nemovitost - strana 3

Manželé se před 35 lety stali členy družstva a v rámci toho vlastnili družstevní podíl k samostatné garáži v garážovém domě. Po smrti manžela se stala majitelkou družstevního podílu manželka (podíl vlastní již 25 let pouze ona). Nyní se rozhodla garáž prodat. Bude tento akt mít nějaké daňové důsledky či povinnosti podání nějakých přiznání?

Podnikatel lékař, fyzická osoba, neplátce DPH, koupil v roce 2018 nemovitost věc – rodinný dům, ve kterém podniká (nebydlí). Kupní smlouva zní na celou nemovitost, cena není nijak upravena, zní za celý objekt. Na katastru zapsán jako vlastník celé nemovitosti, žádné věcné břemeno. Zároveň byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, ve které se fyzická osoba zavazuje prodat prodávajícímu zpět část nemovitosti (nebytové prostory zatím nevymezené jako jednotka, pouze vyznačené na projektu) za 7 let za 1 Kč. Do té doby bude prodejce tyto prostory užívat. Byla uzavřena nájemní smlouva za symbolickou 1 Kč ročně. Může za rok 2018 a následující uplatnit fyzická osoba odpis celé nemovitosti? V kupní smlouvě je vstupní cena uvedena za celý objekt, je vlastník celého objektu. Při stanovení takto symbolického nájemného nebude chtít FÚ dodanit cenu obvyklou? A pokud za 7 let dojde k prodeji za symbolickou 1 Kč, nebude chtít opět FÚ dodanit příjem - jako by bylo prodáváno za cenu obvyklou dle znaleckého posudku? Daň z nabytí se, předpokládám, také bude platit z posudku a ne z 1 Kč. Co v případě, že se strany dohodnou, že cena za nebytové prostory byla již uhrazena v roce 2018, ale k faktickému převodu dojde až v roce 2025, bude v roce 2025 prodávající něco dodaňovat? Z důvodu hypotéky není možné nebytové prostory vyjmout z prodeje již v roce 2018, ale až za 7 let při doplacení hypotéky. Případně jaká daňová nebezpečí z podobného postupu plynou?

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?

Syn daruje byt svému otci, podléhá tento bezúplatný příjem dani z příjmů fyzických osob nebo se jedná o osvobozený příjem?

Fyzická osoba (nepodnikatel) pořídila v roce 2005 ideální polovinu nebytového prostoru za 1 mil. Kč. V roce 2016 dokoupila za 1,5 mil. Kč druhou polovinu. V roce 2018 celý nebytový prostor prodala za 3,2 mil. Kč. Bude část příjmu z prodeje osvobozena od daně z příjmů? A pokud ano, jak velká?

Fyzická osoba na vlastním pozemku tři roky svépomocí postupně staví domek. Po dokončení kolaudace a užívání 6 měsíců. Neshody v manželství, rozvod, prodej domu z důvodů vypořádání. Není splněn časový test 2 roky bydlení? Podle všeho nastupuje zdanění rozdílů prodejní ceny a ceny pořízení, ale cena pořízení není známá - materiál dnes bez dokladů, vlastní práce neocenitelná ... Jak dále postupovat?

Společnost a. s. si pronajala byt ve městě, kde je sídlo firmy. Zaměstnanci, kteří bydlí v jiném městě, budou v bytě při výkonu práce v sídle firmy bydlet. Je tento náklad pro společnost daňově uznatelný? Nájem bytu je jedna celková částka 10 000 Kč (v ní jsou zahrnuty i veškeré služby), nájemní smlouva je psaná na společnost. V bytě budou pobývat dva zaměstnanci od pondělí do pátku - je to jejich pracovní cesta. Tito zaměstnanci mají trvalé bydliště v jiném městě, než je tento byt. Jak to bude daňově na straně společnosti a zaměstnanců?

Můj klient, fyzická osoba (nepodnikající), pronajímá dvě nemovité věci jako soukromá osoba. Od začátku k těmto příjmům dle § 9 zákona o daních z příjmů uplatňuje výdaje paušálem ve výši 30 %. Nyní bude pronajímat další nemovitou věc, která opět bude příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů, a chtěl by uplatňovat skutečné výdaje. Vím, že by se dalo přejít i u ostatních nemovitoých věcí na skutečné výdaje, ale on by chtěl u dvou paušální výdaje a u jedné skutečné. Můj názor je, že pokud jsou příjmy dle stejného paragrafu, může poplatník uplatnit pouze jeden způsob uplatňování výdajů. Je to tak?

V tomto roce budu prodávat byt, který jsem pronajímala. Před prodejem bude třeba byt zrenovovat, aby jeho hodnota odpovídala tržní ceně. Např. důkladně vymalovat - nájemníci byli kuřáci, obnovit starou dlažbu a obklady v koupelně, zrenovovat vestavěné skříně, které stály 38 tisíc každá. Příjmy z nájmu v roce 2018 budou pravděpodobně nižší než výdaje. Jsou popisované výdaje daňově uznatelné, i když dojde následně k prodeji bytu? Je daňovým nákladem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, když by došlo k dohodě smluvních stran, že daň budu platit já jako prodávající? Lze daňovou ztrátu z § 9 uplatnit proti dílčímu základ daně z § 7? 

V roce lednu 2018 jsme prodali byt v osobním vlastnictví, který jsme koupili v roce 2012 . Po celou dobu byl byt pronajímán. V DPFO dle § 9 byly výdaje uplatňovány paušálem. Byt nebyl nikdy vložen do podnikání, v § 9 jsme si evidovali jen odpisy. Bude příjem z prodeje bytu v roce 2018 v DPFO osvobozen nebo vzhledem k tomu, že byly používány výdaje paušálem se osvobození po 5 letech nedá uplatnit? Jaká by byla situace, kdybychom použili některý rok nebo po celou dobu skutečné výdaje včetně odpisu nemovité věci?

Poplatník pronajímá byt a dále má příjem ze zaměstnání, tj. podává přiznání k DPFO. Do skutečných výdajů zahrnuje odpisy bytu + platby, které nezúčtovává s nájemníkem, tj. platby pro správu domu, platby do fondu - jsou tyto platby správně zařazeny jako daňově uznatelné? Může si poplatník uplatit paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč za měsíc, pokud jede 1x měsíčně za nájemníkem pro inkaso nájemného? Pouze jedna cesta z domova k nájemníkovi a zpět. Auto jinak používá pro své soukromé účely jako občan, jinak nepodniká. Lze to nebo nikoliv? A v případě, že by v jednom měsíci cestu za nájemníkem nevykonal a v dalším cestu vykonal, může v jednom měsíci 4 000 Kč uplatit, a v druhém nikoliv?

Občan hodlá koupit rodinný dům k trvalému bydlení s rodinou, prostředky ke koupi chce získat hypotékou. Dům je v katastru veden jako stavba pro rodinnou rekreaci, má č. popisné. Dům má 6 obytných místností , 2 koupelny, zděný s podkrovím, asi 9 let po kolaudaci čili téměř novostavba. Při čtení § 15 ZDP si nejsem jista, jestli budou uznatelné úroky, když je v odstavci 3 písm. c) bod 2 zmiňován rodinný dům. Je ještě nějaká jiná specifikace rodinného domu? 

1) Fyzická osoba pronajímá část domu - patro se samostatným vchodem - spolku, který má tyto prostory za sídlo. Představují příjmy za pronájem, které fyzické osobě takto plynou, příjmy dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb.? Pokud ano a pronajímatel by chtěl použít pro daňové účely skutečné náklady, je možné stanovit odpis pouze pro část budovy - pronajímané patro? 2) Pronajímaný byt, zakoupen v 10/2013, pronajímán od 12/2013. Dosud pronajímatel uplatňoval 30% paušál; je možné pro DPFO za rok 2017 toto plynule změnit a přejít na skutečné náklady? Je možné stanovit odpis majetku bez znaleckého posudku - z kupní ceny? Bude to za rok 2017 1,4 % nebo 3,4 % z hodnoty nemovitosti? Jakou evidenci je nutné vést? 

Občan si v 7/2011 pořídil na úvěr dům se 4 bytovými jednotkami. Od počátku byty pronajímal, příjmy danil v § 9. Do daňových výdajů dával úroky z úvěru, odpisy domu a náklady na vybavení bytů či opravy v domě. V domě občan nikdy nebydlel. V r. 2017 prodal jednu bytovou jednotku. 1) Bude tento prodej podléhat dani z příjmu a pokud ano, v jakém ustanovení? 2) Pokud by byl prodej osvobozen od daně z příjmu, měl by občan ohlašovací povinnost, když tento prodej byl za více než 5 mil. Kč?

Druh a družka spolu žili ve společné domácnosti 40 let. Druh zemřel v 11/2016, v r. 2017 proběhlo dědické řízení, družka zdědila dům a chatu. Ještě v témže roce, tj. 2017 dům prodala. V tomto domě nikdy nebydlela. Vztahuje se na ni osvobození z prodeje domu dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2? Pokud ne, vztahuje se na tyto příjmy § 10 odst. 5, tj. že k příjmům použije jako výdaj cenu domu, kterou stanoví odhadce "s kulatým razítkem" (odhad pro účely daně z příjmu)?

Rodiče vlastní rodinný dům, který neužívají k trvalému bydlení a jehož ideální polovinu v roce 2016 darovali synovi k trvalému bydlení. Synovi byla poskytnuta hypotéka na rekonstrukci celého domu. Může si úroky z hypotečního úvěru odečíst z daní? Hypoteční smlouva je jen na syna, i když druhou ideální polovinu rodiče stále vlastní.

Majitel bytového domu a rodinného domku s příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů provedl nutné opravy a technické zhodnocení rodinného domu za účelem dalšího pronájmu třetím osobám. V roce 2017 byl rodinný dům zkolaudován. V letech 2007 - 2016 tedy do daňově uznatelných nákladů zahrnoval výdaje na opravy a zvyšoval zůstatkovou cenu rodinného domku o výdaje na technické zhodnocení. V roce 2017 se však jeho životní situace změnila a byl nucen se nastěhovat do podkroví tohoto zrekonstruovaného rodinného domu - začít ho používat pro své soukromé účely. Zbylou část rodinného domu pronajal osobě blízké za obvyklé tržní nájemné. Lze formou nepeněžního příjmu od roku 2017 zvýšit daňový základ pro daň z příjmů o nájemné za podkroví, které využívá vlastník nemovitosti pro své bydlení? Nebo tím, že nebyly dodrženy podmínky pro uznatelnost výdajů z minulých let, tak je potřeba upravit daňová přiznání za roky předcházející? 

Klient (podnikatel–FO, neplátce DPH) prodal v roce 2016 byt v Praze (jako nepodnikatel, byt nebyl v obchodním majetku), v němž nebydlel ani ho nevlastnil po dobu 5 let. Za část přijatých peněz však rovnou koupil starší rodinný domek, ve kterém nyní s rodinou bydlí. Jednalo se proto o osvobozený příjem z důvodu uspokojení vlastní bytové potřeby. Na FÚ učinil na konci roku 2016 prohlášení, že částí příjmu z prodeje bytu byla uspokojena vlastní bytová potřeba a jedná se tím pádem o osvobozený příjem. Z prodeje bytu zbyla částka 1,2 mil., která byla v roce 2017 použita na rekonstrukci koupeného rodinného domu. Tím byla splněna podmínka pro osvobození i této částky, protože příjem z prodeje bytu použil na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž příjem přijal. Dokládá se FÚ nějak tato skutečnost? Vstupuje tato informace nějak do daňového přiznání za rok 2017? Nebo je to tak, že se stále jedná o osvobozený příjem, takže se do daňového přiznání neuvádí?

Manželé mají ve společném jmění manželů více než 5 let následující nemovitosti: 1) Pozemek, jehož součástí je stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení a pozemek kolem budovy (zahrada). V domě jsou dispozičně dva oddělené byty, které ale nejsou jako samostatné jednotky vymezeny v katastru nemovitostí (je to pouze stavební uspořádání) a jsou dlouhodobě pronajímány. 2) Stavbu zapsanou v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení – prakticky totožný s domem uvedeným v bodě 1) a se stejným využitím – tj. nejsou tam vymezeny jednotky (domy jsou téměř stejné, umístěné vedle sebe). Pozemek, na kterém budova stojí a pozemek vedlejší sloužící jako zahrada jsou však ve vlastnictví třetí osoby. Manželé plánují provést na obou domech rekonstrukci a následně prohlášením vlastníka vymezí v každém domě dvě samostatné bytové jednotky. U domu uvedeném v bodě 2) ještě před vymezením jednotek odkoupí jak pozemek pod budovou, tak pozemek vedle (zahradu). Následně bytové jednotky jako samostatné věci prodají (prakticky obratem po kolaudaci a vzniku jednotek), a to včetně adekvátních podílů na příslušených pozemcích pod domem (v tomto případě se pozemek stane součástí jednotky) a příslušných okolních pozemcích – zahrady (v tomto případě jako budou noví majitelé jednotek spoluvlastníky těchto pozemků). a) Bude příjem z prodeje bytových jednotek osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo vymezením jednotek vzniká nový majetek (nová věc) a časový test pro osvobození se tímto prolamuje, resp. začíná běžet znovu? Je možné na tento případ aplikovat § 4 odst. 2 písm. b) ZDP? b) V případě, že by byl prodej jednotek osvobozen, bude v případě pozemků uvedených v bodě 2) nutno tyto zdanit, resp. příjem z nich? Pokud ano, jakým způsobem pak zjistit příjem z prodeje té části pozemku, která je de facto součástí jednotky, tj. samostatně se cena za jednotku a pozemek neuvádí (jde o jednu věc)? 

Fyzická osoba /nepodnikatel/ kompletně rekonstruovala vlastní byt v roce 2017 v celkové částce asi 650 tis.Kč. V roce 2018 bude byt pronajímat. Bude danit dle § 9 s použitím paušálu výdajů 30% nebo lze použít i skutečné výdaje? Jaké to jsou? Odpisy za předpokladu, že bude znalečný posudek? Dále může použít i paušál na dopravu osobním autem ve výši 4 000 tis. Kč měsíčně? Popřípadě jaké další výdaje - když nebude znalecký posudek, tak nepoužije odpisy, ale výdaje na opravy provedené i v předcházejícím roce?