příspěvková organizace - strana 3

Umožňuje vyhláška č. 114/2002 Sb., aby zřizovatel (město) přidělil příspěvkové organizaci do FKSP více, než činí základní příděl, a to každoročně?

Jsme příspěvková organizace a máme zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Vyrovnavací období je 4 měsíce. Plánujeme směny jinak pondělí až pátek a jinak na sobotu, neděli a svátek (poskytujeme terénní sociální služby a respektujeme požadavky klientů). Pokud se vyskytne svátek třeba ve středu, pak již při plánování jej obsazujeme jako víkendové směny, s tímto plánem jsou zaměstnanci seznamováni předem. Zaměstnanci, kteří nejsou na směně (a nyní i odborový orgán), požadují proplatit svátek, na který neměli naplánovanou směnu, a tudíž nebyli v práci. Postupujeme správně, když v plánu směn mají uvedené volno, a tudíž svátek nemají proplacený ani započítán do počtu odpracovaných směn na rozdíl od rovnoměrně rozvrženého pracovního režimu?

Jsme základní škola - příspěvková organizace - zřizovatel město. Je možno v zásadách o hospodaření s finančními prostředky FKSP stanovit výši daru při životním jubileu takto: Při 50. narozeninách bude zaměstnancům poskytnut věcný dar do výše 2 000 Kč a peněžní dar ve výši 3 000 Kč. Myslíme si, že vyhláška o FKSP neukládá udělovat buď peněžní dar, nebo nepeněžní dar, z čehož vyplývá, že by námi uvedená možnost byla možná. 

Zaměstnankyně (příspěvková organizace) měla na rok 2018 podepsané Prohlášení k dani, kde má uvedené daňové zvýhodnění na 1 dítě. V průběhu roku předložila Potvrzení o studiu dítěte s datem 12. 6. 2018, že je studentem ve školním roce od 1. 9. 17 do 31. 5. 18 - 4. ročník. (Předchozí potvrzení bylo vystaveno 11. 9. 2017 s tím, že zde je uvedeno datum ukončení školního roku 31. 8. 2018. Student poté (od 9/2018) začal pracovat. Zaměstnankyně neoznámila žádnou změnu a účetní uplatňovala nadále daňové zvýhodnění (přesto, že doložené studium měla jen do 31. 8. 18). Jednalo se o měsíce 11, 12/2018 a 1/2019. Od 4/2018 do 10/2018 byla totiž pracovnice v DPN. 1) Je to pochybení účetní a měla by rozdíl v odvodu daně zaplatit, anebo pochybení zaměstnance? 2) Pokud se jedná o pochybení zaměstnance, jak toto napravit? a) V r. 2018 opravit platy a v ročním zúčtování daní provést korekci Vzhledem k tomu, že tato pracovnice byla několik měsíců nemocná, bude mít i takto přeplatek. Nesprávně odvedenou daň by organizace odvedla FÚ. b) Anebo roční zúčtování nechat i s chybou (což platí i pro Vyúčtování daně za organizaci) a vše řešit až srážkami v r. 2019? Toto řešení je složitější, ale důležité je, aby bylo vše v souladu se zákonem.

Může si poplatník - FO, který podává přiznání, uplatnit dar školce - příspěvkové organizaci -, kterou provozuje město? Lze podmínky daru školce zařadit do organizačních složek státu dle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů? Dar je ve výši 20 000 Kč. Kdyby daroval tento dar školce - s.r.o.-, pak si také může uplatnit odpočet? Jaké potvrzení musí poplatník k přiznání dodat? Stačí kopie smlouvy, kterou uzavřel se školkou, nebo potřebuje speciální potvrzení o přijetí daru školkou? Najdu toto někde v zákoně upraveno, případně kde - jaké podklady k daru musím do přiznání přiložit? 

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, zaměstnanci dostávají měsíční plat, za svátky nedostávají náhrady, ale plat, jako kdyby pracovali. Dostávají pololetní odměny. Postupuji tedy při zápočtu odměny do průměrného výdělku podle § 358 zákoníku práce. Výši odměny vydělím počtem odpracovaných hodin za příslušné pololetí a potom započtu poměrnou část odměny do čtvrtletí podle počtu odpracovaných hodin. Mohou být v odpracovaných hodinách započteny i neodpracované svátky, za které je poskytován plat, jak výše uvedeno?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Ve zřizovací listině máme kromě vymezení hlavního účelu činnosti uvedenou i vedlejší hospodářskou činnost (pronájem prostor, hostinskou činnost - praní a žehlení prádla pro cizí organizaci, stravování zaměstnanců zřizovatele, důchodců a zaměstnanců školských organizací ve městě). Podíl z tržeb z těchto činností je možno použít na výplatu odměn zaměstnancům školy, jejichž výši určuje ředitel organizace. Je možno část těchto mzdových prostředků použít i na odměnu řediteli organizace. Pokud ano, kdo stanoví její výši? Může tak učinit statutární zástupce ředitele a je její výše omezena (např. % z celkového ročního objemu takto získaných finančních prostředků)?

Zaměstnankyně, která v naší organizaci pracuje od 1. 9. 2016, žádá z FKSP finanční dar k 40. pracovnímu výročí ve školství. Dle doloženého průběhu zaměstnání vyplývá, že začala pracovat ve školství 1. 7. 1978. V průběhu let do roku 2018 byla 3x na mateřské dovolené (celkem 8,5 let), 1x evidována na ÚP (31. 5. 2000 - 27. 8. 2000) a 1x uvádí OSVČ (1. 7. 2014 - 7. 9. 2014). Dle přehledu - splňuje odpracovaných 40 let ve školství? 

Je možno uhradit z prostředků FKSP účast pedagoga na doplňujícím didaktickém studiu anglického jazyka a všeobecně účast pracovníků školy na vzdělávacích kurzech a workshopech? Pokud ANO, jak je to s případným zdaněním a odvody pojistného?

Jsme příspěvková organizace se zaměřením na sociální služby, terénní i pobytové, služby poskytujeme seniorům, v praxi s nejrůznějším omezením. Prvotně nejsme zaměřeni na uživatele s mentálním či fyzickým postižením, ale v péči takoví mohou být. Naši pracovníci v sociálních službách nejsou zdravotníky. Pobytové služby jsou v režimu nepřetržitého provozu se střídáním dvanáctihodinových směn od 6:00 do 18:00 hodin a od 18:00 do 6:00 hodin (střídají se čtyři lidé s nepravidelným režimem 3 dny práce, 3 dny volno) - rozvrh takových směn na 12 týdnů se pravidelně opakuje. Těmto zaměstnancům bude od 1.1.2019 náležet zvláštní příplatek za "směnnost" podle vyhlášky 341/2017, § 8 (zařazením dle přílohy č. 6 do skupiny II., 1.) a zároveň zvláštní příplatek podle bodu 5. skupiny II. za soustavnost poskytování obslužné péče v zařízeních sociálních služeb? Vyvozuji možnost souběhu zvláštních příplatků z odstavce 3 článku I výše uvedeného nařízení vlády, ale nejasný je pojem "soustavnost" a "obslužná péče" ve vazbě na nezdravotnické pracovníky. 

Je možno z FKSP uhradit zhotovení vánočních přání uvnitř s malým dárkem prezentující naši základní školu? Vánoční přání by byla určena pouze pro naše starobní a invalidní důchodce.

Jsme základní škola - příspěvková organizace - a zpravujeme ještě 4 mateřské školy. S platností od 1. 2. 2015 jsme na základě dohody o změně pracovní smlouvy přeřadili paní učitelku "A" z funkce učitelka na II. stupni do funkce učitelka v mateřské škole č. 1 (nesplněné kvalifikační předpoklady - nezačala studovat). Původní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V souvislosti s touto změnou byl pracovní poměr změněn na dobu určitou, a to po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky "B" - do 5. 8. 2018. Učitelka "B" na RD se však vrátila 21. 5. 2018 do zaměstnání (do mateřské školy č. 2), neboť v této školce onemocněla dlouhodobě jiná paní učitelka "C" a bylo potřeba nahradit paní učitelku "C". Asi je v rozporu ta skutečnost, že paní učitelka "A" zůstala nadále do 5. 8. 2018 v pracovním poměru v mateřské škole č. 1, i když učitelka "B" se z rodičovské dovolené vrátila dříve, ale na jinou mateřskou školku a vlastně 3 roky zaměstnání učitelky "A" na dobu určitou byly přesaženy, neboť se nám v té době nepodařilo sehnat jinou paní učitelku?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V době školního roku zajištujeme stravování zaměstnanců, prostřednictvím vlastní kuchyně, neboť současně vaříme i pro studenty. Prosím, jaké je správné řešení v době hlavních prázdnin, kdy provozní zaměstnanci chodí alespoň jeden měsíc do zaměstnání? Řešit to pomocí stravenek? Jak je to v období školního roku, když kuchyň nevaří, ale někteří zaměstnanci jsou také v práci, musí jim být poskytnuta např. také ta stravenka? Někteří zaměstnanci nemají o stravu během roku zájem, musí se i těmto zaměstnancům poskytovat stravenky, pokud jsou v práci např. v období prázdnin? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Někteří naši pracovníci, například učitelé, vedle své hlavní činnosti - výuky, vykonávají ještě další práce např. v různých projektech. Na projekty mají zpravidla sjednánu dohodu o provedení práce. Můžeme těmto učitelům vykázat v rámci této dohody o provedení práce i jednorázovou odměnu, např. 6 000 Kč, u čehož by se nevykazovaly hodiny? Jedná se nám o to, aby se odměna z projektů nezapočítávala pro průměr např. za dovolené z hlavní činnosti - výuky. 

Zaměstnanec v příspěvkové organizaci pracuje v sobotu nebo v neděli, případně ve svátek, ale neodpracuje celý den, většinou pouze 1,5 hodiny/den. Mají být správně vykázány tyto dny jako odpracované (hodiny samozřejmě vykážu přesně podle odpracovaných)? Anebo to nemá na nic vliv, stačí, když budou správně vykázány hodiny? Zaměstnanci si nevybírají náhradní volno. 

Jsme příspěvková organizace, základní škola. Naše zaměstnankyně, účetní, je dlouhodobě nemocná, ale její neschopnost jí umožňuje částečně pracovat z domova a vykonávat některé činnosti, které nemají u jiných zaměstnanců zastupitelnost. Je možno ji za takto vykonávanou práci v době pracovní neschopnosti udělit odměnu? 

Příspěvková organizace by ráda zaměstnala pracovnici na dohodu o pracovní činnosti. Ředitelka však nedokáže dopředu určit, kolik hodin pracovnice odpracuje, přitom samozřejmě počítá s dodržením limitu do 1/2 stanovené týdenní pracovní doby. Musí být sjednán počet hodin - i s ohledem na § 76 odst. 4, kde je požadováno sjednání rozsahu pracovní doby? Jak by to bylo v případě uzavření pracovního poměru? 

1) Ředitelka příspěvkové organizace, statutární orgán odpracuje přesčas: a) ve všední den – neposkytne se jí plat za přesčasové hodiny ani příplatek (§ 127 odst. 3 zákoníku práce), b) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25% (§ 126 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), d) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125%. 2) Zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek a práce nepřevýší stanovenou pracovní dobu, bude-li pracovat: a) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut plat za odpracované hodiny plus pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25 % (§ 126 zákoníku práce), b) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125 %. Je tento postupu správný?

Vedoucí příspěvkové organizace je statutátním orgánem. Pobírá příplatek za vedení. To znamená, že přesčasy se sice evidují, ale plat se za ně neposkytuje, pouze příplatky v případech sobot a nedělí, svátků (§ 127 odst. 3 plus komentář poslední odstavec). Vedoucí dostává pololetní odměnu, takže pro výpočet průměrného výdělku použiji § 358 ZP. Nevím však, zda do výpočtu podle odpracovaných hodin zahrnout v tomto případě hodiny přesčasů.

Příspěvková organizace poskytuje zaměstnancům náhrady jízdních výdajů podle § 157 odst. 2 ZP ve výši jízdného, které stanoví jako průměr cen za jízdné autobusu. Cena jízdného se totiž liší podle délky cesty autobusu, existují 3 různé ceny. Postupuje správně? Pokud ne, jaký je v tomto případě správný postup?