Otázky a odpovědi

Zaměstnanci vznikl nárok na stravenkový paušál za odpracované směny (červenec), v následujícím měsíci (srpen) předložil cestovní příkaz s nárokem na stravné, které vzniklo předchozí měsíc (červenec), tedy opožděně. Pokud zaměstnanec předloží cestovní příkaz s nárokem na stravné např. o měsíc později, je možné ponížit nárok na stravenkový paušál v měsíci, kdy cestovní příkaz předloží? Jak by měl a může zaměstnavatel v těchto případech správně postupovat?

Zaměstnanci na DPP cestují kvůli výkonu činnosti hromadnou dopravou a s. r. o. jim proplácí i tento čas strávený na cestě domluvenou hodinovou sazbou (jedou třeba vlakem 2 hodiny, tam 1 hodinu vykonávají práci, a pak jedou 2 hodiny zpět). Počítají se i tyto hodiny strávené na cestě u DPP do odpracované doby, a ovlivňují tudíž i ten roční limit u DPP ve výši 300 hodin?

Máme sjednáno, že přispíváme na obědy zaměstnancům i v přesčasových směnách. V případě přesčasu tedy poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování. V konsolidačním balíčku je uvedeno: 1. podmínka je, že výkon práce musí trvat alespoň 3 hodiny během směny a 2. podmínka, že nevznikne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Přesčasovou směnou myslím práci přesčas (nařízený nebo dohodnutý přesčas), např. že zaměstnanec má vždy rozepsány směny od pondělí do pátku (6-14 hod.) a zaměstnavatel mu nařídí přesčas na sobotu (6-14 hod.), nebo i v týdnu (zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že po pondělní směně od 6 do 14 hod. zůstane další 3 hodiny na přesčase). Pokud mu zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování za sobotní přesčas a za pondělní 3hodinový přesčas, musí tento příspěvek zaměstnanci dodanit? Vše odpracuje v místě pravidelného pracoviště. Druhá podmínka u nás nastane málokdy. Pracovní cesty (služební cesty), kdy např. prodejce má rozvrženou směnu od 8–16 hod., v 11 hodin jde do jídelny a potom vyrazí na služební cestu mimo podnik (mimo místo pravidelného pracoviště), která trvá déle než 5 hodin. V případě že bude mít vykázané stravné v rámci cestovních náhrad, musíme příspěvek na stravování v jídelně dodanit?

Lze v rámci vnitřního předpisu stanovit paušalizaci cestovních náhrad následovně? 1. Pro obchodní zástupce vycházet z toho, že jsou trvale vyslaní na služební cesty a 1x do roka absolvují vícedenní setkání. Stanovení paušální měsíční částky stravného pro rok 2023: Počet pracovních dnů (bez svátků) v roce 2023 = 250 Průměrný počet pracovní dnů v měsíci v roce 2023 = 250/12 = 21. Sazba roku stravného pro SC 5 - 12 hodin v roce 2023 = 153,- Kč Sazba roku stravného pro SC nad 18 hodin v roce 2023 = 367 Kč Za rok 2022 byla u zaměstnanců s paušálem vykázána průměrně 1 pracovní cesta delší než 18 hodin/měs. Měsíční paušální sazba pro rok 2023 se stanovuje následovně: 20 x 153,- Kč + 1 x 367 Kč= 3.427 Kč Stanovený paušál stravného se bude krátit dle všech nepřítomností v daném měsíci. Zaměstnanec, kterému byla stanovena paušální měsíční částka za stravné, ztrácí nárok na peněžní příspěvek na stravování (stravenkový paušál). 2. Pro ostatní zaměstnance by se paušalizace stravného stanovovala na základě třech po sobě jdoucích měsíců a v nich vykázaných cestovních náhrad maximálně na dobu 12 měsíců. Může zaměstnanec, který má stanovený paušál vykázat cestovní náhrady pouze na ubytování v rámci cestovních náhrad ?

Jsme agentura práce. Nyní máme přiděleny zaměstnance u firmy, která má stanoveno ve svém interním předpisu, že zaměstnanci mají nárok na cestovní náhrady při mimořádném výkonu práce. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), tzn. odpracují např. „přesčasovou“ směnu v sobotu, mají nárok na cestovní náhradu – stravné ve výši 140 Kč/den. Odkaz je na § 152 písm. c) zákoníku práce. V ostatních případech v klasickém rozvrhu směn od pondělí do pátku mají nárok na stravenky. Můžeme našim personálním zaměstnancům také poskytnout toto stravné za mimořádnou směnu? Zaměstnanci se dopravují z domova do výkonu práce vlastním autem.

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 ZP, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07.00 – 11.30 hod. a 12.00 – 12.30 hod. Volitelná pracovní doba: 06.00 – 07.00 hod. a 12.30 – 17.00 hod. Směna pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby: 06.00 - 14.30 hod. Dnem 1. 7. 2023 byl novelizován § 69 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla – byl doplněn o odst. 7 o omezeních při vzniku práva na poskytnutí stravného. Vznikne pracovníku nárok na peněžitý příspěvek na stravování i na stravné v případech: Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 09.15 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 09.15 do 14.30 hodin.  Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 10.00 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 10.00 do 16.00 hodin. 

Za jakých podmínek je možné poskytovat paušální náhrady cestovních výdajů, konkrétně se nám jedná o stravné? Zaměstnanci jsou na pracovních cestách většinu roku a často mění pracoviště i dobu strávenou na pracovní cestě. Nyní si zpracovávají cestovní příkazy s každodenním vyúčtováním stravného. Pro zjednodušení bychom chtěli začít využívat paušální stravné, pokud to je možné. 

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde mu vznikne nárok na stravné. Zároveň k tomu stravnému mu firma chce poskytnout bezplatně jídlo na té pracovní cestě (zajde si na oběd, zaplatí firemní kartou). Stravné mu, ale krátit nechce. Zeptám se, je možné, aby mu firma nekrátila stravné, když se tak se zaměstnancem domluví? A) Pokud to tak jde, musí zaměstnanec něco dodanit? B) Může si firma uplatnit daňový náklad poskytnutého jídla? C) Může si firma uplatnit odpočet DPH z poskytnutého jídla? 

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

Učitel základní školy, který jezdí s dětmi na lyžařský kurz pořadaný školou, absolvoval povinný kurz pro instruktory lyžování. Kurz se konal od soboty do úterý. Učitel měl od zaměstnavatele - základní školy hrazené kurzovné, ubytování i stravné za celou dobu. Za pracovní dny obdrží plat. Na co má zaměstnanec - učitel nárok za dobu strávenou v sobotu a neděli na absolvovaném kurzu a za jakou dobu? Pracovní dobu má rozvrženou od po - pá od 7.30.-16 hod.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

Platí dosud, že zaměstnanci přísluší stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu: a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin; b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin? Jsme příspěvková organizace-základní škola, zřizovatelem je město, a tuto skutečnost máme ve vnitřní směrnici o cestovních náhradách.

Zaměstnanec byl vyslán na dvoudenní školení, nocleh byl placen, jízda byla služebním vozem, poskytnut byl oběd v ceně školení (hrazeno zaměstnavatelem). Nebyla poskytnuta snídaně ani večeře. Je nárok na stravné a v jaké výši?

Jako zaměstnavatel poskytujeme stravovací paušál ve výši 80,00 Kč. Pracovní doba je stanovená od 7 do 15 hodin. Pracovník je vyslán na pracovní cestu ve 12 hodin ( odpracoval tedy 5 hodin). Pracovní cesta končí v ten samý den v 18 hodin (pracovní cesta trvá 6 hodin). Jak v tomto případě postupovat? Má zaměstnanec nárok jak na paušál, tak i na stravné? Nebo si může vybrat a chtít jenom stravné? A nebo má nárok jenom na stravovací paušál?

Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně). 

Zaměstnanec se zúčastnil třídenního kurzu. Na faktuře je uvedena pouze částka za kurz bez jídla. Zaměstnanec uvedl, že strava jim byla bezplatně poskytnuta. Náleží zaměstnanci celé stravné nebo bude pokráceno? 

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům horní hranici stravného pro státní sféru stanovenou příslušnou vyhláškou. Tedy v roce 2021 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin 108 Kč. Na straně zaměstnance nejsou předmětem daně do tohoto limitu a na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelným výdajem?

V pracovních smlouvách máme uvedeno místo výkonu Kladno a Středočeský kraj. Pravidelné pracoviště nemáme sjednáno - sídlo firmy je Kladno. Když zaměstnanec pojede vykonávat práci v rámci Středočeského kraje, má nárok na stravné?