Otázky a odpovědi

Dle článku 35 nařízení REACH „Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech (BL) látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni.“ V jaké formě budou BL přístupné (tištěná nebo elektronická verze) je na uvážení zaměstnavatele. Dle zmíněného nařízení REACH je dodavatel v případě změny v BL povinen zaslat aktualizovaný BL všem příjemcům, kterým byly látka nebo směs dodány během předchozích 12 měsíců. Existuje pro dodavatele chemické látky nebo směsi interval pro povinnou aktualizaci BL? A jak postupovat, aby si byl zaměstnavatel jistý aktuálností BL, pro případ, že by dodavatel látky zaměstnavatele z nějakého důvodu o aktualizaci BL neinformoval? Měl by si zaměstnavatel sám hlídat aktuálnost BL? Předpokládám, že pokud ano, interval takové kontroly si určí sám svým interním předpisem - např. 1 × rok. V praxi v chemických provozech může být poměrně složité udržet celou databázi aktuální. 

Může zaměstnavatel provádět NAMÁTKOVOU kontrolu na přítomnost alkoholu či jiných omamných látek u zaměstnanců? Pokud ne, tak který platný právní předpis mu toto neumožňuje?

Když je zaměstnanec při provádění kontroly přistižen, že nepoužívá předepsané OOPP, je nutné mít od něj podpis v záznamovém dokumentu o prováděné kontrole, že OOPP nepoužíval? A pokud ano, jak postupovat v případě, že takový pracovník odmítne podepsat záznam o tom, že předepsané OOPP v té době nepoužíval. 

Zástupce zaměstnavatele vyzval zaměstnance k dechové zkoušce na alkohol v krvi. Ten ji odmítl. Jak by měl zaměstnavatel dále postupovat?

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců. Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou? Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

V administrativní budově mohou pobývat a často pobývají psi zaměstnanců. Nyní nastoupila kolegyně, která trpí alergií na psy. Jaká jsou doporučení pro řešení takovýchto situací? Dotýká se této problematiky některý ze zákonů? 

Společnost zamýšlí umožnit zaměstnancům samostatně výběr a nákup ochranné pracovní pomůcky - obuv. Cílem je umožnit jim výběr kvalitnější i dražší obuvi než jakou standardně zajišťuje zaměstnavatel. Zaměstnanec přinese účtenku za nákup, společnost mu ji zcela uhradí. V tomto případě jsme názoru, že pro společnost se jedná o daňově uznatelný náklad a zároveň má plný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Protože je společnost ochotna financovat obuv pouze do určitého limitu, zamýšlí o rozdíl mezi skutečnou cenou obuvi a stanoveným limitem snížit zaměstnanci variabilní složku mzdy. Systém chce popsat v rámci vnitropodnikových směrnic. Je tento postup zákonný nebo mu brání pracovněprávní předpisy?

Potřebujeme vytvořit kalkulaci na praní pracovních oděvů (OOPP), které si zaměstnanci perou sami doma. Musíme zahrnout položky: spotřeba energie, spotřeba vody, prací prostředky, opotřebení pračky a čas zaměstnance. Jakým způsobem máme do kalkulace zahrnout čas zaměstnance a jak vypočítat opotřebení (amortizaci) pračky?

Firma s. r. o. vlastní nemovitost, kterou již několik let využívá k podnikatelským účelům. Nyní na žádost BOZP doplnila budovu o nový další hasicí přístroj. Jeho cena je 1 000 Kč. Dle pokynu D-300 je hasicí přístroj součástí budovy, je proto nutné provést u budovy technické zhodnocení a změnit účetní i daňové odpisy? Nejedná se o malé technické zhodnocení?

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky. 1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP? 2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

Na základě § 101 odst. 6 zákoníku práce. jsme povinni nést náklady se zajištěním OOPP - zde mám na mysli praní OOPP. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance dle § 101 odst. 6 zákoníku práce. Je zde možné použít § 4a zákoníku práce a zakomponovat do směrnice o poskytování OOPP, že zaměstnancům místo praní bude poskytována kompenzace např. ve formě prášku na praní? Když nám to zaměstnananci podepíší, bude to bráno jako souhlas zaměstnance, a budeme v souladu se zákonem? Nebudeme tímto porušovat zákon?

Zpracovávám účetnictví a mzdy pro klienta, nemám s ním uzavřenou písemnou smlouvu. Nyní utrpěl jeden ze zaměstnanců pracovní úraz a klient (= zaměstnavatel postiženého zaměstnance) mě viní z toho, že jsem ho neupozornila na nutnost školení o BOZP. Domnívám se, že vyžadování potvrzení o splněném školení BOZP, stejně tak jako o vstupních i následných lékařských prohlídkách nebo školeních řidičů již nespadá do kompetence či povinnosti účetní? 

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnanci (řidič nákladního vozidla) místo lahví s minerálkou příspěvek na ochranné nápoje, případně poukázku na nákup. Jak v praxi postupovat, aby příspěvek nebo poukázka nebyla předmětem daně u zaměstnance a zároveň byla daňově uznatelným nákladem u zaměstnavatele?

Je možné, aby bylo smluvně dáno, že zaměstnanec má povinnost odkoupit osobní ochranné pracovní pomůcky, např. při ukončení pracovního poměru z jeho strany, kdy jsou tyto pomůcky opotřebeny (montérky + pracovní boty + pracovní rukavice...), za určitou jasně definovanou a zůstatkovou cenu. Které konkrétní ustanovení kterého zákona toto řeší?

Zákoník práce zmiňuje právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů. O jaké právní předpisy jde?

Jak má postupovat střední škola zdravotnická, která má těhotné studentky a tyto mají absolvovat praktickou výuku na pracovištích nemocnice? Platí nějaká omezení? Řešila by to mimořádná prohlídka - ale u jakého lékaře?