovníky - členy posádek československých dopravních
prostředků a na pracovníky, jejichž zaměstnání záleží v jiné
činnosti v československém dopravním prostředku;
b) na pracovníky vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž je
poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů;
c) na pracovníky, kteří v době odchodu do zahraničí jsou povinně
zabezpečeni podle předpisů o nemocenském a důchodovém
zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných
umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců
a artistů (§ 59 a násl.), u nichž i po dobu jejich činnosti
v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání
dosavadního zabezpečení;
d) na občany zabezpečené podle předpisů o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků*), u nichž i po dobu jejich činnosti
v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání
dosavadního zabezpečení.
Oddíl 3
Důchodové zabezpečení dalších pracujících
§ 40
(1) Pokud jinak nevyplývá z dalších ustanovení, jsou ve
stejném rozsahu jako pracovníci důchodově zabezpečeni
i funkcionáři národních výborů, funkcionáři komisí lidové kontroly
a statistiky, soudci z povolání, advokáti - členové advokátních
organizací, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti a dobrovolní
spolupracovníci pečovatelské služby.
(2) Jako pracovníci jsou též důchodově zabezpečeni pracující,
kteří jsou činni pro socialistickou organizaci v poměru, který má
obsah pracovního poměru, není však takto označen nebo nemá všechny
náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru. Toto
ustanovení neplatí pro občany, kteří jsou zabezpečeni podle zákona
o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a předpisů vydaných
podle něho.
(3) V rozsahu uvedeném v § 53 jsou důchodově zabezpečeni
odsouzení, kteří jsou v době výkonu trestu odnětí svobody zařazeni
k výkonu prací.
Funkcionáři národních výborů
§ 41
Důchodového zabezpečení jsou s účinností od 1. října 1948
účastni předseda národního výboru, jeho náměstkové, tajemník,
další členové rady a předsedové komisí národního výboru, jestliže
a) jsou plně uvolněni pro výkon této funkce ze svého zaměstnání
nebo z jiné činnosti nebo
b) pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen
zčásti a jsou již z důvodu zaměstnání důchodově zabezpečeni
jako pracovníci nebo
c) jsou poživateli invalidního (částečného invalidního) důchodu
a vykonávají funkci aspoň po polovinu normální pracovní doby
nebo
d) splňují podmínky pro nárok na starobní důchod nebo požívají
jiný důchod z důchodového zabezpečení a vykonávají funkci plně
uvolněného funkcionáře.
§ 42
(1) Za hrubý výdělek funkcionářů uvedených v § 41 se považuje
hrubá odměna za výkon funkce v národním výboru, včetně té části
odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy.
(2) Úraz, který utrpí funkcionář při plnění úkolů
vyplývajících z funkce nebo v souvislosti s ní, se považuje za
pracovní úraz.
§ 43
Ostatní poslanci národního výboru
(1) Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který
není důchodově zabezpečen podle § 41 ani není důchodově zabezpečen
z jiného důvodu a stal se následkem tohoto úrazu plně (částečně)
invalidním, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve
výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje
z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.
(2) Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který
je poživatelem starobního nebo invalidního (částečného
invalidního) důchodu z důchodového zabezpečení pracovníků,
nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 41
a jemuž pracovní úraz způsobil plnou (částečnou) invaliditu,
vyměří se mu invalidní (částečný invalidní) důchod náležející při
pracovním úrazu z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však
z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.
(3) Zemřel-li následkem pracovního úrazu poslanec národního
výboru, který byl zabezpečen podle předchozích odstavců, náležejí
pozůstalým po něm dávky pozůstalých vyměřené z důchodů stanovených
podle těchto odstavců.
§ 44
Průměrný měsíční výdělek
(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního
výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 41, ale je
důchodově zabezpečen jako pracovník, se započítávají pro stanovení
průměrného měsíčního výdělku; jde-li o poživatele částečného
invalidního důchodu, nehledí se však k těmto odměnám pro zjištění,
zda trvá pokles výdělku jako podmínka nároku na částečný invalidní
důchod.
(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem,
popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v předchozím odstavci,
se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku.
(3) Orgán, který poskytl odměnu nebo náhradu ušlého výdělku
podle předchozích odstavců, oznámí její výši závodu, k němuž je
poslanec národního výboru v pracovním poměru, a závod ji uvede
v evidenčním listě o době zaměstnání a výdělku odděleně od
ostatních příjmů.
§ 45
Funkcionáři a ostatní členové komisí lidové
kontroly a statistiky
Funkcionáři a ostatní členové komisí lidové kontroly
a statistiky jsou důchodově zabezpečeni stejně jako funkcionáři
a ostatní poslanci národních výborů (§ 41 až 44).
§ 46
Advokáti - členové advokátních organizací
(1) Doba členství advokáta v advokátní organizaci se považuje
pro účely důchodového zabezpečení za dobu zaměstnání.
(2) Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy
na odměnách za práci v advokátní organizaci, vyplácené podle
předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud podléhají dani
ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou
osvobozeny od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.
Studenti
§ 47
(1) Dobou studia je vedle dob studia uvedených v § 6 odst.
1 č. 4 zákona též
a) doba studia československých občanů v cizině; tato doba se
započítává za stejných podmínek, za jakých se započítává doba
zaměstnání v cizině (§ 6 odst. 1 č. 5 zákona);
b) doba studia účastníků inženýrských kursů.
(2) Za hrubý výdělek studenta se považuje částka 800 Kčs
měsíčně.
(3) Dosáhl-li student při výrobní práci v některém měsíci
vyššího hrubého výdělku než 800 Kčs měsíčně, považuje se za jeho
výdělek v tomto měsíci hrubý výdělek skutečně dosažený. Stal-li se
student plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu,
který utrpěl při výrobní práci nebo v souvislosti s ní, považuje
se za hrubý výdělek studenta, pokud je to pro něj příznivější,
hrubý výdělek, kterého by dosáhl při výrobní práci, kdyby ji konal
po plnou pracovní dobu stanovenou právními předpisy pro příslušné
pracovní odvětví.
(4) Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl
a) při vyučování nebo v souvislosti s ním*) a při práci ve školní
dílně nebo na školním pozemku anebo v souvislosti s ní;
ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty písm. b) až d) zákona platí
obdobně;
b) při výrobní práci v závodě nebo provozní praxi anebo
v souvislosti s nimi; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona
platí obdobně.
§ 48
(1) Do doby zaměstnání pracovníků, kteří jsou účastníky
studia vedle zaměstnání (večerního, dálkového, externího), se
započítává i doba neplaceného pracovního volna, které jim bylo
poskytnuto závodem pro účely studia; pro tyto účastníky však
neplatí ustanovení § 47 odst. 2 a 3.
(2) Doba neplaceného pracovního volna se považuje pro výpočet
průměrného měsíčního výdělku za náhradní dobu.
(3) K hospodářskému zabezpečení, které účastníkům studia
vedle zaměstnání poskytuje závod v době neplaceného pracovního
volna, se nehledí pro stanovení výše dávky důchodového
zabezpečení.
(4) Utrpí-li pracovník, který je účastníkem studia vedle
zaměstnání, úraz za okolností uvedených v § 47 odst. 4, považuje
se takový úraz za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22
odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.
Vědečtí a umělečtí aspiranti
§ 49
(1) Pracovním úrazem vědeckého nebo uměleckého aspiranta je
úraz utrpěný při činnosti vykonávané podle organizačního
a studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty nebo
v souvislosti s ní; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona
platí obdobně.
(2) Za hrubý výdělek vědeckého nebo uměleckého aspiranta se
považuje stipendium a odměny vyplácené za činnost vykonávanou
podle organizačního nebo studijního řádu pro vědecké nebo umělecké
aspiranty; u aspiranta vyslaného na školení do ciziny se považuje
za hrubý výdělek částka odpovídající stipendiu, které by mu
náleželo, kdyby se školil v Československé socialistické
republice.
(3) Úraz, který utrpí vědecký (umělecký) aspirant-externista
důchodově zabezpečený jako pracovník při činnosti vykonávané podle
organizačního a studijního řádu pro vědecké (umělecké)
aspiranty-externisty nebo v souvislosti s touto činností, se
považuje za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22 odst. 1
druhé věty zákona platí obdobně.
Dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby
§ 50
Jako doba zaměstnání dobrovolných spolupracovníků
pečovatelské služby (pečovatelů) se od 1. ledna 1957 započítávají
kalendářní měsíce, za které pečovatel dosáhl odměnu za výkon
pečovatelské služby aspoň 400 Kčs. Započítávají se mu též
kalendářní měsíce, za které pečovatel nemohl dosáhnout této odměny
jen proto,
a) že byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění
platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle
předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na
nemocenské,
b) že pečovatel během měsíce konal službu v ozbrojených silách
nebo se z ní vrátil,
c) že mu byla poskytována lázeňská péče podle předpisů
o nemocenském pojištění platných pro pracovníky, nebo proto,
d) že pečovatelka byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené
a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
§ 51
(1) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za
za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za
který byla zúčtována.
(2) Při stanovení průměrného měsíčního výdělku se
započítávají i odměny, které nedosahují částky 400 Kčs měsíčně;
měsíce, za které dosáhl pečovatel odměny nižší než 400 Kčs
měsíčně, se zahrnují též do doby, za kterou se vypočítává průměrný
měsíční výdělek.
§ 52
(1) Za pracovní úraz pečovatele (§ 50) se považuje úraz,
který se přihodil pečovateli při úkonu pečovatelské služby
prováděné podle pokynů daných národním výborem.
(2) Jestliže se pečovatel stal plně (částečně) invalidním
nebo zemřel následkem pracovního úrazu, vyměřuje se invalidní
(částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku,
nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs; z takto
vyměřeného invalidního důchodu se stanoví též dávky pozůstalých.
§ 53
Odsouzení
(1) Důchodové zabezpečení odsouzeného, který v době výkonu
trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací
v rozsahu obvyklém u pracovníků, vzniká dnem zařazení na tyto
práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953; přitom nerozhoduje, zda
pracuje v útvaru nápravného zařízení nebo mimo tento útvar.
Důchodové zabezpečení zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu
těchto prací odvolán.
(2) Odsouzený, který je zařazen k výkonu prací za jiných
podmínek, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, je
důchodově zabezpečen jen za podmínek stanovených ve směrnicích
ministerstva vnitra vydaných podle odstavce 7.
(3) Doba, po kterou byl odsouzený důchodově zabezpečen, se
hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.
(4) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje odměna za
vykonanou práci. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za
trest, započítává se pro stanovení průměrného měsíčního výdělku
náhrada odpovídající ušlému výdělku (§ 9 odst. 3 zákona)
v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento
rok.
(5) Pro odsouzeného, který je v době výkonu trestu odnětí
svobody v učebním poměru, platí ustanovení § 32.
(6) Při posuzování plné (částečné) invalidity odsouzeného se
za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před
počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu
trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže
utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, považují se za
dosavadní zaměstnání tyto práce. O plné (částečné) invaliditě
odsouzeného rozhoduje okresní posudková komise sociálního
zabezpečení po konsultaci mezi lékařem této komise a zdravotnickým
orgánem nápravného zařízení.
(7) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se Státním úřadem
sociálního zabezpečení a Ústřední radou odborů podrobnosti.
Oddíl 4
Důchodové zabezpečení některých pracujících pro případ
pracovního úrazu
§ 54
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod se poskytuje pro
plnou (částečnou) invaliditu způsobenou úrazem, který utrpěli
a) poslanci a členové komisí národních výborů, soudci, kteří
vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání (pracovní
činnosti), soudci místních lidových soudů a jiní funkcionáři
při výkonu funkce nebo v souvislosti s ní, pokud nejsou
důchodově zabezpečeni již podle předchozích ustanovení;
b) dobrovolní požárníci, jakož i občané, kteří byli přibráni ku
pomoci nebo konali povinnost v oboru požární ochrany, při
plnění úkolů v oboru požární ochrany, počítajíc v to i potřebný
výcvik, nebo při zásahu proti živelním pohromám nebo nehodám
a při odstraňování jejich následků;
c) zdravotníci, funkcionáři a členové Československého červeného
kříže při přímé účasti na provádění úkolů této organizace,
počítajíc v to i potřebný výcvik, jakož i dobrovolní
spolupracovníci přibraní k pomocným akcím spadajícím do
působnosti Československého červeného kříže při součinnosti na
provádění těchto úkonů;
d) dárci krve při účasti na všech úkonech potřebných k splnění
úkolů organizovaného dárcovství krve;
e) dobrovolní členové Horské služby při plnění úkolů Horské
služby, zejména v souvislosti se záchrannými akcemi;
f) dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby, pokud nejsou
zabezpečeni jako pracovníci (§ 50 až 52), při úkonu této služby
prováděné podle pokynů daných národním výborem;
g) občané se změněnou pracovní schopností při provádění přípravy
pro povolání;
h) účastníci organizované tělesné výchovy, kteří dokončili
povinnou školní docházku, s výjimkou účastníků ze zahraničí,
jestliže se jim úraz přihodil jako cvičencům, sportovcům,
turistům nebo jako dobrovolným organizačním a výchovným
pracovníkům při činnosti vykonávané podle pokynů příslušného
vedoucího nebo tělovýchovné složky, která poskytuje příležitost
k této činnosti v souladu s příslušnými pravidly a řády;
ch) účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád (§ 56).
(2) Pracovnímu úrazu se klade naroveň onemocnění přenosnými
a parasitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti
s činnostmi uvedenými v předchozím odstavci.
§ 55
(1) Důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 800
Kčs, pokud není pro oprávněného výhodnější vyměřit důchod
z průměrného měsíčního výdělku z jeho zaměstnání.
(2) Jde-li o nepracujícího poživatele invalidního (částečného
invalidního) důchodu nebo starobního důchodu z důchodového
zabezpečení (pojištění), vyměří se invalidní (částečný invalidní)
důchod z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs, pokud je to pro
důchodce výhodnější.
(3) Zemřel-li zraněný následkem úrazu uvedeného v § 54,
náleží pozůstalým po něm dávky pozůstalých.
Brigádníci
§ 56
(1) Krátkodobá ani neplacená brigádnická činnost*) se
nepovažují pro účely důchodového zabezpečení za zaměstnání.
Jestliže však pracovní poměr brigádníka k dosavadnímu závodu trvá
a poskytl-li tento závod brigádníkovi neplacené pracovní volno
k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnují se dny tohoto
neplaceného pracovního volna do doby, za niž se vypočítává
průměrný měsíční výdělek.
(2) Za brigádníky se považují též občané vypomáhající při
svépomocné bytové výstavbě v rozsahu svépomoci vymezené národním
výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby.
(3) Utrpěl-li brigádník při brigádnické činnosti nebo v přímé
souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li nemocí z povolání
v přímé souvislosti s brigádnickou činností, náleží mu invalidní
(částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním
úrazu, jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky.
(4) Byl-li brigádník bezprostředně před nástupem na
brigádnickou akci důchodově zabezpečen jako pracovník, vyměřuje se
důchod z jeho průměrného měsíčního výdělku; jestliže je to pro
brigádníka příznivější, vyměřuje se důchod z průměrného měsíčního
výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav pracovník,
vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z průměrného
měsíčního výdělku 800 Kčs. Nebyl-li brigádník důchodově zabezpečen
jako pracovník nebo nebyl-li důchodově zabezpečen vůbec, vyměří se
důchod z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.
§ 57
(1) Závod, pro nějž brigádník pracuje, je povinen
a) vést jmenovitě seznamy všech brigádníků, vyznačit u každého
z nich dny, ve kterých brigádník pracoval, a tyto seznamy řádně
uschovávat, popřípadě je předkládat podle pokynů orgánů
sociálního zabezpečení;
b) hlásit úraz (nemoc z povolání) podle předpisů o hlášení
pracovních úrazů.
(2) Kdo organizuje brigádnickou akci, je povinen dát závodu,
pro nějž se brigáda koná, podklady potřebné pro splnění úkolů
uvedených v předchozím odstavci.
Uplatnění nároku
§ 58
Kdo uplatňuje nárok podle § 54 až 57, oznámí pracovní úraz
bez průtahu příslušné organizaci nebo její složce. Tato organizace
ohlásí úraz po provedeném šetření nejpozději do osmi dnů okresnímu
národnímu výboru s výstižným vylíčením okolností případu a je
povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností
rozhodných pro posouzení nároku. Dárce krve ohlásí úraz
u transfusní stanice, kde daroval krev, nebo u ústavu národního
zdraví, u něhož byl ošetřován; tato zařízení plní povinnosti
náležející jinak dobrovolné organizaci. Spolupracovník
pečovatelské služby ohlásí úraz národnímu výboru, který ho pověřil
úkony pečovatelské služby.
Díl druhý
Zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky
a dítěte a důchodové zabezpečení umělců
K § 1. odst. 1 č. 1 písm. g) a § 143 odst. 3 zákona
§ 59
Základní ustanovení
(1) Spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci,
architekti, vědečtí pracovníci, novináři, výkonní umělci
a artisté, uznaní příslušnou vrcholnou ideovou organizací (dále
jen "umělci"), kteří
a) vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý a hlavní
zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru,
b) nejsou již z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení,
c) nepožívají důchod starobní, invalidní ani osobní,
jsou účastni zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte
a důchodového zabezpečení jako pracovníci s odchylkami uvedenými
v tomto díle vyhlášky (povinné zabezpečení).
(2) Umělci, kteří
a) jsou již účastni důchodového zabezpečení nebo
b) požívají některý z důchodů uvedených v odstavci 1 písm. c),
jsou s odchylkami stanovenými v tomto díle vyhlášky zabezpečeni
jako umělci uvedení v odstavci 1, jestliže vykonávají svou činnost
jako povolání tvořící trvalý zdroj příjmů, avšak nikoli
v pracovním poměru, a přihlásí se k zabezpečení (dobrovolné
zabezpečení).
(3) Jako výkonní umělci jsou zabezpečeni též
a) hudebníci z povolání uznaní organizací, které přísluší řídit
a organizovat koncertní a jinou hudební činnost podle zákona č.
81/1957 Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti, a podle
předpisů vydaných podle něho,
b) estrádní umělci uznaní organizacemi, kterým přísluší řídit
a organizovat estrádní činnost podle zákona č. 82/1957 Sb.,
o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, a podle
předpisů vydaných podle něho**).
§ 60
Vznik a zánik zabezpečení
(1) Povinné zabezpečení umělce vzniká dnem, kterým podle
vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace umělec začal
soustavně vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, kterým podle
vyjádření této organizace uvedená činnost skončila; zaniká také
dnem, od něhož umělec již nesplňuje některou z podmínek uvedených
v § 59 odst. 1.
(2) Dobrovolné zabezpečení umělce uznaného příslušnou
vrcholnou ideovou organizací vzniká dnem, od něhož se umělec
k zabezpečení přihlásil, nejdříve však od 1. ledna toho roku,
v němž přihláška k zabezpečení došla k orgánu příslušnému provádět
zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky, a zaniká dnem, kterým se
umělec odhlásil ze zabezpečení, ne však dříve než koncem kalendářního měsíce, v němž odhláška došla.
(3) Jako doba zaměstnání se započítává doba umělecké činnosti nejdříve od 1. října 1948. Jde-li o dobrovolné zabezpečení umělce,
započítává se z doby před 1. lednem 1969 jen doba, za kterou byl
zaplacen příspěvek podle předpisů platných před tímto dnem (§ 62).
§ 61
Příjmové stupně
(1) Povinně zabezpečení umělci se zařazují podle výše ročního
příjmu plynoucího z jejich činnosti do příjmových stupňů určených
těmito pevnými měsíčními částkami:
roční příjem příjmový stupeň (měsíčně) Kčs Kčs - do 5 400 250 nad 5 400 do 11 400 500 nad 11 400 do 17 400 1 000 nad 17 400 do 23 400 1 500 nad 23 400 do 34 400 2 000 nad 34 400 2 500
(2) Za roční příjem umělce se považuje hrubý příjem
z umělecké činnosti podrobený dani za kalendářní rok, snížený
o skutečné režijní náklady spojené s výkonem této činnosti,
nejvýše však
a) o 60% při umělecké činnosti v oboru sochařství,
b) o 50% při jiné výtvarné činnosti a při umělecké fotografii a
c) o 40% při ostatní umělecké činnosti.
(3) Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný
provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky po slyšení
příslušné vrcholné ideové organizace. V prvém roce zabezpečení se
umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu. Změnu
v zařazení do příjmového stupně lze provést při podstatné změně
příjmu jen do budoucna od počátku následujícího kalendářního roku.
(4) Dobrovolně zabezpečený umělec se zařazuje do toho
z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který odpovídá příjmu
z jeho činnosti podle vyjádření příslušné vrcholné ideové
organizace.
§ 62
Úhrada dlužného příspěvku
Okresní národní výbor může příspěvek dlužný za dobu před 1.
lednem 1969 vybrat z běžného účtu umělce příkazem k vybrání;
přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nepodléhají výkonu
soudních rozhodnutí.*) Dlužný příspěvek lze uhradit srážkami
z vyplácené dávky důchodového zabezpečení; vyplácená částka nesmí
však klesnout pod nejnižší výměru důchodu.
Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky
a dítěte
§ 63
Dávky
(1) Ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se
poskytují tyto dávky
a) lázeňská péče,
b) nemocenské,
c) peněžitá pomoc v mateřství,
d) podpora při narození dítěte,
e) přídavky na děti,
f) pohřebné.
(2) Pokud se dále nestanoví jinak, řídí se poskytování dávek
uvedených v předchozím odstavci předpisy o poskytování obdobných
dávek platnými pro pracovníky.*)
§ 64
Lázeňská péče
Lázeňská péče může být poskytnuta za obdobných podmínek jako
pracovníkům a způsobem, který stanoví předpisy o poskytování
léčebně preventivní péče.
§ 65
Nemocenské
(1) Umělcům náleží nemocenské, jsou-li pro nemoc nebo úraz
uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti.
(2) Výkonným umělcům a artistům se poskytuje nemocenské od
prvního dne pracovní neschopnosti. Spisovatelům, hudebním
skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům
a novinářům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní
neschopnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti nemohli
přijmout nebo dokončit objednanou uměleckou práci; v ostatních
případech jim náleží nemocenské od osmého dne pracovní
neschopnosti.
(3) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny a činí
v příjmovém stupni za kalendářní den
Kčs měsíčně Kčs 250 ......................... 7 500 ......................... 13 1 000 ......................... 26 1 500 ......................... 40 2 000 ......................... 52 2 500 ......................... 64
(4) Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se
snižuje výše nemocenského stanovená v předchozím odstavci o 20%.
(5) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní
tuberkulózu zvýšeno až o 15%, jestliže pracovní neschopnost
z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; zvýšení může být přiznáno
nejdříve od počátku druhého měsíce trvání této pracovní
neschopnosti. Po dobu ústavního ošetřování může být zvýšené
nemocenské vypláceno jen tehdy, má-li umělec nezaopatřené dítě;
při rozhodování o přiznání zvýšeného nemocenského se hledí
k sociálním poměrům umělcovy rodiny.
(6) Poskytuje-li se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky za
tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů,
stanoví se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky nejvýše částkou,
která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů
nepřevýší za den částku 90 Kčs, popřípadě při zvýšení pro aktivní
tuberkulózu částku 100 Kčs.
§ 66
Peněžitá pomoc v mateřství
(1) Peněžitá pomoc v mateřství umělkyně se poskytuje za
kalendářní dny a činí
v příjmovém stupni
Kčs měsíčně Kčs denně 250 7 500 13 1000 26 1500 40 2000 52 2500 64
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i umělkyni, které
náleží obdobná dávka z nemocenského pojištění (nemocenské péče)
podle jiných předpisů; ustanovení § 65 odst. 6 platí obdobně.
Důchodové zabezpečení
§ 69
Základ pro výpočet důchodu
(1) Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku se považuje za
hrubý výdělek příjmový stupeň, do něhož byl umělec zařazen.
(2) Za hrubý výdělek za dobu před 1. květnem 1960 se považují
a) v době od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 vyměřovací
základy, do nichž byl umělec v té době zařazen,
b) v době od 1. ledna 1957 do 30. dubna 1960 vyměřovací základy
(příjmové stupně), podle nichž umělec platil pojistné.
§ 70
Starobní důchod
(1) Netrvalo-li zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky
bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod
nepřetržitě aspoň 10 let, nepřihlíží se při stanovení průměrného
měsíčního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy
byl zabezpečen dobrovolně. Jestliže umělec dovrší dobu 10 let
nepřetržitého zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky teprve po
vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení
této doby zabezpečení, je-li to pro něj výhodnější, starobní
důchod nově vypočtený ke dni vzniku nároku na důchod z průměrného
měsíčního výdělku, při jehož stanovení se přihlédne i k příjmu
dosaženému umělcem v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně.
(2) Umělci, který vykonává svou činnost po vzniku nároku na
starobní důchod a má z ní po srážce skutečných režijních nákladů
(§ 61 odst. 2) příjem vyšší než 6 000 Kčs ročně, se starobní
důchod neposkytuje. Pro umělce starší 65 let a umělkyně starší 60
let, jejichž příjem přesahuje uvedenou částku, platí o výplatě
starobního důchodu a o zvyšování nároku na tento důchod předpisy
platné pro pracovníky. Za dobu, po kterou se starobní důchod
neposkytuje, zvyšuje se nárok na tento důchod za každý rok
činnosti, pro niž je umělec zabezpečen a která je vykonávána po
vzniku nároku na starobní důchod, podle předpisů platných pro
pracovníky.
Společná ustanovení
§ 71
Řízení. Součinnost vrcholných ideových organizací umělců
(1) Vrcholné ideové organizace umělců spolupůsobí při
provádění zabezpečení umělců a při přípravě podkladů potřebných
pro rozhodování o dávkách, zejména
a) podávají vyjádření o tom, které kulturní pracovníky lze uznat
za umělce,
b) sledují činnost umělců a určují počátek a konec této činnosti
pro vznik a zánik zabezpečení,
c) podávají vyjádření o výši příjmů umělců a o jejich hospodářském
postavení v době pracovní neschopnosti.
(2) Přihlášky k zabezpečení a odhlášky z něho se podávají
okresnímu národnímu výboru prostřednictvím vrcholných ideových
organizací. Pokud jde o vědecké pracovníky, podávají se přihlášky
a odhlášky přímo okresnímu národnímu výboru, který také sám
zjišťuje výši příjmu vědeckých pracovníků a jejich hospodářské
postavení v době nemoci.
(3) Působnost, která podle této vyhlášky náleží příslušné
vrcholné ideové organizaci umělců, vykonává
a) ve věcech vědeckých pracovníků ústřední výbor Odborového svazu zaměstnanců školství a vědy podle zásad dohodnutých
s Československou akademií věd,
b) ve věcech artistů organizace, kterým přísluší organizovat
a provozovat artistickou činnost podle zákona č. 82/1957 Sb.
a předpisů vydaných podle něho,
c) ve věcech hudebníků z povolání a estrádních umělců organizace
uvedené v § 59 odst. 3,
d) ve věcech spisovatelů a překladatelů literárních děl, kteří nejsou členy Svazu československých spisovatelů, ministerstvo
kultury a informací nebo orgán jím pověřený.
Díl třetí
Oddíl 1
Účastníci přípravy k obraně
Československé socialistické republiky
§ 72
K § 41 odst. 1 písm. b) zákona
(1) Za účast na přípravě k obraně Československé
socialistické republiky se považuje účast na akci, která je předem
organizována a označena jako příprava k této obraně a je též tak
prováděna.
(2) Kdo utrpěl úraz (nemoc z povolání) při přípravě nebo
v přímé souvislosti s ní, je povinen ohlásit to bez prodlení
složce, která organizovala přípravu; to platí obdobně pro
pozůstalé po něm.
(3) Složka, která organizuje přípravu, je povinna
spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro
posouzení nároků podle tohoto oddílu, a vydávat o těchto
skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc
z povolání) nejpozději do osmi dnů po provedeném šetření okresnímu
národnímu výboru.
Oddíl 2
Zabezpečení členů rodin občanů konajících službu
v ozbrojených silách
K § 43 až 49 a § 143 odst. 3 zákona
§ 73
K § 43 odst. 1 a § 44 zákona
(1) Službou v ozbrojených silách se rozumí
a) základní služba (§ 27 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění
zákona č. 19/1958 Sb.),
b) náhradní služba (§ 28 branného zákona),
c) další služba (§ 37 branného zákona),
d) vojenské cvičení (§ 39 branného zákona),
e) mimořádná služba (§ 46 odst. 1 branného zákona),
f) zvláštní služba (§ 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou
zvláštní služby příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní
bezpečnosti,
g) osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil (§ 45 branného
zákona).
(2) Vykonává-li voják po skončení jednoho druhu služby
bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách,
posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na zaopatřovací
příspěvek jako pokračování předcházející služby.
(3) Zaopatřovací příspěvek se poskytuje těm členům rodiny
vojáka, kteří mají trvalý pobyt na území Československé
socialistické republiky.
(4) Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky; poté až do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem,
nebo je invalidní [§ 33 odst. 3 písm. b) a c) zákona]. Za
nezaopatřené se nepovažuje dítě, které má bezplatné plné ústavní
nebo internátní zaopatření z prostředků rozpočtových,
hospodářských nebo jiných organizací.
(5) Za dítě vojáka se považuje i dítě, které převzal do péče
nahrazující péči rodičů, jestliže s ním žilo do dne jeho nástupu
služby v ozbrojených silách ve společné domácnosti a voják o ně
pečoval, protože otec dítěte zemřel nebo je nezvěstný.
(6) Podmínka společné domácnosti je splněna, i když manželka,
dítě vojáka nebo dítě, které voják převzal do péče nahrazující
péči rodičů, žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména z důvodů
bytových, zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích. Za vážný
důvod, pro který manželka nebo družka nemůže být výdělečně činnou,
se považuje např. těhotenství počínajíc čtvrtým měsícem, studium,
péče o zdravé dítě předškolního věku starší tří let, jestliže
nelze péči o ně zajistit jinak, apod.
(7) Péči o dítě ve věku do tří let se klade na roveň péče
o invalidní dítě starší tří let až do skončení 18. roku jeho věku,
které potřebuje stálé péče a nemůže být umístěno v ústavu sociální
péče.
(8) Zaopatřovací příspěvek lze v případech hodných zřetele
poskytovat též zletilé příbuzné manželky vojáka za podmínek
stanovených v § 44 odst. 1 písm. e) zákona.
§ 74
K § 44 odst. 2 písm. a) zákona
(1) Zaopatřovací příspěvek může být poskytován též rodičům,
prarodičům, občanům, kteří pečovali o vojáka jako rodiče, tchánovi
a tchýni vojáka, kteří jsou starší 65 let nebo plně invalidní
a jsou sociálně potřební, pokud jim voják poskytoval prostředky
k výživě aspoň po dobu tří měsíců přede dnem nástupu služby
v ozbrojených silách.
(2) Zaopatřovací příspěvek pro občany uvedené v předchozím
odstavci činí 300 Kčs měsíčně na osobu, nemůže však činit více,
než činí průměrná částka, kterou jim voják pravidelně poskytoval
v posledních třech kalendářních měsících před nástupem služby
v ozbrojených silách.
(3) Zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn
zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu občanů uvedených
v odstavci 1 převyšuje částku 300 Kčs měsíčně; jde-li o manželskou
dvojici nebo o druha s družkou, krátí se úhrn jejich
zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou tento úhrn spolu
s čistým příjmem manželské dvojice (druha a družky) převyšuje
částku 600 Kčs měsíčně.
§ 75
K § 44 odst. 2 písm. b) zákona
Svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo osamělému vojákovi
a vojákovi, jehož manželka, družka nebo zletilá příbuzná pečuje
o jeho dítě a má čistý příjem bez přídavků na děti nejvýše 600 Kčs
měsíčně, a vojákyni za stejných podmínek může být poskytován
příspěvek na úhradu za užívání bytu a za služby s tím spojené až
do částky 150 Kčs měsíčně. Tento příspěvek lze též poskytnout,
nevyplácí-li se manželce, družce nebo zletilé příbuzné vojáka
zaopatřovací příspěvek z důvodů uvedených v § 49 odst. 2 zákona.
§ 76
K § 45 odst. 2 zákona
Za příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu,
výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium
ani výživné.
§ 77
K § 47 zákona
(1) Průměr čistých výdělků vojáka se pro účely zaopatřovacího
příspěvku zjišťuje z příjmů, které jsou započitatelné pro
stanovení průměrného měsíčního výdělku (§ 13) po srážce daně ze
mzdy, popřípadě z příjmů, které jsou započitatelné pro zařazení
umělce do příjmového stupně (§ 61) po srážce daně z literární
a umělecké činnosti.
(2) Měl-li voják v rozhodné době několik druhů příjmů
z pracovní činnosti, např. z pracovního poměru a z činnosti
v jednotném zemědělském družstvu; zjišťuje se průměr čistých
výdělků ze součtu všech příjmů (§ 13 odst. 6 až 9).
(3) U vojáků, kteří v posledních 12 kalendářních měsících
před nastoupením služby v ozbrojených silách byli učni nebo
studenty, se v těchto kalendářních měsících považuje za příjem
z pracovní činnosti částka 800 Kčs měsíčně, pokud odměna učně nebo
skutečný výdělek studenta dosažený při výrobní práci není vyšší.
(4) Z doby rozhodné pro výpočet průměru čistých výdělků
vojáka se vylučuje doba služby v ozbrojených silách, doba pracovní
neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba účasti na odborném
a politickém školení; vylučují-li se tyto doby, nezapočítávají se
ani příjmy v nich dosažené.
§ 78
Zabezpečení umělců v době vojenského cvičení
K § 143 odst. 2 zákona
(1) Podle dalších ustanovení se poskytuje umělcům (§ 59 odst.
1 a 3) zaopatřovací příspěvek v době výkonu vojenského cvičení
nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách s výjimkou vojenské
základní a náhradní služby, jestliže jejich důchodové zabezpečení
trvalo bezprostředně před nástupem vojenského cvičení aspoň tři
měsíce; splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže nemohla být
splněna z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů.
(2) Do doby tříměsíčního trvání důchodového zabezpečení
umělce před nastoupením vojenského cvičení se započítává též doba
studia na odborné škole nebo doba trvání pracovního poměru umělce,
jestliže bezprostředně předcházely umělecké činnosti.
(3) Zaopatřovací příspěvek činí za každý měsíc vojenského
cvičení
a) 400 Kčs, není-li tu žádná z osob uvedených v odstavci 5,
b) 520 Kčs, je-li tu jedna z uvedených osob,
c) 720 Kčs, jsou-li tu dvě z uvedených osob,
d) 760 Kčs, jsou-li tu tři nebo více takových osob.
(4) Zaopatřovací příspěvek umělce se snižuje o částky, které
umělec přijme v době vojenského cvičení za svou uměleckou činnost.
(5) Při vyměřování zaopatřovacího příspěvku podle odstavce 3 se hledí k těmto osobám:
a) k manželce, nezletilým dětem a vnukům, žijí-li s umělcem trvale
ve společné domácnosti;
b) k jiným osobám, jestliže nemají vlastní příjem přesahující
částku 200 Kčs měsíčně a žijí s umělcem ve společné domácnosti,
nebo s ním sice ve společné domácnosti nežijí, avšak umělec jim
pravidelně přispíval na výživu před nástupem služby
v ozbrojených silách aspoň částkou 100 Kčs měsíčně.
(6) V době, za kterou umělci náleží zaopatřovací příspěvek
podle těchto ustanovení, nenáleží členům jeho rodiny zaopatřovací
příspěvek podle jiných předpisů*).
§ 79
Výplata zaopatřovacího příspěvku
Zaopatřovací příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru
a vyplácí se ve stanoveném výplatním termínu na běžný měsíc. Za
část kalendářního měsíce se vyplácí poměrný díl, a to za každý den
služby v ozbrojených silách třicetina měsíčního zaopatřovacího
příspěvku.
§ 80
Uplatnění nároku
(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního
(městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka
trvalý pobyt, popřípadě v jehož obvodu měl umělec trvalý pobyt
naposledy před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní
(městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v přihlášce
o zaopatřovací příspěvek a postoupí ji okresnímu národnímu výboru.
(2) O poskytnutí zaopatřovacího příspěvku rozhoduje okresní
národní výbor**), v jehož obvodu měl voják naposledy trvalý pobyt
před nástupem vojenské služby. Tento národní výbor vyrozumí
o přiznání zaopatřovacího příspěvku také vojenský útvar, jehož je
voják příslušníkem.
Část druhá
Zabezpečení důchodců v nemoci
K § 51 zákona
§ 82
(1) Zabezpečení v nemoci se poskytuje důchodcům, jestliže se
podmínky rozhodné pro nárok na jeho přiznání splnily
a) v době, kdy důchodce pobírá důchod,
b) v době, kdy se důchod nevyplácí, avšak nárok na důchod trvá,
c) v době, kdy důchod byl odňat, avšak rozhodnutí o odnětí důchodu
nenabylo dosud právní moci,
d) v ochranné lhůtě 42 dnů, jež počíná dnem následujícím po dni,
kdy rozhodnutí o odnětí důchodu nabylo právní moci. Vznikne-li
však před uplynutím této lhůty nemocenské pojištění
(zabezpečení v nemoci, nemocenská péče) podle jiných předpisů,
končí ochranná lhůta dnem vzniku tohoto pojištění (zabezpečení
v nemoci, nemocenské péče).
(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na
důchodce, kteří v době pobírání důchodu byli účastni nemocenského
pojištění jako pracovníci a jimž z tohoto pojištění dosud běží
ochranná lhůta.
§ 83
(1) Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených v
§ 82 též:
a) manželce (manželovi),
b) dětem do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení
věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí
povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo jsou
invalidní [§ 33 odst. 3 písm. b) a c) zákona].
(2) Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených
v § 82 též, pokud jsou výživou převážně odkázáni na důchodce:
a) dětem, které důchodce převzal do péče nahrazující péči rodičů,
vnukům a sourozencům do skončení povinné školní docházky; poté
do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na
budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo jsou
invalidní,
b) rodičům, prarodičům, tchánu a tchýni,
c) sestře nebo dceři, která vede ovdovělému nebo rozvedenému
důchodci domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do
skončení povinné školní docházky,
d) družce, pokud žije s důchodcem ve společné domácnosti alespoň
tři měsíce.
(3) Zabezpečení v nemoci se poskytuje též bývalé manželce
(manželovi) důchodce, pokud důchodce má vůči ní vyživovací
povinnost.
Část třetí
Společná ustanovení o dávkách
§ 84
Výplata dávek jiné osobě
K § 55 odst. 2 zákona
Vyžaduje-li výživa dětí a manželky důchodce, který odpykává
trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo byl vzat do vazby,
aby jim byla vyplácena část důchodu, vyplácí se manželce a dětem
důchodce část jeho důchodu až do výše 60%; přitom se hledí zejména
k částkám z pracovní odměny odsouzeného, jež jsou poskytovány
k úhradě potřeb rodiny, a k tomu, zda manželka důchodce pečuje
o děti a zda může být zapojena do práce.
§ 85
Krácení důchodu pro souběh s jiným příjmem
K § 59 odst. 2 zákona
Krácení důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se
provede nejprve prozatímně podle příjmu pravděpodobně očekávaného
na podkladě oznámení důchodce nebo závodu, pro nějž důchodce
pracuje; takto krácený důchod se vyplácí jako záloha. Po uplynutí
šesti kalendářních měsíců výdělečné činnosti důchodce se zjistí
hrubý příjem z této činnosti, krácení se upraví podle průměrného
příjmu dosaženého v této době a vyplacené zálohy se zúčtují.
Důchod se nadále vyplácí v zálohách odpovídajících nové úpravě
krácení a zálohy se zúčtují po uplynutí období šesti měsíců.
Zvláštní daň z důchodu
§ 86
K § 64 odst. 2, 4 a 5 zákona
(1) Zvláštní dani z důchodu podléhá úhrn důchodů, i kdyby
některý z nich sám o sobě nepodléhal této dani.
(2) Starobním (invalidním) důchodem nesníženým o zvláštní daň
z důchodu, z něhož se vyměřuje vdovský nebo sirotčí důchod, a na
nějž vznikl nárok po 30. červnu 1964, se rozumí starobní
(invalidní) důchod vypočtený podle ustanovení platných pro tento
důchod*) bez přihlédnutí k ustanovením o zvláštní dani z důchodu
(§ 63 a 64 zákona).
(3) Jde-li o souběh dvou nebo více důchodů s výdělkem,
stanoví se zvláštní daň z důchodu připadající na ten který důchod
poměrným dílem z daně vyměřené z úhrnu důchodů, určeným podle
jejich výše.
Část čtvrtá
Služby sociálního zabezpečení
Díl první
Péče o občany se změněnou pracovní schopností
§ 88
Občané se změněnou pracovní schopností
Evidence těchto občanů
K § 67 zákona
(1) Občan má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (§ 17 odst. 1) podstatně omezený výběr zaměstnání, jestliže mu jeho
zachované funkční schopnosti umožňují vykonávat jen podstatně
menší okruh zaměstnání ve srovnání se zdravým pracovníkem.
(2) Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla občan,
jestliže
a) může vykonávat soustavné zaměstnání jen po zvláštní přípravě
pro povolání, nebo
b) je schopen vykonávat dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované
zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo
c) je schopen vykonávat jen jiné zaměstnání méně kvalifikované
anebo
d) má značně ztížené obecné životní podmínky.
(3) Za občany se změněnou pracovní schopností se vždy
považují poživatelé částečného invalidního důchodu. Poživatelé
invalidního důchodu a důchodu vdovského, sirotčího nebo sociálního
anebo důchodu manželky, které byly přiznány pro invaliditu, jsou
občany se změněnou pracovní schopností, jen jestliže bez vážného
zhoršení zdravotního stavu
a) jsou schopni vykonávat soustavné zaměstnání zcela nepřiměřené
jejich dřívějším schopnostem a společenskému významu
dosavadního povolání, nebo jen za zcela mimořádných podmínek
(§ 17 odst. 3),
b) jejich zachované funkční schopnosti po potřebné léčbě,
popřípadě léčebné rehabilitaci, připouštějí provádět pracovní
rehabilitaci.
(4) Okresní národní výbory vedou v evidenci občany se
změněnou pracovní schopností a údaje o jejich pracovním uplatnění
v jednotlivých závodech okresu.
K § 68 zákona
§ 89
Pracovní rehabilitace
Pracovní rehabilitace se provádí zejména tím, že se občanům
se změněnou pracovní schopností
a) poskytují odborné porady pro volbu povolání a informace
o volných vhodných pracovních (učebních) místech,
b) doporučují vhodná zaměstnání a zabezpečuje umístění na vhodná
pracovní místa,
c) poskytuje příprava pro povolání a umožňuje získat potřebnou
kvalifikaci.
§ 90
Příprava pro povolání
Příprava pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností
se provádí se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu a v souladu
s potřebami národního hospodářství
a) v závodech výcvikem na pracovištích, v kursech nebo ve
výcvikových zařízeních závodů,
b) ve výcvikových kursech, střediscích nebo jiných zařízeních
národních výborů,
c) v kursech společenských nebo jiných organizací,
d) studiem.
Příprava pro povolání se provádí podle učebních plánů a osnov
a ukončuje se závěrečnou učňovskou, kvalifikační nebo jinou
závěrečnou zkouškou.
§ 91
Úhrada nákladů při přípravě pro povolání
(1) Provádí-li závod podle § 90 písm. a) přípravu pro
povolání vlastních pracovníků, nese náklady spojené s touto
přípravou. Poskytne-li závod přípravu pro povolání také občanům,
kteří jsou pracovníky jiného závodu, uhradí náklady spojené
s přípravou tento závod. Poskytne-li závod přípravu pro povolání
občanům, kteří nejsou v pracovním poměru, uhradí náklady okresní
národní výbor, který vyslal občany k přípravě pro povolání.
(2) Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. b), jakož i náklady na zřízení a provoz výcvikových středisek,
hradí národní výbor, který organizuje přípravu pro povolání.
(3) Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. c) nese organizace, která kursy pořádá. Vyšle-li okresní národní
výbor občana se změněnou pracovní schopností do takového kursu,
uhradí organizaci pořádající kurs náklady spojené s přípravou
vyslaných občanů nebo kursovné.
(4) Provádí-li se příprava pro povolání podle § 90 písm. d),
uhradí případné náklady (např. školné, kursovné) za občana se
změněnou pracovní schopností okresní národní výbor. Jestliže se
tato příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy,
nese náklady národní výbor, který ji organizuje, spolu s léčebným
zařízením.
(5) Náklady podle předchozích odstavců se nehradí,
zvyšuje-li si občan se změněnou pracovní schopností kvalifikaci
při výkonu svého pravidelného zaměstnání.
§ 92
Pracovní uplatnění
K § 69 zákona
(1) Výběr vhodných pracovních míst pro občany se změněnou
pracovní schopností provádí závodní (dílenský) lékař, popřípadě
obvodní nebo jiný lékař, určený ředitelem okresního ústavu
národního zdraví, a zástupce vedení závodu (technik, technolog) za
účasti funkcionáře základní organizace Revolučního odborového
hnutí; zástupce národního výboru se může vždy účastnit tohoto
výběru.
(2) Plánem zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní
schopností stanoví každoročně okresní národní výbor závodu, kolik
občanů se změněnou pracovní schopností je povinen celkem
zaměstnávat na vhodných pracovních místech; přitom přihlíží
k potřebám národního hospodářství a k místním podmínkám. Ústředním
orgánům, národním výborům, soudům, prokuraturám, rozpočtovým
organizacím ministerstev národní obrany a vnitra a společenským
organizacím se plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní
schopností nestanoví.
(3) Technickými a organizačními opatřeními zajišťují závody
na svůj náklad zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek (např.
zaměstnávání na zkrácenou pracovní dobu), úpravu pracovišť,
zřízení zvláštních dílen (pracovišť), přípravu pro povolání občanů
se změněnou pracovní schopností a zvyšování kvalifikace těchto
občanů při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.
(4) Národní výbory ve spolupráci s orgány výrobního
družstevnictví dbají, aby složení členské základny v družstvech
invalidů odpovídalo vzorovým stanovám; ve spolupráci s orgány
Svazu československých invalidů dbají, aby v jeho provozovnách
byli převážně zaměstnáváni občané plně invalidní (§ 17 odst. 3)
a jiní pracovníci jen, pokud je to k provozu nezbytně nutné.
(5) Občanům se změněnou pracovní schopností s těžším
zdravotním poškozením, kteří nemohou pracovat v běžném provozu ani
za zvláštních úlev, občanům, kteří pro nepříznivý zdravotní stav
mohou přivykat práci jen postupně, jakož i pracovníkům, kteří pro
ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní ani
jiné vhodné zaměstnání, poskytují závody vhodné pracovní uplatnění
ve zvláštních dílnách (pracovištích), kde je výrobní program
upraven s ohledem na zdravotní stav těchto občanů.
§ 93
Péče o mladistvé
K § 70 zákona
(1) Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla
mladistvý, který pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (§ 17 odst. 1)
a) může se připravovat jen k podstatně omezenému okruhu
kvalifikovaných povolání, nebo
b) může vykonávat jen podstatně omezený okruh zaměstnání, která
nevyžadují předchozí přípravy anebo
c) může se připravovat pro povolání jen ve zvláštních zařízeních
státní správy.
(2) Závody jsou povinny přijímat na místa vyhrazená pro
mladistvé se změněnou pracovní schopností přednostně tyto
mladistvé. Školy přijímají přednostně mladistvé se změněnou
pracovní schopností, které doporučila okresní posudková komise
sociálního zabezpečení pro studium, jestliže mladiství splňují
i ostatní podmínky pro přijetí ke studiu.
(3) Mladistvým se změněnou pracovní schopností, na něž
nenáleží přídavky na děti (výchovné, sirotčí důchod) a pro které
se okresnímu národnímu výboru nepodařilo včas zajistit studium ani
učební nebo pracovní poměr, se poskytuje příspěvek před umístěním
ve výši 120 Kčs měsíčně; mladistvým, kteří se připravují pro
povolání podle doporučení okresní posudkové komise sociálního
zabezpečení studiem na specializovaných školách a institutech,
jejichž návštěva nezakládá nárok na výplatu přídavků na děti
(výchovné), se poskytuje příspěvek po dobu přípravy pro povolání
ve výši 120 Kčs měsíčně.
Hmotné zabezpečení
K § 72 zákona
§ 94
Příspěvek před umístěním
(1) Není-li možno zajistit občanu se změněnou pracovní
schopností, který není v pracovním poměru, vhodné pracovní místo
nebo přípravu pro povolání, poskytuje mu okresní národní výbor
příspěvek před umístěním. Příspěvek se poskytuje po 15 dnech
v měsíčních splátkách pozadu ode dne, kdy občan požádal
u okresního národního výboru o pracovní umístění, nebo ode dne,
kdy mu okresní národní výbor doporučil přípravu pro povolání,
popřípadě ode dne, kdy občan takovou přípravu ukončil; příspěvek
se vyplácí do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro
povolání.
(2) Příspěvek před umístěním
a) se poskytuje poživateli částečného invalidního důchodu ve výši
rozdílu mezi invalidním důchodem, na jehož výplatu by oprávněný
měl nárok, kdyby byl uznán plně invalidním, a mezi vypláceným
důchodem (úhrnem vyplácených důchodů) bez výchovného, nejvýše
však v částce 300 Kčs měsíčně,
b) se může poskytnout podle sociálních poměrů občanu se změněnou
pracovní schopností, který požívá jiný než částečný invalidní
důchod nižší než 300 Kčs měsíčně, a to ve výši rozdílu mezi
částkou 300 Kčs měsíčně a vypláceným důchodem (úhrnem
vyplácených důchodů) bez výchovného,
c) se může poskytnout občanu se změněnou pracovní schopností,
který nepožívá důchod, ve výši 50 až 300 Kčs měsíčně podle
sociálních poměrů.
(3) Příspěvek před umístěním se může zvýšit až o 200 Kčs
měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve společné
domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností, je-li to
odůvodněno sociálními poměry rodiny.
(4) Stane-li se žadatel o pracovní umístění, kterému nenáleží
nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu příspěvek nejdéle po
dobu 60 dnů pracovní neschopnosti v kalendářním roce.
(5) Příspěvek před umístěním se neposkytuje občanu se
změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské, nebo si
zavinil ztrátu posledního zaměstnání, nebo sám bez vážného důvodu
rozvázal svůj pracovní poměr anebo odmítl nastoupit vhodné
pracovní místo či přípravu pro povolání doporučené okresním
národním výborem. Příspěvek se neposkytuje ani občanu se změněnou
pracovní schopností, kterému byl důchod snížen nebo odňat podle
zvláštních předpisů*).
§ 95
Příspěvek po dobu přípravy pro povolání
(1) Občanu se změněnou pracovní schopností, který se
připravuje pro povolání (§ 90), poskytuje okresní národní výbor
příspěvek po dobu přípravy pro povolání.
(2) Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se poskytuje ve
výši základního časového tarifu kvalifikační třídy práce (dolní
hranice platového rozpětí) příslušného povolání, pro které se
příprava provádí. Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností
během přípravy pro povolání odměnu za vykonanou práci, sníží se
příspěvek po dobu přípravy pro povolání o tuto hrubou odměnu.
(3) Požívá-li občan se změněnou pracovní schopností důchod,
vypočte se příspěvek po dobu přípravy pro povolání tak, že součet
odměny za vykonanou práci, vypláceného důchodu (úhrnu důchodů)
a příspěvku sníženého podle předchozího odstavce se porovná
s průměrným měsíčním výdělkem, z něhož byl důchod vyměřen;
převyšuje-li tento součet průměrný měsíční výdělek, krátí se
snížený příspěvek dále o částku, o niž součet převyšuje průměrný
měsíční výdělek. Jestliže však je to pro důchodce výhodnější nebo
nebyl-li důchod vyměřen z průměrného měsíčního výdělku, krátí se
snížený příspěvek o částku, o kterou uvedený součet převyšuje
základní časový tarif kvalifikační třídy práce (dolní hranici
platového rozpětí) příslušného povolání.
(4) Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností po dobu
přípravy pro povolání bezplatné ubytování a stravování, poskytuje
se příspěvek po dobu přípravy pro povolání ve výši 100 Kčs
měsíčně; to platí též, poskytuje-li se jen bezplatné stravování.
(5) Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se může zvýšit až
o 200 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve
společné domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností,
je-li to odůvodněno sociálními poměry rodiny.
(6) Pro výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání platí
obdobně § 94 odst. 4. Neplní-li občan se změněnou pracovní
schopností během přípravy pro povolání uložené povinnosti, může
být příspěvek vyplácen v nižší částce, popřípadě zastaven.
Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se neposkytuje občanu se
změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské.
§ 96
Náhrada nutných výloh
Občanům se změněnou pracovní schopností se při přípravě pro
povolání poskytují bezplatně nutné školní potřeby a učebnice. Dále
se jim poskytuje zejména
a) úhrada výbavy potřebné k provádění přípravy pro povolání až do
výše 400 Kčs,
b) cestovné a podle potřeby i nocležné za cestu z bydliště do
místa přípravy pro povolání a zpět při zahájení a ukončení
přípravy; v odůvodněných případech lze uhradit náklady za další
cesty k návštěvě rodiny a zpět. Náhrada těchto výdajů se
poskytuje podle obecných předpisů o náhradě cestovních výdajů.
§ 97
Zajištění pracovního poměru
K § 73 zákona
(1) Při rozhodování o návrhu závodu na udělení předchozího
souhlasu k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou
pracovní schopností přihlíží okresní národní výbor zejména,
a) zda lze přemístit pracovníka na jiné vhodné pracovní místo
v závodě, a to popřípadě po předchozí přípravě pro povolání,
b) zda lze opatřit pracovníku vhodné zaměstnání v jiném závodě,
c) k sociálním poměrům pracovníka.
Okresní národní výbor může závodu uložit, aby provedl vhodná
opatření, která umožní setrvání občana se změněnou pracovní
schopností v pracovním poměru.
(2) Předchozího souhlasu okresního národního výboru
k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní
schopností není třeba, jestliže
a) pracovní poměr končí dohodou mezi závodem a pracovníkem,
b) pracovní poměr končí uplynutím zkušební doby,
c) pracovní poměr končí uplynutím určité doby, na kterou byl
sjednán,
d) závod zrušuje okamžitě pracovní poměr.
Závod je však povinen i v těchto případech předběžně oznámit
okresnímu národnímu výboru skončení pracovního poměru s občanem se
změněnou pracovní schopností a sdělit důvody.
(3) Závod, v němž je vhodné místo, smí odmítnout sjednání
pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností,
kterého mu doporučil okresní národní výbor, pouze tehdy, jestliže
a) pracovník nemá odbornou způsobilost vyžadovanou povahou
pracovního místa a závod mu nemůže poskytnout přípravu pro
povolání, nebo
b) pracovník nesplňuje ostatní podmínky vyžadované povahou práce
a pracoviště, nebo
c) přijetí pracovníka by bylo v rozporu s obecnými předpisy
o vzniku pracovního poměru.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, jde-li
o pracovníka, který pozbyl následkem úrazu nebo nemoci schopnosti
k práci požadované na pracovním místě, které dosud zastával.
§ 98
Povinnosti závodů
K § 74 zákona
(1) Závody doplňují stav svých kvalifikovaných pracovníků
přednostně občany se změněnou pracovní schopností, kterým poskytly
přípravu pro povolání.
(2) Závody zadávají domáckou a příležitostnou práci
přednostně občanům se změněnou pracovní schopností.
(3) Závod je povinen do tří dnů ohlásit okresnímu národnímu
výboru sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní
schopností; v téže lhůtě je povinen ohlásit uvolněná místa uvedená
v seznamu vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní
schopností a do osmi dnů od ohlášení nesmí tato místa obsadit bez
souhlasu okresního národního výboru.
(4) Závod je povinen sdělit okresnímu národnímu výboru
důvody, pro které odmítl sjednat pracovní poměr s občanem se
změněnou pracovní schopností, jenž mu byl doporučen k přijetí.
Nesouhlasí-li okresní národní výbor s důvody odmítnutí, rozhodne
o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní
schopností do zaměstnání; nesouhlasí-li orgán Revolučního
odborového hnutí na závodě s tímto rozhodnutím, lze je uskutečnit
jen se souhlasem vyššího odborového orgánu.
(5) Evidence, kterou závody vedou o občanech se změněnou
pracovní schopností pracujících v závodě, obsahuje zejména osobní
data, označení rozhodnutí, podle něhož se pracovník považuje za
občana se změněnou pracovní schopností, a údaje o původní
kvalifikaci, o poskytnuté přípravě pro povolání a o druhu
vykonávané práce s označením pracoviště, popřípadě jaký důchod
pracovník pobírá.
Díl druhý
Péče o občany těžce poškozené na zdraví a o staré občany
K § 76 až 79 zákona
§ 99
(1) Občanům, kteří nemohou pro dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav nebo pro věk uspokojovat své životní potřeby, jakož
i občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc k překonání mimořádně
nepříznivých životních poměrů, národní výbory poskytují tyto
služby sociálního zabezpečení:
a) pečovatelskou službu,
b) stravování důchodců,
c) jinou věcnou pomoc,
d) příspěvky,
e) mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví,
f) ústavní sociální péči.
(2) Služby sociálního zabezpečení uvedené v předchozím
odstavci s výjimkou služby pod písm. e) se poskytují za úhradu
skutečných nákladů; sociálně potřebným občanům se však poskytují
zcela nebo zčásti ze státních prostředků. Za sociálně potřebného
občana se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena ani
vlastními příjmy ani výživným, popřípadě příspěvkem na výživu od
jiných osob.
(3) Občany, kteří potřebují služby, vyhledávají národní
výbory zejména za pomoci společenských organizací, občanských
výborů a dobrovolných spolupracovníků.
(4) Národní výbory poskytují potřebným občanům především
věcnou pomoc; peněžité příspěvky poskytují jen tehdy, jestliže
nelze odstranit nepříznivou sociální situaci potřebného občana
věcnou pomocí.
(5) Ústavní sociální péče se poskytuje jen občanům, kteří
jsou odkázáni plně na pomoc společnosti, především tělesně nebo
duševně vadné mládeži, tělesně, smyslově nebo duševně vadným
dospělým, trvale chorým občanům a starým osamělým občanům zejména
s nízkými důchody.
(6) Národní výbory vytvářejí ve spolupráci s Revolučním
odborovým hnutím a ostatními společenskými organizacemi podmínky,
aby se též občané těžce poškození na zdraví a staří občané mohli
podílet na kulturním a společenském životě pracujících.
§ 100
Pečovatelská služba
(1) Pečovatelská služba spočívá v obstarávání donáškové
služby, ve vykonávání nutných běžných prací spojených s udržováním
domácnosti a v provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů,
které nejsou vyhrazeny zdravotnickému pracovníku. Pečovatelská
služba se poskytuje, jestliže potřebnou péči nemohou poskytovat
rodinní příslušníci a nelze ji zajistit ani pomocí spoluobčanů.
(2) Pečovatelskou službu vykonávají jednak dobrovolní
spolupracovníci pečovatelské služby, jednak pečovatelé z povolání.
Dobrovolným spolupracovníkům pečovatelské služby může národní
výbor vyplácet za výkon pečovatelské služby odměnu; výši odměny
stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonů.
§ 101
Stravování důchodců
Stravování důchodců zajišťuje místní národní výbor
v závodních jídelnách, v jídelnách podniků veřejného stravování,
v jídelnách jednotných zemědělských družstev, popřípadě v klubech
důchodců. Místní národní výbory mohou na toto stravování
poskytnout sociálně potřebným občanům příspěvek, jehož výši
stanoví s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům.
§ 102
Jiná věcná pomoc
V naléhavých a odůvodněných případech se sociálně potřebným
občanům poskytuje věcná pomoc též zakoupením nutných životních
potřeb anebo zaplacením prací nebo úkonů.
§ 103
Příspěvky
(1) Nevidomému může být poskytnut příspěvek na zakoupení
pomůcky, kterou neposkytuje státní zdravotní správa zdarma
a kterou nevidomý nezbytně potřebuje zpravidla k výkonu
zaměstnání, pro přípravu k povolání nebo pro výkon soustavné
veřejné činnosti; může mu být poskytnut též příspěvek na zakoupení
vodicího psa. Nepotřebuje-li již nevidomý pomůcku nebo vodicího
psa, je povinen nabídnout je ke koupi Svazu československých
invalidů.
(2) Nevidomému, který pracuje nebo se připravuje pro
povolání, lze poskytnout příspěvek na zvýšené výdaje, jež souvisí
s jeho vadou, až do výše 200 Kčs měsíčně.
(3) Invalidovi s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí,
a to především se ztrátou nebo ochrnutím dolních končetin, který
potřebuje motorový vozík pro výkon povolání nebo veřejné činnosti,
lze poskytnout příspěvek na jeho zakoupení. Příspěvek může být
poskytnut i v jiných případech hodných zřetele, např. jestliže
invalida nemůže používat mechanického vozíku nebo jestliže jeho
používání těžce poškozuje invalidovo zdraví. Prodej motorového
vozíku je invalida povinen neprodleně oznámit národnímu výboru, od
něhož příspěvek obdržel; tento národní výbor stanoví, zda a jakou
částku z poskytnutého příspěvku je invalida povinen vrátit.
(4) Občanu nemocnému tuberkulózou může být poskytován
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na stravování, pokud nemohou
být uhrazeny z vlastního příjmu nemocného ani z výživného,
popřípadě příspěvku na výživu od osob povinných nemocného
vyživovat.
(5) Občanu, jehož hospodářské poměry odůvodňují poskytování
pomoci po delší dobu, může být poskytován opakující se příspěvek.
(6) V mimořádných životních situacích, které vznikají
v důsledku nepředvídaných událostí (např. živelní pohromou), nebo
k úhradě nezbytných životních nákladů lze poskytnout sociálně
potřebnému občanu jednorázový příspěvek, pokud nelze potřebnou
pomoc poskytnout jiným způsobem.
§ 104
Mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví
(1) Mimořádné výhody jsou určeny pro občany, jimž jejich vada
nebo choroba způsobuje trvalé těžké poškození zdraví, které
podstatnou měrou omezuje jejich pohybovou schopnost. Jsou to těžké
vady nebo choroby, které způsobují, že postižený občan buď nemůže
delší dobu stát nebo není schopen delší chůze, popřípadě nemůže
bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků.
Při určování stupně tělesného poškození postiženého občana se
přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné
souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost.
(2) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou
delší dobu stát, může okresní národní výbor poskytnout tyto
výhody:
a) vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích
pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě vlaků (vozů),
v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky,
b) přednost při osobním projednávání jejich věcí, např. v úřadech,
v ordinacích aj.
(3) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nejsou
schopni delší chůze, lze vedle výhod uvedených v předchozím
odstavci poskytnout tyto další výhody:
a) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné
dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy a autobusy),
b) slevu poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku
a rychlíku a v pravidelných spojích autobusové dálkové dopravy.
(4) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou
bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků,
lze poskytnout výhody uvedené v odstavcích 2 a 3 a dále slevu
poloviny vstupného na divadelní a filmová představení a jiné
kulturní a sportovní podniky. Jejich průvodci se poskytuje sleva
poloviny vstupného na tyto podniky a bezplatná doprava veřejnými
hromadnými dopravními prostředky. Vodicí pes se dopravuje spolu
s nevidomým a bezplatně.
(5) Okresní národní výbor může odejmout výhody, jestliže jich
bylo opětovně zneužíváno.
(6) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k výhodám
podle předchozích odstavců. Průkaz občana trvale těžce poškozeného
na zdraví platí zároveň i pro jeho průvodce.
Ústavní sociální péče
§ 105
Druhy ústavů sociální péče
Ústavy sociální péče mohou být zřízeny nebo zrušeny a jejich
objekty mohou být odňaty svému účelu jen se souhlasem národního výboru vyššího stupně nabo na území Brna, Ostravy a Plzně se
souhlasem Národního výboru města Brna, Národního výboru města
Ostravy a Národního výboru města Plzně, a jde-li o ústav krajského
významu, po předchozím projednání se Státním úřadem sociálního
zabezpečení.
§ 106
Ústavy pro tělesně vadnou mládež
(1) Ústavy pro tělesně vadnou mládež jsou určeny pro mládež
ve věku od 3 do 18 let,
a) s trvalými těžšími tělesnými vadami, zejména s těžším
poškozením pohybového a nosného ústrojí, jestliže vada
znemožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy,
vzdělání a pracovního výcviku,
b) s trvalými lehčími tělesnými vadami, jestliže nelze zabezpečit
potřebnou rehabilitaci v prostředí, v němž žijí.
(2) Některé ústavy pro tělesně vadnou mládež mohou být
vyhrazeny dětem a mladistvým, kteří vedle tělesné vady jsou
postiženi též vadným duševním vývojem lehčího stupně, který však
nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole zřízené při ústavu.
(3) V ústavech pro tělesně vadnou mládež se poskytuje
ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně
rehabilitace, a vhodná příprava pro život.
(4) Příprava pro život zahrnuje:
a) předškolní výchovu pro děti ve věku od 3 do 6 let a školní
výchovu pro děti školou povinné,
b) mimoškolní a mimopracovní výchovu,
c) přípravu pro povolání, která se uskutečňuje buď studiem na
školách mimo ústav nebo odborným výcvikem; odborný výcvik se
provádí v socialistických organizacích nebo v ústavních
dílnách, a to v učebním poměru,
d) zácvik k jednoduchým pracem, na které stačí mladistvý vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu.
(5) V ústavech pro tělesně vadnou mládež se může poskytovat
v potřebném rozsahu péče uvedená v odstavcích 3 a 4 též dětem
a mladistvým, kteří bydlí mimo ústav.
§ 107
Ústavy pro duševně vadnou mládež
(1) Ústavy pro duševně vadnou mládež jsou určeny pro
nevzdělavatelnou mládež s těžším stupněm slabomyslnosti ve věku od
3 do 25 let. Do těchto ústavů mohou být přijímány též
nevzdělavatelné duševně vadné děti s přidruženou tělesnou nebo
smyslovou vadou.
(2) V ústavech pro duševně vadnou mládež se poskytuje
ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně
přiměřené rehabilitace, a výchova zaměřená podle možnosti též
k pracovnímu uplatnění.
(3) Pro mládež se středním stupněm slabomyslnosti bydlící
v rodině jsou určena zařízení sociální péče pro denní (týdenní)
pobyt mládeže. V těchto zařízeních se mládeži poskytuje
v potřebném rozsahu strava, zdravotní péče a výchova zaměřená též
k pracovnímu uplatnění, v zařízeních pro týdenní pobyt též
ubytování během týdne mimo dny pracovního klidu.
§ 108
Ústavy pro dospělé občany středního věku
(1) Ústavy pro dospělé občany středního věku jsou určeny pro
občany s velmi těžkým tělesným nebo smyslovým poškozením ve věku
od 18 let a pro duševně vadné občany ve věku od 25 let, jejichž
vada je trvalá a kteří potřebují ústavní zaopatření, nikoliv však
léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení.
(2) V ústavech pro dospělé občany středního věku se poskytuje
ubytování, zaopatření, zdravotní péče, včetně přiměřené
rehabilitace, kulturní péče a příležitost k systematické práci ve
vhodných podmínkách.
§ 109
Domovy důchodců
(1) Domovy důchodců jsou určeny
a) pro staré občany postižené trvalými chorobnými stavy, které
i po poskytnutí léčebné a rehabilitační péče vyžadují zvýšené
péče, s výjimkou občanů, jejichž zdravotní stav vyžaduje
ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení;
b) pro ostatní staré a osamělé občany, kteří potřebují ústavní
péči, zejména jsou-li plně odkázáni na pomoc společnosti.
(2) V domovech důchodců se poskytuje ubytování, zaopatření,
zdravotní a kulturní péče a příležitost k dobrovolné činnosti
podle schopností a zájmů obyvatel ústavu tak, aby byla zajištěna
vhodná náplň jejich života.
§ 110
Výbor obyvatel
(1) V ústavech pro dospělé občany středního věku tělesně nebo
smyslově vadné a v domovech důchodců se obyvatelé zúčastňují na
uspořádání života v ústavu svými zástupci zvolenými do výboru
obyvatel; výbor obyvatel zejména spolupracuje při zajišťování
kulturní náplně života a pracovní činnosti obyvatel ústavu a dbá
o dodržování pořádku v ústavu a o ochranu ústavního majetku.
(2) Ústavům pro mládež napomáhají při plnění jejich úkolů
sdružení rodičů a přátel ústavu; v ústavech, při nichž jsou
ustavena sdružení rodičů a přátel školy, vykonávají uvedenou
působnost tato sdružení.
§ 111
Kulturní fond
(1) Ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu zřizuje se
kulturní fond. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho
prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor
obyvatel (v ústavech pro mládež a v ústavech pro duševně vadné),
rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu podle zmocnění
národního výboru.
(2) Do kulturního fondu plyne část čistého výtěžku pomocného
hospodářství ústavu, včetně ústavní výroby, o který se podstatně
zasloužili svojí prací obyvatelé ústavu, a dobrovolné příspěvky.
Příspěvek na úhradu nákladů ústavní péče
§ 113
Příspěvek v ústavech pro dospělé občany
(1) Příspěvek v ústavech pro dospělé občany středního věku
a v domovech důchodců se stanoví až do výše provozních nákladů
připadajících v průměru na jednoho obyvatele podle hospodářských
poměrů žadatele o přijetí (obyvatele ústavu) s přihlédnutím k jeho
pracovním a jiným zásluhám. Z důchodu nebo z jiného pravidelného příjmu musí zůstat obyvateli ústavu aspoň 15%, nejméně však 70 Kčs měsíčně.
(2) Poskytuje-li se ústavní zaopatření manželům, bere se za
základ pro stanovení příspěvku každého z nich jedna polovina úhrnu
jejich důchodů (příjmů); má-li důchod (příjem) jen jeden
z manželů, polovina jeho důchodu (příjmu).
(3) Pro stanovení výše příspěvku se do příjmu nezahrnují
a) částky poskytované osobám, které je žadatel o přijetí (obyvatel
ústavu) povinen vyživovat,
b) odměny za práce konané při vlastním provozu ústavu,
c) jedna polovina čisté odměny za jiné práce, konané se souhlasem
vedoucího ústavu; k odměnám nepřesahujícím 100 Kčs měsíčně se
nehledí a z vyšších odměn musí obyvateli ústavu zůstat aspoň 100
Kčs měsíčně.
(4) Národní výbor může v odůvodněných případech stanovit, že
se nehledí k pracovním odměnám nevidomých nebo občanů zvlášť těžce
postižených na zdraví a k odměnám za práce v zemědělství, jsou-li
organizovány ústavem.
§ 114
Příspěvek při pobytu mimo ústav
(1) zrušen
(2) Zdržuje-li se obyvatel ústavu pro dospělé občany
středního věku nebo domova důchodců přechodně se souhlasem
vedoucího mimo ústav, platí se příspěvek nejvýše 5 Kčs denně.
(3) Je-li obyvatel ústavu pro dospělé občany středního věku
nebo domova důchodců v bezplatném zaopatření léčebného zařízení,
platí se po dobu, po kterou se důchod vyplácí v plné výši (§ 54
odst. 2 a 3 zákona), stanovený příspěvek, nejvýše však 10 Kčs
denně; za tuto dobu se nepožaduje placení doplatku od občanů,
kteří mají vůči obyvateli ústavu vyživovací povinnost. Za dobu, po
kterou se důchod nevyplácí anebo po kterou byla vyplacena jen
polovina důchodu, se nepožaduje placení příspěvku.
(4) O výši příspěvku podle předchozích odstavců a o jeho
prominutí rozhoduje vedoucí ústavu podle zmocnění národního
výboru.
§ 115
Způsob placení příspěvku
(1) Příspěvek se platí měsíčně předem, a to v den nástupu do
ústavu za dobu do konce kalendářního měsíce a za další měsíce vždy
do 5. dne každého měsíce. Důchodci platí příspěvek v den nástupu
do ústavu za dobu do dne příští výplaty důchodu a nadále vždy
v den výplaty důchodu; příspěvek se sráží z důchodu (§ 61 odst.
2 zákona).
(2) Za období kratší jednoho měsíce se platí příspěvek podle
dnů; denní příspěvek činí třicetinu měsíčního příspěvku. Zemře-li
obyvatel ústavu během období, na něž byl příspěvek předem
zaplacen, nevrací se část příspěvku zaplaceného obyvatelem ústavu.
(3) Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
§ 116
Kapesné
Obyvatelům ústavů pro dospělé občany středního věku a domovů
důchodců, kteří nemají prostředky na úhradu drobných osobních potřeb, se poskytuje kapesné až do částky 70 Kčs měsíčně.
§ 117
Odměny za pracovní činnost při provozu ústavu
Za pravidelnou pracovní činnost při provozu ústavu nebo jeho
pomocného hospodářství náleží obyvateli ústavu pro dospělé občany
středního věku nebo domova důchodců a mladistvým ve věku od 15 let
v ústavech pro mládež, pokud mladiství nejsou v učebním poměru,
odměna, která se stanoví podle druhu konané práce ve výši časové
mzdy za stejné nebo obdobné práce vykonávané v pracovním poměru.
Při výkonech nižších než normálních se odměny přiměřeně snižují;
odměny lze stanovit paušálem. Pracovní činnost, která netrvá ani
hodinu denně, práce vyplývající ze soudružského vztahu mezi
obyvateli ani pracovní činnost ojedinělá nebo nahodilá se
neodměňují.
Část pátá
Řízení
Díl první
Zahájení řízení o dávku (službu)
K § 88 zákona
§ 118
(1) Řízení o dávku se zahajuje žádostí u okresního národního
výboru; žadatel může podat žádost též u místního (městského)
národního výboru svého bydliště, který ji postoupí okresnímu
národnímu výboru.
(2) Řízení o poskytování služby sociálního zabezpečení
zahajuje národní výbor buď na žádost nebo z vlastního podnětu nebo
z podnětu společenské organizace.
(3) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví, v kterých
případech je třeba vyjádření místního (městského) národního
výboru, výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí
nebo jiného orgánu o pracovním a osobním hodnocení žadatele.
Podávání žádostí o důchod na závodě
(ve výrobním družstvu)
§ 119
(1) Pracovník podává žádost o důchod na závodě, v němž je
zaměstnán, u příslušného orgánu základní organizace Revolučního
odborového hnutí*). Totéž platí i pro občany, kteří již nejsou
v pracovním poměru, avšak pobírají z tohoto poměru dávky
nemocenského pojištění, a pro pozůstalé.
(2) Je-li pracovník v době podání žádosti neschopen práce
a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo závodu, nebo
bydlí-li pozůstalý po pracovníkovi v jiném okrese, než ve kterém
je sídlo závodu, v němž byl pracovník zaměstnán, může být podána
žádost o důchod u okresního národního výboru místa bydliště
žadatele.
(3) Pracovníci těch závodů, u nichž není ustaven odborový
orgán, podávají žádost o důchod u okresního národního výboru,
v jehož obvodu mají bydliště.
§ 120
(1) Závod je povinen poskytnout odborovému orgánu veškerou
pomoc; zejména sepisuje žádost o důchod a zajišťuje, aby žádost
byla doložena potřebnými doklady a včas zaslána okresnímu
národnímu výboru, v jehož obvodě žadatel bydlí. K sepisování
žádostí o důchod je závod povinen určit svého pracovníka.
(2) Státní úřad sociálního zabezpečení informuje odborový
orgán, žádá-li o to, o průběhu řízení a pošle tomuto orgánu na
vědomí opis rozhodnutí.
§ 122
Postup při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti
do plné (částečné) invalidity
K § 20 zákona
O plné (částečné) invaliditě pracovníka**) rozhoduje okresní
posudková komise sociálního zabezpečení
a) na podkladě žádosti pracovníka o invalidní (částečný invalidní)
důchod,
b) z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise), jestliže
pracovník neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří
měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní
(částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takové
jeho žádosti.
Povinnosti závodu vést záznamy a podávat
hlášení pro účely sociálního zabezpečení
K § 89 zákona
§ 123
Povinnosti vést záznamy a podávat hlášení pro účely
sociálního zabezpečení má
a) u pracovníků v pracovním poměru závod, u něhož je pracovník
zaměstnán;
b) u pracovníků pověřených činností v zahraničí (§ 35 a násl.)
závod v Československé socialistické republice, k nimž je
pracovník v pracovním poměru, popřípadě organizace, která
převzala povinnosti závodu vyplývající z předpisů o důchodovém
zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím
příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde
o experty činné v zahraničí (§ 37 a násl.);
c) u domáckých dělníků závod, pro nějž domácký dělník koná
sjednanou práci;
d) u učňů závod, který jinak plní povinnosti závodu pro nemocenské
pojištění;
e) u brigádníků závod, pro nějž brigádník pracuje;
f) u poslanců národního výboru (§ 41 a násl.) národní výbor, který
obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož
poslance jde;
g) u advokátů - členů advokátních organizací krajské (městské)
sdružení advokátů, popřípadě Ústředí československé advokacie,
pokud jde o jeho funkcionáře;
h) u studentů vysokých škol škola, na které se studenti
vzdělávají, a to i v době, kdy při studiu vykonávají v závodě
podle učebních plánů a osnov výrobní práci ať v pracovním či
učebním poměru; závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke
splnění těchto povinností; to platí též, pokud jde o studující
na školách, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské
vzdělání, i když podle učebních plánů a osnov konají výrobní
práci v pracovním nebo učebním poměru;
ch) u vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak
obstarávají věci nemocenského pojištění a důchodového
zabezpečení svých pracovníků; u studentů a vědeckých
a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny
ministerstvo školství a kultury;
i) u spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců
a artistů okresní národní výbor místa bydliště těch osob;
j) u členů výrobních družstev jejich družstvo nebo družstevní
organizace;
k) u dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby národní
výbor, který pečovateli vyplácí odměnu za výkon pečovatelské
služby;
l) u odsouzených odpykávajících trest v útvaru nápravného zařízení
náčelník útvaru.
Vedení záznamů (evidence)
§ 125
(1) Závod je povinen zaznamenávat údaje o okolnostech
rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich
výši v evidenci pracovníků, a to zpravidla na mzdových listech.
(2) Občan zaměstnávající pracovníka splní svou povinnost,
jestliže má o pracovníku zaznamenány údaje předepsané v § 126 na
mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy*).
§ 126
(1) Evidence, kterou závod vede o svých pracovnících, musí
obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:
a) příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka; přitom se
zaznamenávají i všechna dřívější příjmení;
b) rodné číslo pracovníka uvedené v občanském průkaze;
c) počátek a konec pracovního poměru pracovníka;
d) přesné označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž
u pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo
II. pracovní kategorie, se druh činnosti označí podle
názvosloví i podle pořadových čísel uvedených v resortních
seznamech**);
e) hrubý výdělek (mzdu) pracovníka za jednotlivá mzdová (výplatní)
období a jeho složky;
f) kalendářní dobu, po kterou pracovník měl nárok na peněžité
dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, dobu
mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc
v mateřství, a dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého
závodem pro účely studia účastníkům studia vedle zaměstnání;
g) dobu, po kterou pracovník vykonával službu v ozbrojených
silách;
h) záznam, zda pracovník pobírá důchod a jaký.
(2) Za hrubý výdělek (mzdu) pracovníka se považuje výdělek
podle § 13; mzda nebo její náhrada poskytovaná při nástupu
vojenské služby anebo po dobu jejího konání se nevykazuje jako
výdělek.
(3) Závod je povinen do 30. června 1965 založit, popřípadě
doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I.
nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných od 1. července
1964, a to i pro pracovníky, kteří toto zaměstnání vykonávali
i před tímto dnem. Tyto záznamy je třeba vést nadále běžně.
§ 127
Povinnost hlášení
Závod je povinen vést a předkládat Státnímu úřadu sociálního
zabezpečení evidenční list o době zaměstnání a výdělku a na výzvu
podávat i jiná hlášení; jde-li o pracovníka, jemuž vznikl nárok na
důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil,
předkládá se evidenční list a podávají se hlášení krajské vojenské
správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra, podle
toho, který orgán přiznal důchod.
Evidenční list o době zaměstnání a výdělku
§ 128
(1) Evidenční list o době zaměstnání a výdělku založí závod
ihned při vstupu pracovníka do pracovního poměru a vede jej po
celou dobu, po kterou pracovní poměr trvá. Jakmile uplyne období,
pro které je evidenční list určen, založí se nový evidenční list
a dosavadní evidenční list se předloží podle § 130.
(2) Přechází-li pracovník na jiné pracoviště téhož závodu,
založí se pro něj nový evidenční list, jestliže jeho záznamy
povede napříště jiný útvar závodu. V tom případě bude dosavadní
evidenční list předložen jako při výstupu pracovníka ze zaměstnání
(§ 130).
§ 129
(1) Do evidenčního listu se zapisuje za každý kalendářní rok
po uzávěrce mzdových listů, nejpozději do 30. dubna následujícího
roku, doba trvání pracovního poměru, druh činnosti, hrubý výdělek
(mzda) a doba, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky
nemocenského pojištění poskytované místo mzdy. U pracovníků, kteří
vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie,
se do evidenčního listu zapisují údaje o době a trvání práce
(údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh
činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených
v resortních seznamech.
(2) V evidenčních listech uvádí závod druh činnosti
vykonávané do 30. června 1964 podle dosavadních předpisů. Je-li
druh činnosti zařazen do výhodnější pracovní kategorie podle
nových předpisů, uvede závod údaje podle těchto nových předpisů za
celou dřívější dobu v rubrice "Poznámka".
§ 130
(1) Evidenční listy se předkládají za období a ve lhůtách
stanovených Státním úřadem sociálního zabezpečení, a to
prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je
útvar závodu, ve kterém je vedena evidence mezd (mzdová účtárna).
Vede-li útvar závodu se sídlem na Slovensku evidenční listy za
jeho pracovníky, kteří mají pracoviště v českých krajích, odevzdá
je okresnímu národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště.
Obdobně se postupuje, má-li útvar v českých krajích pracoviště na
Slovensku.
(2) Obsah i rozsah zvláštního hlášení (§ 127) je určen
výzvou.
(3) Mimo lhůtu stanovenou pro periodická předkládání
evidenčních listů je závod povinen předložit evidenční list do
jednoho týdne po konečném mzdovém vyúčtování
a) při výstupu pracovníka ze zaměstnání; jestliže je nepochybné,
že pracovník v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí,
lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu;
b) při zrušení závodu.
(4) Při úmrtí pracovníka a při zahájení řízení o přiznání
dávky z důchodového zabezpečení, nebo požádá-li o to orgán
sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.
(5) Zůstane-li pracovník v zaměstnání i poté, co požádal
o invalidní důchod, založí pro něj závod nový evidenční list, na
němž pokračuje v záznamech.
§ 131
Odchylky
(1) Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit odchylný
způsob vedení záznamů a hlášení okolností rozhodných pro nárok na
dávky důchodového zabezpečení pro některé skupiny pracovníků,
u nichž to vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti, a pro hlášení
kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých prací.
(2) Státní úřad sociálního zabezpečení může též stanovit
odchylný způsob vedení a předkládání evidenčních listů pro závody,
které vedou záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky
důchodového zabezpečení a pro jejich výši na děrných štítcích nebo
na jiných prostředcích záznamů pro samočinné zpracování dat.
§ 132
Hlášení vstupu do zaměstnání a některých změn
ve výkonu zaměstnání
(1) Závod (občan) je povinen ohlásit, vstoupí-li k němu do
zaměstnání
a) poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení
(pojištění);
b) pracovník, jemuž vstupem do zaměstnání vznikne nárok na
přídavky na děti, na které se poskytuje pracovníku nebo jiné
osobě výchovné k důchodu.
(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data
a bydliště pracovníka, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu
do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající
ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku.
U poživatelky vdovského důchodu je závod povinen hlásit každého
půl roku výši dosaženého hrubého výdělku a výši vypláceného
nemocenského, a to odděleně. Jde-li o pracovníka, na jehož dítě
pobírá jiná osoba výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též
příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo osoby, která
pobírá výchovné.
(3) Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení
příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení
obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci číslo výměru
o přiznání důchodu.
(4) Závod (občan) je povinen hlášení odeslat do 8 dnů po dni,
kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě, kdy nastala jiná
skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, Státnímu úřadu
sociálního zabezpečení nebo okresnímu národnímu výboru podle toho,
který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce; hlášení
týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení
příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů je závod
povinen v uvedené lhůtě odeslat krajské vojenské správě místa
bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který
orgán přiznal důchod.
§ 133
Součinnost zdravotnických zařízení
K § 91 zákona
(1) Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat
hlášení o občanech přijatých do ústavní péče a požívajících
jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení nebo zaopatřovací
příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá déle než dva měsíce.
(2) Hlášení se podává o poživatelích důchodu, kteří neplní
vůči nikomu vyživovací povinnost (včetně ženatých a vdaných,
jejichž rodinní příslušníci mají vlastní příjem), nebo kteří mají
povinnost vyživovat jen osoby, jimž bylo přiznáno výživné
(příspěvek na výživu) rozhodnutím soudu (např. rozvedený, který
plní vyživovací povinnost stanovenou soudem vůči bývalé manželce
nebo vůči dítěti); jde-li o poživatele zaopatřovacího příspěvku,
podává se hlášení vždy. Hlášení se podává na základě sdělení
občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných
příslušníků.
(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data
a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho
rodné číslo a den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování. Jde-li
o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat
mimo uvedené údaje též číslo výměru o přiznání důchodu.
(4) Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem druhého
měsíce ústavního ošetřování Státnímu úřadu sociálního zabezpečení.
Jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího
příspěvku, odešle se hlášení okresnímu národnímu výboru, v jehož
obvodě má ošetřovaný bydliště; jde-li o poživatele důchodu
z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil
a bezpečnostních sborů, odešle se hlášení krajské vojenské správě
podle bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho,
který orgán přiznal důchod.
§ 134
Opravné řízení
K § 92 odst. 2 věta druhá zákona
(1) Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za
podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení
o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo
vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí,
bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po
uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení,
o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního
zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné
úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze
odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává
zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při
rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu
sociálního zabezpečení o dávce.
(2) Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko
podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení
o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá
účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního
zabezpečení o dávce.
Díl druhý
Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku
účastníkům řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení
K § 93 zákona
§ 135
Osobní rozsah
Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku v řízení o dávkách
a službách sociálního zabezpečení náleží
a) žadatelům o dávky nebo o služby sociálního zabezpečení,
důchodcům a rodinným příslušníkům těchto osob, kteří se
v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili
lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili
k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení;
b) průvodcům osob uvedených pod písm. a), uzná-li lékař, že tyto
osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo
k jednání posudkové komise;
c) zákonným zástupcům nezletilců, jestliže je doprovázejí na
vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové
komise.
§ 136
Náhrada jízdného
(1) Občanům uvedeným v § 135 náleží náhrada jízdného při
použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob
za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět,
je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.
(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou
třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí
jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu
jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro
hromadnou dopravu osob musel nastoupit cestu před šestou hodinou,
aby se mohl včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání
posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík
obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště
prodloužila přes 24. hodinu.
(3) Měl-li oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu
jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného;
má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.
(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo
povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního
motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se
zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy.
Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy*).
(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen, jsou-li
prokázány.
§ 137
Stravné a nocležné
(1) Denní stravné náleží, jestliže řízení v místě mimo
bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět
- nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodin částkou 5 Kčs, více než 10, avšak nejvíce 14 hodin částkou 8 Kčs, více než 14 hodin částkou 14 Kčs.
(2) Nocležné náleží, jestliže vyšetřovaný by se nemohl při
použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob
vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy
skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise.
Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li
nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento
výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však
částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba
prokazovat.
(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném
ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy,
popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.
§ 138
Náhrada jiných nutných výloh
Jiné nutné výlohy, které měli občané v souvislosti
s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise,
k nimž byli předvoláni (např. úschovné za vozík pro invalidy), se
nahrazují v prokázané výši.
§ 139
Náhrada ušlého výdělku
(1) Pracovníkům, kteří se v řízení o dávkách nebo službách
sociálního zabezpečení na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního
stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise,
náleží za dobu, za kterou jim ušel výdělek, jeho náhrada.
(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou
pracovníku náleží nemocenské nebo za kterou mu závod poskytne
náhradu mzdy.
(3) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek
uvedených v předchozích odstavcích také průvodcům osob, které se
na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily
k jednání posudkové komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se
nemohl dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové
komise bez průvodce.
(4) Nárok na náhradu ušlého výdělku nutno uplatnit do 30 dnů
po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové
komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením závodu
obsahujícím údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého
výdělku a jeho výše.
Část šestá
Sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil
a bezpečnostních sborů
§ 141
Kategorie funkcí
K § 96 zákona
(1) Službou v ozbrojených silách se rozumí pro nárok na
starobní a invalidní důchod podle § 99 až 103 zákona a pro úpravu
důchodů podle § 131, 132 a 134 zákona doba služby v ozbrojených
silách od 9. května 1945. Jako služba v ozbrojených silách se
hodnotí v rozsahu uvedeném v § 6 i doba odbojové činnosti
a věznění.
(2) Doba služby konané v armádě Československé republiky od
28. října 1918 do 31. prosince 1939 a doba služby konané před 9.
květnem 1945 v bývalých bezpečnostních sborech se hodnotí pro
nárok na důchod jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie,
pokud nejde o činnost výkonného letce.
(3) Zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se hodnotí pro
nárok na starobní a invalidní důchod jako služba vojáka z povolání
v I. (II.) kategorii.
(4) Pro nárok na starobní a invalidní důchod pracovníka se
hodnotí služba v ozbrojených silách v I. (II.) kategorii jako doba
zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(5) Vojáku z povolání, který vykonával funkci I. (II.)
kategorie a byl uvolněn pro výkon funkce v organizaci Komunistické
strany Československa nebo Československého svazu mládeže
v ozbrojených silách nebo v bezpečnostních sborech, se započítává
doba výkonu stranické (mládežnické) funkce jako doba výkonu funkce
I. (II.) kategorie.
(6) Ustanovení § 1 až 3 platí obdobně.
§ 142
Hrubý výdělek
K § 9 a 98 zákona
Hrubým výdělkem vojáka z povolání je úhrn hrubého služebního
příjmu a příplatků podle předpisů o materiálním zabezpečení
příslušníků ozbrojených sil, podléhajících dani ze mzdy.
§ 143
Starobní důchod
K § 99 odst. 1 zákona
Nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení vojáků
z povolání podle § 99 odst. 1 zákona zůstává zachován, jestliže
a) od propuštění ze služby v ozbrojených silách neuplynulo více
než dva roky, nebo
b) občan po propuštění ze služby v ozbrojených silách ze
zdravotních důvodů na podkladě rozhodnutí lékařské komise nebo
z jiných vážných důvodů byl dále zaměstnán a dosáhl věku
stanoveného pro nárok na starobní důchod nejpozději do pěti let
po propuštění ze služby v ozbrojených silách.
§ 144
Služby sociálního zabezpečení
K § 105 zákona
Příspěvky podle § 103 se poskytují na žádost oprávněného nebo
z vlastního podnětu orgánu ministerstva národní obrany nebo
ministerstva vnitra anebo z podnětu společenské organizace. Žádost
o poskytnutí příspěvku se podává u toho orgánu, který přiznal
důchod.
§ 145
Odchylky pro řízení
K § 107 zákona
Ministerstvo národní obrany a vnitra rozhodují v oborech své
působnosti o nárocích na dávky z důchodového zabezpečení, jestliže
a) žadatel splnil ke dni propuštění z ozbrojených sil podmínku
aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků služby
v ozbrojených silách,
b) žadateli o důchod byl přiznán v době služby v ozbrojených
silách nebo při propuštění z ní invalidní (částečný invalidní)
důchod, anebo stane-li se invalidním (částečně invalidním) do
dvou roků od propuštění ze služby v ozbrojených silách,
c) jde o občany uvedené v § 131 odst. 3 zákona,
d) jde o občany, u nichž bylo učiněno opatření podle § 129 odst.
3 zákona,
e) jde o dávky pozůstalých po občanech uvedených pod písm. a) až
d).
§ 145a
Průměrný měsíční výdělek v mimořádných případech
K § 107c zákona
Průměrný měsíční výdělek účastníka odboje, který pro
zdravotní poškození utrpěné v souvislosti s odbojovou činností
změnil své dosavadní zaměstnání, se zjišťuje z hrubých výdělků
stejně kvalifikovaných pracovníků v povolání, jež účastník odboje
dříve vykonával, a to za posledních deset, popřípadě za
posledních pět kalendářních roků před vznikem nároku na důchod,
nebo jde-li o starobní důchod a je to výhodnější pro účastníka
odboje, před rokem, v němž skončil zaměstnání.
Část sedmá
Přechodná ustanovení
Díl první
Důchodové zabezpečení pracovníků
Díl druhý
Důchodové zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
§ 147
K § 131 odst. 3 zákona
(1) Poživatelům dosavadních výsluhových důchodů bude
poskytnut při dosažení věku 60 let starobní důchod z důchodového
zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, i když nesplňovali ke dni
propuštění z činné služby podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání,
z toho nejméně 20 roků doby služby v ozbrojených silách.
(2) Ustanovení § 143 platí obdobně.
§ 148
Vdovský důchod
K § 134 odst. 3 zákona
Vdově, jejíž manžel zemřel následkem úrazu utrpěného v přímé
souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách a jíž náleží
vdovský důchod podle dosavadních předpisů, zůstává nárok na tento
důchod zachován, i když nesplňuje podmínky podle § 30 odst. 2
zákona, jestliže dosáhla ke dni 30. září 1964 věku aspoň 40 let.
Díl třetí
Závěrečná ustanovení
§ 149
Kde se v předpisech o nemocenském pojištění platných pro
pracovníky mluví o starobním důchodu vypláceném v plné výši,
rozumí se jím plný i poměrný starobní důchod.
§ 150
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. vyhláška č. 84/1953 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti
k provedení vládního nařízení o některých opatřeních v oboru
penzijního nadlepšení,
2. vyhláška č. 101/1954 Ú. l., kterou se stanoví, jak se určují
nároky podle stanov v penzijním nadlepšení,
3. vyhláška č. 251/1956 Ú. l., kterou se vyhlašuje pro účely
důchodového zabezpečení seznam zaměstnání zařazených do II.
pracovní kategorie,
4. vyhláška č. 1/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti
k přechodným ustanovením zákona o sociálním zabezpečení,
5. vyhláška č. 2/1957 Ú. l., o průměrném ročním výdělku pro účely
důchodového zabezpečení,
6. vyhláška č. 3/1957 Ú. l., jíž se stanoví, které osoby se
považují za potřebné a v jaké výši se vyměřuje sociální
důchod,
7. vyhláška č. 15/1957 Ú. l., o povinnostech zaměstnavatelů vést
záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení,
8. vyhláška č. 33/1957 Ú. l., o zabezpečení nepracujících
důchodců a jejich rodinných příslušníků pro případ nemoci,
9. vyhláška č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění
a důchodovém zabezpečení domáckých dělníků, pokud upravuje
důchodové zabezpečení,
10. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č.
73/1957
Ú. l. pro posuzování invalidity a částečné invalidity,
11. vyhláška č. 77/1957 Ú. l., o zhodnocení různých druhů
důchodového zabezpečení (pojištění),
12. vyhláška č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění
a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů, pokud
upravuje důchodové zabezpečení,
13. vyhláška č. 113/1957 Ú. l., o zápočtu vojenské služby, jakož
i odbojové činnosti a věznění v době nesvobody do doby
zaměstnání,
14. vyhláška č. 115/1957 Ú. l., jíž se stanoví, která zaměstnání
se považují za zaměstnání pod zemí v dolech a za zaměstnání
výkonných letců,
15. vyhláška č. 170/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti
o provádění doplňkové péče, jakož i rozsah a podmínky
mimořádných výhod poskytovaných osobám trvale těžce poškozeným
na zdraví,
16. vyhláška č. 205/1957 Ú. l., o zhodnocení nároků příslušníků
ozbrojených sil ze sociálního zaopatření při přestupu do
důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění),
17. vyhláška č. 238/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění
a důchodovém zabezpečení dobrovolných požárníků, příslušníků
civilní obrany, zdravotníků Československého červeného kříže,
dárců krve, členů Horské služby a spolupracovníků pečovatelské
služby, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
18. vyhláška č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků
na nepravidelnou výpomoc, pokud upravuje důchodové
zabezpečení,
19. vyhláška č. 8/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení brigádníků, pokud upravuje
důchodové zabezpečení,
20. vyhláška č. 94/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení advokátů - členů advokátních
poraden, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
21. vyhláška č. 122/1958 Ú. l., o náhradě cestovních a jiných
výdajů a o náhradě ušlého výdělku účastníkům řízení o dávkách
nebo službách podle předpisů o sociálním zabezpečení,
22. vyhláška č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení odsouzených, pokud upravuje
důchodové zabezpečení,
23. vyhláška č. 147/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení účastníků organizované tělesné
výchovy, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
24. vyhláška č. 169/1958 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení
č. 48/1958 Sb., o úpravě penzijních nároků založených na
závazcích rozpočtových a hospodářských organizací,
25. vyhláška č. 190/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení funkcionářů národních výborů, pokud
upravuje důchodové zabezpečení,
26. vyhláška č. 199/1958 Ú. l., o příspěvku na zaopatření
a kapesném v ústavech sociální péče pro dospělé a o odměnách
za pracovní činnost jejich obyvatel, ve znění vyhlášky č.
63/1963 Sb.,
27. vyhláška č. 200/1958 Ú. l., o příspěvku na zaopatření
v ústavech sociální péče pro děti a mládež s trvalými
tělesnými nebo duševními vadami,
28. vyhláška č. 44/1959 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení učňů, pokud upravuje důchodové
zabezpečení,
29. vyhláška č. 120/1959 Ú. l., o poskytování preventivní
a léčebné péče a některých dávek nemocenského pojištění
a důchodového zabezpečení činným účastníkům II. celostátní
spartakiády,
30. vyhláška č. 8/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém
zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech,
pokud upravuje důchodové zabezpečení,
31. vyhláška č. 20/1960 Sb., o péči o osoby se změněnou pracovní
schopností,
32. vyhláška č. 50/1960 Sb., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů,
výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných
umělců a artistů,
33. vyhláška č. 64/1960 Sb., kterou se mění vyhláška
o povinnostech zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení
pro účely sociálního zabezpečení,
34. vyhláška č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností
v zahraničí, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
35. vyhláška č. 48/1961 Sb., o poskytování některých dávek
nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení občanům,
kteří se účastní přípravy k obraně Československé
socialistické republiky, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
36. vyhláška č. 105/1961 Sb., kterou se mění a doplňuje seznam
nemocí z povolání,
37. ustanovení § 9 vyhlášky č. 107/1961 Sb., o pracovních úlevách
a o hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání na
školách poskytujících střední a vyšší vzdělání, na některých
vysokých školách a na večerních universitách
marxismu-leninismu, pokud se toto ustanovení týká důchodového
zabezpečení,
38. vyhláška č. 34/1962 Sb., o zásadách pro posuzování invalidity
a částečné invalidity pro účely důchodového zabezpečení
(pojištění),
39. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení o souběhu dvou
nebo více nároků z penzijního nadlepšení, uveřejněné
v částce 116 Ú. l. z r. 1956,
40. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterými se
vydávají zaměstnavatelům pokyny o vedení a předkládání
evidenčních listů o době zaměstnání a výdělku od 1. ledna
1958 pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců, uveřejněné
v částce 123 Ú. l. z r. 1957,
41. pokyny Státního úřadu sociálního zabezpečení zaměstnavatelům
o zápisech v evidenčních listech o době zaměstnání a výdělku
týkajících se zaměstnanců, kteří budou přemístěni
v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu
a s přestavbou platové a prémiové soustavy pro
inženýrskotechnické a administrativní pracovníky ve výrobě,
jakož i v souvislosti s obdobnými opatřeními ve státním
a hospodářském aparátu, uveřejněné v částce 25 Ú. l. z r.
1958, ve znění směrnic Státního úřadu sociálního zabezpečení
uveřejněných v částce 25 Ú. l. z r. 1960,
42. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení ze dne 16.
října 1958 o podávání žádostí o důchody zaměstnanců na
závodech, uveřejněné v částce 84 Ú. l. z r. 1958,
43. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení, ministerstva
národní obrany a ministerstva vnitra o poskytování výhod
poživatelům starobního důchodu přechodně zaměstnaným při
kampaňových a jiných krátkodobých pracích, uveřejněné v částce
66 Ú. l. z r. 1959.
§ 151
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964
s výjimkou ustanovení vztahujících se k úpravám uvedeným v § 145
odst. 2 a 3 zákona; tato ustanovení vyhlášky nabývají účinnosti
dnem, kterým nabudou účinnosti příslušná ustanovení zákona, tj.
dnem 1. ledna 1965, popřípadě dnem 1. října 1964.
Předseda:
Štanceľ v. r.
Příl.1
Seznam nemocí z povolání
Číslo Nemoc z povolání vzniklá v podnicích ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1 Onemocnění z olova a jeho sloučenin 2 Onemocnění z fosforu a jeho sloučenin 3 Onemocnění z fluoru a jeho sloučenin 4 Onemocnění ze rtuti a jejích sloučenin 5 Onemocnění z arsenu a jeho sloučenin 6 Onemocnění z manganu a jeho sloučenin 7 Onemocnění z kadmia a jeho sloučenin 8 Onemocnění z vanadia a jeho sloučenin 9 Onemocnění z chromu a jeho sloučenin 10 Onemocnění ze sirouhlíku 11 Onemocnění ze sirovodíku k č. 1-21: 12 Onemocnění z kysličníku uhelnatého ve kterých látky vedle uvedené 13 Onemocnění z kyanových sloučenin se vyrábějí, zpracovávají, 14 Onemocnění z benzenu a jeho homologů používají nebo se vyskytují 15 Onemocnění z nitro- a aminosloučenin benzenu jako vedlejší výrobky či nebo jeho homologů a jejich odvozenin vůbec jinak 16 Onemocnění z halogenizovaných uhlovodíků 17 Onemocnění z dusičných esterů glycerinu a dusičných esterů jiných látek mastné řady 18 Onemocnění z látek bojových 19 Onemocnění z ionizujícího záření a ze záření s obdobným účinkem 20 Poškození elektromagnetickým zářením o vlnové délce větší než 1 mm 21 Onemocnění kožní rakovinou nebo kožními změnami, majícími sklon k přechodu v rakovinu, způsobená látkami vyvolávajícími rakovinu, kde škodlivina je v příčinné souvislosti s výkonem zaměstnání ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 22 Kožní onemocnění účinkem škodlivin, která jsou v příčinné sou- vislosti s výkonem zaměstnání a kde onemocnění nutí ke změně zaměstnání k č. 22-23: 23 Onemocnění rakovinou plic z radioaktivních látek nebo dočasný v nichž jsou pracovníci chorobný stav, který způsobuje odůvodněné podezření z tohoto vydáni tomuto nebezpečí onemocnění ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 24 Onemocnění přenosnými a parasitárními nemocemi na všech zdravotnických pracovištích a ve všech výzkumných ústavech, kde prokazatelný styk s infekčně nemocnými nebo s infekčním materiálem je součástí výkonu zaměstnání ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 25 Tropické choroby přenosné a parasitární v nichž jsou pracovníci ve zvýšené míře vydáni těmto onemocněním při pobytu v tropech ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 26 Nemoci přenosné ze zvířat na lidi buď přímo nebo prostřednictvím v nichž jsou pracovníci přenášečů vydáni tomuto nebezpečí anebo kde onemocnění vzniklo prokazatelně výkonem zaměstnání ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 27 Onemocnění vyvolané prací ve stlačeném vzduchu v nichž se používá kesonů, potápěcích zvonů nebo skafandrů ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 28 Onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů končetin způsobené v nichž jsou pracovníci při práci otřesy o vysokých frekvencích vydáni tomuto nebezpečí ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 29 Onemocnění dolních dýchacích cest a plic způsobené hliníkovým prachem a prachem z hliníkových slitin (zaprášení plic hliníkem - fibróza plic) 30 Onemocnění dolních cest dýchacích a plic z berylia a jeho sloučenin 31 Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím kysličník křemi- čitý (silikóza, silikotuberkulóza) k č. 29-33: a) s typickými rtg znaky s přihlédnutím k dynamice onemocnění v nichž jsou pracovníci b) ve spojení s aktivní tuberkulózou vydáni tomuto nebezpečí 32 Onemocnění zaprášením plic asbestovým prachem (asbestóza) a) při kterém jsou zjištěny typické rtg znaky b) ve spojení s plicní rakovinou 33 Onemocnění při výrobě tvrdokovů ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 34 Onemocnění dolních dýchacích cest a plic škodlivými účinky Tho- jež dopravují nebo zpracovávají masovy moučky Thomasovu strusku nebo zpracovávají, uskladňují nebo dopravují Thomasovu moučku ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 35 Onemocnění hluchotou nebo těžkou nedoslýchavostí způsobenou v nichž jsou pracovníci hlukem vydáni nadměrnému hluku ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 36 Onemocnění šedým zákalem v nichž jsou pracovníci vydáni nadměrnému působení krátkovlnných tepelných paprsků ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 37 Onemocnění nystagmem v těžkých a složitých tvarech v dolech a při minérských pracích ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 38 Onemocnění nervu loketního otlakem v brusírnách skla ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 39 Rozedma plic foukačů skla v nichž jsou pracovníci vydáni tomuto nebezpečí ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 40 Profesionální nedomykavost hlasivek nebo uzlíky na hlasivkách, v nichž jsou pracovníci nutící ke změně zaměstnání vydáni tomuto onemocnění (u zpěváků a herců z povolání a učitelů) zejména v divadlech, školách a profesionálních pěveckých tělesech ------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: Akutní otravy a poškození zdraví chemickými škodlivinami, které nejsou uvedeny v seznamu nemocí
z povolání, a poškození zdraví způsobená nedostatkem kyslíku v atmosféře pracoviště (např. nadbytek
dusíku, kysličníku uhličitého, methanu) se považují za úraz.
Příl.2
Tabulka zvláštní daně z důchodu
------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1 2 3 4 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Důchod (základ Daňová srážka Daňová srážka Daňová srážka pro vyměření činí u důchodů činí u důchodů činí u důchodů daně) měsíčně bez výchovného s výchovným na s výchovným na od-do 1 dítě 2 děti Kčs Kčs Kčs Kčs ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 701 - 800 7 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 801 - 810 9 811 - 820 11 821 - 830 12 831 - 840 14 841 - 850 15 851 - 860 17 861 - 870 18 871 - 880 20 881 - 890 21 891 - 900 23 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 901 - 910 24 9 911 - 920 26 9 921 - 930 28 9 931 - 940 29 9 941 - 950 31 9 951 - 960 33 9 961 - 970 34 9 971 - 980 36 9 981 - 990 38 9 991 - 1000 40 9 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1001 - 1010 42 10 1011 - 1020 44 12 1021 - 1030 46 13 1031 - 1040 48 15 1041 - 1050 50 16 1051 - 1060 52 17 1061 - 1070 54 19 1071 - 1080 56 20 1081 - 1090 58 21 1091 - 1100 60 23 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1101 - 1110 62 24 10 1111 - 1120 65 26 11 1121 - 1130 67 28 11 1131 - 1140 70 29 11 1141 - 1150 72 31 11 1151 - 1160 75 33 11 1161 - 1170 77 34 11 1171 - 1180 80 36 11 1181 - 1190 82 38 11 1191 - 1200 85 40 11 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1201 - 1210 87 42 13 1211 - 1220 90 44 14 1221 - 1230 92 46 15 1231 - 1240 95 48 16 1241 - 1250 97 50 17 1251 - 1260 100 52 18 1261 - 1270 102 54 19 1271 - 1280 105 56 20 1281 - 1290 107 58 21 1291 - 1300 110 60 23 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1301 - 1310 113 62 24 1311 - 1320 116 65 26 1321 - 1330 119 67 28 1331 - 1340 122 70 29 1341 - 1350 125 72 31 1351 - 1360 128 75 33 1361 - 1370 131 77 34 1371 - 1380 134 80 36 1381 - 1390 137 82 38 1391 - 1400 140 85 40 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1401 - 1410 143 87 42 1411 - 1420 146 90 44 1421 - 1430 149 92 46 1431 - 1440 152 95 48 1441 - 1450 155 97 50 1451 - 1460 158 100 52 1461 - 1470 161 102 54 1471 - 1480 164 105 56 1481 - 1490 167 107 58 1491 - 1500 170 110 60 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1501 - 1510 173 113 62 1511 - 1520 176 116 65 1521 - 1530 179 119 67 1531 - 1540 182 122 70 1541 - 1550 185 125 72 1551 - 1560 188 128 75 1561 - 1570 191 131 77 1571 - 1580 194 134 80 1581 - 1590 197 137 82 1591 - 1600 200 140 85 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1601 - 1610 201 143 87 1611 - 1620 202 146 90 1621 - 1630 203 149 92 1631 - 1640 205 152 95 1641 - 1650 206 155 97 1651 - 1660 207 158 100 1661 - 1670 208 161 102 1671 - 1680 210 164 105 1681 - 1690 211 167 107 1691 - 1700 212 170 110 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1701 - 1710 213 173 113 1711 - 1720 215 176 116 1721 - 1730 216 179 119 1731 - 1740 217 182 122 1741 - 1750 218 185 125 1751 - 1760 220 188 128 1761 - 1770 221 191 131 1771 - 1780 222 194 134 1781 - 1790 223 197 137 1791 - 1800 225 200 140 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1801 - 1810 226 201 143 1811 - 1820 227 202 146 1821 - 1830 228 203 149 1831 - 1840 230 205 152 1841 - 1850 231 206 155 1851 - 1860 232 207 158 1861 - 1870 233 208 161 1871 - 1880 235 210 164 1881 - 1890 236 211 167 1891 - 1900 237 212 170 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1901 - 1910 238 213 173 1911 - 1920 240 215 176 1921 - 1930 241 216 179 1931 - 1940 242 217 182 1941 - 1950 243 218 185 1951 - 1960 245 220 188 1961 - 1970 246 221 191 1971 - 1980 247 222 194 1981 - 1990 248 223 197 1991 - 2000 250 225 200 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 2001 - 2010 251 226 201 2011 - 2020 252 227 202 2021 - 2030 253 228 203 2031 - 2040 255 230 205 2041 - 2050 256 231 206 2051 - 2060 257 232 207 2061 - 2070 258 233 208 2071 - 2080 260 235 210 2081 - 2090 261 236 211 2091 - 2100 262 237 212 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 2101 - 2110 263 238 213 2111 - 2120 265 240 215 2121 - 2130 266 241 216 2131 - 2140 267 242 217 2141 - 2150 268 243 218 2151 - 2160 270 245 220 2161 - 2170 271 246 221 2171 - 2180 272 247 222 2181 - 2190 273 248 223 2191 - 2200 275 250 225 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------
U důchodů vyšších než 2200 Kčs (osobní důchody) činí daň 12,5%;
přitom se u důchodů s výchovným na 1 dítě odčítá ze základu pro
vyměření daně 200 Kčs, u důchodů s výchovným na 2 děti 400 Kčs.
Důchody s výchovným na 3 a více dětí se nezdaňují.
Poznámka
Částka zbývající po srážce daně nesmí být nižší než kolik
činí po srážce daně částka, která tvoří horní hranici nejblíže
nižšího daňového pásma [např. důchod (základ pro vyměření daně) ve
výši 811 Kčs se po odečtení samotné daňové srážky 11 Kčs upraví na
801 Kčs; po zdanění se důchod upraví podle dalších ustanovení
zákona, pokud jde o výši (§ 13 odst. 4, § 16, § 18 odst. 4, § 23
odst. 4, § 28 odst. 3 a další)].
*) § 11 odst. 2, § 13 odst. 1, § 18 odst. 1, § 23 odst. 1, § 28
odst. 1 zákona
*) nařízení č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech
*) vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě
hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících
*) pokyny zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech
týkajících se zaměstnanců v souvislosti se změnami v řízení
a organizaci průmyslu a s obdobnými opatřeními ve státním
a hospodářském aparátu, uveřejněné v částce 25/1958 Ú. l.
*) § 20 až 24 vyhlášky č. 101/1966 Sb.
*) § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců
*) § 232 zákoníku práce
*) vyhláška č. 7/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a o důchodovém
zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou
výpomoc.
*) vyhláška č. 7/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a o důchodovém
zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou
výpomoc.
*) zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních
rolníků
*) např. práce v laboratořích, při povinné tělesné a branné
výchově.
*) vyhláška č. 8/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení brigádníků (§ 2 a 6).
*) § 319 občanského soudního řádu
*) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonů
č. 16/1959 Sb. a č. 87/1968 Sb., zákon č. 88/1968 Sb.,
o prodloužení mateřské dovolené, dávkách v mateřství
a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění a vyhlášky č.
143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském
pojištění, a č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti
v nemocenském pojištění.
Poskytování léčebně preventivní péče je upraveno zákonem č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a předpisy vydanými k jeho
provedení, zejména vyhláškou č. 42/1966 Sb.
*) § 28 a 29 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců
*) § 43 a dalších zákona o sociálním zabezpečení a § 78 a dalších
zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
*) § 13, 14, 16 až 18, 23, 26, 28 a další ustanovení zákona
*) zákon č. 40/1958 Sb., o úpravě důchodů některých odsouzených
osob, zákon č. 41/1958 Sb., o některých změnách v sociálním
zabezpečení (článek III a IV), a předpisy o zvláštní úpravě
důchodů některých osob národními výbory k provedení ustanovení
§ 141 zákona
*) směrnice Ústřední rady odborů ze dne 2. října 1958 o účasti
pracujících na provádění a kontrole sociálního zabezpečení
(Knižnice národního pojištění, svazek 17)
*) bod 57 vyhlášky ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l., kterou
se provádí zákon o dani ze mzdy
*) vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních
vozidel pro motorovou dopravu
**) § 40 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.
**) příjmy osvobozené od daně ze mzdy podle § 4 zákona č. 76/1952 Sb.
, o dani ze mzdy, a podle vyhlášky č. 88/1962 Sb.
obor veřejnoprávního sociálního pojištění, a vyhláška č.
369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.
**) část první vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností
v zahraničí.
**) za estrádní umělce se nepovažují lidoví hudebníci a členové
souborů lidové tvořivosti
**) § 15 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců
**) podle vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů
ve věcech sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor
přenést rozhodování o zaopatřovacím příspěvku na městský
národní výbor
**) vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti
do invalidity (částečné invalidity), a vyhláška č. 108/1964 Sb.
, o působnosti národních výborů ve věcech sociálního
zabezpečení
**) vládní vyhláška č. 107/1964 Sb., o zařazování zaměstnání do I.
a II. pracovní kategorie pro účely sociálního zabezpečení
***) část druhá vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností
v zahraničí
***) vyhláška č. 320/1946 Ú. l., o ocenění naturálních požitků pro
obor veřejnoprávního sociálního pojištění, a vyhláška č.
369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.