Pracovní úrazy a nemoci z povolání - strana 3

  • Článek
Judikaturou Nejvyššího soudu prošel jeden případ, který opakovaně upozornil na časté nepochopení rozdílu mezi porušením bezpečnostních předpisů na straně jedné a lehkomyslným jednáním na straně druhé jako dvojího různého možného důvodu pro „krácení“ odškodnění za pracovní úraz, a to v praxi nejen zaměstnavatelů, ale také i soudů. Je současně zarážející, že takového nepochopení se dopustil i zkušený specializovaný pracovněprávní senát Krajského soudu v Ostravě 16 Co, takže jeho pochybení musel napravovat až Nejvyšší soud zrušením rozsudku Krajského soudu v Ostravě.
Vydáno: 14. 02. 2020
  • Článek
Tak, jako každý rok, dochází od ledna k valorizaci průměrných výdělků pro odškodňování ztráty na výdělku z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání (tzv. renty), jakož pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých (tzv. renty především vdov a sirotků v případě smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání). Toto pojednání o valorizaci průměrných výdělků pojmeme poněkud šířeji než jen jako „matematickou“ informaci o procentech valorizace průměrných výdělků, ale pojednáme o valorizaci v širších souvislostech.
Vydáno: 17. 01. 2020
  • Článek
Muskuloskeletální poruchy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Jednou z priorit evropské agentury EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work) je podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Z tohoto důvodu, se v jednotlivých členských státech Evropské unie, v letech 2020-2022, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.
Vydáno: 17. 01. 2020
  • Článek
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce byly zřízeny zákonem o inspekci práce jako kontrolní orgány na úseku pracovních vztahů a podmínek. Kontrolní činnost orgánů inspekce práce dopadá na zaměstnavatele též v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která zahrnuje i problematiku pracovních úrazů.
Vydáno: 11. 12. 2019
Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 
Vydáno: 29. 11. 2019
  • Článek
Jednotná a jednoznačná specifikace jakékoli reality tvoří základní předpoklad komunikační shody o předmětné realitě.
Vydáno: 08. 11. 2019
  • Článek
Azbest zná lidstvo už od starověku. K jeho masovému průmyslovému využití ale došlo až ve 2. polovině 20. století. Pro své výhody jako žáruvzdornost, odolnost vůči chemikáliím, výborné elektroizolační vlastnosti či pevnost býval nejčastěji používán ve stavebnictví či v automobilovém průmyslu a používal se i na výrobu nehořlavých oděvů. Azbest má ale bohužel i vlastnosti negativní, především tu, že se jedná o lidský karcinogen.
Vydáno: 11. 10. 2019
V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 
Vydáno: 01. 10. 2019
  • Článek
Odškodňování smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání ve světle náhrad za usmrcení podle občanského zákoníku: inspirace pro aplikaci zákoníku práce i bez jeho legislativní změn.
Vydáno: 12. 09. 2019
  • Článek
Skladování z pohledu bezpečnosti práce, a to již dlouhodobě, tvoří jednu z nejnebezpečnějších činností v rámci celého logistického řetězce. Stohové skladování pak představuje technologii, při které dochází nejen k maximálnímu počtu pracovních úrazů vykazovaných při skladování, ale dokonce tvoří nejrizikovější způsob skladování jako celku.
Vydáno: 12. 09. 2019
  • Článek
Cílem příspěvku je seznámit se základním legislativním rámcem vztahující se k bezpečnému provozu motorových vozíků, dále s problematikou možných příčin vzniku pracovních úrazů a s vývojem pracovní úrazovosti v této oblasti. Dále také uvádíme vybrané příklady pracovních úrazů při provozu motorových vozíků.
Vydáno: 12. 09. 2019
Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 
Vydáno: 22. 07. 2019
  • Článek
Odhalování zdrojů popálení a poznání jejich závažnosti na zdraví člověka jsou jistě rozhodující pro dodržování zásad bezpečnosti práce, pro uplatňování preventivních opatření a především ochrany zdraví zaměstnanců. Věnovaná pozornost mechanismu popálení tepelnou energií, týkajícího se zejména dotykům s pevnými horkými povrchy, řazené mezi nejčastější úrazy, byť mnohdy podceňované jako riziko, bývají důsledkem příčin tepelného úrazu projevující se často jako velmi bolestivé poranění mnohdy končící s trvalým zdravotním postižením.
Vydáno: 17. 07. 2019
  • Článek
Pracovní úrazy Přesná definice pracovního úrazu je uvedena v § 271k odst. 1 zákoníku práce (dále „ZP“): „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance,...
Vydáno: 17. 07. 2019
Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?
Vydáno: 20. 06. 2019
Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?
Vydáno: 05. 06. 2019
Chtěla bych poprosit o radu v souvislosti s uznaným zjištěným onemocněním jako ohrožení nemocí z povolání (§ 347 odst. 1 zákoníku práce). Bohužel jsme se s touto problematikou ještě nesetkali. Naše zaměstnankyně vykonávala funkci masérky od 1. 1. 2001 – 30. 6. 2018 (15 360 Kč hrubá mzda). Od 1. 7. 2018 začala vykonávat funkci sanitářky (14 310 Kč hrubá mzda). Od 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 je v pracovní neschopnosti, 8. 5. 2019 znovu nastoupila do práce. Dne 25. 4. 2019 jí bylo uznáno ohrožení nemoci z povolání od 7. 6. 2018. Problematika mě zajímá z pozice mzdové účtárny a souvisejících povinností. Jaké doklady je nutné mít ve mzdové účtárně doloženy? Jednorázového odškodnění se vypočítá za období 7. 6. 2018 – 7. 5. 2019 – ke dni vzniku (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 1. Q 2018), nebo pouze za období 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 - pracovní neschopnost (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 3. Q 2018)? Od 8. 5. 2019 bude probíhat odškodňování měsíčně až případně do doby skončení pracovního poměru, z jakého průměrného výdělku? Je pravdou, že na ohrožení nemoci z povolání se nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele, tudíž pojišťovna nic nevyplácí? Veškerá povinnost je tedy na zaměstnavateli. Odvádí se z náhrady sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů? Bylo by dobré mít se zaměstnankyní uzavřenou dohodu o tom, jakým způsobem a v jakém časovém intervalu jí náhrada na ztrátě na výdělku bude vyplácena? 
Vydáno: 17. 05. 2019
Ve firmě jsou umístěny stroje CNC, které jsou vysoké cca 3 -3,5 m. Obsluha stroje musí 2x do roka čistit (odstraňovat prach) z vrchu stroje a pracovníci údržby musí 1 – 2 x ročně měnit filtry v odsávačích umístěných cca 0,5m nad strojem. Vzhledem k výšce strojů se jedná o práci ve výškách. Min. šířka obslužných a montážních průchodů je 600 mm. Od horní části strojů ke stropu haly je cca 2,5 m. V hale u strojů jsou umístěny jeřáby. Řešíme, jak zajistit BOZP při práci ve výškách, když tam nemůžeme postavit ani lešení a pro osobní jištění pracovníků nelze určit ukotvení (překáželo by jeřábům),
Vydáno: 16. 04. 2019
  • Článek
Práce ve výškách patří do pracovní náplně mnoha profesí. Samozřejmě jde o stavební dělníky a pokrývače, kteří ve struktuře Státního úřadu inspekce práce patří do specializace stavebnictví. Profesí, kde je pohyb ve výškách na denním pořádku, je však v praxi mnohem víc. Namátkou natěrači ocelových konstrukcí, montéři telekomunikačních antén, větrných elektráren, pracovníci kontrolující sila, prořezávající vysoké stromy, umývající okna a skleněné fasády výškových staveb, provádějící technickou údržbu budov a další.
Vydáno: 11. 04. 2019
  • Článek
Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce potvrzuje skutečnost, že nejrizikovější oblastí lesního hospodářství zůstává se značným náskokem těžba dříví, při které dochází ke vzniku velkého počtu pracovních úrazů.
Vydáno: 11. 04. 2019