Otázky a odpovědi

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 
Vydáno: 01. 06. 2023
Jsme příspěvková organizace - základní škola. Vychovatelka ve ŠD byla od 8. 12. 2019 na mateřské dovolené, nyní samozřejmě je již na rodičovské dovolené a to do 2. 1. 2023 (do tří let věku dítěte). V současné době je od 16. 11. 2022 v pracovní neschopnosti, která souvisí s dalším těhotenstvím. Budeme této pracovnici vykazovat nadále rodičovskou dovolenou, nebo pracovní neschopnost, která bude pravděpodobně trvat do doby nástupu 2. mateřské dovolené. Plánovaný den porodu je 16. 5. 2023, tzn. že od 3. 1. 2023 si musí dotyčná požádat o neplacené volno do doby nástupu mateřské dovolené, i když bude v pracovní neschopnosti?
Vydáno: 15. 02. 2023
Dobrý den, prosím o informaci jaká doba je započtena jako doba výkonu práce (tedy ne do limitu 20ti násobku TPD) při čerpání ošetřovného (§39 ZNP) a dlouhodobého ošetřovného (§41a ZNP)? Započte se do doby výkonu práce celá omluvená doba nebo pouze doba, po kterou náleží dávky nemocenského pojištění? Děkuji.
Vydáno: 14. 11. 2022
V prosinci 2021 a v lednu 2022 jsme byla na nemocenské. Do dnešního dne mi nepřišly dávky NP od OSSZ. Pokaždé, když se dotazuji na peníze, mi je řečeno, že neobdrželi přílohu NEMRI. Vím, že OSSZ je vázaná na zaslání podkladů od zaměstnavatele, ale nechce se mi věřit, že po 5 měsících pokaždé dostanu stejnou odpověď. Je nějaká možnost, jak OSSZ donutit k činnosti, aby donutila zaměstnavatele poslat přílohu?  
Vydáno: 15. 07. 2022
Mám zaměstnance na HPP, od 28. 4. 2021 do 16. 8. 2021 odešel na mateřskou dovolenou. Zároveň jsme mu udělali smlouvu DPČ od 17. 8. 2021 – 17. 1. 2022. Dne 17. 1. 2022 byl při povinném testování covid pozitivní, pracovní neschopnost mu vystavila KHS jak na pracovní poměr z HPP, tak na DPČ. Má tedy vystavené dvě pracovní neschopnosti. Ze které mu mám uhradit prvních 14 dnů nemocenské?
Vydáno: 31. 01. 2022
Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?
Vydáno: 20. 12. 2021
Máme zaměstnance, který pracuje na DPP a v měsíci 6/2021 mu odměna překročila částku 10 000 Kč, v měsíci 7/2021 měl odměnu pod 10 000 Kč. V měsíci 8/2021 je v dočasné pracovní neschopnosti (10 dní). Splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění? Přísluší tomuto zaměstnanci v době 10 kalendářních dnů náhrada odměny z dohody, když v době nemoci od 9. 8. - 18. 8. 2021 neměl naplánovanou žádnou směnu? 
Vydáno: 29. 08. 2021
Zaměstnanec v roce 2021 nenastoupil do zaměstnaní.Od 1. 1. 2021 do 18. 1. 2021 byl na ošetřovném z důvodu uzavření škol a 19. 1. 2021 nastoupil na nemocenskou do 30. 4. 2021, pak ukončil pracovní poměr. Má nárok na poměrnou část dovolené v roce 2021?   
Vydáno: 24. 06. 2021
Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?
Vydáno: 06. 01. 2021
Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit? 
Vydáno: 26. 10. 2020
Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?
Vydáno: 25. 08. 2020
Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o provedení práce od 02/2020, každý měsíc překročen vyměřovací základ 10 000 Kč, nemoc bude od 13. 7. 2020. Když v 07/2020 pokud z důvodu nemoci nepřekročí limit 10 000 Kč, má nárok na nemocenské dávky a z jakého vyměřovacího základu se mu bude počítat nemoc?
Vydáno: 09. 07. 2020
Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?
Vydáno: 16. 01. 2020
Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)? 
Vydáno: 10. 04. 2019
Osoba byla uznaná cca od 10/2017 invalidním důchodcem ll. stupně (dříve částečný invalidní důchod), současně byla zaměstnaná a onemocněla. Byla uznaná práce neschopnou od 13. 11. 2017 až do září 2018. Z důvodu toho, že se nepředpokládá, že se její zdravotní stav zlepší, si na radu lékařky zažádala o uznání invalidity III. stupně (dříve plný invalidní důchod). Žádost podala těsně před ukončením neschopnosti, čili 9/2018. Stalo se to, že jí byla invalidita III. stupně uznána takřka okamžitě, ale zpětně od 24. 4. 2018. Následně na to přišel dopis, že musí vracet částku cca 60 000 Kč - za to, že jí byla neoprávněně vyplácena nemocenská. A to proto, že prý existuje zákon, který při invaliditě III. stupně dovoluje vyplácet nemocenskou a současně invalidní důchod pouze po tři měsíce. Postižená tento zákon z pochopitelných důvodů nezná a ani jí ve snu nenapadlo, že by jí bylo vypláceno něco, co jí nenáleží. Žije sama a peníze utratila za svoje léčebné výlohy, za běžný chod domácnosti a za opravu kotle. Žádné peníze na vrácení nemá. Je nucená žádat o sociální dávky, aby vůbec vyžila. Nejdříve jsme si mysleli, že bude stačit, když zažádáme, aby invalidita III. stupně byla uznána až později, třeba od července 2018, ale to by sice nemusela vracet nemocenskou, ale zase by musela vracet rozdíl mezi dávkou za II. a III. stupeň invalidity, který ji byl vyplacený zpětně od 24. 4. 2018. Má toto nějaké řešení, aby peníze nemusela vracet? Je z toho naprosto zdrcená, má rakovinu ve velmi pokročilém stádiu, peníze nemá a bojí se, že když nezaplatí, že jí čeká nějaká exekuce.
Vydáno: 19. 02. 2019
Nemocenská naší zaměstnankyně trvala od 21. 6. 2017 do 7. 7. 2017. Chybou účetní byla nemocenská zadána od 21. 6. 2017 do 4. 7. 2017. Z důvodu této špatně zadané nemocenské dostala za červenec 2017 zaměstnankyně plat i za dobu od 5. 7. do 7. 7. 2017, tj. o 3 dni navíc a vznikl tím přeplatek na platu ve výši 1 353 Kč. Jakým způsobem mohu zaměstnankyni tento přeplatek na platu srazit? Jmenovaná zaměstnankyně nám od srpna opět onemocněla, a nevypadá to, že by se do konce roku měla z nemocenské vrátit. Z důvodu této chyby jsme poslali na CSSZ novou Přílohu k žádosti o dávku, která vznikla v srpnu 2017, s tím, že vyměřovací základ za 7. měsíc zůstal beze změny a opraveny byly pouze vyloučené dny za nemoc na 7 dnů. Potřebuji poradit se srážkou 1353 Kč, zda musím dát zaměstnankyni podepsat Dohodu o srážce. 
Vydáno: 27. 09. 2017
Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru 1. 2. 2014. Od 19. 9. 2014 do 16. 4. 2015 byla v pracovní neschopnosti a od 17. 4. 2015 do 31. 3. 2017 čerpala mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Dnem 3. 4. 2017 jí začala další pracovní neschopnost, přičemž 1. a 2. 4. 2017 byl víkend. Z textu vysvětlivek k vyplnění tiskopisu Přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění mi vychází, že jako rozhodné období pro vyplnění Přílohy bych měl použít rok 2014. Uvedu období 1. 2. – 31. 12. 2014 včetně období dočasné pracovní neschopnosti? Jaký průměr se použije pro výpočet náhrady při DPN v dubnu 2017? Pravděpodobný průměr (podle srovnatelných zaměstnanců) nebo průměr za poslední období výkonu práce, to je třetí čtvrtletí roku 2014? Jak je to se zdravotním pojištěním za 1. a 2. 4. 2017? Podle všeho by si ho měla zaplatit zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele.
Vydáno: 19. 05. 2017
Je zaměstnanec, který je dlouhodobě nemocný a v průběhu pracovní neschopnosti mu skončí pracovní poměr na dobu určitou (se zaměstnavatelem se dohodli že pracovní poměr bude ukončen k určitému datu), povinen dál odevzdávat svému zaměstnavateli ("bývalému") tiskopis "Pokračování pracovní neschopnosti"? Má zaměstnavatel povinnost vést evidenci těchto dokladů, když zaměstnanec již není zaměstnancem firmy?
Vydáno: 19. 04. 2017
Zaměstnanec pobírá nemocenské dávky (pracovní úraz) od dubna 2016 do konce roku 2016. Při ročním zúčtování popř. v daňovém přiznání je sleva na poplatníka v celé výši 24 840 Kč nebo se uplatní pouze poměrná část?
Vydáno: 21. 02. 2017
Jak postupovat při stanovení maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění? Zaměstnanec měl u jednoho zaměstnavatele souběžně 2 smlouvy. V průběhu kalendářního roku jsem pro stanovení MVZ příjem z obou smluv sčítala a po dosažení MVZ již neodváděla za něj sociální pojištění. V letošním roce bude mít za 1/2016 příjem z obou těchto smluv, k 31.1.2016 oba tyto pracovní poměry budou ukončeny a od 1.2.2016 bude u nás pracovat na novou smlouvu. Při stanovení MVZ v roce 2016, budu vycházet ze součtu příjmů ze všech těchto smluv, (2 které budou ukončeny i z aktuální smlouvy), jelikož se v kalendářním roce bude jednat o příjem od jednoho zaměstnavatele?
Vydáno: 22. 01. 2016