Otázky a odpovědi

Zaměstnanec byl na nemocenské v důsledku pracovního úrazu ve dnech 3. 8. 2023 - 1. 10. 2023. Do práce nastoupil 2. 10. 2023. Zohledňuje se nějak ve výplatě ušlého výdělku zaměstnavatelem vyplacená náhrada od OSSZ za den 1. 10. 2023, což byla neděle, a zaměstnanec o víkendech nepracuje? 

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?

Chtěla bych poprosit o radu v souvislosti s uznaným zjištěným onemocněním jako ohrožení nemocí z povolání (§ 347 odst. 1 zákoníku práce). Bohužel jsme se s touto problematikou ještě nesetkali. Naše zaměstnankyně vykonávala funkci masérky od 1. 1. 2001 – 30. 6. 2018 (15 360 Kč hrubá mzda). Od 1. 7. 2018 začala vykonávat funkci sanitářky (14 310 Kč hrubá mzda). Od 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 je v pracovní neschopnosti, 8. 5. 2019 znovu nastoupila do práce. Dne 25. 4. 2019 jí bylo uznáno ohrožení nemoci z povolání od 7. 6. 2018. Problematika mě zajímá z pozice mzdové účtárny a souvisejících povinností. Jaké doklady je nutné mít ve mzdové účtárně doloženy? Jednorázového odškodnění se vypočítá za období 7. 6. 2018 – 7. 5. 2019 – ke dni vzniku (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 1. Q 2018), nebo pouze za období 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 - pracovní neschopnost (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 3. Q 2018)? Od 8. 5. 2019 bude probíhat odškodňování měsíčně až případně do doby skončení pracovního poměru, z jakého průměrného výdělku? Je pravdou, že na ohrožení nemoci z povolání se nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele, tudíž pojišťovna nic nevyplácí? Veškerá povinnost je tedy na zaměstnavateli. Odvádí se z náhrady sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů? Bylo by dobré mít se zaměstnankyní uzavřenou dohodu o tom, jakým způsobem a v jakém časovém intervalu jí náhrada na ztrátě na výdělku bude vyplácena? 

Ve firmě jsou umístěny stroje CNC, které jsou vysoké cca 3 -3,5 m. Obsluha stroje musí 2x do roka čistit (odstraňovat prach) z vrchu stroje a pracovníci údržby musí 1 – 2 x ročně měnit filtry v odsávačích umístěných cca 0,5m nad strojem. Vzhledem k výšce strojů se jedná o práci ve výškách. Min. šířka obslužných a montážních průchodů je 600 mm. Od horní části strojů ke stropu haly je cca 2,5 m. V hale u strojů jsou umístěny jeřáby. Řešíme, jak zajistit BOZP při práci ve výškách, když tam nemůžeme postavit ani lešení a pro osobní jištění pracovníků nelze určit ukotvení (překáželo by jeřábům),

V loňském roce nás lékařka z Krajské hygienické stanice, která prováděla ověřování pracovních činností při šetření nemocí z povolání, opakovaně „strašila“, že po změně zákona č. 258/2000 Sb. (pravděpodobně zákonem č. 267/2015 Sb.) musí být zařazení prací do 2. kategorie podloženo měřením rizikových faktorů. Její varování, že můžeme být KHS pokutováni, vyznělo tak, že bychom měli dodatečně měřit rizikové faktory včetně lokální svalové zátěže u všech prací zařazených do 2. kategorie, i když na ně máme platné rozhodnutí KHS o zařazení prací do kategorií z roku 2013 – 2014. Téměř všechna šetření nemocí z povolání, která u nás v minulosti proběhla, byla pro syndrom karpálního tunelu u různých povolání a mnohé nakonec nebyly jako nemoc z povolání uznány. Hodnocení lokální svalové zátěže bylo mezitím upraveno změnou nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (nařízením vlády č. 246/2018 Sb.) a změna byla v čísle 12/2018 časopisu BHP zdůvodněna stejnými argumenty které jsem používal, měření „velkého rozsahu různorodých prací je finančně náročné a obtížně proveditelné“. Kategorizaci jsme aktualizovali v roce 2013 – 2014 po vydání vyhlášky č. 79/2013 Sb. a máme k této kategorizaci a k jejím doplňkům platné rozhodnutí KHS, včetně uvedení prací zařazených do 2. kategorie. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je zaměstnavatel povinen v případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté předložit KHS žádost, jejíž součástí jsou připojené protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. Povinnost provádět u prací zařazených do 2. kategorie dodatečně měření, i když k výše uvedeným změnám nedošlo, není v zákoně stanovena. Je můj výklad povinnosti zaměstnavatele správný?

Pokud při řízení vozidla na pracovní cestě pracovník způsobí nehodu vlivem mikrospánku, je jeho případné zranění možno považovat za pracovní úraz? Pracovník dodržel bezpečnostní přestávky při řízení.

Organizace (tuz. podnikatelský subjekt; s. r. o.) vyplácí svému zaměstnanci měsíčně náhradu ztráty na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Kooperativa (zák. poj. zam.) jí při výplatě pojistného plnění srazila 20 %, protože dle inspektorátu práce byly částečně porušeny bezpečnostní podmínky. Bude celý mzdový náklad, který vyplácí organizace zaměstnanci jako náhradu ztráty na výdělku, daňovým nákladem, nebo bude těch 20 %, které jim Kooperativa neproplatila, nákladem nedaňovým? 

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Musí zaměstnavatel vést ve své evidenci Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, tzn. zaměstnavatel ví, že pracovní neschopnost je nutná nebo stačí, když zaměstnanec doručí tento tiskopis na OSSZ?

Do jaké doby musí lékař vystavit formuláře - 1. lékařskou zprávu, 2. posudek o bolestném, 3. posudek o ztížení společenského uplatnění, 4. potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, 5. vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem? Tyto doklady musí vystavit podnikový lékař nebo stačí vystavit lékařem (nemocnice), který ošetřuje zaměstnance (jedná se o dlouhodobý úraz oka, došlo už k několika operacím)? Jaké náhrady a do kdy musí zaměstnavatel vyplatit za pracovní úraz?

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se stal zaměstnanci na dohodu o provedení práce pracovní úraz. Po ukončení neschopnosti přinesl zraněný od svého obvodního lékaře (ošetřující lékař byl ortoped - jednalo se o zlomeninu stehenní kosti) vyplněný formulář na bolestné a ztížené společenské uplatnění ve výši 1 500 bodů. Komisí, která pracovní úrazy likviduje, bylo rozhodnuto, že musí proběhnout revize bodového ohodnocení. Dostala jsem za úkol toto zajistit. Oslovila jsem Pojišťovnu Kooperativa s tím, že oni určitě mají své lékaře, kteří sporné případy řeší, ale nekomunikují přesto, že jim bylo nabídnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny výdaje uhradí. Kam se mohu obrátit kvůli novému posudku? Ministerstvo je rozhodné případné náklady s tím spojené uhradit.  

Dle oblastního inspektorátu práce (OIP) se pracovní úraz ohlašuje dle "místa" úrazu (jednalo se o úraz v Radonicích - OIP Praha), a proto máme přehlásit pracovní úraz. Dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění nařízení č. 170/2014 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) cituji: "příslušnému OIP, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti...", což je sídlo firmy v Dubňanech a dle mého správně hlášen OIP Brno. Prosím o sdělení, zda jsem někde "přehlédla" tuto skutečnost, resp. odkaz na právní úpravu.

Náš zaměstnanec přišel s nemocenským lístkem a uvedl, že úraz se mu stal na pracovišti. Bohužel, i přesto, že na směně bylo dalších 10 kolegů, nikomu to nenahlásil a nikdo si nevšiml, že by si úraz způsobil. K lékaři šel až za 2 dny. Jak postupovat v těchto záležitostech?