rizikové faktory - strana 2

Od 1. května 2020 je v některých svých částech účinný zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterými je též míněn zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Článek se zabývá problematikou vibrací, v jejichž vlivu se nachází člověk. Vibrace jsou považovány za rizikový faktor, který vystavuje lidský organismus zátěži promítající se do narušování pohody a poškozování zdraví člověka. Třeba je však odlišit od aplikace vibrací v medicinské praxi v rámci rehabilitačních procedur (masáže, vodní vířivka apod.). Expozice člověka intenzivním dlouhodobým vibracím může svým negativním působením přispět ke vzniku onemocnění, což posuzováno podle platné legislativy, jako nemoc z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání.

Staveniště, vzhledem k prováděným činnostem a neustálým změnám pracovního prostředí a pracovních podmínek, patří mezi vysoce riziková pracoviště. Na staveništích se často provádějí velmi rizikové činnosti, z nichž nejnebezpečnější jsou práce ve výšce a manipulace a přemísťování předmětů a materiálů.

Smysl a těžiště příspěvku není v přísném vědeckém obsahu, jak by si poměrně závažný problém zasluhoval, ale má poskytnout základní poznatky o projevech a důsledcích psychické zátěže, včetně se zmínkou o stresu a násilí, týkající se zejména vlivu ohrožujícího pohodu a zdraví člověka na pracovištích. Jde o psychosociální procesy v pracovních podmínkách ovlivňující stav psychiky a chování člověka.

Vlivem expozice karcinogenům při práci v Evropské unii každoročně onemocní nádorovým onemocněním 120 000 osob a téměř 80 000 těchto případů končí smrtí. Rakovina tak vede mezi příčinami úmrtí spojenými s výkonem práce. Ročně se podílí na 53 % úmrtí spojených s povoláním, přičemž nejčastěji se jedná o rakovinu plic.

Azbest je přírodní vláknitý minerál, který byl (a v některých částech světa stále je) pro své výborné fyzikálně-chemické vlastnosti používán zejména ve stavebnictví, ale i v dalších oborech lidské činnosti. Všechny typy azbestových vláken mohou být příčinou nádorových onemocnění (nádor plic, nádor pohrudnice - maligní mezoteliom, nádory pobřišnice, laryngu, ovarií) a azbestózy.

Článek má na cíl seznámit čtenáře s nebezpečím výbuchu spojeným s dopravou sypkých materiálů, se zaměřením na korečkové elevátory, které jsou široce používaným zařízením, zejména v zemědělském, krmivářském a potravinářském průmyslu, a které by při posuzování rizik výbuchu v technologickém procesu neměly být nikdy opomenuty.

V loňském roce nás lékařka z Krajské hygienické stanice, která prováděla ověřování pracovních činností při šetření nemocí z povolání, opakovaně „strašila“, že po změně zákona č. 258/2000 Sb. (pravděpodobně zákonem č. 267/2015 Sb.) musí být zařazení prací do 2. kategorie podloženo měřením rizikových faktorů. Její varování, že můžeme být KHS pokutováni, vyznělo tak, že bychom měli dodatečně měřit rizikové faktory včetně lokální svalové zátěže u všech prací zařazených do 2. kategorie, i když na ně máme platné rozhodnutí KHS o zařazení prací do kategorií z roku 2013 – 2014. Téměř všechna šetření nemocí z povolání, která u nás v minulosti proběhla, byla pro syndrom karpálního tunelu u různých povolání a mnohé nakonec nebyly jako nemoc z povolání uznány. Hodnocení lokální svalové zátěže bylo mezitím upraveno změnou nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (nařízením vlády č. 246/2018 Sb.) a změna byla v čísle 12/2018 časopisu BHP zdůvodněna stejnými argumenty které jsem používal, měření „velkého rozsahu různorodých prací je finančně náročné a obtížně proveditelné“. Kategorizaci jsme aktualizovali v roce 2013 – 2014 po vydání vyhlášky č. 79/2013 Sb. a máme k této kategorizaci a k jejím doplňkům platné rozhodnutí KHS, včetně uvedení prací zařazených do 2. kategorie. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je zaměstnavatel povinen v případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté předložit KHS žádost, jejíž součástí jsou připojené protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. Povinnost provádět u prací zařazených do 2. kategorie dodatečně měření, i když k výše uvedeným změnám nedošlo, není v zákoně stanovena. Je můj výklad povinnosti zaměstnavatele správný?

Článek se věnuje problematice psychosociálních rizik na pracovištích a jejímu právnímu zakotvení v českém právním prostředí

V létě např. po dobu 1 týdne dosahuje teplota v kancelářích 40 °C (normálně větrané kanceláře, kategorie I, normální pracovní doba 8 hod, aklimatizovaný muž). Po kolika hodinách má mít bezpečnostní přestávku a jak má být dlouhá? Jak by tedy vypadala jeho 8hodinová směna? Nerozumím výpočtu dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 4 a příloha č. 1 část B tab. 1a.

Pro udržení stálé tělesné teploty je nutné udržet tepelnou rovnováhu mezi organismem člověka a okolím. Teplo, které vytváří lidský organismus při své činnosti, musí být odvedeno do okolí. Pokud je vlivem chladu prostředí odváděno z těla více tepla, nastává pocit tělesného chladu. Je-li v důsledku příliš teplého prostředí odváděno málo tepla, nastává pocit tepla. V horkém prostředí pak organismus pro obnovení tepelné rovnováhy reaguje pocením, kdy se tělo ochlazuje odpařováním potu. Při dalším růstu teploty prostředí dochází k přehřívání organismu se všemi zdravotními důsledky, jako je zvýšená tepová frekvence, zrychlené dýchání, pokles krevního tlaku atd. a s tím spojené příznaky jako jsou závratě, bolesti hlavy, příp. až poruchy vědomí apod.

PRAHA, 2. 11. 2018 - Jsou bezpečností rizika na evropských pracovištích dostatečně monitorována a jak zodpovědně k nim zaměstnavatelé i zaměstnanci přistupují? A jak k těmto rizikům přistupuje Česká republika? Na tyto i jiné další otázky dává odpověď Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik ESENER 2, který realizovala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU OSHA).

U mého klienta, základní školy, byl proveden dozor SIBP. Při kontrole oblasti pracovnělékařských služeb a související kategorizace prací mi bylo doporučeno upravit si rizikové faktory, a to tak, že se neuvádí psychická zátěž u pedagogických pracovníků. SIBP se odkazovalo na znění příslušných ustanovení dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Základní škola vycházela ze znění přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jak je to s vyhodnocením rizikových faktorů u pedagogických pracovníků?

V Evropě 10 až 20 % všech pracovních úrazů a 10 až 15 % smrtelných pracovních úrazů je připisováno činnostem při údržbě. Údržba, často zajišťovaná externími poskytovateli služeb, je prováděna ve všech odvětvích a různých druzích pracovního prostředí. Jelikož se jedná o nerutinní činnost, zaměstnanci údržby jsou vystavováni nečekaným situacím, na které musí okamžitě reagovat.

Stanovení rizikovosti ekonomických činností dle CZ-NACE na základě ocenění potenciálních nebezpečí vzniku poranění člověka či poškození jeho zdraví v pracovních systémech. Přehodnocení rizikovosti práce v návaznosti na nový systém CZ-NACE s ohledem na změny výskytu a charakteru rizik i důsledků nízké úrovně prevence BOZP. Rámcová prezentace přístupů a vytvořené metodiky pro objektivnější ohodnocení rizikovosti práce v ČR, a to na makro úrovni a s využitím oficiálních statistik a dostupných dat bez další zátěže pro podnikatelské subjekty. Podle potřeby vytvořený model umožňuje aktuální propočty (vhodné by bylo např. jednou za tři roky).

Technologie práškového lakování nachází široké uplatnění při sériové produkci výrobků v průmyslu pro svou ekonomičnost a nízký dopad na životní prostředí. Proces práškového lakování je založen na principu elektrostatického náboje. Elektricky nabité částečky práškové barvy jsou pomocí stlačeného vzduchu nanášeny pistolí, či tryskami na uzemněné lakované díly, na kterých působením Coulombovy síly přilnou. Po nanesení práškové barvy následuje transport nalakovaných dílů do vypalovací pece, kde dojde při teplotě cca 140 až 220 °C ke slití a vytvrzení barvy v hladký, kompaktní povrch.

U pracovníků úklidu je provedení správné identifikace nebezpečí a posouzení rizik, včetně přijetí adekvátních opatření, obzvlášť klíčové. V rámci hodnocení rizik je důležité si uvědomit, že pracoviště jsou většinou přizpůsobena zaměstnancům zajišťujících výrobu a že v mnohých případech se tak často zapomíná na požadavky spojené s bezpečným prováděním úklidu. Vzhledem k rozdílným pracovním prostředím a pracovním podmínkám na jednotlivých pracovištích, a to zejména v případě práce u jiného zaměstnavatele, je zajištění adekvátnosti a aktuálnosti hodnocení rizik životně důležité.

Člověk je vystaven působení škodlivin v ovzduší, a to jak v běžném životě, tak na pracovištích. Škodliviny mají potenciál způsobovat zdravotní rizika, a to od podráždění očí a kůže až k závažným důsledkům v podobě vrozených vad a rakoviny. V případě rizik spojených s expozicí karcinogenům při práci musí povědomí zaměstnanců o příslušných nebezpečích odpovídat potencionálním následkům případné expozice.

1. Úvod I přesto, že se to někomu může zdát, nejsou nanočástice (NČ) v ovzduší povětšinou žádnou novinkou. Což v zásadě platí i pro pracovní ovzduší. NČ tu byly,...

Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době připravuje novelu zákoníku práce, která má mj. zakotvit povinnost zaměstnavatele předcházet stresu na pracovištích. Nejasnosti ohledně tohoto nového ustanovení se týkají především způsobu kontroly a prokazování porušení tohoto ustanovení s případným následným postihem za neplnění této povinnosti. Lze předpokládat, že hlavní těžiště se přesune do oblasti prevence.