Otázky a odpovědi

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento? 2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

1)     Lze za příležitostnou činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) považovat takovou činnost, kdy během února – března osoba bez živnostenského oprávnění zpracuje několika subjektům daňové přiznání v rámci tzv. „sousedské výpomoci“ a příjem z této činnosti nepřevýší 30 000 Kč? 2)      Pokud příjem nedosáhne uvedené výše, je příjem osvobozen od daně z příjmu. Jak je to ale s odvodem zdravotního a sociálního pojištění? Osoba, která má v úmyslu si takto přivydělat, je již starobním důchodcem (před přiznáním starobního důchodu pobírala invalidní důchod 3. stupně) a je držitelem průkazu ZTP/P.

Právnická osoba (s. r. o., zaměstnavatel) sjednal „Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání“, kde je jako zaměstnavatel v pozici pojistníka. Jedná se tedy o pojištění odpovědnosti zaměstnanců vůči zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů. Pojištěným je každý zaměstnanec uvedený v seznamu pro tyto účely vedeným zaměstnavatelem. Pojištění se sjednává s ročním limitem 500 000 Kč. Roční pojistné pak hradí zaměstnavatel ve dvou splátkách. V případě škodní události je sepsán protokol o škodě se zaměstnancem, příslušené dokumenty jsou předány pojišťovně k likvidaci pojistné události a pojistné plnění je připsáno přímo zaměstnavateli na bankovní účet. Jedná se v daném případě o nepeněžní příjem (neosvobozený) zaměstnance a pro zaměstnavatele půjde o daňový náklad? Pokud ano, kdy zaměstnancům přidanit příslušnou částku jako nepeněžní příjem ve mzdě? Jak daňově řešit situaci, kdy se na konkrétní pracovní pozici změní zaměstnanci (tj. jeden zaměstnanec odchází a na jeho místo je přijat nový) - nový zaměstnanec je do seznamu pojištěných zaměstnanců v průběhu roku doplněn, ale nepeněžní příjem by byl už zdaněn u předchozího zaměstnance? 

Klient byl zaměstnancem firmy Diamo a po propuštění začal pobírat příspěvek dle nařízení vlády č. 167/2016 Sb. Je tento příspěvek osvobozený od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů?

V roce 2010 si fyzická osoba vzala hypotéku a pořídila si byt "X", ve kterém bydlela, a úroky si uplatnovala dle § 15 ZDP jako nezdanitelnou část základu daně. V 8/2018 FO byt "X" prodala a za získané peníze + doplatek z úspor si pořídila byt "Y", kde bydlí od 9/2018. Původní hypotéku nadále splácí a ručení nemovitou věcí bylo převedeno z prodané nemovité věci "X"na nemovitou věc "Z" (byt rodičů). Může si v roce 2018 uplatnit nějakým způsobem úroky z hypotéky dle § 15 ZDP?

Jak postupovat, jestliže poplatník podepsal a uplatňoval u dvou zaměstnavatelů slevu na poplatníka? Mimo tyto zaměstnavatele má 2 DOPP, kde mu byla provedena srážková daň. Poplatník by si chtěl podat daňové přiznání, jelikož má možnost uplatnit si odčitatelnou položku - penzijní připojištění. Lze udělat v tomto případě DP a bude to mít nějaké dopady - sankce ze strany FÚ pro poplatníka nebo pro firmy, u kterých podepsal prohlášení? 

Poplatník předčasně ukončil smlouvu o životním pojištění, na kterou uplatňoval daňové zvýhodnění. Výpověď dal pojišťovně v roce 2018, pojistná smlouva zanikla uplynutím dne 31. 1. 2019. Z mého pohledu bylo tedy již v roce 2018 jasné, že smlouva předčasně skončí a podmínky dané § 15 odst. 6 ZDP nebudou dodrženy. V jakém roce jsou částky, o které si poplatník v předchozích zdaňovacích období snížil základ daně, příjmem dle § 10 ZDP? Má na odpověď vliv fakt, zda byla smlouva uzavřena před 1. 1. 2015 nebo po tomto datu?

Když občan zašle finanční dar na Ukrajinu nebo do EU přes církev ve výši 2 500 Kč, může si tuto částku uplatnit při ročním zúčtovaní zdanitelných příjmů u zaměstnavatele nebo přímo ve svém daňovém přiznání jako odčitatelnou položku dle § 15 zákona o dani z příjmů? Co všechno musí doložit k daňovému přiznání ohledně tohoto daru?

Syn daruje byt svému otci, podléhá tento bezúplatný příjem dani z příjmů fyzických osob nebo se jedná o osvobozený příjem?

Fyzická osoba (nepodnikatel) pořídila v roce 2005 ideální polovinu nebytového prostoru za 1 mil. Kč. V roce 2016 dokoupila za 1,5 mil. Kč druhou polovinu. V roce 2018 celý nebytový prostor prodala za 3,2 mil. Kč. Bude část příjmu z prodeje osvobozena od daně z příjmů? A pokud ano, jak velká?

Za posledních 10 let se musí zdanit uplatněné slevy na životní pojištění. Jak je to s dodaněním zrušené životní pojistky, pokud jsem životní pojistku uvedla v daňovém přiznání, avšak daňová povinnosti byla tak nízká, že nebyla uplatněna ani celá sleva na dani? Příklad: celkový zisk za rok je 159 000 Kč, z toho je daň 23 850 Kč. Musím dodanit i tento rok? Vím, že jsem nemusela tuto slevu zapisovat, ale stalo se.

Je možné uplatnit úroky z hypotečního úvěru jako nezdanitelnou část základu daně v případě, kdy byt byl od ledna do listopadu používán k trvalému bydlení a v prosinci k trvalému bydlení používán nebyl? Byt byl v prosinci prázdný, nebyl ani pronajímán. Úroky by se uplatnily v částečné výši. Je možné uplatnit úroky za dobu 11 měsíců, po které byl byt užíván k trvalému bydlení? Podmínka vlastnictví je splněna po celé období. 

Prosperující s. r. o. (2 jednatelé, 2 vlastníci - FO) se rozhodli ji prodat, založena v r. 2011, je splněn časový test 5 let od vzniku. Je toto jediná podmínka pro osvobození od zdanění? S. r. o. bude prodána za 10-15 mil. Kč a zdá se mi podivné, že pokud si vlastníci rozdělí každý 5-7 mil., že by skutečně státu nic neodvedli. Je v tom určitě ještě nějaká podmínka, poradíte? 

Fyzická osoba na vlastním pozemku tři roky svépomocí postupně staví domek. Po dokončení kolaudace a užívání 6 měsíců. Neshody v manželství, rozvod, prodej domu z důvodů vypořádání. Není splněn časový test 2 roky bydlení? Podle všeho nastupuje zdanění rozdílů prodejní ceny a ceny pořízení, ale cena pořízení není známá - materiál dnes bez dokladů, vlastní práce neocenitelná ... Jak dále postupovat?

Můj klient, fyzická osoba (nepodnikající), pronajímá dvě nemovité věci jako soukromá osoba. Od začátku k těmto příjmům dle § 9 zákona o daních z příjmů uplatňuje výdaje paušálem ve výši 30 %. Nyní bude pronajímat další nemovitou věc, která opět bude příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů, a chtěl by uplatňovat skutečné výdaje. Vím, že by se dalo přejít i u ostatních nemovitoých věcí na skutečné výdaje, ale on by chtěl u dvou paušální výdaje a u jedné skutečné. Můj názor je, že pokud jsou příjmy dle stejného paragrafu, může poplatník uplatnit pouze jeden způsob uplatňování výdajů. Je to tak?

V tomto roce budu prodávat byt, který jsem pronajímala. Před prodejem bude třeba byt zrenovovat, aby jeho hodnota odpovídala tržní ceně. Např. důkladně vymalovat - nájemníci byli kuřáci, obnovit starou dlažbu a obklady v koupelně, zrenovovat vestavěné skříně, které stály 38 tisíc každá. Příjmy z nájmu v roce 2018 budou pravděpodobně nižší než výdaje. Jsou popisované výdaje daňově uznatelné, i když dojde následně k prodeji bytu? Je daňovým nákladem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, když by došlo k dohodě smluvních stran, že daň budu platit já jako prodávající? Lze daňovou ztrátu z § 9 uplatnit proti dílčímu základ daně z § 7? 

Podle zákona o daních z příjmů je součástí daňového přiznání fyzické osoby i oznámení o příjmu vyšším než 5 000 000 Kč v běžném roce. Je zde uvedeno jednotné číslo, tedy posuzuje se každý příjem samostatně, nesčítají se různé zdroje a různé příjmy? Konkrétně jde o příjem z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku. Zahrnuje se do příjmů „celá prodejní cena“ nebo jen zisk z prodeje? Pokud se uskuteční např. 6 samostatných obchodů, do limitu se testuje každý samostatný prodej nebo se sčítá skupina příjmů „prodej cenných papírů za celé období“?

Celková částka výdajů na výzkum a vývoj u fyzické osoby za rok 2016 činí 200 000 Kč. Základ DPFO před uplatněním slev v roce 2016 měla ve výši 300 000 Kč, penzijní připojištění činilo 12 000 Kč, uznatelný dar 8 000 Kč a sleva na invalidního zaměstnance 18 000 Kč. Všechny tyto odpočty a slevy fyzická osoba v přiznání k DPFO za rok 2016 uplatnila vč. základní slevy na poplatníka 24 000 Kč a daň jí vyšla nulová. Neuplatněný odpočet na výzkum a vývoj za rok 2016 hodlá uplatnit v daňovém přiznání za rok 2017. Bude si moci za rok 2017 v případě dostatečně vysokého základu daně uplatnit celých 200 000 Kč? Případně o jakou částku odpočtu neuplatněného v roce 2016 přijde?