Otázky a odpovědi - strana 2

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Odměna z FKSP se přiznává a vyplácí při přiznání starobního důchodu. (Ne při odchodu do starobního důchodu). Ale odměna od organizace ze mzdových prostředků se vyplácí až při ukončení pracovního poměru po přiznání starobního důchodu. Můžeme si toto upravit vnitřním předpisem, že zaměstnanci bude vyplacena odměna ze mzdových prostředků organizace také při přiznání starobního důchodu, i když nedojde k ukončení pracovního poměru? 

Zaměstnavatel organizuje svoz zaměstnanců do zaměstnání, autobus má zajištěný od přepravce. Zaměstnanci mají autobus zdarma, náklady za autobus zaměstnavatel nemá v daňově uznatelných nákladech, platí ho ze zisku po zdanění. Společnost nemá odbory, nemá uzavřenou kolektivní smlouvu, proto rozhodnutí směřující k použití zisku, jsou zcela na rozhodnutí společníků. Doprava zaměstnanců je poskytována zaměstnancům poskytovatelem veřejné přepravy, pro daňové posouzení u zaměstnanců nebylo možné použít osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů. Z předběžného šetření bylo odhadnuto, že podle frekvence využití vychází částka na jednoho zaměstnance 1 800 Kč za rok. Zaměstnavatel využil osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů - pokud plnění ze zisku po zdanění nepřesáhne 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, jedná se o příjem osvobozený od daně. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů nespadá příjem osvobozený od daně z příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme svému zaměstnanci uhradit fakturu za rekreaci i v hotovosti? Dovolená a rekreace (§ 8) Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Příspěvek z fondu může získat zaměstnanec, který je v pracovním poměru déle než jeden rok a jeho rodinní příslušníci. Příspěvek lze čerpat pouze bezhotovostně, a to ve výši Kč 3 600 na 1 zaměstnance a 1 rok. Podmínkou je faktura, vystavená na adresu zaměstnavatele. Zaměstnanec nejdříve uhradí zaměstnavateli rozdíl mezi částkou na faktuře a nárokovým příspěvkem z FKSP. Následně uhradí zaměstnavatel celou fakturu. Přispíváno může být pouze na akce, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizace zaměstnavatel. Zaměstnanci, kteří budou čerpat tento příspěvek, nemohou využívat příspěvku na penzijní připojištění a obráceně. Příspěvek je možno uplatnit nejpozději do 10. prosince daného roku. Nyní v období koronaviru mají zaměstnanci strach si dovolenou zamlouvat dopředu. Bylo by možné nechat vystavit fakturu na zaměstnavatele a uhradit ji v hotovosti? Velmi Vám děkuji za odpověď.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme mít ve svých zásadách FKSP v odstavci Dary (§ 14) toto znění? „Celková částka na dary může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu za běžný rok a nevyčerpanou část limitu z let minulých (lze tak činit od roku 2002). Dary jsou poskytovány při: a) 50 let věku … maximálně Kč 5 000,  b) při prvním odchodu do důchodu … maximálně Kč 10 000. Plná výše odměny je podmíněna minimální délkou pracovního poměru u zaměstnavatele v trvání 5 roků. Při kratším trvání pracovního poměru se odměna poměrně snižuje. Dary mohou být peněžní i nepeněžní.“   Nebo je tam vhodnější uvést, že plná výše odměny je podmíněna mimořádnou aktivitou ve prospěch zaměstnavatele nebo něco podobného?   

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Pro své zaměstnance pořádáme různé kulturní akce hrazené z FKSP. Jednou z akcí je např. akce na závěr školního roku, kde zaměstnancům poskytujeme občerstvení. Můžeme na tuto akci zakoupit z prostředků FKSP i alkoholické pivo, případně víno? 

Mezi našimi zaměstnanci je manželský pár. Manžel zemřel a manželce a dítěti se bude vyplácet jednorázový finanční příspěvek - ovdovělé manželce (zaměstnankyni) 40 000 Kč; pro osiřelé dítě 30 000 Kč, a jednorázová finanční výpomoc pro osiřelé dítě po zesnulém zaměstnanci ve výši 30 000 Kč. I když se dávky nesčítají, tak pro upřesnění se manželce vyplatí celkem 100 000 Kč. Mohou být tyto výpomoci vyplacené mzdou nebo si musí zaměstnankyně podat daňové přiznání a uvést částky nad limit jako ostatní příjem? Jaký je vůbec limit pro danění a odvody 15 000 Kč nebo 30 000 Kč? Můžete přesně popsat, jak se budou provádět odvody výše uvedeného případu? Jak by se postupovalo a co by šlo do daňového přiznání, pokud by manželka zesnulého nebyla naším zaměstnancem?

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tuto částku však odeslal na bankovní účet svých zaměstnanců a ne na účet penzijní společnosti. Dle § 6 odst. 9 písm. p) má být příspěvěk na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti. Jedná se tedy stále o daňově uznatelný náklad firmy a u zaměstnance o osvobozené plnění? Dále tato společnost má hospodářský rok od 1.4.-31.3. Je možné, aby společnost zaměstnancům vyplatila penzijní připojištění ve výši 50 000 Kč např. 6/2020 a následně dalších 50 0000 Kč v 3/2021? Budou náklady pro s.r.o. stále daňově uznatelné a pro zaměstnance osvobozené?

Jsme příspěvková organizace ÚSC a poskytli jsme příspěvek z FKSP na rekreaci zaměstnanci v zahraničí, která se měla uskutečnit v červenci 2020. V souvislosti s opatřeními proti COVID-19 cestovní kancelář rekreaci zrušila a poskytla zaměstnanci voucher platný do 31. 8. 2021. Zaměstnanec tedy tento voucher využije až v následujícím kalendářním roce, musí příspěvek z FKSP určený na rok 2020 organizaci vrátit? Lze příspěvek z FKSP na rok 2021 poskytnout již v roce 2020?

1. CK nabídne zaměstnanci voucher - vrací zaměstnanec zaměstnavateli příspěvek z FKSP? 2. CK vrátí peníze na účet zaměstnavatele v nižší částce, než byl čerpaný příspěvek /s odečtením stornopoplatku/ - musí doplatit zaměstnanec rozdíl poskytnutého příspěvku z FKSP? 3. Zaměstnanec sám zruší dovolenou - musí vrátit čerpaný příspěvek do FKSP? 4. zaměstnanec požádá CK po 31. 8. 2021 o vrácení částky (za voucher) - musí vrátit příspěvek za rok 2020 do FKSP?  

Zaměstnanci ruší z vlastního rozhodnutí (prozatím bez objektivních příčin) zájezdy a rekreace, které byly hrazeny ze sociálního fondu. Cestovní kanceláře vrací zpět na účet sociálního fondu částky ponížené o stornopoplatky. Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmu osvobozeny mj. nepeněžní příspěvky na rekreaci a zájezdy zaměstnavatelem zaměstnanci. Je možné stornopoplatek ponechat jako osvobozený výdaj sociálního fondu? Nebo je nutné výši stornopoplatku dodanit, popř. nechat jej uhradit zaměstnance zpět na jeho osobní účet sociálního fondu? Vnitřní předpis o čerpání sociálního fondu tuto problematiku nijak neřeší.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V letošním roce 2020 jsme z fondu FKSP poskytli našim zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat v současné situaci, kdy jsou rekreace kvůli koronaviru rušeny? Máme po zaměstnancích požadovat vrácení příspěvku? 

Je možné přispívat zaměstnancům z FKSP na dopravu např. 20 Kč/odpracovaný den za předpokladu, že bude odvedena daň, SP a ZP, tedy společně se mzdou - peněžité plnění? (OO je názoru, že tato forma není možná a že je možné hradit takový příspěvek pouze nepeněžní formou - př. nabití karet.)

Společnost podle vnitřního předpisu o sociálním fondu přispívá svým zaměstnancům na sportovní a kulturní akce. Probíhá tak, že zaměstnanec si koupí vstupenku a předloží ji do pokladny, kde mu je částka za vstupenku proplacena. V takovém případě nejde dle našeho názoru o nepeněžní plnění a zaměstnavatel musí částku zdanit ve mzdě zaměstnance a odvést pojistné jak za zaměstnance, tak za podnik. Jak by byla posuzována situace z hlediska peněžního nebo nepeněžního plnění, pokud by společnost poskytla (půjčila) zaměstnanci podnikovou platební kartu a zaměstnanec by provedl platbu za vstupenku při jejím nákupu touto kartou? 

Zaměstnanci dostávají benefit - plně hrazené stravenky, za odpracované dny. Počet stravenek za prosinec, je znám až v lednu, kdy jsou stravenky, respektive nahrání bodů na stravenkové karty, objednány, zaplaceny a nahrány na karty zaměstnanců. Jedná se o náklady prosincové (spadající do minulého roku) nebo lednové (spadající do nového roku)?

Jsme organizační složkou státu a vztahuje se na nás vyhláška č. 114/2002 Sb. o FKSP. V souladu s § 14 vyhlášky poskytujeme zaměstnancům dary při pracovních, životních výročích a při prvním odchodu do starobního důchodu atd. Pro tyto příležitosti jsme využili nabídku poukázek Cadhoc, kdy nás poskytující firma ubezpečila, že při plnění daru do 2 000 Kč pro zaměstnance v rámci jednoho roku se tyto poukázky nedaní. Nyní jsme se však dozvěděli, že se jedná o jinou formu peněžního plnění - jedná se o ceninu -, a pak je nutné je zpětně zaměstnancům zdanit. Můžete mi prosím poradit? Bohužel i názory finančních úřadů se různí s tím, že záleží, jak si kdo zákon vyloží.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době přispíváme svým zaměstnancům z FKSP na penzijní připojištění částku Kč 3.600 za rok. Platbu provádíme na začátku prosince daného roku. Od 1. 7. 2020 nesmí být tato platby vyšší než platba, kterou si na svůj účet přispívá sám zaměstnanec. Znamená to tedy prosím to, že naši zaměstnanci si musí hradit na účet minimálně Kč 300, tzn. za rok 3.600, abychom jim my mohli také přispět částkou Kč 3.600. Nebo mohou případně do termínu naší platby vložit částku individuálně, tzn. např. doplatit 1.200? Pokud si hradí měsíčně jen např. 200, můžeme jim přispět částkou Kč 2.400? Jak můžeme zjistit, kolik si zaměstnanec aktuálně platí na své spoření? Můžeme po nich požadovat nové předložení smluv – jak víme, že jsou platné? Je to dostačující, nebo si máme nějakým čestným prohlášením nechat potvrdit výši jejich spoření a závazek, že v případě snížení nás budou informovat? Vždyť smlouvu si mohou kdykoliv změnit. 

Společnost s r. o. by svým zaměstnancům ráda dala dárek k pracovnímu jubileu (např. 5 let ve společnosti, 10 let ve společnosti atd.) a případně také ke „kulatým“ narozeninám (např. 30 let, 40 let). Jak postupovat, aby zaměstnanci nemusela být hodnota tohoto daru zdaněna ve mzdě? Musí se společnosti s. r. o. řídit vyhláškou o FKSP?

Prosím o radu, jak lze pomoci zaměstnankyni, které zemřel manžel. Manžel byl také náš zaměstnanec, jeho žena má nyní finanční problémy, firma by ji ráda co nejrychleji pomohla jednorázovou výpomocí cca 50 000 Kč. Je nějaká možnost, abychom z toho my ani ona neodváděli daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 

V případě, že jsou pro zaměstnance v souladu s vyhláškou FKSP objednány masáže, které ovšem neposkytuje zdravotnické zařízení, ale osoba, která není v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, jakým způsobem zaměstnanec tento příjem dodaní? Jak a kdy se tato operace promítne v účetnictví?

Musí zaměstnavatel srážet zdravotní, sociální pojištění a zálohovou daň z následujících benefitů pro zaměstnance? 1) Zaměstanci, který má dlouhodobou pracovní neschopnost, je nakoupeno ovoce v hodnotě do 100,- Kč. Placeno z fondu kulturních a sociálnch potřeb - účet 423. 2) Zaměstnanec přinese vstupenky na různé kulturní akce (z kina, divadla, vstupenka na hrad atd.) v hodnotě nad 2 000 Kč. Hotově je mu proplacena částka 2 000 Kč rovněž z fondu kulturních a sociálních potřeb. V případě, že by zaměstnavatel nakupoval tyto benefity pro zaměstnance, musí být na dokladu jako odběratel uveden přímo zaměstnavatel, aby se jednalo o nepeněžní plnění, ze kterého není třeba odvádět sociální, zdravotní pojištění, zálohu na daň z příjmu zaměstnance?