cestovní náhrady - strana 3

Dobrý den, děkuji za odpověď na předchozí otázku. Mám k ní ještě dotaz na upřesnění. Jsme příspěvkovka. Všichni naši hajní v tuto chvíli mají ve smlouvě výkon práce naše město. Tím mají z naší hájovny, kde bydlí, dojet k nám a pak se jim počítá služební cesta jejich auty. Budeme dělat změnu smlouvy a nově budou mít jako pracoviště hájenky. Cesťák budou mít např. 6:00 hájenka - 6:30 místo někde v revíru, tam budou vykonávat práci, případně přejedou na jiné místo a odpoledne opět cesta zpět do hájenky.  a) Pokud si budou psát měsíční cesťák, pak jim k tomu dopočtu stravné, ale už jim nebude náležet stravenkový paušál, protože celou směnu byli na služební cestě. Je to tak? Tím by měli stravu 2x.  b) Pokud je budeme proplácet paušálně, pak dle metod. pokynu předloží jízdy za 3 měsíce a dle vyhlášky se jim spočte cestovné (km, palivo, opotřebení), které budou dostávat měsíčně do výplaty. Jak je to v tomto případě se stravným? Započtu jej také do paušálu podle předložených 3 měsíců?  V tuto chvíli jedeme paušálně, bez stravného, ale dostávají stravenkový paušál. Ale to asi není dobře, viďte. Ráda bych to nastavila správně.

Jsme příspěvková organizace, vlastníme hájovny, které pronajímáme našim hajným, nemají je ale všichni. Hajní denně jezdí svými soukromými vozidly služebně po rajónu. Nejezdí celý den. Dosud jsme měli metodický pokyn (MP), kdy 1× ročně dali podklad jízd za 3 měsíce 09–11 a na základě toho a nové vyhlášky v prosinci, se spočetl paušál, který jim byl vyplácen celý další rok. Nyní se rozhodlo, že se jim budou jízdy proplácet měsíčně zpětně podle skutečně odježděných km plus opotřebení a ceny nafty a BA dle aktuální vyhlášky. Bude to přibližně stejné každý měsíc. U některých totiž došlo k navýšení km, ale jen nárazově. Bude se jednat o cesťák nebo mohou vyplňovat Záznam o provozu vozidla? Ten by byl schválený vedoucím úseku i ředitelem. Do něj vyplňují specifikaci auta, jméno řidiče, jednotlivé jízdy: datum, místo, čas. Něco jako kniha jízd. Za každý odpracovaný den dostávají stravenkový paušál. Všichni mají plné úvazky, 40 hod / týdně. Ve smlouvě mají uvedené naše město jako místo výkonu. Pravidelné pracoviště určené nemají a co jsem se dívala do smluv, tak tam se to také neřešilo. Nicméně jejich pravidelným pracovištěm je většinou hájenka, případně jejich bydliště, z kterého vyjíždějí do svěřeného rajónu. Je možné nechat ve smlouvě místo výkonu naše město a v Metodickém pokynu napsat, že jejich pracovištěm je místo uvedené a jimi podepsané v příloze MP? Je nutný jejich souhlas? Nerada bych měnila pracovní smlouvu a dávala jim tam pracoviště hájenku nebo jejich byt a pak při každé změně, řešila i změnu smlouvy. Pokud nemají určené pracoviště, ale než místo výkonu, pak by měli cestu začínat tam, je to tak? Prosím o radu, jak to co nejlépe pro obě strany, vyřešit.

S vysláním zaměstnance na pracovní cestu souvisí poskytování cestovních náhrad. Vzhledem ke zdražování v posledních měsících se zvýšily v roce 2022 také některé cestovní náhrady pro zaměstnance na pracovní cestě.

Dotaz k poskytování cestovních náhrad zaměstnancům ve stavební firmě.  1/ Vstupní informace:  -Pracovní pozice STROJNÍK, STAVEBNÍ DĚLNÍK výkon práce je odměňován hodinovou mzdou   -Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba(vnitřní předpis,nebo stačí uvést do prac.smlouvy ?)  -Vyrovnávací období 1 měsíc -Pravidelným pracovištěm v pracovní smlouvě: Hranice (okr. Přerov)  -Zaměstnanci používají firemní vozidla zaměstnavatele.  Důvod nastavení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby: zahájení prací na stavbách určuje zákazník dle požadavků stavby (např. od 6:00, 7:00, 8:00 apod.), dle tohoto požadavku zákazníků zaměstnavatel provede rozvrh pracovních směn na týden, vystaví zaměstnanci cestovní příkaz s místem zahájení pracovní cesty a místem ukončení pracovní cesty.  Příklad: Zaměstnanec – strojník Místo bydliště : Dub nad Moravou Práce na zakázce: místo výkonu práce = Rožnov pod Radhoštěm Místo výjezdu na pracovní cestu (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Místo ukončení pracovní cesty (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Rozvržení pracovní doby (směny) – určí zaměstnavatel předem: 7:00 – 15:30 ( z toho 0:30 přestávka) Pracovní cesta zaměstnance : Odjezd : Dub nad Moravou 5:30 Příjezd : Rožnov pod Radhoštěm : 6:45 Zahájení výkonu práce : 7:00 Ukončení výkonu práce : 16:30 Odjezd : Rožnov pod Radhoštěm 17:00 Příjezd : Dub nad Moravou 18:00 Z výše uvedeného vyplývá: Nárok na stravné v daném dni : doba jízdy 5:30 až 18:00 = 12,5 hod – stravné 151 kč Odpracováno : 9 hod (v případě nerovnoměrně rozvržené doby se v tomto dni ještě nevyhodnocuje doba přesčasu. Přesčasové hodiny jsou předmětem vyrovnání v rámci 1 měsíce. Tzn. v případě fondu pracovní doby za měsíc 176 hod, vše co přesahuje tento fond je prací přesčas s příplatkem)    MŮJ DOTAZ ZNÍ:   1/ JE VÝŠE UVEDENÝ POSTUP SPRÁVNÝ? - POKUD ANO, LZE TAKTO NASTAVIT U VŠECH PRACOVNÍCH POZIC (STROJNÍK, DĚLNÍK, AJ…), KTERÉ PRACUJÍ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH? - POKUD NE, PROSÍM O UVEDENÍ SPRÁVNÉHO POSTUPU  2/ DÁLE MÁM DOTAZ, ZDA U VÝŠE UVEDENÝCH POZIC A JEJICH PROVÁDĚNÝCH PRACOVNÍCH VÝKONŮ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH ZAMĚSTNAVATELE MÁ ZAMĚSTNANEC NÁROK NA NÁHRADU MZDY ZA DOBU ŘÍZENÍ VOZIDLA. V PŘÍPADĚ, ŽE NE A ZAMĚSTNAVATEL SE ROZHODNE MU PŘESTO TUTO CESTU ZAMĚSTNANCI PLATIT, SPADÁ TENTO PŘÍJEM DO PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE, Z KTERÉHO SE ODVÁDÍ SOCIÁLNÍ I ZDRAVOTNÍ?  TAKÉ PROSÍM O UVEDENÍ, ZDA BUDE V TOMTO PŘÍPADĚ TATO VÝPLATA NAD RÁMEC ZÁKONA DAŇOVĚ UZNATELNÝM NÁKLADEM ZAMĚSTNAVATELE.

Zaměstnavatel, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí, musí počítat s celou řadou povinností, které mu ukládají tuzemské i zahraniční právní předpisy a mezinárodní smlouvy. V dnešním příspěvku se zaměříme na problematiku poskytování služeb v rámci EU prostřednictvím vyslaných zaměstnanců, a to ve vazbě na poskytování cestovních náhrad a také na odvody daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Musí zaměstnanec české společnosti v případě každé krátkodobé pracovní cesty v rámci EU/EEA a CH mít u sebe Osvědčení o tom, že je zaměstnanec příslušný k sociálnímu zabezpečení v ČR (A1) a je zaměstnavatel povinen, kromě výplaty náhrad výdajů na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na stravu, dodržet i minimální lokální pracovně-právní podmínky u takto krátkodobých pracovních cest? Máme tím na mysli místní minimální mzdu. Jedná se o tyto příklady: • Management (řízení, produkce, administrativa) hudebního souboru s českými pracovními smlouvami, vycestují s orchestrem na desetidenní zahraniční turné do Španělska.  • Prodavačka italského nábytku s českou pracovní smlouvu jede na tři dny se zaměstnavatelem do Itálie k jednání s výrobcem a dodavatelem zboží  • Pracovník klinických studií jede na třídenní jednání do mateřské společnosti se sídlem v Chorvatsku  • Ředitel Agentury práce s českou pracovní smlouvou vycestuje do Švédska na tři dny k obchodnímu jednání o pronájmu pracovní síly. 

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“) v ustanovení § 151 stanoví povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci cestovní výdaje, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Ustanovení § 152 ZP pak obsahuje taxativní (úplný) výčet případů, při kterých jsou zaměstnancům cestovní výdaje formou cestovních náhrad vypláceny.

Zaměstnanec má nárok na cestovní náhrady stanovené zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“), v případech, které jsou vymezeny v ust. § 152, mimo jiné také pokud z pracovních důvodů opustí místo výkonu práce nebo místo pravidelného pracoviště. Tato místa však nejsou totožná a z toho důvodu je potřebné je nezaměňovat. V následujícím textu si tuto problematiku připomeneme na příkladech, na odpovědích na související dotazy, ale také na související judikatuře.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“) ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady. Tyto náhrady zaměstnanci náleží v případech, které jsou vymezeny v ust. § 152 ZP (tj. při pracovních cestách, při cestách mimo pravidelné pracoviště, při cestách do místa výkonu práce mimo rozvrh směn, při přeložení atd.). Při poskytování cestovních náhrad musí zaměstnavatel mimo zákoník práce aplikovat celou řadu dalších právních předpisů, protože cestovní náhrady je mimo jejich správné vyčíslení nutné zaúčtovat a daňově posoudit. V současné době musí zaměstnavatelé řešit také aktuální problémy spojené s elektromobilitou nebo se specifikou cestovních náhrad při práci z domova. Zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance do členských států v rámci nadnárodního poskytování služeb, v některých případech musí poskytovat náhrady podle cizího práva.

Mateřská škola má v jednom městě dvě pracoviště (školky). V jedné budově je i školní jídelna, kde se vaří pro děti a do druhé budovy se jídlo pro děti 2x denně dováží. Firma, která jídlo dováží končí, a jinou nemůžeme najít. Můžeme přijmout zaměstnance na dohodu o provedení práce (činnosti), který by vozil jídlo svým vlastním autem za smluvní mzdu s přihlédnutím na vynaložené náklady zaměstnance? Byla by to jeho jedinná činnost. Nebo máme zabudovat do dohody používání vlastního auta zaměstnancem a postupovat podle § 157 až § 160 zákoníku práce? 

Jak postupovat v případě, že agentura práce vysílá uchazeče o zaměstnání na zkoušku do zahraniční - pokud u zahraničního uživatel uspěje, je s ním sepsán pracovní poměr (dříve nikoliv, je zde využit status "práce na zkoušku", které pracovní právo zná. V případě , že u zahraničního uživatele uchazeč neuspěje, je to „budoucímu zaměstnavateli" od zahraničního uživatele písemně oznámeno. Jenže tyto uchazeči dostávají bez ohledu na zda uspějí nebo nikoliv cestovní náhradu. Jak to bude s pohledu daní u neúspěšných uchazečů? Bude se jednat o daňový náklad jako v případě proplacené zdravotní prohlídky, kdy zaměstnanec nakonec nenastoupí?

Společnost vyslala na služební cestu zaměstnance a schválila použití jeho soukromého vozidla. Chceme se zeptat zda: 1) společnost bude platit poplatek za rádio, které je instalované ve voze zaměstnance po dobu pracovní cesty, 2) má společnost povinnost ověřovat stav vozu zaměstnance, tj. zda má zaplacenu dálniční známku, zda má havarijní pojištění, zda má zákonné pojištění svého soukromého vozu, 3) v případě nehody zaměstnance, kdo v tomto případě nese náklady na soukromý vůz? Jak postupovat v případě viny řidiče - tj. zaměstnance tak v případě viny druhé strany, tj. zaměstnanec bude poškozený a ten kdo ho naboural nebude mít potřebná zaplacená pojištění?

OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?

Je možné na žádost zaměstnance, vyplácet tuzemské cestovní náhrady (straně a náhradu jízdních výdajů soukromým vozem zaměstnance) v cizí měně? Pokud ano, jaký kurz se pro přepočet na cizí měnu použije? 

 Pokud vyšleme našeho zaměstnance, který je zaměstnancem odštěpného závodu v ČR (zřizovatel je německá GmbH) na 5denní školení do sídla zřizovatele, kdo a za jakých pravidel mu bude vyplácet mzdu? Zřizovatel z Německa podle minimální mzdy v Německu nebo odštěpný závod v ČR běžným způsobem dle pracovní smlouvy? Bude nějaký rozdíl ve výplatě mzdy, pojede-li stejný zaměstnanec třeba vyřizovat reklamaci k zákazníkovi do Francie?

Zaměstnanec - rozvozce zboží, k dispozici má rozvozové vozidlo zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je sjednáno konkrétní místo výkonu práce, případně pouze město, pracovní doba rovnoměrně rozvržená do 8 hodin denně. V průběhu dne rozváží zboží nejen v místě výkonu práce, ale i do širokého okolí a po rozvozu se vrací do místa výkonu práce a koná další pracovní činnost. Náleží tomuto zaměstnanci cestovní náhrady?

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?