stravenkový paušál - strana 2

Dobrý den, pokud poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, hraje roli při posuzování osvobození to, že společnost dle vnitropodnikové směrnice neposkytuje stravné na prac. cestě v maximální výši? To znamená počítá se 70% vždy z horní hranice stravného stanovené vyhláškou pro prac. cestu 5-12 hodin nebo je to s ohledem na výši stravného, které poskytuje daná společnost? Když je nyní rozmezí 120 - 142 Kč a společnost poskytuje stravné ve výši 120 Kč. Jaká bude výše osvobození stravenkového paušálu?

Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?

Dne 22. 8. 2022 nabyla účinnosti vyhláška č. 237/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, kterou se zvyšují sazby stravného při tuzemské pracovní cestě.

Dobrý den, děkuji za odpověď na předchozí otázku. Mám k ní ještě dotaz na upřesnění. Jsme příspěvkovka. Všichni naši hajní v tuto chvíli mají ve smlouvě výkon práce naše město. Tím mají z naší hájovny, kde bydlí, dojet k nám a pak se jim počítá služební cesta jejich auty. Budeme dělat změnu smlouvy a nově budou mít jako pracoviště hájenky. Cesťák budou mít např. 6:00 hájenka - 6:30 místo někde v revíru, tam budou vykonávat práci, případně přejedou na jiné místo a odpoledne opět cesta zpět do hájenky.  a) Pokud si budou psát měsíční cesťák, pak jim k tomu dopočtu stravné, ale už jim nebude náležet stravenkový paušál, protože celou směnu byli na služební cestě. Je to tak? Tím by měli stravu 2x.  b) Pokud je budeme proplácet paušálně, pak dle metod. pokynu předloží jízdy za 3 měsíce a dle vyhlášky se jim spočte cestovné (km, palivo, opotřebení), které budou dostávat měsíčně do výplaty. Jak je to v tomto případě se stravným? Započtu jej také do paušálu podle předložených 3 měsíců?  V tuto chvíli jedeme paušálně, bez stravného, ale dostávají stravenkový paušál. Ale to asi není dobře, viďte. Ráda bych to nastavila správně.

Jsme příspěvková organizace, vlastníme hájovny, které pronajímáme našim hajným, nemají je ale všichni. Hajní denně jezdí svými soukromými vozidly služebně po rajónu. Nejezdí celý den. Dosud jsme měli metodický pokyn (MP), kdy 1× ročně dali podklad jízd za 3 měsíce 09–11 a na základě toho a nové vyhlášky v prosinci, se spočetl paušál, který jim byl vyplácen celý další rok. Nyní se rozhodlo, že se jim budou jízdy proplácet měsíčně zpětně podle skutečně odježděných km plus opotřebení a ceny nafty a BA dle aktuální vyhlášky. Bude to přibližně stejné každý měsíc. U některých totiž došlo k navýšení km, ale jen nárazově. Bude se jednat o cesťák nebo mohou vyplňovat Záznam o provozu vozidla? Ten by byl schválený vedoucím úseku i ředitelem. Do něj vyplňují specifikaci auta, jméno řidiče, jednotlivé jízdy: datum, místo, čas. Něco jako kniha jízd. Za každý odpracovaný den dostávají stravenkový paušál. Všichni mají plné úvazky, 40 hod / týdně. Ve smlouvě mají uvedené naše město jako místo výkonu. Pravidelné pracoviště určené nemají a co jsem se dívala do smluv, tak tam se to také neřešilo. Nicméně jejich pravidelným pracovištěm je většinou hájenka, případně jejich bydliště, z kterého vyjíždějí do svěřeného rajónu. Je možné nechat ve smlouvě místo výkonu naše město a v Metodickém pokynu napsat, že jejich pracovištěm je místo uvedené a jimi podepsané v příloze MP? Je nutný jejich souhlas? Nerada bych měnila pracovní smlouvu a dávala jim tam pracoviště hájenku nebo jejich byt a pak při každé změně, řešila i změnu smlouvy. Pokud nemají určené pracoviště, ale než místo výkonu, pak by měli cestu začínat tam, je to tak? Prosím o radu, jak to co nejlépe pro obě strany, vyřešit.

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Jako zaměstnavatel poskytujeme stravovací paušál ve výši 80,00 Kč. Pracovní doba je stanovená od 7 do 15 hodin. Pracovník je vyslán na pracovní cestu ve 12 hodin ( odpracoval tedy 5 hodin). Pracovní cesta končí v ten samý den v 18 hodin (pracovní cesta trvá 6 hodin). Jak v tomto případě postupovat? Má zaměstnanec nárok jak na paušál, tak i na stravné? Nebo si může vybrat a chtít jenom stravné? A nebo má nárok jenom na stravovací paušál?

Je možno proplácet stravenkový paušál do mzdy jen části zaměstnanců nebo když se firma rozhodne jej vyplácet, musí všem?

V minulém roce se zaměstnavatelům nabídla nová forma příspěvku na stravování, a to v peněžní formě. Došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál i za odpracovaný svátek, za předpokladu, že práce ve svátek byla předem se zaměstnavatelem dohodnuta? Podle mého názoru ano. 

Pokud chceme hradit stravenkový paušál pouze z rozpočtu, ne prostřednictvím sociálního fondu (jsme obec), stačí schválení vnitřního předpisu o poskytování příspěvku na stravování zaměstnanců formou stravenkového paušálu starostou, nebo musí být schváleno zastupitelstvem? 

Společnost s. r. o. v roce 2021 nepřispěla svým zaměstnancům na stravování - ani stravenkami, ani nepoužila stravenkový paušál. Nyní se ekonomická situace společnosti zlepšila, může společnost zpětně - to znamená od ledna 2021 - vyplatit svým zaměstnancům stravenkový paušál do října?

Zaměstnanec pracující na DPČ 2 dny v týdnu po 5 hodinách. Je možné zaměstnanci poskytnout stravenkový paušál a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Vytváříme směrnici pro poskytování stravenkového paušálu, Můžeme si sami stanovit, že nárok bude po odpracování směny , která trvala min. 4 hodin ne 3 hodiny? Nemusí se uvádět těch 11 hodin pro nárok dalšího nároku? Chtěli bychom jen za 1 směnu 75 Kč a nespecifikovat délku směny. Účinnost lze určit pouze od 1. 1. 2022 a nemusí se udávat do kdy platí, aby měla neomezenou platnost do další změny? Směrnice bude upravena dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, a zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Jsme obec, stačí uvést toto? Dále chceme uvést nárok 5 dní v týdnu, nárok pro veškeré zaměstnance zaměstnavatele s výjimkou zaměstnanců, kteří pro zaměstnavatele vykonávají práci na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. Máme uvolněného starostu, stačí uvést „veškeré zaměstnance“, nebo ho máme specifikovat zvlášť? 

Zaměstnavatel od 1. 1. 2021 vyplácí svým zaměstnancům stravenkový paušál. Zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (Po-Pá/40h). Ve vnitřím mzdovém předpisu stanovili výšku stravenkového paušálu na 75 Kč za odpracovanou směnu s tím, že musí odpracovat alespoň 3 hodiny ve směně. 1. Má nárok zaměstnanec na stravenkový paušál i za mimořádnou směnu, předem naplánovanou? O tuto směnu odpracuje v následujících měsících méně. 2. Když by za tuto mimořádnou směnu čerpal náhradní volno, má nárok v daném měsíci na stravenkový paušál? 3. Jednalo by se o přesčas, je splněna podmínka odpracování 3 hodin ve směně, náleží mu za tuto směnu stravenkový paušál? 4. V případě, že by neměl a zaměstnanec nárok na stravenkový paušál a i přesto mu ho zaměstnavatel vyplatil, jednalo by se pouze o nedaňový náklad nebo by se musel zvýšit vyměřovací základ ZP/SP/daň?

Zaměstnáváme i zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. Je v tomto případě možné poskytnout stejný příspěvek (stravenkový paušál) jako při plném pracovním úvazku? Jak dlouhá musí být směna pro poskytnutí příspěvku (stravenkového paušálu)? Je možné poskytnout zaměstnanci příspěvek (stravenkový paušál do výše 75,60 Kč) osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti i v případě, že odpracuje pouze část stanovené směny, ať už z důvodů pružné pracovní doby, čerpání půl dne dovolené, návštěvy lékaře, nástupu na nemocenskou v průběhu směny apod.? Ve vazbě na tyto případy se setkáváme s rozdílnými názory. 

Společnost svým zaměstnancům poskytuje peněžitý příspěvek na stravování. 1. Může zaměstnavatel poskytovat tento příspěvek i prokuristovi, který má uzavřenou pouze smlouvu o výkonu funkce prokuristy, pokud bude mít ve smlouvě vymezen rozsah pracovní doby pro výkon funkce, kterou bude zároveň vykazovat v měsíční evidenci pracovní doby? 2. Odměna prokuristy je stanovena jako pevná měsíční odměna. Dle podmínek smlouvy má prokurista nárok na 20 pracovních dnů placeného volna. Bude v evidenci pracovní doby vykazovat čerpání tohoto pracovního volna? Pokud ne, má nárok na peněžitý příspěvek na stravování za dny placeného volna?

Finanční zpravodaj č. 19/2021 Dne 22. dubna 2021 vydalo Ministerstvo financí Finanční zpravodaj č. 19/2021 o výši a konstrukci výpočtu úroků z prodlení po novele daňového řádu účinné od...

Příspíváme zaměstnancům na stravování stravenkou ve výši 100 Kč, z toho 55 Kč dáváme do daňově uznatelných výdajů firmy a 45 Kč doplácí zaměstnanec a i na jeho straně je to daňově osvobozeno. Problém vzniká při přesčasové práci, tj. pokud podle vnitropodnikových směrnic pracují zaměstnanci déle než 12 hod mají nárok na 2 stravenky. Nevím zda mohu dát do daňových výdajů firmy za tuto delší směnu 2x55 Kč = 110 Kč nebo je to limitováno 70 % hranicí stravného (75,60 Kč) a zda je to i na straně zaměstnance osvobozeno. Také nevím jestli bychom si při poskytování dvou stravenek na delší směnu pomohli přechodem na stravenkový paušál, tam by asi nastal problém opačný – u zaměstnavatele není limitace žádná, ale u zaměstnance by od daně osvobozeno bylo jen do výše 75,60 Kč. Prosím o vysvětlení, jak to s tou limitací 75,60 Kč tedy vlastně je.

Zaměstnanec má 40hodinovou rovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu (pondělí až pátek). Ve 4/2021 byl v práci ve svátek - 5. 4. 2021, kde odpracoval celou 8hodinovou směnu. Může za tento den práce ve svátek dostat peněžitý stravenkový paušál? Předpokládám, že se nejedná o přesčas, když svátek vyšel na pracovní den - pondělí.