nadbytečnost zaměstnance - strana 2

Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, z toho vyplývající nadbytečnost zaměstnance, výpověď z pracovního poměru a běh výpovědní doby – může mít na platnost zmíněné výpovědi nějaký vliv skutečnost, která se přihodí ještě do skončení pracovního poměru a která se vztahuje k cíli sledovanému organizační změnou?

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru dne 1. 4. 2016, dne 16. 11. 2016 nastoupila na mateřskou dovolenou a poté čerpala rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte (do 30. 12. 2019) a následně požádala o neplacené volno do 31. 12. 2020 (do této doby bude pobírat rodičovský příspěvek). Organizace chce se zaměstnankyní k 31. 12. 2020 ukončit pracovní poměr dohodou z důvodu nadbytečnosti. Na kolik měsíců odstupného má zaměstnankyně nárok? Jaký mzdový průměr se použije pro výpočet odstupného. V případě, že půjde na úřad práce nebude nějak krácena na podpoře?

Někteří naši zaměstnanci mají uvedeno v dodatku pracovní smlouvy místo výkonu práce město S, pravidelné pracoviště pro cestovní náhrady je středisko P. Právě toto středisko P se bude rušit a zaměstnanci budou rozděleni do dvou různých měst, kde máme další pobočky (již zmíněné město S a nově jim bude nabídnuto město B). Pokud zaměstnanec nebude chtít vykonávat stejnou práci, jako na středisku P, ve městě B, je to důvod pro ukončení PP z organizačních důvodů s odstupným? 

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedenou určitou pracovní činnost. Protože i přes současnou koronavirovou krizi je jeho náplň práce dle našeho názoru nedostatečná na plný pracovní úvazek, domluvili jsme se s ním ústně, že bude ke svojí práci ještě vykonávat jinou práci. Aby tuto novou práci mohl vykonávat, vyslali jsme ho na školení, které úspěšně absolvoval. Poté se však začal nové práci bránit, aniž by ji vyzkoušel. Argumentuje tím, že vybavení jeho pracoviště je pro nový druh práce nevyhovující, to ale není pravda, pracoviště splňuje požadavky pro tento druh práce. Při předložení nové náplně práce, začal zaměstnanec vyhrožovat výpovědí a odmítl tuto práci vykonávat. Teď argumentuje tím, že je tato činnost mimo činnost dohodnutou v pracovní smlouvě. Podle stávající pracovní smlouvy v popisu práce nový druh opravdu nemá, na druhou stranu účastí na školení vyslovil ústní souhlas se změnou náplně práce. Lze mu za takové situace pouze předložit další (novou) náplň práce, když změnu pracovní smlouvy nepřijme? Uvažovali jsme také o snížení pracovního úvazku, neboť mu bylo při výběrovém řízení ústně sděleno, že až se zaučí, nový druh práce bude muset vykonávat. Jeho předchůdci tuto práci také vykonávali spolu s dalšími činnostmi, případně měli nižší pracovní úvazky. A pokud by dotyčný odmítl podepsat novou pracovní smlouvu na nižší úvazek, byl by to důvod pro výpověď pro nadbytečnost? 

Stávající právní úprava stále obsahuje nabídkovou povinnost zaměstnavatele. Už ale nikoliv v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí, jak tomu bylo až na výjimky do konce roku 2006, ale v návaznosti na odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa, resp. jeho vzdání se tohoto pracovního místa. Důležitou roli přitom hraje i přiměřenost lhůty, která je s nabídkou zaměstnavatele spojena a v níž se musí zaměstnanec rozhodnout, zdali zmíněnou nabídku přijme, či nikoliv.

Máme zaměstnankyni na dlouhodobé nemocenské. Její práci si dočasně rozdělili kolegové, ale už je to pro ně neúnosné. Rozhodli jsme se na její místo přijmout nového zaměstnance. Pokud se po ukončení nemocenské rozhodneme pro nového kolegu a uznáme, že zaměstnankyni, která se vrátila z nemocenské, už nebudeme chtít a nebudeme mít pro ni ani jiné vhodné pracovní místo, můžeme ji propustit pro nadbytečnost? 

V září se nám má vracet jedna kolegyně po rodičovské dovolené. Na tuto kolegyni jsou však v rámci celé firmy negativní reference. Má se vracet do oddělení, kde nyní jeden člověk odešel a druhá kolegyně se velmi dobře osvědčila, ta má však smlouvu na dobu určitou do konce roku 2019. Stávající kolegyni bychom si chtěli ponechat, rádi bychom jí nabídli i smlouvu na dobu neurčitou. Obě dámy mají v pracovní smlouvě stejnou pozici na stejném oddělení. S kolegyní, která se nám má vracet z rodičovské dovolené, bychom se chtěli po jejím návratu rozloučit. Jsem toho názoru projednat s ní ukončení dohodou bez uvedení důvodu a nabídnout ji mimořádnou odměnu ve výši odstupného. Z toho bychom měli zaplatit sociální a zdravotní pojištění, ovšem paní to pak znevýhodňuje při žádání o podporu v nezaměstnanosti na ÚP. Jelikož paní u nás byla zaměstnána déle než 3 roky, má nárok na odstupné ve výši 3 platů. Jaký je Váš názor na formu a způsob ukončení pracovního poměru a odstupné? Samozřejmě, pokud by paní dohodu neakceptovala, museli bychom ji dát výpověď z důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce, což nám však komplikuje fakt, že na druhém místě je zaměstnána paní, která má smlouvu na dobu určitou. Jaký způsob ukončení tedy doporučujete včetně formy její kompenzace?

Zákaz výpovědi v ochranné době, v tomto případě v době dočasné pracovní neschopnosti, nelze obcházet. Jestliže je dočasná pracovní neschopnost uznána lékařem, není na zaměstnavateli, aby posuzoval, zda si ji zaměstnanec „nezařídil”, a odvolával se na rozpor s dobrými mravy.

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Zaměstnavatel zaměstnává 2 účetní. Nyní se rozhodl si nechávat účetnictví zpracovávat externě, účetní se tedy pro něj staly nadbytečnými zaměstnanci, jelikož nemá pro ně žádnou jinou práci. Je možné v tomto případě dát účetním výpověď z důvodu nadbytečnosti (samozřejmě s odstupným)? Zpracování externě je levnější, než zaměstnávání 2 účetních. Varianta, že by byla propuštěna jen jedna, není výhodná, protože zaměstnavatel není s prací účetních příliš spokojen. 

Zaměstnavatel se zaměstnankyní dohodl na ukončení pracovního poměru dohodou k 31. 8. 2018, důvodem jsou organizační změny na straně zaměstnavatele, zaměstnankyně se stala nadbytečnou. V roce 2012 nastoupila zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, na kterou navázala rodičovskou dovolenou. V roce 2015 nastoupila na mateřskou dovolenou s druhým dítětem. Druhá rodičovská dovolená končí ke dni 31. 8. 2018. Pokud by zaměstnankyně mohla nastoupil zpět na svou pozici, příslušela by jí měsíční mzda 20 500 Kč. Odstupné bude 3 x 20 500 Kč = 61 500 Kč a nebude podléhat odvodu zdravotního a sociálního pojištění, pouze bude odvedena záloha na daň z příjmu? Jak určit průměrný hodinový výdělek pro výplatu nevyčerpané dovolené? Tato položku bude podléhat odvodu zdravotního a sociálního pojištění i zálohy na daň z příjmů? 

Právní věta Za situace, kdy činnosti vykonávané zaměstnancem před organizační změnou provedenou u zaměstnavatele zůstaly po účinnosti tohoto opatření pro zaměstnavatele stále potřebné (žádná část dosavadní pracovní náplně zaměstnance...

Jedním z předpokladů pro to, aby mohl zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je skutečnost, že se zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným právě a jenom v důsledku jeho rozhodnutí o organizační změně (v příčinné souvislosti s ním).

Právní věta Zaměstnanec se stane pro zaměstnavatele nadbytečným, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce, pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí...

Právní věta Návrhem na ústavní ošetřování ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je třeba rozumět doporučení ošetřujícího lékaře k přijetí do ústavní péče. Není...

Právní věta Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, v důsledku kterého by se měl stát zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, nemůže být způsobilým důvodem k podání výpovědi z pracovního poměru podle...

Institut hromadného propouštění je v současné době naštěstí relativně řídkým fenoménem, zejména z důvodu trvající ekonomické stability, ba prosperity. V tzv. kapitalistickém systému však – jak známo – dochází k pravidelnému nástupu i jiných cyklů, v tomto kontextu mám na mysli cyklus tzv. recese. Právě v období recese ekonomiky by našel institut hromadného propouštění (bohužel) své širší uplatnění.