Otázky a odpovědi

Zaměstnanec předložil k vyplnění "Potvrzení o výši příjmu" pro účely poskytnutí úvěru z banky. Je zaměstnavatel povinen na něj vyplnit i číslo účtu, na které zasíláme zaměstnanci mzdu a údaj o tom, z jakého účtu zasílá mzdu zaměstnavatel? Dosud jsme uváděli pouze banku, nikoli konkrétní číslo účtu zaměstnance a údaj o účtu zaměstnavatele nesdělovali vůbec (kolonku k vyplnění jsme proškrtli). Banka ale nyní trvá na všech údajích. Pokud na to má právo, podle jakého předpisu či zákona. 
Vydáno: 27. 01. 2024
Zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno jako výplatní termín – do 20. dne následujícího měsíce – může být takto termín sjednán? Každý měsíc se vyplácí různě podle data zpracování mezd a aktuálních finanč.možností, někdy mají mzdy vyplacené 5. den, někdy 10. den, nejpozději však do 20. Nebo musí být striktně dán výplatní den a v tento den musí být vypláceno. Případně jak toto specifikovat do pracovních smluv, dodržovat jeden konkrétní den je vcelku nereálné.
Vydáno: 31. 10. 2023
Zaměstnanec požádal o výplatu mzdy za červen v měně EUR. Vzhledem k tomu, že SRO vede valutovou pokladu a Eura jsou neustále k dispozici nevidím v tom žádný problém mu vyhovět. SRO využívá denní kurs ČNB a přepočet bude proveden v den výplaty dle aktuálního kurzu. Chci se jen ujistit, že tento postup je v souladu s platnými předpisy. 
Vydáno: 23. 06. 2023
Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane zaměstnanec náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Náhradní volno za nadpracované hodiny se do mzdy v 6 měsíci projeví jako náhrada mzdy spočítána průměrným hodinovým výdělkem (obdobně jako dovolená dle průměru z předchozího čtvrtletí), nebo obdobně jako mzda za odpracované hodiny v tomto 6. měsíci?
Vydáno: 24. 06. 2021
Firmě byla přiznána odměna zdravotníkům. Částka je včetně odvodů. Můžete mi napsat způsob, jak tuto částku zaměstnancům vyplatit? Zadat ji jako hrubou mzdu včetně odvodů? Uvádí se, že částka je plus odvody, ale jen sociální a zdravotní. Znamená to, že 15% daň odvede zaměstnavatel víc, než obdržel odměny pro zaměstnance? Nebo se to nedaní? Zadávám to přece jako klasickou odměnu/prémii.
Vydáno: 11. 06. 2021
Klient podniká v oblasti prodeje stavebnin, zaměstnává cca 15 zaměstnanců na HPP, všichni mají měsíční mzdu + měsíční prémie dle obratu za daný měsíc. Nyní se na mě klient obrátil s tím, že od 1. 6. 2021 se rozhodl převést 8 zaměstnanců na hodinovou mzdu. Jsem s rozumem v koncích, protože za dobu mé praxe mzdové účetní jsem se takovým požadavkem v průběhu roku nesetkala (podotýkám, že někteří dotčení zaměstnanci nastoupili do zaměstnání v měsíci únoru a březnu). Nehledě na to, že v únoru klient přišel s tím, že zaměstnanci budou mít každý měsíc nové mzdové výměry. (Tuto skutečnost jsem mu argumenty dle pracovního práva vyvrátila, ale tentokrát klient nebere jakýkoliv argument a trvá si na svém). Dle jeho mínění mají zaměstnanci nízké mzdy a když je převede na hodinou mzdy, tak budou mít více peněz. Můžete mi prosím poradit, co mám dělat, jsem bezradná. Na jakýkoliv argument, aby tato změna proběhla od 1. 1. 2022 klient neslyší. 
Vydáno: 25. 05. 2021
Jakým způsobem je možné vyplatit poslední mzdu zemřelému zaměstnanci? Můžeme mu mzdu zúčtovat, a pokud se nepřihlásí nikdo z osob blízkých (děti, manžel/ka), ji odeslat celou na jeho poslední známý účet nebo máme povinnost ji ponechat u zaměstnavatele do doby, než bude vypořádáno dědické řízení? 
Vydáno: 16. 02. 2021
Z důvodu nynější špatné situace způsobené vládními opatřeními kvůli Coronaviru, firma nemá na výplaty v takové výši, jaké byli do teď. Zaměstnanci mají smlouvu a k tomu zvlášť mzdový výměr. Lze nějak snížit mzdový výměr, a to i bez souhlasu zaměstnance? Slyšela jsem názor, že pokud dodržíme minimální zaručenou mzdu, tak je to možné i v případě, kdy by zaměstnanec nepodepsal, ale byl by tento mzdový výměr předán za účasti svědka. Moje otázka tedy zní, zda je opravdu možné snížit mzdový výměr bez souhlasu a za jakých podmínek (jakou formou).
Vydáno: 04. 05. 2020
Jak nejlépe řešit situaci v období karantény ČR? Malinká s.r.o. má 2 zaměstnance. Provozuje obchod. Nyní je obchod zavřen, resp. otevřen pouze z části. Je jasné, že s. r. o., bude-li situace pokračovat i v dalších týdnech, tj. zda neotevře obchod naplno, bude muset jednoho zaměstnance propustit, protože nebude mít na výplatu jeho mzdy. Jak se toto řeší v období, kdy s. r. o. nemůže za danou situaci a zaměstnanec nyní nechodí do práce? Je mu možné ze zákona snížit mzdu na minimum, resp. žádnou mzdu na dobu karantény, co nechodí do práce, nevyplatit? Jak se při této situaci postupuje? Je možno sjednat se zaměstnancem dodatek ke smlouvě např. na 1/2 úvazek, aby s. r. o. dokázala pokrýt mzdové náklady alespoň z poloviny? Jak nejlépe vyřešit tutu situaci v malinké s. r. o.? Je možné se zaměstnancem skončit pracovní poměr tak, aby šel na pracovní úřad a dostal podporu v nezaměstnanosti? Jaká by musela mýt rozvazovací podmínka, resp. dohoda, aby měl zaměstnanec nárok na podporu v nezaměstnanosti? V budoucnu by mohla s. r. o., pokud se po krizi její tržby opět zvýší, zaměstnance znovu zaměstnat. 
Vydáno: 18. 03. 2020
Zaměstnanci techniky v divadle pracují na základě plánů, které jsou zpracovávány minimálně na týden až 14 dnů dopředu. Stane se však, že se plán změní. Plánovaná směna odpadne, lidé v tuto dobu nepracují. Poté se směna, která byla naplánována, odpracuje jindy, nebo také vůbec. Přesto mistři vykazují všechny hodiny, které byly naplánovány, i ty navíc. Přestože ty, které odpadly, nebyly odpracovány, dávají je k proplacení. Jedná se o stovky hodin měsíčně. Jak prosím správně postupovat? Proplácet, či nikoliv? 
Vydáno: 12. 12. 2019
V naší společnosti došlo k rozporování správnosti výpočtu mzdy za přesčasovou práci ve smyslu § 114 ZP. Hned v první větě § 114 ZP je uveden pojem „dosažená mzda“ a jeden z vedoucích zaměstnanců tvrdí, že je to mzda včetně všech příplatků a odměn, i mimořádných, nikoli „pouze“ tarifní/základní mzda a odkazuje se na ustanovení o platu. Cituji z dopisů zaměstnance: „Při kontrole proplácení odpracovaných hodin u zaměstnanců za práci přesčas bylo zjištěno, že mzda za vlastní přesčasové hodiny je nesprávně vypočítávána ze základní mzdy dotčeného zaměstnance a nikoli správně z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. U příplatku je již výše příplatku správně stanovena z průměrného výdělku. Uvedeným pak vzniká každému dotčenému zaměstnanci nedoplatek. …. Pokud bychom se řídili představou, že mzdou je pro účely odměňování za práci přesčas pouze a jedině tarifní mzda, museli bychom připustit fakt, že v případě, že by tarifní mzdu zaměstnanec nepobíral, ale měl by např. mzdu úkolovou nebo podílovou, nedostával by zaměstnanec za práci přesčas mzdu žádnou… Proto je v textu příslušného shora uvedeného ustanovení ZP uvedeno, že přísluší mzda (dosažená) a nikoli tarifní mzda. Takovéto záměrné rozlišení je např. uvedeno v ust. § 127 ZP, které řeší odměnu za práci přesčas v RoPo (státní sféra) a zcela taxativně vyjmenovává, jaké části platu se započítávají do odměny za práci přesčas – zde je totiž tarifní mzda zakotvena v systému odměňování příslušným pracovněprávním předpisem, na rozdíl od podnikatelské sféry, kde tato jistota nemůže být pracovněprávním předpisem dána. Vyjdeme-li z dikce příslušného ustanovení ZP, musí být odměna za práci přesčas ve výši mzdy, na kterou mi za tuto dobu práce přesčas vzniklo právo. Na jakou mzdu mi tedy vzniklo za tuto dobu právo? Vzniklo mi právo pouze na tarifní mzdu, nebo mi za tuto dobu vzniklo i právo na další složky mzdy, včetně měsíčně vyplácené odměny? Podle mého názoru vzniklo i právo na odměnu, jako složku mzdy, pokud jsem samozřejmě splnil podmínky pro její přiznání, protože odměna není v tomto případě vázána na konkrétní pracovní úkol, časově jasně vymezený, ale jedná se o odměnu měsíční, který je „naplňována“ v průběhu celého měsíčního období a podmínky pro její přiznání jsou splňovány průběžně. Z tohoto tedy pak vyplývá, že v okamžiku výkonu práce přesčas (tj. v době, která je příslušným ust. ZP označována právě jako „tato doba“) jsem výkonem práce dosáhl nejenom na odměnu formou tarifní mzdy, ale tím, že jsem průběžně splňoval podmínky pro přiznání odměny, jsem dosáhl i na odměnu formou odměny a dosažená mzda se v okamžiku výkonu práce přesčas skládá z tarifní mzdy a odměny. Zde příkladmo uvádím odkazy na články nebo výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna + další případné složky, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/330-prace-prescas.html https://www.pamprofi.cz/33/bezchybne-mzdove-vypocty-prace-prescas-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EvMTzwP8b0yIw2wrk_m0YdOnbbHr-wy1Ag/?uri_view_type=5 Ing. Alena Chládková: Příplatky za práci přesčas…, Práce a mzda 10/2018 Ing. Ivan Tomší: Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, www.komora-ucetnich.cz Zde příkladmo odkazy na SW programy s výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.stormware.cz/prirucka-pamica-online/Mzdy/Definice_slozek_mezd/ Odkaz, který citujete, neilustruje to, že tarifní mzda je 23.000,- Kč, ale že měsíční mzda (která v sobě zahrnuje tarif + odměny) je 23.000,- Kč a v další části (algoritmus výpočtu) je označení Výpočet základní mzdy z důvodu rozdělení na: - výpočet výše mzdy (zde základní, myšleno tím mzdy odpovídající skutečně odpracovaným hodinám, nicméně obsahující všechny oprávněné složky mzdy), která v sobě zahrnuje hodiny odpracované v řádném rozvrhu pracovního týdne a hodiny v přesčasovém příplatku a - výpočet výše příplatku (zde mzdy odpovídající pouze hodinám v přesčasovému příplatku). Škoda, že jste se pravděpodobně nepodívala i na ostatní odkazy k algoritmům výpočtu, kde je vše zcela jasně a přehledně popsáno… “ Zaměstnanci u nás mají standardně měsíční mzdu sjednánu jednou složkou v pracovní smlouvě. V kolektivní smlouvě je sjednána měsíční odměna z tarifní mzdy ve výši 9 %. Tato odměna není vázána na žádný konkrétní výkon a o její výši, či nepřiznání rozhoduje vedoucí dle vlastního uvážení (nikde nejsou specifikována pravidla). V praxi je tato odměna přiznávána většinou, ale ne vždy. Můžete mi prosím napsat správný výklad sousloví „dosažená mzda“? Zda v „dosažené mzdě“, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, se pro výpočet práce přesčas zohlední tato 9% odměna, či i nějaká další mimořádná měsíční odměna, přiznaná vedoucím zaměstnancem? Nebo je to nárok vyplývající z údaje pracovní smlouvy, či mzdového výměru, tj. nárok, na který zaměstnanec dosáhne za odpracovanou dobu „bezpodmínečně“. Popř. kde tuto informaci najdu? Chybí mi argument, či explicitní vysvětlení pojmu „dosažená mzda“, abych před vedením mohla obhájit správnost výpočtu. Žádnou vnitřní směrnici pro výpočet práce přesčas nemáme a nyní obecně výpočet odpovídá tomuto příkladu: Harmonogramem směn bylo na daný kalendářní měsíc určeno zaměstnanci odpracovat 160 hodin. Zaměstnanec má měsíční mzdu 23 000 Kč (částka sjednána v Pracovní smlouvě). Průměrný hodinový výdělek činí 135,55 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy v minimální výši. Výpočet základní mzdy: (23 000 : 160) x (160 + 18) = 25 587,50 Kč. Příplatek za práci přesčas: 135,55 x 25 % x 18 = 609,98 Kč. Celková mzda včetně práce přesčas: 25 587,50 + 609,98 = 26 197,48, po zaokrouhlení 26 198 Kč.
Vydáno: 25. 11. 2019
Lze zaměstnanci s jeho souhlasem posílat výplatní lístek na mail, který si písemně určí? Je třeba, aby souhlas zaměstnance byl písemný? Je třeba, aby byl mail odesílatele (mzdové účetní) opatřený elektronickým podpisem? Jak postupuje zaměstnavatel, který standardně výplatní lístky předává zaměstnancům v listinné podobě na mzdové účtárně a zaměstnanci si je nevyzvednou? Je povinen je zaměstnancům poslat (a případně je tam lhůta)? 
Vydáno: 16. 08. 2019
Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)? 
Vydáno: 10. 04. 2019
Standardně máme u našich zaměstnanců stanovenou mzdu měsíční odměnou. Zajímalo by nás ale stanovení mzdy hodinově. Je nutné sjednat/stanovit týdenní úvazek, případně přesný rozpis směn, pracovní fond při hodinové mzdě? Je povinností při nenaplnění pracovního fondu mzdu doplatit? Je nějaký další rozdíl mezi mzdou stanovenou měsíčně a hodinově, kromě toho, že hodinová mzda řeší přesně odměnu formou odpracované (plánované) směny za měsíc v hod. * hod. sazba, a je tak přesnější oproti měsíční, která potírá výkyvy ve dnech a hodinách v jednotlivých měsících? Zajímá nás, zda je možné sjednat mzdu hodinově a proplatit bez dalšího pouze skutečně odpracované hodiny. Pokud tedy zaměstnavatel bude mít dostatek práce, bude odměna vyšší a pokud nebude dostatek práce, bude nižší. Odpověď tuším, zajímá nás, zda je alternativa takto pracovní smlouvu, nebo mzdové předpisy postavit.  
Vydáno: 08. 04. 2019
Česká s. r. o., 100% vlastněná zahraniční společností vyžaduje (u některých měsíců), aby finanční prostředky na mzdy odešly z bankovních účtů společnosti poslední pracovní den v měsíci. Důvodem jsou interní předpisy, které požadují, aby jak náklady, tak pohyb finančních prostředků byly v interním uzávěrkovém měsíci vyrovnané. Je to šibeniční termín, ale uzavřít mzdy poslední den v měsíci se dá. Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou a je jich málo, tak to jde. Všechny předpisy se zabývají tím, do kdy nejpozději mají být mzdy, pojištění a daně uhrazeny, ale nikde jsme nějak nezaznamenali, zdali to může být i dříve... Teoreticky nás napadlo, že když uzavřeme mzdy v poledne, a pošleme příkazy do banky, pak by ještě nějaký zaměstnanec mohl onemocnět nebo mít pracovní úraz v těch pár hodinách do konce pracovního dne. Dá se to takto praktikovat nebo existuje něco, o čem nevíme, a mzdy by se měly dle českých předpisů uzavírat až po skončení měsíce, nebo hrozí nějaké postihy?
Vydáno: 18. 02. 2019
Restaurace inkasuje platby kartou vč. spropitného, do EET jde částka bez spropitného, spropitné chtějí jednou měsíčně dát zaměstnancům do mzdy. Jak se k tomu postavit účetně a co je správně? 1. Pokud zadáme do mzdy tzv. přidanitelnou položku 2 000 Kč (podobně jako u 1 % VC automobil), provedou se odvody, čistá mzda je nižší o tyto odvody. Vyplatit potom zaměstnanci celou částku 2 000 Kč z pokladny, s tím, že jsme to ve mzdě zdanili, vč. odvodů SP a ZP? 2. Nebo zaměstnanci navýšit hrubou mzdu o 2 000 Kč, z toho se klasicky provedou odvody a čistá mzda je vyšší o spropitné po odvodech? 
Vydáno: 20. 12. 2018
Zaměstnanci s hodinovou mzdou pracují dle rozpisu i v sobotu a neděli. Za tyto plánované směny mají mít dle zákona minimální příplatek 10 % (nejedná se o práci přesčas). Mzdová účetní při výpočtu výplat za květen - červenec 2018 omylem proplácela tento příplatek za sobotu a neděli 25 % (dostali tedy proplaceno více než měli dostat). Nyní si na tuto chybu přišla. Zaměstnavatel chce rozdíly vyčíslit a zaměstnancům strhnout. Je možné zaměstnancům zpětně opravit výplaty za květen - červenec 2018 (z důvodu chyby ve výpočtu)? Musíme mít jejich souhlas? Jakým způsobem lze chybu opravit (ve mzdě za srpen 2018 nebo opravit jednodlivé měsíce?
Vydáno: 29. 08. 2018
V měsíc 7/2018 byly vyplaceny pololetní prémie za období 1-6/2018. Výpočet byl proveden procentem z hrubé mzdy. Jak tyto prémie ovlivní průměrnou hodinovou mzdu a ve kterých obdobích?
Vydáno: 20. 08. 2018
Zaměstnanec při dechové zkoušce na alkohol nafoukal 0,39 promile. Za toto porušení pracovní kázně mu byl udělen kárný dopis. Může mu být současně za toto snížena nenároková složka mzdy - odměna? Může mít za 1 "prohřešek" 2 "tresty", tedy kárný dopis a např. částečně krácený bonus ?
Vydáno: 15. 08. 2018
Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu, jejíž nedílnou součástí je mzdové ujednání, podle kterého zaměstnanci náleží při splnění kritérií uvedených ve mzdovém řádu finanční bonus. Firma uzavřela s odborovou organizací kolektivní smlouvu na období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020, jejíž přílohou je mzdový řád. Firma vydala nový mzdový řád s účinností od 1. 5. 2018, který se dodatkem stal součástí Kolektivní smlouvy s platností od 1. 5. 2018. Mzdový řád používá pojem účinnost a dodatek ke kolektivní smlouvě pojem platnost. Nový mzdový řád ruší předchozí mzdový řád. Oba mzdové řády řeší výpočet měsíčních a pololetních finančních bonusů (k 30. 6., resp. 31. 12.). Struktura výpočtů ve mzdových řádech je odlišná. Do kdy je platný starý mzdový řád? Jak se bude počítat pololetní finanční bonus za období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018? Podle nového mzdového řádu za celé první pololetí anebo součtem finančních bonusů spočítaných za dvě období dle starého a nového mzdového řádu, tj. od 1. 1. 2018 do 30. 4. 2018 , od 1. 5. 2018 do 30. 6. 2018? Jaká je promlčecí lhůta pro uplatnění mzdových nároků zaměstnance?
Vydáno: 27. 07. 2018