nemovitost - strana 2

Občan ČR má bydliště v ČR, nicméně celý rok žije v Austrálii a má zde australský domicil. V ČR vlastní byt, který pronajímá. Může si v DPFO, které podává na § 9 v ČR uplatnit slevu na poplatníka?

Otec daroval svému synovi byt, který vlastnil 50 let. Syn bydlel v bytě před 20 lety. Nyní byt prodal do jednoho roku od darování. Příjem z prodeje se musí zdanit? 

OSVČ, kadeřnice, neplátce DPH, má pronajatý prostor pro kadeřnické služby od majitele nemovitosti. Jelikož se odstěhovala do jiného města, pronajala prostor ke kadeřnickým službám se souhlasem majitele nemovitosti další kadeřnici (i s jejím kadeřnickým vybavením). Živnost na pronájem nemovitostí nemá, není ani vlastníkem nemovitosti. Jedná se mi o daň z příjmu z nájmu. Jako kadeřnice uplatňuje za rok 2020 výdaje paušálem 80 %. Podle jakého paragrafu danit příjem z nájmu a jakými paušálními výdaji? 

Lze si uplatnit odpočitatelnou položku úroků z úvěru stavebního spoření (při splnění všech ostatních zákonných podmínek), když za leden - duben 2020 byla nemovitost celá pronajímána, ale od 1. 5. 2020 v ní bydlel již pouze vlastník, na kterého je úvěrová smlouva napsána? Lze uplatnit v daňovém přiznání poměrnou část, tedy 8 měsíců? Za období leden-duben by uplatnil poměrnou část do skutečných nákladů § 9 ZDP. 

Potřebuji poradit ohledně uplatňování výdajů ve skutečné výši a v procentní výši. Jde u situaci, kdy jsou 2 spoluvlastníci s podíly 50:50 na nemovitosti, kterou celou pronajímají. Musí oba používat stejný způsob pro uplatňování výdajů nebo může jeden využít 50 % ze skutečných výdajů a druhý uplatní výdaje ve výši 30 % z příjmů, když to zdaňuje dle § 9 zákona o daních z příjmů? Podle kterého paragrafu se postupuje? 

Manželé provedli zúžení a vypořádání SJM, kdy jedna nemovitost ve výši 20 mil. Kč patří tímto úkonem pouze manželce. Druh tohoto příjmu není dle mého názoru předmětem daně [§ 3 odst. 4 písm. c) zákona o daních z příjmů], a tudíž se nikde neuvádí. Nepodléhá tak ani oznámení dle § 38v zákona o daních z příjmů. Naopak, pokud by např. manžel daroval manželce nemovitost, kterou získal např. dědictvím, tak by tento dar, pokud by přesáhl částku 5 mil. Kč, oznámení o osvobozených příjmech podléhal?

Starobní důchodce pronajímá zemědělské pozemky. Platí, že do výše 15 000 Kč inkasovaného pachtovného za rok nepodléhá dani z příjmů fyzických osob?

Ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že osvobození příjmu z prodeje nemovitosti se nevztahuje na příjem z budoucího prodeje nemovitých věcí uskutečněných do10 let od nabytí (původně díky přechodným ustanovením ještě platí u dříve nabytých nemovitostí původní lhůta 5 let) i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí. Jak prosím v praxi chápat toto ustanovení? Co se rozumí "budoucím prodejem" uskutečněným do 10 let i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 leté lhůtě? Jak se může uskutečnit prodej nemovitosti, který by odporoval 10 leté lhůtě a současně by kupní smlouva byla podepsaná až po té 10 leté lhůtě? Znamená to, že v tomto případě nemůže být sepsána smlouva budoucí kupní ve lhůtě do 10 let od nabytí, nebo má zákon v tomto případě na mysli např. zaplacenou zálohu na nákup nemovitosti ve lhůtě do 10 let? Snažil jsem se k tomu najít něco upřesňujícího i v pokyn D-22, ale nic jsem nenašel. Mohli byste mi to prosím objasnit i na praktickém příkladu? 

Poplatník, fyzická osoba nepodnikající, koupil v roce 2018 rodinný dům s pozemkem za 2 500 000 Kč. V nemovitosti neměl bydliště. Koncem roku 2020 rodinný dům s částí pozemku prodal za 2 400 000 Kč. Zbývající pozemek prodal v roce 2021 za 2 400 000 Kč. Získané finance plánuje použít na uspokojení bytové potřeby. Bude mít příjmy z prodeje osvobozeny od daně z příjmu? Pokud ne, jak se rozdělí výdaje na pořízení nemovitosti k jednotlivým příjmům?

Fyzická osob, občan (nepodnikatel), vlastní nemovitost, kterou hodlá prodat. Příjem z prodeje bude od daně z příjmů osvobozen (splněn časový test). Kupujícím bud (i) dcera majitelky a (ii) přítel této dcery. Každý kupující bude vlastnit ideální 1/2 nemovitosti a budou ji využívat k bydlení. Celková kupní cena bude stanovena zhruba ve výši 1/3 běžné (tržní ceny). To znamená, že každý z kupujících získá podíl na nemovitosti za výrazně nižší cenu, než je cena obvyklá. Hrozí některému z kupujících dodanění daní z příjmů z titulu koupě nemovitosti za výrazně nižší cenu?

Platí se daň z příjmu, když v první linii manžel zdědí pozemek (od své matky), který následně prodá, aniž by ho vlastnil 5 let? 

Pronajímatel vlastní nemovitost, kterou pronajímá a příjmy zdaňuje dle § 9 ZDP. Po 10 letech nemovitost prodá. K převodu dojde k 28. 12. 2020, ale k finančnímu vyrovnání dojde až v roce 2021. Vede daňovou evidenci. Má uplatnit zůstatkovou cenu nemovitosti v přiznání k dani z příjmu za rok 2020 nebo až v roce 2021?

Vlastníkem nemovitosti je matka, pronajímat chce dcera podle § 7 zákona o daních z příjmů na základě živnostenského oprávnění. Jedná se o chalupu k rekreačním účelům. Může dát matka dceři souhlas k použití její nemovitosti k užívání za účelem podnikání? Pokud ano, může být tento souhlas udělen bez finanční náhrady pro matku? Bude v tomto případě podávat přiznání k dani z příjmů pouze dcera? V případě, že by dcera pronajala nemovitost na dobu 2 měsíců (pro stavebního dělníka za účelem přechodného ubytování z důvodu práce v dané lokalitě), mohla by tento příjem danit dcera dle § 9 zákona o daních z příjmů, i když není vlastníkem nemovitosti, nebo by tento příjem musela zdanit matka (jakožto vlastník nemovitosti)?

OSVČ zakoupila v 5/2018 jako soukromá, nepodnikající osoba pozemek za účelem výstavby rodinného domu k vlastnímu bydlení (za cca 1 mil. Kč). V 6/2020 tento pozemek ale prodala (za cca 2 mil. Kč) a v 7/2020 koupila jiný pozemek (za cca 1,2 mil. Kč) za stejným účelem. Dále pak, opět jako soukromá osoba, v 11/2020 koupila byt (za cca 2,6 mil. Kč). Tento byt využije buď k vlastnímu bydlení nebo jej poskytne k dočasnému bydlení rodičům. Jak bude postupovat, v souvislosti s uvedeným, při zdanění příjmů (jak vypočte daň z příjmů) a jaké musí podat další přiznání v souvislosti s těmito nákupy a prodeji?

Pokud prodám byt ve vlastnictví 1 rok a příjmy z prodeje bytu použiji na nákup pozemku pro zajištění vlastní bytové potřeby, je tento příjem z prodeje bytu osvobozen? Předpokládám, že pronájem bytu dle § 9 nemá na osvobození vliv.

Manželka OSVČ v roce 2020 na mateřské dovolené dostala darem pozemek od svého bratra. Dle odpovědi zde na vašem portálu (DAUC ID: 26363) by měla být hodnota daru započítána do příjmu manželky (limit 68 000 Kč) pro účely slevy na manželku. Jak je tedy nutné prokázat hodnotu darovaného pozemku? Je potřeba nechat zpracovat znalecký posudek? Nebo postačí dohledat cenu obvyklou odpovídající darovanému pozemku?

Darovací smlouvou na mne vzdálený příbuzný (nespadá do osvobození dle zákona) přepsal pozemky v hodnotě 2 mil. dle znaleckého posudku. Příjem musím zahrnout do přiznání k DPFO (mám příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu). Existuje nějaká možnost k příjmu 2 mil. z darovací smlouvy přiřadit i nějaké výdaje? Nebo zdaňuji celou částku 15 %? Druhá otázka je k prodeji domu, který jsem zdědil po svých rodičích. Je nutné i zděděnou nemovitost držet nejméně 5 let, aby při prodeji byl příjem osvobozen? 

Započítává se pro uplatnění slevy na manželku do limitu příjmů manželky 68 000 Kč/rok také nepeněžní příjem v podobě darovaného pozemku? Manželka OSVČ v roce 2020 na mateřské dovolené dostala darem pozemek od svého bratra. Pozemek bude převeden na katastru nemovitostí ještě v roce 2020. Může si manžel uplatnit slevu na manželku? Nebo se oceněný pozemek bude započítávat do limitu příjmů manželky 68 000 Kč?

Společnost na úvěr koupila v prosinci 2019 rozestavenou nemovitosti. Tuto nemovitost v letech 2020 a 2021 dostaví a na konci roku 2021 zkolauduje. Za roky 2020 a 2021 zaplatí cca 800 000 Kč na úrocích z úvěru. Musí tyto úroky do doby uvedení do užívání zahrnout do vstupní ceny?

Fyzická osoba, nepodnikatel, dostane v r. 2020 darem od bratra garáž. Tuto garáž prodá v r. 2020, příjmy z prodeje použije na stavbu rodinného domu ke svému bydlení. Předpokládám, že příjem z prodeje nebude osvobozen. Pokud ale nastane situace, že tuto garáž prodá až v r. 2021 a peníze použije na stavbu rodinného domu, bude tento příjem osvobozen od daně z příjmu?