Pracovní úrazy a nemoci z povolání - strana 4

V loňském roce nás lékařka z Krajské hygienické stanice, která prováděla ověřování pracovních činností při šetření nemocí z povolání, opakovaně „strašila“, že po změně zákona č. 258/2000 Sb. (pravděpodobně zákonem č. 267/2015 Sb.) musí být zařazení prací do 2. kategorie podloženo měřením rizikových faktorů. Její varování, že můžeme být KHS pokutováni, vyznělo tak, že bychom měli dodatečně měřit rizikové faktory včetně lokální svalové zátěže u všech prací zařazených do 2. kategorie, i když na ně máme platné rozhodnutí KHS o zařazení prací do kategorií z roku 2013 – 2014. Téměř všechna šetření nemocí z povolání, která u nás v minulosti proběhla, byla pro syndrom karpálního tunelu u různých povolání a mnohé nakonec nebyly jako nemoc z povolání uznány. Hodnocení lokální svalové zátěže bylo mezitím upraveno změnou nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (nařízením vlády č. 246/2018 Sb.) a změna byla v čísle 12/2018 časopisu BHP zdůvodněna stejnými argumenty které jsem používal, měření „velkého rozsahu různorodých prací je finančně náročné a obtížně proveditelné“. Kategorizaci jsme aktualizovali v roce 2013 – 2014 po vydání vyhlášky č. 79/2013 Sb. a máme k této kategorizaci a k jejím doplňkům platné rozhodnutí KHS, včetně uvedení prací zařazených do 2. kategorie. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je zaměstnavatel povinen v případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté předložit KHS žádost, jejíž součástí jsou připojené protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. Povinnost provádět u prací zařazených do 2. kategorie dodatečně měření, i když k výše uvedeným změnám nedošlo, není v zákoně stanovena. Je můj výklad povinnosti zaměstnavatele správný?

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2018.

Nový zaměstnanec, ať už se jedná o jeho první, druhé nebo třetí zaměstnání, čelí vysokému riziku zranění nebo poškození zdraví. A proč? Zaměstnanec není dostatečně seznámen s procesy na pracovišti. Statistiky vývoje pracovní úrazovosti v České republice hovoří jasně, k největšímu počtu pracovních úrazů dojde v prvním roce zaměstnání.

Od 1. ledna 2019 dojde k navýšení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, které vznikly pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady na výživu pozůstalých. Náhrady...

Informační systém Státního úřadu inspekce práce eviduje, mimo jiné, i řadu pracovních úrazů související s manipulací s břemeny pomocí jeřábu. V řadě případů příčinou těchto pracovních úrazů, dle kontrolních zjištění, lze konstatovat, že se jedná nejen porušení povinností vyplývající z obecného právního předpisu (zákoníku práce), ale i povinností vyplývající ze zákona č. 309/2006 Sb., který ukládá zaměstnavateli další požadavky v oblasti bezpečnosti práce. Tímto dalším požadavkem je také i stanovení bezpečných pracovních postupů tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. Bezpečné pracovní postupy, v případě provozu jeřábů, i když se jedná o jednotlivý zdvih, musí být stanoveny v provozním předpise (vnitřní organizační směrnici) - systému bezpečné práce (čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1).

Právní věta V případě objektivní odpovědnosti musí soudy bedlivě zvážit, zda je důvod k závěru, že z hlediska právního má být na otázku příčinné souvislosti nahlíženo jinak než z...

Motto: Nepodceňujme bezpečnostní předpisy, vždyť byly psány krví těch, kteří předčasně odešli z našeho světa.

1. Úvod Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. K uklouznutí...

Motto: V rámci snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, vedle daleko intenzivnějšího využívání všech známých zdrojů rezerv, současně hledat rezervy nové.

Pokud při řízení vozidla na pracovní cestě pracovník způsobí nehodu vlivem mikrospánku, je jeho případné zranění možno považovat za pracovní úraz? Pracovník dodržel bezpečnostní přestávky při řízení.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2017.

Organizace (tuz. podnikatelský subjekt; s. r. o.) vyplácí svému zaměstnanci měsíčně náhradu ztráty na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Kooperativa (zák. poj. zam.) jí při výplatě pojistného plnění srazila 20 %, protože dle inspektorátu práce byly částečně porušeny bezpečnostní podmínky. Bude celý mzdový náklad, který vyplácí organizace zaměstnanci jako náhradu ztráty na výdělku, daňovým nákladem, nebo bude těch 20 %, které jim Kooperativa neproplatila, nákladem nedaňovým? 

Pracovní úrazovost v ČR se každoročně vyznačuje rozdíly mezi případy, které se udály ženám a které se udály mužům. Rozdíly jsou patrné také mezi věkovými skupinami. Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny z datového zdroje SÚIP a ČBÚ byly rozděleny podle pohlaví a věku zraněné osoby. Vznikly tak pětileté věkové skupiny zvlášť pro muže a pro ženy. Počty zaměstnaných v národním hospodářství rozdělené podle pohlaví a věku jsou ze zdroje ČSÚ. Z těchto dat byla stanovena četnost těchto pracovních úrazů na 100 zaměstnaných v národním hospodářství.

Mnohé organizace v ČR si stanovují jako cíl dosažení nulové úrazovosti. Přesto i u těchto organizací dochází k pracovním úrazům, a to v některých případech dokonce i ke smrtelným. Kde je zapotřebí hledat příčinu, u zaměstnanců nebo zaměstnavatelů?

Právní věta V soudní praxi nejsou pochybnosti o tom, že, je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, nelze považovat veškerou jeho činnost po dobu pracovní cesty za úkony, jež souvisejí...

Právní věta Lehkomyslné jednání zaměstnance je samostatným důvodem pouze pro částečné zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za újmu. Jedná se o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu...

Je obecně známo, že skladové provozy (areály) pro zabezpečení účelu (souboru činností) musí být vybaveny příslušnou skladovací a manipulační technikou, a to jak uvnitř skladu (příjmu zboří ke skladování), tak při jeho vyskladňování (výdeji zboží). Mezi skladovací a manipulační techniku lze považovat velmi rozšířené manipulační vozíky bez vlastního pohonu tzv. ručně vedené (paletové vozíky) a manipulační vozíky s vlastním pohonem tzv. motorové (elektrické, naftové, hybridní atd.), ale také i různé skladovací systémy (regálové zakladače, regály, palety atd.). Z pohledu bezpečnosti práce má ve skladových provozech významný podíl i ruční manipulace (vychystávání, překládání, zvedání, balení, evidence atd.). Navážeme-li dále, pak s jakoukoliv manipulací pochopitelně souvisí lidský faktor, a s tím i riziko vzniku možného pracovního úrazu.

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2016.

Každá organizace hledá cesty jak snížit počet pracovních úrazů a poškození zdraví zaměstnanců. Mnohé organizace k dosažení tohoto cíle zavádějí „kulturu nulové úrazovosti“. I přes uvedené snahy však stále dochází v organizacích k pracovním úrazům a poškozením zdraví zaměstnanců. Úplně eliminovat možnost vzniku pracovního úrazu a poškození zdraví asi není v praxi reálné, prostě špatné věci se v životě stávají. Co je ovšem možné, je snížení pravděpodobnosti jejich vzniku a jejich následky, které jsou v mnohých případech závislé na naší připravenosti a příslušné reakci na tyto mimořádné události.