dočasná pracovní neschopnost - strana 3

Náš dotaz se týká vykrytí zbývající části směny při pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 18:00–5:00 hod. Lékař jeho pracovní neschopnost ukončil k 22. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu od 18 hod. nenastoupil. Jaký je správný postup pro vykrytí zbývající části směny v čase 0:00–5:00 hod. (23. 11.)?  Bude stejný postup vykrytí směny i při začátku pracovní neschopnosti? Př.: Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 22:00–5:30 hod. Lékař uznal zaměstnance práce neschopným až od 23. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu 22. 11. od 22 hod. již nenastoupil.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.

Zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny odpracuje v důsledku dočasné pracovní neschopnosti v roce 2021 pouze 380 hodin, dále čerpal dovolenou v délce 106 hodin. Na jaký počet hodin dovolené vznikl zaměstnanci v roce 2021 nárok, když výměra dovolené v organizaci činí 5 týdnů? 

Zaměstnanec má nepravidelnou pracovní dobu. Vykonává práci od 18:00 do 06:00. V roce 2021 měl naplánováno 121 směn. Dočasnou pracovní neschopnost měl od 12. 2. do 31. 7. Zaměstnavatele má výměru dovolené 4 týdny. Jak mám u tohoto zaměstnance vypočítat dovolenou? 

Nejvyšší správní soud došel v nedávno posuzovaných případech k závěru, že do vyměřovacího základu pojištěnce se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu nezahrnuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vyplácená podle občanského zákoníku, a také k závěru, že podmínka osobní péče ve smyslu zákona o důchodovém pojištění je při výkonu zaměstnání splněna jen tehdy, je-li zaměstnání konáno při takovém zkrácení pracovní doby nebo za jiných obdobných podmínek, které nebrání řádnému výkonu osobní péče. Stejně tak stojí za pozornost závěr týkající se posuzování zdravotního stavu žadatele o invalidní důchod i dílčí závěr stran dob pobírání náhrady starobního důchodu.

Období nemoci mnohdy významně komplikuje situaci jak u zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i u osob samostatně výdělečně činných. V následujícím textu se zaměříme na specifické případy nemoci a jejich dopadu do placení pojistného na zdravotní pojištění jak zaměstnavatelem, tak osobou samostatně výdělečně činnou.

Společnost s r. o., která vede účetnictví a je plátcem DPH, může poskytovat zaměstnancům podle zákona příspěvek na investiční životní pojištění až do výše 50 000 Kč. Jsou stanovené nějaké podmínky pro poskytování tohoto příspěvku? Pokud je  pracovník určitou dobu v pracovní neschopnosti, snižuje se příspěvek, k poměru neodpracovaných dní a jaký je výpočet? Pokud bude pracovník v pracovní neschopnosti celý rok může/nemůže mu firma poskytnout příspěvek?

Zaměstnankyně je od 4. 1. 2021 na rizikovém těhotenství. Předpokládaný nástup na MD je 19. 8. 2021. Jaký ji vznikne nárok na dovolenou za rok 2021? Ještě má 4 dny dovolené z roku 2020. 

Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Jednou z překážek v práci na straně zaměstnance, kvůli které je zaměstnanec z výkonu práce omluven, je jeho dočasná pracovní neschopnost. Jak správně posoudit situaci, kdy zaměstnanec do zaměstnání sice dorazí, ale odmítne vykonat pracovní úkol, opustí pracoviště a svůj postup obhajuje následným rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti k témuž dni?

Těhotné zaměstnankyni lékař doporučil pracovní neschopnost, termín porodu má 20. 10. 2021, čeká dvojčata, pracovní poměr má na dobu určitou - zástup max. do 30. 11. 2022. Dovolenou chce čerpat před pracovní neschopností. Jak ji správně vypočítám? Je stále lepší čerpat řádnou dovolenoui až po mateřské dovolené? Další zaměstnankyně se nám 16. 5. 2021 vrátila z rodičovské dovolené a zároveň převzala výpověď pro nadbytečnost, její místo bylo zrušeno. K 31. 7. 2021 končí. Nyní je doma na překážkách zaměstnavatele. Jak jí vypočítám dovolenou? Vznikne jí vůbec nějaký nárok, když nic neodpracuje, ale na překážkách není svou vinou? Nárok na řádnou dovolenou u nás je 5 týdnů. 

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Dočasná pracovní neschopnost, o které rozhoduje ošetřující lékař a potvrzuje ji na stanoveném formuláři (eNeschopenka) je překážkou v práci na straně zaměstnance podle § 191 ZP. Po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti má zaměstnanec od zaměstnavatele právo dle § 192 až 194 ZP na náhradu mzdy/platu v době dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě na náhradu odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, při které je nemocensky pojištěn. V tomto období je zaměstnavatel zároveň oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného – tzn. zdržuje se ve stanovené době na místě určeném v eNeschopence a dodržuje stanovené vycházky. V případě zjištění porušení může zaměstnavatel zaměstnanci snížit či odejmout náhradu mzdy, v případě zvlášť hrubého porušení dát zaměstnanci výpověď.

Jsme s. r. o. se sídlem v ČR. Naše zaměstnankyně, která u naší firmy pracuje na hlavní pracovní poměr od 1. 4. 2018, nastoupila dne 25. 5. 2020 na dočasnou pracovní neschopnost a do dnešního dne, tedy do 19. 4. 2021 je stále na nemocenské. Se zaměstnavatelem se domluvila, že by si hned po skončení této nemocenské vybrala zbylou dovolenou a poté by dohodou ukončila pracovní poměr. Za loňský rok jí po krácení loňské dovolené zůstalo ještě 9,5 dne nevybrané dovolené, která se jí převedla do letošního roku. Má tato zaměstnankyně nárok na nějakou letošní dovolenou, když letos kvůli stále trvající nemoci neodpracovala ani hodinu? A pokud by si třeba letos v dubnu vybrala loňskou dovolenou 9,5 dne, mělo by to nějaký vliv na její nárok na letošní dovolenou? 

V souladu s § 192 odst. 1 ZP vznikne-li dočasná pracovní neschopnost (DPN) ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počítá se období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Jak je to v případě kdy zaměstnanec pracující v nočních směnách čerpá dovolenou (po dovolené ve směně, která končí ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN) - postupuje se stejně, jako v případě, kdyby nečerpal dovolenou, ale pracoval - tzn. pokud by zaměstnanec neměl ve dni, kdy bylo rozhodnuto o DPN, již žádnou směnu stanovenou, začínala by DPN následujícím kalendářním dnem? Příklad: Zaměstnanec čerpá dovolenou v noční směně z 6. na 7. 4. 2021 (od 22.00 do 6.00 hodin), ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN od 7. 4. 2021, další směna je plánovaná až 8. 4. 2021. Pro ČSSZ bude vyplněn údaj, že zaměstnanec 7. 4. odpracoval 6 hodin, prvním dnem DPN je 8. 4. 2021.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Zaměstnavatel dobře ví, že když zaměstnanec onemocní, je mu za podmínek uvedených v ustanovení § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů povinen poskytovat v období prvních 14 kalendářních dnů této překážky v práci náhradu mzdy (platu, případně odměny z dohody) ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Stejně jako si je vědom, že má právo zkontrolovat zaměstnance, zdali v tomto období dodržuje povinnost zdržovat se v místě pobytu a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek dle ustanovení § 301a zákoníku práce.

Ve zdravotním pojištění se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), za předpokladu, že jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. Mimo příjmů této povahy však zákonná úprava uvádí další plnění, která zaměstnavatel do vyměřovacího základu zaměstnance naopak nezahrne.

Jak správně vyplnit ELDP za rok 2019 zaměstnankyni, když: 1. 1. - 27. 4. byla na rodičovské dovolené. Dne 29. 4. - 15. 8. byla nemocná, od 16. 8. čerpala mateřskou dovolenou a 17. 9. se jí narodila dvojčata. Také prosím o upřesnění trvání rodičovské dovolené: dítě se narodilo 27. 4. 2016, RD tedy trvá do 27. 4. 2019 (nebo 26. 4. 2019?). Započitatelný příjem měla v měnících: leden 2019 (čerpala dovolenou před nástupem na RD) a v květen náhradu DPN.