Pracovní úrazy a nemoci z povolání - strana 2

Povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena v § 105 odst. 1 ZP. Podrobnosti ohledně evidence pracovních úrazů a zpracování záznamů v knihách úrazů, resp. přímo záznamů o úrazu obsahuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu splnit za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a dále za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP.

Nelékařský zdravotnický personál poskytovatelů zdravotní péče, zejména sestry, patří mezi významnou skupinu zaměstnanců ohrožených muskuloskeletálními poruchami. Škála procesů, při nichž musí sestry manipulovat s pacientem, je poměrně rozsáhlá, jedná se tedy o velice komplexní proces. Při manipulaci s pacientem je zatěžován pohybový aparát sestry, jedná se zejména o přetěžování ramen a bederní páteře, které může vést k závažným zdravotním problémům s možným následkem pracovní neschopnosti. Při nesprávné manipulaci je taktéž zvyšováno riziko poškození pacienta. Tato rizika lze do jisté míry eliminovat použitím manipulačních pomůcek, dodržováním bariérové péče a pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Bezpečnost práce při provozu motorových vozíků se opětovně podceňuje a když se něco stane, bývá už pozdě. I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u motorových vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu Z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, pak je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce při provozu motorových vozíků značně podceňují. Budeme-li konkrétní, pak jedním ze zdrojů pracovních úrazů u motorových vozíků může být nejen technický stav motorových vozíků, zejména se však jedná o nedostatečnou přípravu nejen teoretickou, ale i velmi krátká praktická příprava. Praktická příprava v zásadě neodpovídá reálným podmínkám daného provozu (skladu, výrobní haly apod.).

Člověk je při práci vystaven působení rizikových faktorů, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví. Tyto faktory pracovního prostředí se mohou projevit vznikem nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice. Příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu může být jednostranné a nadměrné přetěžování ruky a zápěstí, působení vibrací přenášených na ruce, nebo kombinace obou těchto faktorů.

Domníváme se, že je účelné a vhodné se zaměřit na nejzávažnější pracovní úrazy a tím jsou pracovní úrazy smrtelné. Informujeme Vás tedy, že v předcházejícím období zaznamenal Státní úřad inspekce práce 106 smrtelných pracovních úrazů. Což znamená nárůst oproti 95 případům z roku 2019.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2020.

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit v závěrečné fázi v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 285/2020 Sb., přinesla některé podstatné změny v odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, které se spolu s dalšími souvisejícími novelizovanými právními předpisy, které nabyty účinnosti dnem 1. ledna 2021, projeví při provádění této agendy v roce 2021. Předmětem tohoto článku je o těchto změnách informovat.

Manipulaci s břemeny různých tvarů a rozdílné hmotnosti pomocí zdvihacích zařízení, kterými mohou mostové nebo mobilní (automobilové) a hydraulické nakládací jeřáby, ale i používání pracovních plošin, dále stavebních výtahů apod. se z pohledu možných rizik a vzniku pracovních úrazů řadí mezi odvětví, která zaujímají po stavebnictví, lesnictví jedno z čelních míst.

Když je počasí, že by psa nevyhnal, sedá do aut daleko víc lidí než obvykle. Raději postojí v kolonách, ale v teple a třeba při příjemné hudbě, než aby přešlapovali v nečase na zastávce MHD. Jenomže i z pohodlnější jízdy se náhle může stát problém. Například když cestou nabouráte nebo vám auto zaparkované před firmou vykradou. A co když se vám něco stane s firemním autem na služební cestě? V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy a potom platí výhodnější právní úprava.

Statistické údaje potvrzují stálý růst netypických pracovních úrazů Mezi příčiny lze řadit nepříznivé pracovní podmínky, vysoké psychické a fyzické zatížení, zejména vedoucích pracovníků, zanedbávání prevence apod. Jaké jsou nejčastější druhy těchto úrazů a jak řešit jejich důsledky ve světle právních předpisů.

Z evropských statistik vyplývá, že nejčastějšími důvody pracovní neschopnosti v Evropě jsou muskuloskeletální poruchy a problémy spojené se stresem. Pracovní neschopnost z důvodu muskuloskeletálních poruch nebo stresu obvykle trvá déle než pracovní neschopnost pro jiné zdravotní problémy a stojí tak zaměstnavatele a národní ekonomiky miliardy eur.

Od 1. června letošního roku nabývá účinnosti novela zákoníku práce č. 366/2019 Sb. z 11. prosince 2019. Je významná zejména pro mateřské školy, neboť doplňuje § 391 odst. 2 zák. práce o právní úpravu odpovědnosti mateřských škol za úrazy dětí při pobytu v těchto zařízeních. Zákoník práce dosud takovou úpravu postrádal.

Ze statistických údajů informačního systému Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že nejvíce pracovních úrazů vzniká ve zpracovatelském průmyslu, kde je také zaměstnáno nejvíce zaměstnanců. Důvodem tohoto nepříznivého vývoje pracovní úrazovosti za poslední období je práce na obráběcích a tvářecích strojích.

Podmínky úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz (úvahy nad rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3706/2019 ze dne 5. prosince 2019) – pohledem právníka i osoby odborně způsobilé v plnění úkolů prevence rizik v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Jedním z velkých témat dnešní „koronavirové“ doby z hlediska zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) zaměstnanců při práci ze strany zaměstnavatelů (zejména u zaměstnanců v tzv. první linii) je – včasné a řádné – vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky (dále jen „OOPP“). Toto pojednání je kombinací pohledu odborného bezpečnostního a na něj pak navazujícího pohledu právního. Ke spolupráci na toto téma jsem proto přizval odborníky na obor BOZP.

Z toho, za jakých podmínek se zaměstnavatel může zcela, nebo zčásti své odpovědnosti zprostit, je zřejmé, že [s výjimkou opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, když zároveň zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit] prvotním předpokladem je zjištění, zda zaměstnanec (ne)porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Stanovisko výboru Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k podmínkám uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání ve smyslu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. k datu 25. 3. 2020 Nemoc...

Stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2019.