cestovní náhrady - strana 5

Zaměstnanec, který vykoná pracovní cestu (případně cestu mimo pravidelné pracoviště), má nárok na cestovní náhrady. Jednotlivé druhy cestovních náhrad jsou vymezeny v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Jedná se o náhradu jízdních výdajů, stravného, výdajů za ubytování a nutných vedlejších výdajů.

OSVČ vysílala v roce 2019 zaměstnance na služební cestu na Slovensko. Zaměstnanec ke služební cestě používal své soukromé vozidlo. Jako kompenzace za to, že se během služební cesty opotřebovává jeho soukromé vozidlo, byla mu poskytnuta náhrada za použití vozidla 4,10 Kč za každý ujetý kilometr jízdy, Vozidlo jezdí na naftu, takže mu náležela i náhrada 33,60 Kč za spotřebované PHM, dále mu bylo proplaceno zahraniční stravné dle vyhlášky ve výši 35 eur (jednalo se o více než 18 hodinovou cestu) a dle vnitřní směrnice OSVČ mu náleželo 40% procent kapesné. Na Slovensku pobýval při jednotlivých služebních cestách např. 3 až 4 dny. Jaký kurz České národní banky má OSVČ použít při při přepočtu české koruny? Vhodné je prý použití kurzu ke dni nástupu na pracovní cestu. Je to přesně den, kdy zaměstnanec vyjel na pracovní cestu z místa pravidelného pracoviště, kdy ale zaměstnanci náleží tuzemské stravné. Anebo je to den, kdy zaměstnanec překročí hranice na Slovensko?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Zaměstnanci byl povolen k pracovní cestě autobus. Zaměstnanec však místo něj použil vlastní auto a odůvodnil to tím, že mu autobus ujel. V cestovním příkazu nárokuje jízdné ve výši tarifu IDOS JMK pro autobus. Můžeme takový cestovní příkaz proplatit?

Zaměstnanec byl na zahraniční služební cestě a při zpáteční cestě zmeškal čas odletu (měl cestovat na základě již pořízené zpáteční letenky v určený čas) z objektivních důvodů (zpoždění dopravních prostředků, kterými se měl dostat na letiště). Je možné proplatit zaměstnanci zvýšené výdaje související s pořízením další letenky na pozdější let? Jak má zaměsnanec doložit důvody, kvůli nimž se nedostavil k odletu včas?

Zaměstnavatel hradí zaměstnanci (zároveň jedinému jednateli společnosti) 100% nákladů na studium vysoké školy, obor nesouvisí s předmětem podnikání. Pro zaměstnavatele je to nedaňový náklad v plné výši? U zaměstnance je tento příspěvek nutno přidanit k výplatě a odvést daň, sociální i zdravotní pojištění? V případě že ano a částka byla uhrazena zaměstnavatelem najednou, tj. jednou platbou na roční období (ne měsíčně), musí toto zaměstnanec přidanit najednou v měsíci kdy byl tento příspěvek uhrazen či je možné postupně, tj. ve výplatách měsíčně připadajících na uhrazené období)?  Doplňující otázka: Pokud obor vysoké školy bude souviset s podnikáním společnosti a se zaměstnancem bude uzavřena smlouva o prohlubování kvalifikace (školné bude uhrazeno zaměstnavatelem) 1. Je pro firmu náklad daňově uznatelný, je nutné časově rozlišit náklad dle doby studia a jaký nákladový účet použít? 2. Pro zaměstnance je osvobozeno jako nepeněžní příjem? 3. Může zaměstnanec vykazovat služební cestu a zaměstnavatel mu proplácet cestovné, ubytování a diety pro dny studia, pokud se škola nachází v jiném městě?

Firma koupila auto na úvěr. Toto auto plánuje půjčit/pronajmout zaměstnanci na týdenní dovolenou, celkový nájezd na tuto dovolenou bude tvořit nezanedbatelnou část nájezdu auta cca 10 % za rok. 1) Firma se rozhoduje skrz zdanění, zda auto bezplatně zapůjčí zaměstnanci a dodaní jeho pořizovací cenu včetně DPH do mzdy zaměstnance v měsíci dovolené nebo úplatně pronajme zaměstnanci za sazby na km dle cestovních náhrad 4,10 Kč za opotřebení a náhradu za spotřebu PHM na km dle spotřeby z TP vozidla a skutečně najetých km. Je tento postup obhajitelný, že se dá využít úplatný pronájem zaměstnanci za tyto sazby z náhrad, aby se nemuselo dodaňovat auto do mzdy? 2) Pokud firma dodaňuje zaměstnanci auto do mzdy a na konci roku je soukromé využití např. 10%, tak lze uplatnit 100% daňový odpisy s odůvodněním, že je to "benefit pro zaměstnance". Nicméně při takovém to využití auta by 10% pohonných hmot, oprav, parkování a pojišťovacích a úrokových nákladů dle úvěrového splátkového kalendáře mělo být vyloučeno jako nedaňový náklad. Chápu to správně? 3) Pokud firma bezúplatně nezapůjčí auto zaměstnanci, ale pronajme za úplatu. Tak firma používá auto ze 100% pro ekonomické účely a může i všechny PHM (včetně účtenek ze zaměstnancovy dovolené) dát do daňových nákladů, stejně tak opravy za celý rok ze 100 %, protože k těmto nákladům má výnos v podobě pronájmu auta (včetně spotřeby PHM) zaměstnanci. Chápu to správně? 4) Zaměstnanci se zdá vysoká náhrada za opotřebení 4,10 Kč za km. Proto navrhujeme dát cenu za opotřebení nižší - např. 2,50 Kč. Vypočítali bychom to vzorcem, který počítá s pořizovací cenou auta a cenou tržní po 5 letech a odhadovaným nájezdem, do ceny by se promítlo i celkové pojištění a běžný servis po dobu 5 let. Je to obhajitelné? 5) Pokud by firma dodaňovala auto do mzdy, ale auto by nebylo na úvěr, ale na operativní leasing, tak jak je to s daňovou uznatelností leasingové splátky. Může být plně daňově uznatelná? Nebo se musí vyloučit z daňových nákladů a jakou metodikou, pokud to bylo v jednom měsíci a za rok to tvořilo celkově 10 % nájezd km auta?

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Praha (konkrétní adresa ve smlouvě uvedena není). Ve smlouvě není uvedeno pravidelné pracoviště. V budoucnu by měl zaměstnanec pracovat z domova ze svého bydliště v Praze 9. Je v tomto případě nutná změna pracovní smlouvy týkající se místa výkonu práce? Jak by to bylo s cestovními náhradami, když by zaměstnavatel občas vyzval zaměstnance, aby se v určitý den dostavil do firmy? Pokud by se zaměstnanci v takový den (cesta z domova do firmy v Praze) stal úraz, byl by to úraz pracovní? 

Již od roku 2007 mohou zaměstnanci v průběhu pracovní cesty spojit pracovní povinnosti se svými soukromými zájmy. Je tomu tak z toho důvodu, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, připouští přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance před nástupem výkonu práce anebo po ukončení výkonu práce. Přerušení pracovní cesty může být realizováno pouze se svolením zaměstnavatele. V praxi je většinou postupováno tím způsobem, že zaměstnanec požádá o možnost přerušení pracovní cesty a zaměstnavatel tento požadavek buď akceptuje, nebo zamítne. Pokud zaměstnavatel žádosti zaměstnance nevyhoví, pracovní cesta nemůže být přerušena.

Je možné, aby v situaci, kdy si zaměstnanec bere služební automobil na pracovní cestu po pracovní směně, jede s ním do bydliště a další den pokračuje do místa výkonu práce nemusel dodaňovat za část cesty ze zaměstnání do bydliště soukromé kilometry? Tato situace nastává, pokud zaměstnanec bydlí na trase pracovní cesty, např. pracuje v Praze, bydlí v Říčanech a na pracovní cestu jede do Brna a vezme si služební automobil už při odchodu z práce, aby další den v pracovní cestě pokračoval. Dodaňování takových případů je administrativně velmi náročné (naši zaměstnanci nemají auta k soukromému použití, jsme financováni z veřejných prostředků). 

Jak interpretovat § 163 odst. 6 zákoník práce: „Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.“ Je možné toto ustanovení aplikovat na situaci, kdy zaměstnanec jde v obci svého bydliště vypomáhat na pobočku, přičemž místo výkonu práce (i pravidelné pracoviště) má v jiné obci? Tzn. že by mu v takovém případě náleželo stravné jen za dobu práce na pobočce a za cestu na pobočku nikoliv? Měl by pak nárok na jízdné při přesunu z domova na pobočku? Nebo výše zmíněné ustanovení není možné na tento případ aplikovat (a na jaké situace se tedy ustanovení vztahuje)? Doplňující otázka k dotazu DAUCID 23547 Vyslání na pracovní cestu do místa bydliště Jednalo se mi především o konkrétní situaci, kdy zaměstnanec vypomáhá na pobočce firmy ve městě, ve kterém zároveň bydlí. Pochopila jsem správně, že tedy za dobu cesty z a do konkétního místa pracovního výkonu zaměstnanci v tomto konkrétním případě stravné nenáleží?

Musí se na cestovním příkazu vyplňovat počátek a konec pracovního výkonu? Jsme střední škola.

Jaké místo práce a pravidelné pracoviště je možno uvést do pracovní smlouvy zaměstnanci zemědělce? Je možné se odkázat na katastrální území, kde má zemědělec polnosti? A také prosím, jak to bude s cestovními náhradami? Zaměstnanec bude každý den mimo pravidelné pracoviště (sídlo, kancelář). Každý den mu budou muset být počítány cestovní náhrady? Nebo můžeme poskytovat stravenky? 

Zaměstnanec naší firmy pojede na pracovní cestu automobilem, který nevlastní, ale má ho od známého bezplatně půjčeno. Můžeme u takového vozidla proplatit zaměstnanci cestovní příkaz? Naše firma zaplatí silniční daň za jednotlivé dny. Plyne nám jako zaměstnavateli nějaká zodpovědnost v případě, že zaměstnanec automobil nabourá? 

Společnost s r. o. uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu na pozici obchodního zástupce, ve které sjedná jako místo výkonu práce obec bydliště zaměstnance Pardubice, práci bude vykonávat z domu. Po dobu prvních 6 měsíců se bude zaměstnanec zaškolovat v sídle zaměstnavatele v Praze, kam bude vysílán v režimu pracovní cesty každý týden pravidelně cca na 4 dny v týdnu. Pouze pátý den bude pracovat v Pardubicích. Po zaškolení již bude pracovat plně z domu a z domova bude také vyrážet na pracovní cesty po celé ČR. Je zřejmé, že v režimu pracovní cesty zaměstnanci náleží cestovní náhrady dle zákoníku práce. Pravidelné pracoviště nebude sjednáno zvlášť a bude se odvíjet od stanoveného místa výkonu práce. Je takové ujednání o místu výkonu práce a poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách z Pardubic do Prahy korektní a možné z pohledu pracovně právních předpisů za dané situace? Nebo by zaměstnavatel měl spíše sjednat v pracovní smlouvě dvě místa výkonu práce Prahu a Pardubice na dobu prvních 6 měsíců? V případě dvou míst výkonu práce by tak cesty mezi Pardubicemi a Prahou nebyly pracovními cestami, je-li tento předpoklad správný. 

Jediný jednatel v s. r. o., nemá uzavřenou žádnou smlouvu se s. r. o., nic mu není vypláceno. Jel na veletrh do Itálie související s činností firmy, zaplatil vstupenky, ubytování + poplatek, mýtné. Může si tyto doklady dát s. r. o. do nákladů?

Je možné proplácet náhradu za užívání soukromého auta společníkovi, který je ve své firmě i jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem, který má dohodu o provedení práce na prodej zboží?

Zaměstnanec bude dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do Velké Británie, v dohodě o dočasném přidělení bude uvedeno místo výkonu práce Londýn. Při dočasném přidělení náleží zaměstnanci pouze cestovní náhrady dle § 172 zákoníku práce, tj. pouze za dny první a poslední cesty (cesta z ČR do VB a zpět). Jaký zvolit postup v případě vysílání na pracovní cesty v rámci přidělení? 1. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu v rámci Velké Británie – zde chceme poskytnout náhrady dle § 166 zákoníku práce a zahraniční stravné platné pro Velkou Británii (45 GBP). 2. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu do Brna k svému zaměstnavateli (zaměstnanec má bydliště v Brně) – zde chceme ve smyslu § 170 odst. 7 zákoníku práce poskytnout zahraniční stravné na cestu z Velké Británie do bydliště a zpět a tuzemské stravné za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v Brně. 3. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu do Brna k svému zaměstnavateli (zaměstnanec má bydliště ve Vyškově) – zde chceme ve smyslu § 170 zákoníku práce poskytnout zahraniční stravné na cestu z Velké Británie do bydliště a zpět a tuzemské stravné za celou dobu pobytu v ČR, teda nejen za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v Brně.

Pokud zaměstnancům vzniknou jakékoliv výdaje, je jim zaměstnavatel povinen poskytnout související náhrady (viz ust. § 151 ZP). Mezi nejčastější výdaje, které zaměstnanci vznikají při výkonu práce pro zaměstnavatele, patří výdaje při cestování.

Může být s jednatelem sjednáno jeho pravidelné pracoviště v místě jeho trvalého bydliště? Je možné mu v rámci cestovních náhrad proplatit čtvrtletní jízdenku na vlak, kterým dojíždí z místa svého bydliště do sídla firmy? Musí k těmto cestám existovat cestovní příkaz, či jen stačí nárok na náhrady cestovních nákladů dojednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele?

Pokud zaměstnanec letí na zahraniční pracovní cestu na Island a přesedá v jiné zemi, jakou sazbu pro stravné které země použiji? Odlet z Prahy je ve 13:25 - přílet 15:50 Barcelona, odlet 18:25 Barcelona - přílet 21:00 Reykjavik. Beru celou cestu sazbou pro Island s o určením pásma časem odletu ve 13:25? Zohledňuji časy v zemi i u přesedání na letišti? Jak by se postupovalo, kdyby byl zaměstnanci v Barceloně let zrušen a odletěl až následující den např. v 8 hod ráno do Reykjaviku, tedy Praha 13:25 - 15:50 Barcelona, zrušení let a následující den 8:00 - 10:25 Reykjavik? Jakou sazbu země použiji pro který den?