Srážky ze mzdy

Zaměstnanci bylo zsnesením schváleno oddlužení ve formě měsíčních splátek ve výši 9 400 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že splátku nebude možné v této výši zaměstnanci srazit? V Usnesení není uvedeno, zda je případná nižší měsíční splátka konečná nebo zda její „dlužná“ výše přechází do dalších měsíců (stejně jako při srážkách výživného). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci i další peněžitá plnění (např. měsíční příspěvek na penzijní spoření), připočítává se tato částka k čisté mzdě a musí se srážky provádět se započtením tohoto příspěvku?
Vydáno: 26. 03. 2024
Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?
Vydáno: 06. 03. 2024
Stalo se mi, že jedna zaměstnankyně měla vystavenou neschopenku na 16 dní s vystavením od lékaře ukončení neschopenky. Následně po třech dnech jí lékař vystavil novou neschopenku se zpětným datumem, tak že jí nová neschopenka navazovala na předcházející. Bohužel jsem do mezd zadala novou neschopenku a ne navazující. Po konzultaci s OSSZ mi bylo sděleno, že to jsou neschopenky jako navazující. Tak se stalo, že zaměstnankyně dostala z organizace vyplacené náhrady za nemoc a také nemocenské dávky z OSSZ. Mohu zaměstnankyni srazit neoprávněně vyplacené náhrady za nemoc nebo s tím musí zaměstnankyně souhlasit např. na základě splátkového kalendáře? Můžete mi prosím Vás poradit jak správně postupovat? 
Vydáno: 08. 02. 2024
  • Článek
Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Dochází dokonce k neobvyklé situaci, kdy bude možné od ledna 2024 po dlouhé době provádět vyšší srážky než v roce 2023. Nové parametry pro provádění srážek se použijí poprvé při srážkách za leden 2024, které se provádí v průběhu února 2024.
Vydáno: 26. 01. 2024
Jsou již známé hodnoty nezabavitelných částek pro výpočet exekučních srážek pro rok 2024? 
Vydáno: 15. 01. 2024
Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení ve věci výkonu rozhodnutí od Okresního soudu na dlužné a běžné výživné proti povinnému, zaměstnanci. Jak má postupovat zaměstnavatel? V poučení je uvedeno, že Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je vykonatelné doručením, tj. mám za to, že provedené srážky budeme odesílat na uvedený účet ihned, nikoli deponovat. Zaměstnanec požaduje jejich deponování, protože má 15 dnů na odvolání. Pokud bude dlužné výživné vymoženo (sraženo) a budeme poté srážet jen běžné výživné, je možné zaměstnanci provádět i další srážku na základě sepsané dohody tak, aby mu zbývalo nezabavitelné minimum?
Vydáno: 13. 11. 2023
Zaměstnanec má podepsanou dohodu na srážky ze mzdy na příspěvky odborové organizaci a penzijní spoření. Nyní nám bylo doručeno Usnesení soudu o provádění srážek na běžné výživné a dlužné výživné. Domnívám se správně, že už nebude možné provádět srážky na dohodu (penzijní spoření a odborové příspěvky) a pokud na nich bude zaměstnanec trvat, bude si tyto "soukromé" příspěvky muset hradit sám příkazem ze svého účtu?
Vydáno: 01. 11. 2023
Zaměstnanec má 3 exekuce, 1 přednostní a 2 nepřednostní. Prosím jak chápat § 280 OSŘ: „Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.“? Na finančním úřadě mi tvrdí, že má být jejich přednostní pohledávka první v pořadí bez ohledu na datum prvního doručení plátci mzdy a na exekutorském úřadě tvrdí opak a odkazují na § 280 OSŘ. 
Vydáno: 19. 10. 2023
Bude tento postup platit i při doručení usnesení dlužné na výživné? Je uveden jiný postup pro nezabavitelnou částku. Datum doručení je pozdější než u nepředností pohledávky. 
Vydáno: 12. 10. 2023
Zaměstnanec pobírá invalidní důchod výši 8 000 Kč. Jsou mu prováděny srážky na přednostní exekuci. Nyní přišla nepřednostní exekuce (datum doručení je dřívější než u přednostní exekuce). Exekutor z nepřednostní exekuce chce rozdělit nezabavitelnou částku na 1/2 základní částky na příjem důchodu OSSZ a 1/2 základní částky na příjem ze zaměstnání. Jaký bude správný postup pro odečet nezabavitelné částky? 
Vydáno: 07. 09. 2023
Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?
Vydáno: 05. 09. 2023
Zaměstnanec požádal mzdovou účtárnu, aby z jeho mzdy prováděla srážku na jeho osobní půjčku. Po provedení této srážky mu nezbude nezabavitelné minimum. Zdůrazňuji, že je to jeho vlastní požadavek pro osobní účely. Bude tento akt ze strany kontroly inspektorátu práce posuzován jako nerespektování zákona, resp. nařízení č. 91/2019 Sb., nad kterou se podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu srazí bez omezení?
Vydáno: 10. 08. 2023
Nastoupil k nám zaměstnanec, který má několik exekucí. Bohužel k nám donesl „pouze několik papírů“, kde vidíme, že nějaké exekuce má. Zápočtový list nám nepředal, nevidíme tedy, kdy a jak exekuce postupně dorazily k jeho předchozím zaměstnavatelům. Jak v této situaci postupovat – je možné kontaktovat nějakou „Komoru“ nebo samotného zaměstnance požádat o to, aby nám předal jeho kompletní exekuce? On nám říkal, že tady na papíře, co nám předává, není určitě všechno. Zatím u nás pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti a jeho příjem nebude dosahovat ani 10 000 Kč, tj. žádné exekuce strhávat nebudeme (má přednostní i nepřednostní), ale jsem domluveni, že bychom s ním chtěli uzavřít pracovní poměr s hrubou mzdou 32 000 Kč, a pak tedy budeme muset exekuce strhávat. Chtěli bychom to udělat dle zákona, a tak jak se má, jen nevíme, jak najít správnou cestu, s exekucemi jsem doposud nepracovali. 
Vydáno: 08. 08. 2023
  • Článek
Nárůst výše nezabavitelných částek v posledních letech způsobil značný pokles srážek ze mzdy. Dochází k nevynutitelnosti práva, klesá míra uspokojování oprávněného a s prodlužováním doby trvání exekuce roste riziko vzniku mnohočetných exekucí. Autor proto navrhuje nový koncept srážek ze mzdy, který by zohlednil reálnou situaci, zprůhlednil celý proces a zároveň obsahoval i motivační prvek pro povinného.
Vydáno: 23. 06. 2023
Podle Asociace věřitelů přestaly fungovat srážky ze mzdy dlužníků u 52 % exekučních řízení, podobně je tomu i u insolvencí. Množství prováděných srážek z mezd kleslo na historické minimum. Důvodem...
Vydáno: 23. 06. 2023
Zaměstnavatel se rozhodl, že zaměstnancům poskytne stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za jednu směnu, při odpracování nejméně 3 hodin v rámci jedné směny. Bude stravenkový paušál podléhat exekuci a insolvenci?
Vydáno: 16. 06. 2023
Nový zaměstnanec na dohodu o provedení práce (bude dodrženo 10 000 Kč/měsíčně 300 hod./rok) uvedl v mzdovém dotazníku, že je mu schválena insolvence. Má podepsané prohlášení. Dále do dotazníku uvedl, že jinde nepracuje. Máme povinnost kontaktovat insolvenčního správce?
Vydáno: 01. 06. 2023
Zaměstnanec má exekuční srážky (přednostní i nepřednostní), žije s družkou a s dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Žijí ve společné domácnosti, družka není jako vyživovaná osoba, jejich dítě vyživovanou osobou je. Teď se jim narodilo druhé dítě, na které zatím nebude uplatňovat daňové zvýhodnění. Bude druhé dítě považováno za vyživovanou osobu pro určení nezabavitelné částky? A to, že zaměstnanec nebude uplatňovat slevu, nemá vliv na určení nezabavitelné částky pro výpočet exekučních srážek? 
Vydáno: 19. 04. 2023
Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky životního minima (ze 4 620 Kč na 4 860 Kč), změně metodiky a zvýšení částky normativních nákladů na bydlení (o 5 412...
Vydáno: 03. 02. 2023
  • Článek
Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Zvýšila se částka životního minima i normativních nákladů na bydlení, u normativních nákladů na bydlení se přitom změnila i metodika stanovování jejich výše. Došlo však i ke změně nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách). Vlivem těchto změn se zvýšila základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka, snížila nezabavitelná částka na další vyživované osoby a zvýšila částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2023, které se provádí v průběhu února 2023.
Vydáno: 31. 01. 2023