Otázky a odpovědi

Člen představenstva akciové společnosti dostal smlouvu o ukončení výkonu funkce (byl odvolán), kde je uvedeno, že dostane odstupné ve výši trojnásobku jeho měsíční odměny. Jak to mám vykázat na výplatní pásce? Mohu odstupné člena orgánu vykázat jako klasické odstupné zaměstnance, tedy na stejný mzdový kód? A bude se z tohoto odstupného platit sociální a zdravotní odvody? Daň se platit bude, to vím. 
Vydáno: 31. 07. 2020
V právnické osobě (s. r. o.), ve které je jediný společník zároveň jediným jednatelem. Tento jediný společník (a jednatel) vykonává obchodní vedení společnosti a zároveň vykonává pro tuto společnost pracovní činnost jakožto zubní lékař. Jaká z níže uvedených je nejvhodnější forma příjmu této fyzické osoby ze své společnosti (kromě výplaty podílu na zisku): a) jen odměna jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce (na obou stranách smlouvy jedna a tatáž osoba), b) jen mzda na základě pracovní smlouvy s popisem práce "zubní lékař" (na obou stranách smlouvy opět jedna a tatáž osoba), c) odměna dle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP (musela by v tomto případě být povinnost práce společníka a výše odměny zakotvena v zakladatelské listině společnosti?), d) kombinace výše uvedených možností?
Vydáno: 13. 12. 2019
Jednatel (společnost má 2 jednatele), který má odměnu dle smlouvy o výkonu funkce 30 000 Kč měsíčně, si doma způsobil nepracovní úraz. Nechal si vypsat nemocenský lístek od 16. 9. 2019. Ve smlouvě o výkonu funkce není žádné ujednání ohledně nemoci, náhrady odměny při nemoci. Je zde pouze sjednána měsíční výše odměny 30 000 Kč. Nemocenskou od OSSZ by měl pobírat od 30. 9. 2019. Jak máme nyní postupovat při zpracování odměny za měsíc září a říjen? V září odměnu zkrátit o 1 den (30. 9.) a vyplatit 30 000 Kč/21 x 20 dní. Náhradu odměny tak vůbec neřešit? A odměnu za měsíc říjen vůbec nevyplatit? Jak je to s jeho výkonem funkce jednatele v jednotlivých měsících? Je možné se nemocenské vzdát?
Vydáno: 26. 09. 2019
Jakými pravidly se řídí smlouva o výkonu funkce (smlouva společnosti s jednatelem)? Pokud vím, nepodléhá zákoníku práce. Na jednom školení zazněl názor, že je možné, aby nejrůznější „benefity“, které jednatel požívá, byly pro společnost daňovým nákladem - např. zájezd na zotavenou pro jednatele. (Pokud společnost platí dovolenou do 20 000 Kč zaměstnanci, je to pro společnost nedaňový náklad. V případě jednatele je tento výdaj údajně možné považovat za daňový - nevím ale, na základě jakého zákona či výkladu zákona by to tak mohlo být).
Vydáno: 04. 08. 2019
Jednatel s. r. o. (muž) má každý měsíc vyplacenou odměnu za činnost jednatele 26 000 Kč. Od 1. 6. 2019 nastoupil na mateřskou dovolenou. Je správný postup, že během mateřské dovolené mu nenaléží odměna za výkon funkce bez rozhodnutí valné hromady, anebo je třeba tento postup nějak ošetřit? 
Vydáno: 08. 07. 2019
Klient - jednatel s. r. o. - si koupil automobil v hodnotě 1 mil. Kč včetně DPH. Odhadl, že soukromě bude jezdit cca 20 %. Uplatnili jsme pouze 80 % nároku na DPH. A firma navrhla řešení. Všechny náklady na vozidlo i PHM se bude uplatňovat do nákladů a uplatňovat nárok na odpočet DPH ve výši 100 %. Za počet ujetých soukromých kilometrů se vypočítá nějaká částka, kterou jednatel uhradí, a z této částky se bude vracet DPH. 1)     Bude se přidaňovat k platu jednatele 1 % z ceny automobilu za každý měsíc anebo jenom za ty měsíce, kdy se jezdí soukromě? 2)      Jak přidaňovat, když jednatel má smlouvu o výkonu funkce jednatele na 15 000 Kč nebo na 1 000 Kč anebo ji má bez peněz? 3)      Jedno vozidlo již mají, a teď se rozhodli, že tím automobilem bude pracovně jezdit zaměstnanec. Automobil koupili loni a DPH uplatnili v celé výši. Teď i ten zaměstnanec od května může použít automobil na soukromé účely. Bude moct zase platit za ujeté soukromé kilometry a přidaňovat jenom za ty měsíce, kdy jsou soukromé jízdy? 4)      Nebo pokud bude jednatel nebo zaměstnanec platit za soukromé jízdy a firma z toho bude platit DPH, tak se nemusí dodaňovat?
Vydáno: 27. 05. 2019
Společnost s. r. o. má společníka a jednatele, který má bydliště asi 100 km vzdálené od sídla společnosti (společnost pronajímá nemovitou věc, která je na adrese sídla společnosti). Společník nemá uzavřený pracovní poměr a nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce jednatele. Čerpání PHM i ostatní náklady spojené s využíváním automobilu se odehrávají v místě bydliště společníka a jednatele. Je to přípustné? A jak nejlépe ošetřit tuto situaci z pohledu daní? Je cesta společníka z místa bydliště do sídla firmy jízdou pro firemní účely?
Vydáno: 06. 03. 2019
Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?
Vydáno: 05. 03. 2019
Jak to bude se zdaněním, sociálním a zdravotním pojištěním a jak se bude vše účtovat, pokud bude mzda jednatele: a) do 2 500 Kč, b) nad 10 000 Kč, c) do 10 000 Kč?
Vydáno: 18. 02. 2019
Jediný jednatel a společník s. r. o. ve starobním důchodu pobírá měsíčně odměnu 2 400 Kč dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Z této částky platí zdravotní pojištění 108 Kč, čistá mzda činí 2 292 Kč. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádí. Má podepsané prohlášení, uplatňuje základní slevu na poplatníka. Při ročním zúčtování je výsledná daň nula. Prosím o kontrolu - je vše správně? 
Vydáno: 28. 01. 2019
Musí se od ledna 2019 odvádět z odměny jednatele do 2 999 Kč (na základě smlouvy o výkonu funkce) zdravotní pojištění, pokud si ho jednatel platí již jinde (z jiného zaměstnání)?
Vydáno: 08. 01. 2019
Pokud si bude jednatel vyplácet odměnu za výkon funkce ve výši Kč 2 000 měsíčně (na základě smlouvy o výkonu funkce s platností od 1. 1. 2019), odvádí se z této odměny sociální a zdravotní pojištění?
Vydáno: 07. 01. 2019
Může být s jednatelem sjednáno jeho pravidelné pracoviště v místě jeho trvalého bydliště? Je možné mu v rámci cestovních náhrad proplatit čtvrtletní jízdenku na vlak, kterým dojíždí z místa svého bydliště do sídla firmy? Musí k těmto cestám existovat cestovní příkaz, či jen stačí nárok na náhrady cestovních nákladů dojednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele?
Vydáno: 07. 01. 2019
Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?
Vydáno: 20. 12. 2018
Český občan je zaměstnancem společnosti z 3. země jako obchodní zástupce působící na území České republiky, zahraniční společnost zde nemá žádnou provozovnu ani pobočku. Vzniká jemu jako osobě nějaká povinnost vůči českému finančnímu úřadu? Bude mzdu ze zahraniční firmy, která mu chodí na bankovní účet, ještě nějak danit v ČR? 
Vydáno: 08. 10. 2018
Jak je to s odměňováním cizinců jako jednatelů s. r. o.? Cizinec z třetí země (má vizum v Polsku) a nemá pracovní vízum v ČR - je nutné ho přihlásit na zdravotní pojišťovně, OSSZ jako českého občana? A jak je to s daněmi?
Vydáno: 21. 12. 2017
Jednatelka společnosti s. r. o. a zároveň jediný společník je ve firmě zaměstnána na HPP, ve kterém je momentálně na rodičovské dovolené a také na DPP na jinou činnost, s výší odměny do 10 000 Kč měsíčně. Chtěla by sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, ve které by byla sjednána odměna 2 490 Kč měsíčně, nejen proto, aby odměna nepodléhala pojištění a odvodu daně. Zároveň je ale na rodičovské dovolené a zdravotní pojištění za ní platí stát jako za osobu bez příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, pečující osobně, celodenně a řádně alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku podle § 7 odst. 1 písm. l) zákona č. 48/1997 Sb. Může smlouvu o výkonu funkce s odměnou 2 490 Kč sepsat? Odměna by se vyplácela v částce 2 490 Kč, protože splňuje podmínku zdanění a placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění až od 2 500 Kč a zdravotní pojištění za ní platí stát? 
Vydáno: 06. 11. 2017
Jakou výši minimální mzdy si od roku 2018 musím stanovit jako jednatel firmy - pobírající mzdu na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele? Nevím, do jaké z osmi skupin přesně tuto funkci zařadit, nebo zda se vůbec na tuto smlouvu skupiny vztahují? Jsem jednatel s. r. o., jediný vlastník.
Vydáno: 08. 09. 2017
Prosím o odpověď na otázky, týkající se smlouvy o výkonu funkce: 1) Jednatel, který má ve společnosti pouze smlouvu o výkonu funkce bude dostávat stravenky - je potřeba nějak vykazovat to, že odpracoval každý den minimálně 3 hodiny? 2) Nemocenská - předpokládám, že se na něj vztahuje, když odvádí SP, dovolená - předpokládám, že se na něj nevztahuje, nejedná se o pracovní poměr. 3) Výpověď smlouvy o výkonu funkce - jednatel může smlouvu vypovědět písemně s jednoměsíční výpovědní lhůtou, jak je to ze strany společnosti, za jakých podmínek může smlouvu vypovědět společnost a musí např. uvádět důvody? 4) Pokud jednatel vykonává funkci koordinátora techniků, je toto možné na základě smlouvy o výkonu funkce, nebo je nutná pracovní smlouva? 
Vydáno: 30. 08. 2017
Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?
Vydáno: 16. 08. 2017