Otázky a odpovědi

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Vše bylo řádně vyplněno, vše bylo řádně odesláno na příslušné úřady:  Kooperativa, VZP, Bezpečnost práce. Jedná se mi o postup při vyplácení nemocenských dávek-resp. náhrad za nemocenskou. Pokud je normální neschopenka, tak se vyplácí náhrada za nemocenskou po dobu 14 kalendářních dní. To samé bude i u pracovního úrazu. Ale má se tato náhrada hned rovnat 100 %? Jak se vypočítá, a nedodaňuje se? 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz na přelomu roku 12. 12. 2023 až 2. 1. 2024. Dne 21. 2. 2024 jí přišlo vyrozumění od Generali o pojistném plnění, které bude vyplaceno, a že byla stržena a odvedena na FÚ zálohová daň. Reálně bylo pojistné obdrženo 2/2024 a jedná se o bolestné a ztrátu na výdělku. Vím, že si bude muset podat sama daňové přiznání, ale bude se tedy jednat o příjmy roku 2024 a roční zúčtování za rok 2023 jí můžu provést? 

Zaměstnanec byl na nemocenské v důsledku pracovního úrazu ve dnech 3. 8. 2023 - 1. 10. 2023. Do práce nastoupil 2. 10. 2023. Zohledňuje se nějak ve výplatě ušlého výdělku zaměstnavatelem vyplacená náhrada od OSSZ za den 1. 10. 2023, což byla neděle, a zaměstnanec o víkendech nepracuje? 

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?

Dne 1. 9. 2022 vznikl zaměstnanci pracovní poměr na dobu 6 měsíců, kdy byla v pracovní smlouvě sjednána tříměsíční zkušební doba. Dne 7. 9. 2022 si zaměstnanec přivodil pracovní úraz, následkem kterého je do dnešního dne v pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku je vyplácena měsíčně. Se zaměstnancem jsme se rozhodli na základě § 66 odst. 1 ZP ukončit PP ve zkušební době. Jelikož se ukončením PP zaměstnavatel nezbavuje povinnosti hradit vzniklou škodu, ráda bych se zeptala, jak postupovat po skončení pracovního poměru? Musíme zaměstnanci hradit ztráta na výdělku v pravidelném výplatním termínu až do ukončení pracovní neschopnosti tak, jako doposud, nebo lze touto povinností pověřit pojišťovnu, u které bychom v rámci zákonného pojištění vyplacenou náhradu stejně refundovali? Stejně tak i ostatní nároky, které zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu vzniknou (např. bolestné)?

Zaměstnankyně si způsobila pracovní úraz, v důsledku kterého byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti a byl jí přiznán I. stupeň invalidity. Závodní lékař jí nechce uznat do práce na původní pracovní pozici a zaměstnavatel pro ní nemá jinou, stejně platově ohodnocenou práci, může jí nabídnout ale pozici, která je podstatně méně placená a kterou by mohla se svým zdravotním stavem vykonávat. Může tuto pozici zaměstnankyně odmítnout právě z důvodu finančního pohoršení? Bude této zaměstnankyni po ukončení pracovního poměru (výpověď daná zaměstnavatelem dle § 52 písm. d) náležet odstupné dle § 67 odst. 2, tedy ve výši dvanástinásobku?

Dobrý den, náš zaměstnanec bude končit pracovní poměr z důvodů uvedených v §52 písm. d) ZP po dlouhodobé pracovní neschopnosti - pracovní úraz. Z jakého rozhodného období se má vypočítat průměrný výdělek pro náhradu odstupného a odchodného (dle zákona 553/1991 Sb., o obecní policii). Dále potřebujeme poradit, podle čeho vypočítat průměrný výdělek pro poskytování renty.

Jak dlouho a jakým způsobem je zaměstnavatel povinen upomínat jednotlivé zaměstnance (kteří měli pracovní úraz) o doložení náhrady škody za pracovní úraz (např. Hodnocení bolestného), aby bylo zjevné, že zaměstnavatel udělal vše, co udělat mohl v době, než nárok nebude moci být uplatněn (po 3 letech) a pojišťovnou odškodněn?

Má lékař právo odmítnout poškozenému zaměstnanci (po pracovním úrazu) vyplnit formulář Hodnocení bolestného? Může tento formulář vyplnit např. i praktický lékař, který má lékařské zprávy o průběhu léčení pracovního úrazu?

Společnost má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce prokuristy. Prokurista není se společností v pracovněprávním vztahu. Platí v tomto případě, že se z odměny prokuristy neodvádí zákonné úrazové pojištění, tedy že prokurista není ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání?

Prosím o potvrzení výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku (§ 271a ZP), kdy zaměstnanec při pracovním úrazu dostává náhradu mzdy, která se vypočítá jako rozdíl mezi hrubým průměrným výdělkem a náhradou od zaměstnavatele a výši nemocenské. Tato náhrada nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění, jen dani, tudíž zaměstnanec dostane více, než kdyby byl v práci. Je to tak správně?

Zaměstnanec měl v listopadu 2020 pracovní úraz a Kooperativa mu vyplatila v roce 2021 ztrátu výdělku 16 681 Kč hrubého. Předpokládám, že Kooperativa z této částky ztrhla zálohovou daň a zaměstnavatel tak nemůže provést roční zúčtování, protože si zaměstnanec sám musí podat daňové přiznání?

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na dohodu o provedení práce (10 000 Kč), musí za tyto zaměstnance odvádět úrazové pojištění na pojišťovnu Kooperativa?

Náš zaměstnanec měl pracovní úraz, který byl jeho ošetřujícím lékařem ohodnocen a byla stanovena výše náhrady, kterou jsme mu jako zaměstnavatel vyplatili. Poté jsme uplatnili toto odškodnění u naší pojišťovny a ta nám uhradila pouze část celé částky. Jakou dokumentaci musí zaměstnanec doložit zaměstnavateli a zaměstnavatel dále pojišťovně v případě žádosti o odškodnění za pracovní úraz? Je možné, aby pojišťovna na základě svého posudku krátila náhradu škody za pracovní úraz zaměstnavateli? A má poté právo zaměstnavatel krátit náhradu škody také zaměstnanci? 

Zaměstnanec který měl u nás dohodu o provedení práce, se stal účastníkem dopravní nehody, kterou nezavinil. DPP byla sepsána od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 v rozsahu do max. 300 hodin, odměna ve výši 120 Kč/hod. Harmonogram pracovní doby nebyl stanoven. Zaměstnanec pracoval pouze 3 dny (6. 1., 7. 1., 9. 1.) a odpracoval 15 hodin. DPP tedy v 01/2020 nezakládala účast na nemocenském a zdravotním pojištění (hrubá mzda činila 1 800 Kč). Dopravní nehoda se stala 10. 1. 2020. Na nemocenskou zaměstnanci nárok nevznikl. Nyní zaměstnanec přinesl k vyplnění Potvrzení o ztrátě na výdělku. Pokud bude mít nárok na odškodnění, jak mám vypočítat náhradu na ztrátu na výdělku, když neznám týdenní pracovní dobu zaměstnance?

Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, na malý rozsah. Je zaměstnán od 13. 7. 2020 do 31. 12. 2020, na dobu určitou. Pracovní smlouva je na nepravidelnou výpomoc, max. 20hod/týden. Skutečnost je prozatím taková, že v červenci měl odpracováno 0 hodin a v srpnu 14,5 hod. Září je obdobné jako srpen. Takže prozatím mu bylo vyplaceno pouze 1 450 Kč za měsíc srpen. Zaměstnanec je také veden na úřadu práce a jiný hlavní pracovní poměr nemá. V září se tento zaměstnanec zranil při pomoci na jedné z našich zakázek. U lékaře nahlásil pracovní úraz, ale neschopenku si nenechal vystavit. Zajímalo by mě, jaké povinnosti nám z tohoto úrazu vyplývají - z pohledu zaměstnavatele. Přísluší zaměstnanci nějaká náhrada za ztrátu na výdělku, nebo nějaké jiné odškodnění? Musíme něco hlásit na OSSZ nebo na pojišťovnu? 

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.