Otázky a odpovědi

Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek? 

Jak vypočítat pravděpodobný hodinový a měsíční výdělek u dohod: V DPP sjednané od 28. 10. - 31. 12. 2023 je stanovena hodinová mzda 114 Kč (jde o nepravidelnou práci jako záskok na noční/denní směnu v délce 12 hodin, tj. noční směna: 19.00.-7:00 či denní směna: od 7:00-19:00 hod. - pracovníkovi na DPP nově od novely zákoníku práce tedy náleží povinně příplatek za noc, případně za sobotu, neděli, svátek). Skutečná docházka za 10/2023: skutečně odpracované hodiny za 10/23: 12 hod., příplatky so, ne: 24 hod., práce ve svátek: 12 hod. Můžeme stanovit pravděpodobný hodinový výdělek ve výši hodinové sazby, tj. 114 Kč, nebo musíme zohledňovat příplatky, tj. výpočet bude např. vycházet takto: Hrubá odměna: (114 × 24) + (10 % × 24 × 24) + (100% × 12 × 114)/skutečně odpracované hodiny, tj. 24 hod. = 182,42 hod.? Budeme pravděpodobný výdělek počítat až doby, dokud neodpracuje 21 dní (v případě nočních směn, které začínají v 22:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne – 1 směna v délce 12 hod. je 1 odpracovaný den?). V tomto případě máme dohodu sjednanou po novele, kdy jsou nově povinné příplatky. Pokud budu vycházet při výpočtu pravděpodobného výdělku z minulého čtvrtletí, tj. III. čtvrtletí 2023, kdy příplatky povinné nebyly, tak pak bych mohla počítat z částku pravděbodobného hodinového výdělku = 114 Kč?   DPP sjednána od 1. 10. – 31. 12. 2023, odměna stanovena paušálem ve výši 8 500 Kč/měsíc/za splnění daného úkolu + příplatky, pokud bude směna v příplatkové části dne při předpokládaném rozsahu práce ve výši 20 hodin. Skutečně odpracováno 10/23: 18 hodin – odměna 8 500 Kč. Skutečně odpracováno v 11/23: 19 hodin – opět odměna 8 500 Kč. Jak tady obecně počítat pravděpodobný hodinový výdělek a následně měsíční?

Zaměstnanec, strážník, byl od 1. 1. 2022 převeden z provozních důvodů na jiné pracoviště v rámci organizace, došlo k odebrání příplatku za vedení (1 600 Kč) a snížení příplatku za směnnost (snížení o 250 Kč). Dne 15. 1. 2022 (na jiném pracovišti) vznikl strážníkovi pracovní úraz, který trval do 31. 3. 2023. Dne 3. 4. 2023 byl vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci strážníka, podle kterého pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci v příčinné souvislosti s úrazem ze dne 15. 1. 2022. V současné době čerpá zaměstnanec řádnou dovolenou, na kterou má nárok, a jeho pracovní poměr skončí dle § 52 písm. d) ZP v červnu 2023. Máme zato, že rozhodné období pro výpočet pravděpodobného výdělku (pro odstupné, odchodné, rentu) bude vycházet z průměrných výdělků stejně zařazených strážníků na pracovišti, na kterém se stal pracovní úraz (vykonávají stejnou práci - práci stejné hodnoty). Pozn.: všichni strážníci z předchozího pracoviště – z doby před 1. 1. 2022 byli přeřazeni stejně jako „jmenovaný“, tzn.: všem byl odebrán příplatek za vedení 1 600 Kč a snížen příplatek za směnnost o 250 Kč. Na tomto pracovišti již od 1. 1. 2022 není srovnatelná pracovní pozice. Jak máme postupovat při výpočtu pravděpodobného výdělku, aby to bylo správně?

Máme problémy s posíláním oznámení o hlášení skončení zaměstnání u pojištěných dohod o provedení práce. Mám DPP od 1.7. do 5.8. Kolegyně z personálního útvaru po mně chce, abych vypočítala fiktivně čistý příjem pro ÚP, ačkoliv ještě vůbec neznám odpracované směny za srpen a tím i dosaženou odměnu. Můžete mi, prosím, přesně napsat (jak se říká "pro méně" bystré) jaký postup je správný? Ve Všeobecných zásadách z webu ČSSZ to zrovna moc jasné není, resp. já jsem pochopila, že mohu posílat do 20.KD v kal.měsíci následujícím po kal.měsíci, v němž zaměstnanci vznikla účast na pojištění a tato lhůta je stejná i pro odhlášení, pokud nevyprší v době, kdy má být přihlášen. Přihlášen byl do 8mi dnů od vzniku DPP ( po odpracování 40 hod. bylo jasné, že to bude dohoda pojištěná), takže jsem si myslela, že max.do 20.9. musí být posláno odhlášení. Nehodlám posílat tak pozdě, již jsem kontaktovala mistra, aby mi přednostně udělal výkaz a příkaz k výplatě, ale dnes, tj. 5. prac.den po ukončení DPP ho ještě nemám. Předpokládám, že výpočet čistého příjmu u DPP mám provádět z celé délky období, nikoliv pravděpodobným průměrem, jako se dělá u nástupů do normálního prac.pom. 

Zaměstnankyně pracovala 1. 1. - 15. 3. 2020. Pak nastoupila na DPN - 16. 3. - 6. 7. 2020. Dále nastoupila na MD 7. 7. 2020 - 18. 1. 2021. Od 19. 1. - 22. 2. 2021 čerpala ŘD a dále RD 23. 2. 2021 - 21. 5. 2022. Nyní od 22. 5. 2022 nastoupila na druhou MD. Prosím o radu, jak vytvořit přílohu k žádosti o dávku - zda za rok 2021 vypočítat pravděpodobný výdělek nebo vezmu přílohu za rok 2020, kde pracovala od počátku roku do 15. 3. 2020?

Náš zaměstnanec u městské policie odpracoval v rozhodném období 10–12/2021 19 dnů (každý měsíc má fond 161 hodin, 14 směn po 11,5 hod.). V rozhodném období odpracoval 218,5 hod., dle platového výměru má hrubého 33 130 Kč, fond za 4Q 483 hodin, čtvrtletní odměna 40 000 Kč. Za skutečně odpracovanou dobu si vydělal 70 687 Kč. Neodpracoval tudíž 21 dnů, počítám pravděpodobný výdělek? Nebo tím, že dělá na směny 11,5 hodin bych měla přepočítat na 8 hod.? Jak mu vypočítat průměr, aby to bylo co nejvíce spravedlivé?

Zaměstnanec pracuje ve dvanáctisměnném provozu. V řijnu čerpal 3 dny dovolené, poté pracoval, polovině října onemocněl. Nemocný byl celý listopad, 1. prosince nastoupil do zaměstnání. Během prosince čerpal 5 dnů dovolené, jinak pracoval, i ve dnech svátků ve svých plánovaných směnách. Zaměstnavatel mu na 1. čtvrtletí spočítal průměrnou předpokládanou mzdu, a to ve výši hodinové mzdy. Tento postup odůvodňuje tím, že v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Ovšem coby dvanáctkář odpracoval 195,5 hodiny v rozhodném období. Takto stanovená průměrná mzda jej poškozuje, neboť ke své hodinové mzdě dostává příplatky (odpolední, noční, směnnost, víkendový), jež se odvíjejí z nižší předpokládané průměrné mzdy. Vztahuje se povinnost mít odpracováno 21 dnů i na zaměstnance, který pracuje v turnusovém provozu, kdy měsíční fond pracovní doby se pohybuje mezi 14-16 dny za kalendářní měsíc? Neměl by zaměstnavatel postupovat podle koeficientu 12 versus 8 hodinová pracovní doba? Placená doba za směnu je 11,5 hodiny. 

Zaměstnanec – strážník městské policie - byl práce neschopen od 14. 3. 2018 do 3. 2. 2019. Od 4. 2. 2019 čerpá pracovní volno dle zákoníku práce – překážka na straně zaměstnavatele – nesplnil zdravotní způsobilost pro výkon funkce strážníka městské policie a současně pozbylo platnosti jeho osvědčení k výkonu funkce strážníka, tzn. pozbyl odbornou způsobilost. Z jakého příjmu by se tomuto zaměstnanci měl vypočítávat pravděpodobný výdělek? Jeho původní zařazení: strážník 6. tř./9. st. 18 300 Kč, osobní příplatek 1 500,- Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 22 800 Kč. Od 1. 1. 2019 měl být přeřazen do vyššího platového stupně z důvodu dosažení vyšší praxe (přitom ale nepracoval, stále v pracovní neschopnosti). Kromě toho došlo od 1. 1. 2019 k navýšení platových tarifů ze zákona. Pokud by tedy pracoval v lednu jako strážník, měl by pobírat: v 6. tř./10. stupni 19 950 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 24 450 Kč. Jak už jsem však uvedla výše, v průběhu nemoci mu však dnem 3. 9. 2018 pozbylo platnosti osvědčení ministerstva vnitra o splnění stanovených odborných předpokladů podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Pokud by tedy byl po nemoci zdravotně způsobilý, musel by být přeřazen na funkci čekatele, a to do vykonání této zkoušky. Jako čekatel by měl následující plat: 5. tř./10. st. 18 430 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 0 Kč, celkem 19 930 Kč. Z kterého příjmu máme tedy počítat pravděpodobný výdělek?

Zaměstnanec nastoupil v září a v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Mzdová účetní stanovila pravděpodobný výdělek za 3. čtvrtletí ze skutečně dosažené mzdy, i když za méně než 21 dnů. Ale zaměstnanec nesouhlasí, protože je u nás nastavené odstupňování mzdy ve zkušební době a za první měsíc dostal zaměstnanec jen 25 % z variabilní složky. V druhém měsíci to je pak 50 %, ve třetím 75 % a v dalších měsících podle reálného výkonu (a většinou přes 90 %). Zaměstnanec měl tedy kvůli odstupňování mzdy ve zkušební době nižší hrubou mzdu a kvůli tomu nižší pravděpodobný výdělek. Je náš postup správný? Podle zákona by měl mít pravděpodobný výdělek vypovídající schopnost a neměl by zaměstnance poškozovat ani znevýhodňovat. 

Zaměstnankyni bude ukončen v měsíci listopadu pracovní poměr. Od roku 2011 byla na mateřské a rodičovské dovolené, které na sebe navazovaly (2 děti). Po skončení mateřských dovolených si nezažádala o proplacení dovolené, proto se dovolená bude krátit. Před nástupem na 1. mateřskou pracovala na zkrácený úvazek 4 h/5 dní v týdnu za 5 000 Kč měsíčně. Pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku (PHV) by se přihlédlo ke druhému čtvrtletí (7-9/2017), ve kterém bylo 65 pracovních dnů. Dále by se postupovalo: 65 x 4 h = 260, 15 000/260 = 57,692 Kč/hod. Je možné takto postupovat nebo se musí dodržet minimální hodinová mzda 66 Kč/hod či jiná?