náhrada škody - strana 3

Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?

Je postačující pokud je v pracovní smlouvě uvedeno: "Zaměstnanec a Zaměstnavatel tímto sjednávají dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů v souladu s ust. § 255 Zákoníku práce. V případě, že Zaměstnavatel svěří Zaměstnanci na základě písemného protokolu o předání podepsaného Zaměstnancem k výkonu sjednaného druhu práce nástroje, ochranné pracovní prostředky nebo jiné podobné předměty, o nichž tak Zaměstnavatel určí, odpovídá Zaměstnanec za jejich ztrátu ve smyslu § 255 Zákoníku práce." nebo je potřeba napsat zvlášť dohodu? Jedná se mi o předměty v hodnotě vyšší 50 000 Kč. 

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") rozlišuje ve věci náhrady majetkové újmy (škody) způsobené zaměstnancem zaměstnavateli několik druhů a typů jeho povinnosti nahradit zaměstnavateli škodu.

Právní věta Podstata prevence rizik spočívá v tom, že je třeba rizikům předcházet - rizika odstraňovat, nebo minimalizovat jejich působení (jsou-li neodstranitelná). Cílem prevence rizik je tak předcházení škodlivému...

Dle ustanovení § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud jde o rozsah náhrady škody způsobené zaměstnancem v režimu obecné odpovědnosti, vyplývá z ustanovení § 257 odst. 1 až 3 zákoníku práce, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Při rozhodováni o nároku poškozeného na náhradu škody v adhezním řízení je soud povinen mj. určit, jakým hmotněprávním předpisem se uplatněný nárok řídí, a tento předpis náležitě aplikovat.

Úvod Do 31. 12. 2013, tedy do nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla výše náhrady za bolest stejně jako náhrady za ztížení společenského uplatnění coby dílčích...

Společnost, která provozuje hostinskou činnost, zaměstnává číšníka a má se zaměstnancem podepsanou dohodu o odpovědnosti, nemáme dohodu o srážkách. Zaměstnanec v lednu dle číšnické uzávěrky měl manko v pokladně a k tomu si zapůjčil peníze od společnosti ve výši 10 000 Kč, ale v účetnictví to není zaznamenáno (jednatelka jen má od něj papír, že dluží a jeho podpis), protože si jednatelka myslela, že dluh vrátí. V únoru 1. 2. 2017 zaměstnanec nastoupil na nemocenskou, náhrada mzdy za 14 dnů činí 1 996 Kč a k tomu ještě zaměstnanec je v oddlužení. Jak se správně vypořádat s částkou 1 996 Kč? Pokud bychom měli dohodu o srážkách, tak bych mu srazila do nezabavitelné částky (dle § 278 zákona č. 99/1963 Sb.), ale pokud máme jen dohodu o odpovědnosti na svěřených věcech, tak mu nemůžeme srazit, jen si tu pohledávku uplatníme o soudu? Pokud bychom chtěli provést zápočet pohledávek a závazků vůči zaměstnanci dle § 1988 odst. 2 NOZ jen do výši poloviny mzdy, v tomto případě nepřichází v úvahu nezabavitelná částka, která činí v r. 2017 - 6 154,67 Kč, je to tak?

Právní věta Při posuzování nároku na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutné zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody...

Ve firmě máme na operativní leasing pronajato vozidlo. Zaměstnanec tímto vozem způsobil autonehodu. Po opravě vozu nám firma, která nám vůz pronajímá, vyfakturovala spoluúčast (je uvedeno ve smlouvě). Mohu tuto částku dát do daňových nákladů v případě, že po zaměstnanci nepožadujeme náhradu a zároveň předpokládám, že to ani není pro zaměstnance nepeněžní plnění. Jak postupovat v případě pokut za přestupky při jízdě firemním automobilem, když tyto pokuty platí firma a nepožaduje je po zaměstnancích?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...

Důsledkem pracovního úrazu nemusí být pouze povinnost zaměstnavatele odškodnit poškozeného dle zákoníku práce. Právní problematika pracovních úrazů je mnohem komplikovanější. Typicky totiž dochází ke vzniku dalších typů odpovědností a kromě zaměstnavatele mohou být odpovědností stiženy i jiné osoby. Náhrada škody z úrazu může dále znamenat vznik dalších regresních nároků. Cílem článku je popsat jednotlivé typy odpovědností a jejich vzájemný vztah a zmínit důsledky pro podnikovou praxi.