Změny pracovního poměru - strana 3

Jsme základní škola zřízená městem. S platností od 1. 9. 2019 bude zástupce ředitele školy zastávat současně funkci statutárního zástupce ředitele. Jakým dokumentem tak učinit? Pověřením, jmenováním nebo dohodou o změně pracovní smlouvy - změna funkce (doplnění funkce). Současně ukončení funkce stávajícího statutárního zástupce ředitele školy se provede pouze písemným sdělením? 
Vydáno: 18. 07. 2019
S vedoucími zaměstnanci na různých odděleních (např. manažer, ředitel, vedoucí oddělení) je uzavřena pracovní smlouva. Je uzavření pracovní smlouvy či dodatku ohledně pozice bráno jako jmenování? Jedná se o soukromou firmu. Je pro odvolání zaměstnance z pozice vedoucího zaměstnance dostačující tato formulace, ať už v pracovní smlouvě, či dodatku: „Smluvní strany se v souladu s § 73 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dohodly na možnosti zaměstnavatele odvolat z pracovního místa vedoucího zaměstnance; zároveň se smluvní strany dohodly na právu zaměstnance vzdát se pracovního místa.“?
Vydáno: 09. 07. 2019
  • Článek
V jednu chvíli to vypadalo, že institut převedení zaměstnance na jinou práci bude (až na výjimky) zrušen. Protože však novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nedopadla (a o její budoucí podobě není v současné chvíli vůbec jasno), obsahuje zmíněný právní předpis právní úpravu tohoto institutu i nadále. A připouští tedy variantu, že zaměstnanec je nucen konat dočasně jinou práci, než ke které se zavázal v pracovní smlouvě nebo v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo.
Vydáno: 31. 05. 2019
S novým zaměstnancem jsme sjednali pracovní poměr na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíců. Lze po uplynutí zkušební doby vytvořit novu pracovní smlouvu, kde bude sjednán pracovní poměr na dobu určitou, kterou budeme dle potřeby prodlužovat? 
Vydáno: 09. 05. 2019
Jak máme správně postupovat v případě, že chceme zaměstnanci aktualizovat pracovní smlouvu? Momentálně má smlouvu z roku 2000, ve které je téměř vše nevyhovující včetně názvu pozice i náplně práce. Máme uzavřít dodatek, který bude v podstatě rozsáhlejší než pracovní smlouva, nebo můžeme uzavřít smlouvu novou? V případě nové smlouvy bude jaké datum vzniku pracovního poměru? 
Vydáno: 05. 04. 2019
  • Článek
O odvolání vedoucího úředníka z jeho funkce z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o úřednících"), bylo v této rubrice pojednáno poměrně nedávno. Neznamená to však, že se budu opakovat, protože jde o problematiku, která přináší nové problémy a s nimi i nová soudní rozhodnutí.
Vydáno: 01. 03. 2019
Společnost změnila jednatele, a tedy již patří někomu jinému. Zaměstnanci ukončili pracovní poměr. V evidenci zůstala jen jedna paní, která je od roku 2018 na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek. Je možné tuto paní nějak odhlásit a přihlásit na jinou společnost, anebo musí zůstat v evidenci společnosti, ve které je nyní? Jde o to, že původní jednatel by ji chtěl do své jiné společnosti, kde po ukončení rodičovské dovolené znovu nastoupí jako zaměstnanec. 
Vydáno: 07. 02. 2019
  • Článek
Právní úprava týkající se pracovních poměrů na dobu určitou akademických pracovníků vysokých škol prošla v minulých letech řadou změn a v té souvislosti panovalo mnoho dohadů zejména co do výkladu přechodných ustanovení jednotlivých novel zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně jeho ustanovení § 70.
Vydáno: 25. 01. 2019
Prosím o informaci, zda stačí následná formulace v dodatku k pracovní smlouvě (zkráceně uvádíme): Dodatek č. … k pracovní smlouvě ze dne … - uveden zaměstnavatel a zaměstnanec - obě strany se dnešního dne dohodly na těchto změnách - s platností od 1. 12. bude pracovní pozice … - ostatní ujednání zůstávají beze změny - vyhotoveno ve dvou výtiscích - místo, datum - podpisy obou stran. Jde nám o to, jestli musí být vyloženě uvedeno - účinnost dodatku od …, když je v textu uvedeno, že dnešního dne se strany dohodly? Nikde v zákoně není podmínkou platného dodatku účinnost, ale tímto prosíme o upřesnění, protože v některých vzorech je účinnost od ... uváděna a v některých není.
Vydáno: 07. 01. 2019
Základní informace Zaměstnanec může být v rámci plnění pracovních povinností zaměstnavatelem přeložen k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě za podmínky, že s přeložením daný zaměstnanec souhlasil. Zaměstnance je možné přeložit pouze v rámci téhož zaměstnavatele jen, pokud to nezbytně vyžaduje provozní potřeba zaměstnavatele. Zaměstnanec může být přeložen, pokud předem s konkrétním přeložením vyslovil souhlas. Zákon u přeložení nestanovuje výslovně písemnou formu. Vzhledem k tomu, že se však jedná fakticky o změnu obsahu pracovního poměru s ohledem na místo výkonu práce, doporučujeme, aby návrh zaměstnavatele na přeložení i souhlas zaměstnance s přeložením byl proveden v písemné formě. Zaměstnavatel musí předem zaměstnanci dále sdělit i dobu přeložení, jelikož zaměstnanec dává svůj souhlas ve vztahu k místu i době trvání přeložení. Zaměstnavatel totiž může zaměstnance přeložit jen na dobu, kdy to vyžaduje provozní potřeba zaměstnavatele.
Vydáno: 30. 12. 2018
Základní informace Převedením na jinou práci se rozumí změna obsahu pracovního poměru spočívající v tom, že zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon takových prací, které nespadají pod druh práce sjednaný v pracovní smlouvě, a to vždy na určitou dobu. Zaměstnanec může být jednostranně zaměstnavatelem převeden pouze na základě důvodů stanovených zákoníkem práce. Rozlišují se důvody, za nichž je zaměstnavatel k převedení povinen (§ 41 odst. 1 ZP), a důvody, na jejichž základě mu pouze vznikne právo zaměstnance převést (§ 41 odst. 2 ZP). Zaměstnavatel je povinen zohlednit při převedení zaměstnance na jinou práci jeho zdravotní stav, schopnosti a pokud možno i jeho kvalifikaci (§ 41 odst. 6 ZP). Povinností zaměstnavatele je totiž nepřipustit, a tudíž i nepřevádět zaměstnance na jinou práci, pokud by její náročnost neodpovídala schopnostem a zdravotnímu stavu zaměstnance (§ 103 odst. 1 písm. a) ZP). Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem předem projednat důvod převedení na jinou práci, jakož i dobu, po kterou bude převedení trvat (§ 41 odst. 7 ZP). K převedení není zapotřebí souhlas převáděného zaměstnance. Výjimkou je situace, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, kdy musí zaměstnanec souhlasit.
Vydáno: 30. 12. 2018
Základní informace V případech, kdy pracovní poměr vzniká jmenováním (§ 33 odst. 3 zákoníku práce) a u vedoucích zaměstnanců na vedoucích místech dle § 73 odst. 3, se kterými byla odvolatelnost sjednána, lze zaměstnance z pracovního místa odvolat a zaměstnanec se může rovněž pracovního místa vzdát. V takovém případě sice pracovní poměr bez dalšího nekončí, ale možnost ukončení pracovního poměru takového odvolaného zaměstnance (nebo zaměstnance, který se pracovní pozice vzdal) je jednodušší.
Vydáno: 30. 12. 2018
Základní informace Existují tři druhy stávky: stávka v rámci kolektivního vyjednávání, upravená zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, stávka bez souvislosti s kolektivním vyjednáváním (u stávky za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů jde podle soudních rozhodnutí o výkon práva na stávku dle čl. 27 Listiny základních práv a svobod; další právní úprava však chybí) a ostatní stávky, které právní ochrany nepožívají.
Vydáno: 30. 12. 2018
Základní informace Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli je upraveno v § 43a zákoníku práce a v praxi je poměrně často využívaným institutem. Zaměstnavatelé mohou dočasným přidělením řešit situace, kdy dochází k útlumu produkce a je potřeba snížit na přechodnou dobu počet zaměstnanců, ale také situace, kdy potřebují svého zaměstnance přidělit v rámci spolupráce na společných projektech s jinými firmami nebo v rámci skupiny. Zákoník práce umožňuje dočasné přidělení mezi zaměstnavateli pouze v případě souhlasu všech zúčastněných stran, tzn. zaměstnance, který má být dočasně přidělen, jeho zaměstnavatele a zaměstnavatele, ke kterému má být zaměstnanec přidělen.
Vydáno: 27. 12. 2018
Jsme základní škola - příspěvková organizace - a zpravujeme ještě 4 mateřské školy. S platností od 1. 2. 2015 jsme na základě dohody o změně pracovní smlouvy přeřadili paní učitelku "A" z funkce učitelka na II. stupni do funkce učitelka v mateřské škole č. 1 (nesplněné kvalifikační předpoklady - nezačala studovat). Původní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V souvislosti s touto změnou byl pracovní poměr změněn na dobu určitou, a to po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky "B" - do 5. 8. 2018. Učitelka "B" na RD se však vrátila 21. 5. 2018 do zaměstnání (do mateřské školy č. 2), neboť v této školce onemocněla dlouhodobě jiná paní učitelka "C" a bylo potřeba nahradit paní učitelku "C". Asi je v rozporu ta skutečnost, že paní učitelka "A" zůstala nadále do 5. 8. 2018 v pracovním poměru v mateřské škole č. 1, i když učitelka "B" se z rodičovské dovolené vrátila dříve, ale na jinou mateřskou školku a vlastně 3 roky zaměstnání učitelky "A" na dobu určitou byly přesaženy, neboť se nám v té době nepodařilo sehnat jinou paní učitelku?
Vydáno: 20. 09. 2018
Zaměstnanec měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 15. 1. 2018 do 14. 1. 2019. V květnu 2018 byl poměr dodatkem zkrácen do 31. 8. 2018. Nyní se uvažuje opět o sjednání prodloužení poměru do 31. 12. 2018. V § 39 odst. 2 zákoníku práce je řečeno, že za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. O zkrácení se zde ale nehovoří. Považuje se ta první změna poměru do 31. 8. 2018 za první "prodloužení" poměru, a tedy ono sjednávané prodloužení do 31. 12. 2018 je v pořadí již druhé a konečné, po kterém již musí následovat doba neurčitá? Nebo bude možné případně po 31. 12. 2018 sjednat ještě jedno prodloužení pracovního poměru? 
Vydáno: 20. 08. 2018
  • Článek
Někdy zaměstnavatel důvod pro odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa hledat nemusí, protože právní předpis ho po něm nechce. Existují ale případy, kdy je odvolání připuštěno výhradně a jenom tehdy, pokud zaměstnavatel takový důvod má a navíc je povinen ho výslovně vymezit v písemnosti o tom. Za takový případ lze považovat i právní úpravu obsaženou v ustanovení § 12 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), a vztahující se k vedoucím úředníkům.
Vydáno: 29. 06. 2018
  • Článek
Kdyby k 1. 1. 2018 nabyla účinnosti velká a dlouho projednávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), musel bych o institutu převedení zaměstnance na jinou práci psát zřejmě v čase minulém. Zmíněná novela totiž počítala s jeho zrušením, resp. nahrazením právní úpravou nabídkové povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.
Vydáno: 23. 03. 2018
Příjímáme zaměstnankyni, která má působit jako zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou paní XY, ale chceme jí nejdříve dát smlouvu na 1 rok a po roce prodloužení o dobu trvání rodičovské dovolené paní XY. Můžu použít tyto 2 možnosti, a jsou obě správně? 1) Přímo do pracovní smlouvy uvedu: Pracovní poměr se sjednává se na dobu do 28. 2. 2019. V případě prodloužení smlouvy bude prodloužení smlouvy o dobu čerpání rodičovské dovolené paní XY. 2) Pracovní poměr se sjednává se na dobu do 28. 2. 2019. Po uplynutí této doby vytvoříme dodatek, kde bude pracovní poměr prodloužen o dobu čerpání rodičovské dovolené paní XY. Jsou oba postupy správně? 
Vydáno: 27. 02. 2018
Chci zařadit zaměstnance do 9. platové třídy dle katalogu prací 1.01.04 Referent majetkové správy. Bude komplexně spravovat majetek školy včetně majetku na osmi odloučených pracovištích. Lze v tomto případě nahlížet na odloučená pracoviště jako na nižší organizační složky?
Vydáno: 30. 01. 2018