průměrný výdělek - strana 6

Právní úprava Zákoník práce § 351-353 Obecná ustanovení § 354 Rozhodné období § 355 Pravděpodobný výdělek § 356 Formy průměrného výdělku § 357-362 Společná ustanovení o průměrném výdělku Způsob...

Od 1. 1. 2018 dochází nařízením vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ke zvýšení základní sazby minimální mzdy.

Jak známo, zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale též pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se též pro účely pojistného na zdravotní pojištění.

Chtěli bychom zavést vyplácení odměny našim zaměstnancům za doporučení nového zaměstnance. Podmínky nároku by byly obsaženy ve mzdovém předpise. Předpokládám správně, že tato odměna nemá souvislost s vykonanou prací, a tudíž ji můžeme vyloučit z příjmu pro výpočet průměrného výdělku (pro výpočet dovolené...)? Můžeme tuto odměnu evidovat v ostatních osobních nákladech (pro ISPV údaje pravidelného statistického šetření)? A platily by stejné odpovědi i pro odměnu, kterou bychom dávali nově přijatým za to, že k nám nastoupili do pracovního poměru? Jsme podnikatelský subjekt.

Zaměstnanec má hrubou měsíční mzdu 13.400,- Kč. Jde o minimální zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací. Tento zaměstnanec čerpal v měsíci 7/2017 dovolenou 7 dní, přičemž jeho průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí je 77,31 Kč / h a je nižší než minimální hodinová zaručená mzda pro 3. skupinu prací. Je průměrný hodinový výdělek takto v pořádku, vzhledem k tomu, že je menší než 80,50,- Kč? Mám ručně opravit v osobní evidenci zaměstnance průměr pro náhrady na minimální hodinovou zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací, tedy na 80,50 Kč? Zvyšoval by se průměrný výdělek pouze pokud by byl nižší než minimální mzda? Po zpracování mzdy za 7/2017, tj. po výpočtu náhrady za 7 dní dovolené mu vyjde hrubá mzda 13.262,-Kč. Je hrubá mzda takto v pořádku? Vztahuje se zaručená mzda pouze ke skutečně odpracované době a ne ke dnům, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou? Měla bych poskytnout doplatek, tak aby byla hrubá mzda 13.400,- tj. do minimální zaručené mzdy?

Pokud se mění týdenní úvazek ze 40 hod. týdně na 37,5 hod týdně a pak třeba i naopak, stejně tak třeba změna ze 40 hod. týdně např. na 24 hod týdně, má se pak vždy přepočítávat průměr pro náhrady, nebo zůstává ten, který přechází z předešlého čtvrtletí?

Společnsot s r. o. přijala nového zaměstnance s tím, že ve zkušební době bude jeho mzda ve výši minimální mzdy, tj. 11 000 Kč. Jak postupovat při stanovení průměrného výdělku? Předpokládám, že by měl být ve výši 66 Kč za hodinu. 

Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 

Zaměstnavatel vyplňuje potvrzení o výši příjmu pro banku zaměstnance, který si chce půjčit peníze, v tomto případě se počítá průměrný příjem jako aritmetický průměr? Ve kterých případech se počítá průměrný měsíční výdělek počítaný přes přepočtový koeficient 4,348?

Chtěla bych si ověřit správnost výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku (průměr pro náhrady mzdy za nemoc, dovolenou atd.). Domnívám se, že náš program ho počítá špatně. Příklad: Zaměstnanec nastoupil 7. 3. 2017. Měsíčná mzda celkem je 13 400 + 500 = 13 900 Kč, úvazek 8 hod. Který výpočet je správný? a) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (IV. čtvrtletí roku 2016 - neodpracoval v daném rozhodném období 21 dní, tak počítám pravděpodobný výdělek hodinový); b) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (I. čtvrtletí roku 2017) - viděla jsem na stránkách www.otazkyaodpovedi.cz i tuto možnost, ale vždy se bere předchozí ukončené čtvrtletí - rozhodné období; c) dle programu: Zaměstnanec si vydělal celkem hrubou mzdu za březen 17.500 Kč vč. odměn, příplatků a vydělil to počtem odpracovaných hodin za měsíc březen (např. 80 h), což představovalo velmi vysoký průměr pro náhrady (218,75 Kč). Příklad 2 : Jak by to bylo u zaměstnance, který nastoupí v květnu (např. 2. 5. 2017), a odpracuje u nás tedy 21 dní - hraje to roli nebo budu postupovat při výpočtu jako ve výše uvedeném bodě a)?   

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru 1. 2. 2014. Od 19. 9. 2014 do 16. 4. 2015 byla v pracovní neschopnosti a od 17. 4. 2015 do 31. 3. 2017 čerpala mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Dnem 3. 4. 2017 jí začala další pracovní neschopnost, přičemž 1. a 2. 4. 2017 byl víkend. Z textu vysvětlivek k vyplnění tiskopisu Přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění mi vychází, že jako rozhodné období pro vyplnění Přílohy bych měl použít rok 2014. Uvedu období 1. 2. – 31. 12. 2014 včetně období dočasné pracovní neschopnosti? Jaký průměr se použije pro výpočet náhrady při DPN v dubnu 2017? Pravděpodobný průměr (podle srovnatelných zaměstnanců) nebo průměr za poslední období výkonu práce, to je třetí čtvrtletí roku 2014? Jak je to se zdravotním pojištěním za 1. a 2. 4. 2017? Podle všeho by si ho měla zaplatit zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...

Je možné proplatit práci přesčas průměrným výdělkem, který vychází pod minimální hodinovou mzdu, tzn. méně než 58,70 Kč?