Plné znění otázky
Nicméně, když dovolená navíc není ve smlouvě, tedy není smluvním nárokem, ale je ošetřena vnitřním předspisem - například, že nárok na dny navíc vzniká až po vyčerpání základních 20 dní? Jde mi o to, jak to ideálně řešit poskytování dovolené navíc tak, aby se tomuto u chronických odmítačů čerpání předcházelo. Jaké je vaše doporučení? Náběh dní navíc po dočerpání základu? Nebo dny navíc nenazývat dovolenou, ale například placeným volnem posktovaným za podmínek xyz? Jaké řešení prosím doporučujete?