Pracovní doba - strana 3

Zaměstnanec v měsíci 5/2023 odpracoval celkem 232,55 hodin (pracovní doba je rovnoměrně rozvržená), týdenní úvazek má 40 hodin týdně. Dne 8. 5. 2023 odpracoval celkem 11,9 hodin. Svátky se mu nevyplácí náhradou mzdy. Kolik má mít zaměstnanec celkem přesčasových hodin? Máme za to, že výpočet je následující: 232,55 hodin mínus 11,9 práce ve svátek + 16 hodin za svátek = 236,65 hodin celkem minus fond pracovní doby za květen 184 = 52,65. Je tento postup při výpočtu přesčasových hodin správný? A v případě, že by měl zaměstnanec pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou (řidiči kamionu), byl by postup výpočtu shodný?

Dříve byla dovolená ve dnech a platilo, že pracovní pohotovost se nedoporučuje v době dovolené, ale ve svátek možná je. Nyní se dovolená počítá již v hodinách, a tudíž lze určit začátek a konec. Je možné nyní sloužit pracovní pohotovost ve dnech dovolené a svátku? Vím, že to není podstatné, ale zaměstnanec to sám chce a ptá se na to. 

 V kolektivní smlouvě lze sjednat, že vyrovnávací období, kdy práce přesčas nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně, může být až 52 týdnů (416 hodin přesčas/rok). Pokud u nás nepůsobí odborová organizace a nemáme kolektivní smlouvu, lze toto vyrovnávací období v délce 52 týdnů sjednat ve vnitřních předpisech společnosti (s. r. o.)? Pokud zaměstnanec s přesčasem nad limit 150 hodin souhlasí, jaký je maximální limit těchto přesčasů za rok? 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na ranní směny na hlavní pracovní poměr, úvazek 40 h/týdně a má uzavřenu také dohodu o provedení práce, kdy po ukončení směny na HPP pracuje ještě na dohodu o provedení práce (s jiným druhem práce, než je sjednán na HPP). Směnu na HPP nastoupí v 5,00 ráno a pracuje do 14,30. Celkem odpracováno 9,5 hodiny, včetně přestávky, bez přestávky tedy 9 hodin, z toho 1 hodina je placená jako přesčas. Po ukončení práce na HPP ve 14,30 začíná práci na dohodu o provedení práce a pracuje do 18 h. Odpracováno má tedy 3,5 hodiny. Jak dlouhou má mít v tomto případě přestávku v práci? Posuzuje se zvlášť HPP a zvlášť dohoda? Nebo se doba strávená na pracovišti sčítá 5,00-18,00 (13 hodin) a přestávka musí být 0,5 hodiny u HPP a 0,5 hodiny u dohody o provedení práce? Pokud zaměstnanec další den ráno nastoupí na směnu v 5,00 je dodržena i podmínka nepřetržitého odpočinku v práci 11 hodin.

Naši zaměstnanci jsou zařazeni do konta pracovní doby dle § 86 a 87 zákoníku práce. Jaký je limit přesčasové práce? Zákonný limit je max. 8 hodin týdně a 150 h ročně. Pokud jsou v kontu pracovní doby musí se dodržovat max. 8 hodin týdně, nebo mohou pracovat v průměru 8 hodin týdně za vyrovnávací období? Názory se liší a zákoník práce to přímo neuvádí. 

Musí u zaměstnanců, kteří nepracují v noci, svátek pro mzdové účely začínat o půlnoci, nebo je možné i pro tyto zaměstnance použít pravidlo, že svátek začíná směnou, která v týdnu nastupuje jako první? Ve firmě máme jak zaměstnance, kteří pracují v noci (nepřetržitý režim), tak i zaměstnance, kteří pracují pouze na jednu směnu. Pracovní týden (7 po sobě následujících dnů) jsme stanovili na pondělí–neděle. První směnu v týdnu pro zaměstnance pracující v noci máme stanovenu na pondělí od 6:30 hod. Počítání svátků pro mzdové účely podle tohoto pravidla používáme (§ 91 odst. 6 zákoníku práce) pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance pracující v noci nebo ne (tj. všem počítáme svátek od 6:30). Postupujeme správně? 

Může zaměstnanec nastoupit do práce na odpolední od 14 hod do 22 hod., když ten den skončil ráno v 6 hod. směnu noční. Přestávka mezi směnami je tedy 8 hod. 

Zaměstnanci pracují na tři směny. Začátek - neděle - noční. Pauzu na oběd mají po 4-5 hodinách. Zaleží o kterou jde směnu. Výjimečně se stane, že zaměstnanec je v práci na 12 hodin (např. od 6-18). Jakou musí mít přestávku na oddech? 

Ppracovní doba zaměstnance je 7–15.30 hodin (pondělí–pátek). Pokud bude ve svátek (pondělí) pracovat od 14–17 hodin, bude práce od 15.30 hod. do 17 hod. prací přesčas? Zaplatím tedy 6,5 hodin náhrady za svátek a 3 hodiny práce s příplatkem 100 % + práce přesčas 3 hodiny? Náhradní volno zaměstnanec nechce.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve státní svátek. Jedná se o pracovníka THP. Ve smlouvě má ujednání o tom, že se přesčasy do výše 150 hodin neproplácí. Má tedy nárok na proplacení přesčasu? Jaké jsou možnosti řešení tohoto případu včetně názorné ukázky příkladu, jak se bude mzda počítat.

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem (pozice prodavače) na základě žádosti zaměstnance , že mu bude zkrácen pracovní úvazek (na 20 hodin týdně). Pracovní doba bude pevná, zaměstnanec odpracuje každý den 4 hodiny od 8.00 hod. do 12.00 hod.). V dodatku pracovní smlouvy bude uvedeno, že se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 20 hodin týdně. Je potřeba, aby v dodatku pracovní smlouvy byl uveden důvod, proč zaměstnanec žádá o zkrácení pracovní doby? Zaměstnanec o zkrácení pracovní doby žádá z osobních důvodů, je mu 57 let a nemá osobní potřebu být v práci 8 hodin). Zaměstnavatel jeho rozhodnutí přivítal, protože plánuje omezení prodeje zboží ve své prodejně z důvodu nizké poptávky po zboží.

Je možné v jeden den čerpat 1/2 den dovolené (např. 8-12 hodin), poté pracovat 6 hodin (12-18 hodin) a 2 hodiny uznat jako přesčas. Popř. lze uznat 2 hodiny jako napracované náhradní volno, které se ve stejném měsíci vyčerpá?

Jaká je týdenní pracovní doba pro zaměstnance, který pracuje nerovnoměrně, pouze denní 12hodinové, resp. 11hodinové směny, tzn. pracuje i o víkendech a ve svátcích? 

Naši zaměstnanci mají stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hod. Z důvodu odchodu zaměstnance do důchodu nám nejde zrealizovat pracovní dobu jako dříve. Navrhujeme následující: Byly by 2 směny po dvou pracovnícíc: první směna začne týden v pondělí v 6:00 hod. ráno a končí v 18:00 hod. večer, druhá směna začne v ponděí v 18:00 hod. a končí ve čtvrtek v 6:00 hod. ráno, první směna takto realizuje po sobě čtyři 12hodinové pracovní dny, tzn. končí ve čtvrtek v 18:00 hod., druhá směna po sobě realizuje tři 12hodinové dny, tzn. končí ve čtvrtek v 6:00 hod. ráno, další pracovní týden se směny prohodí, tj. první směna odpracuje 3 noční dvanáctky a druhá směna 4 ranní a takto by to pokračovaloa dále. Je to takto možné z hlediska pracovního práva? 

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Zaměstnanec odměňovaný mzdou má se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) např. 30 hod/týden s tím, že je pevně stanovena pracovní doba v jednotlivých dnech v týdnu (pondělí 7,5 hod, úterý 7 hod, středa 4 hod, čtvrtek 7,5 hod, pátek 4 hod). Občas zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem pracuje i nad rámec stanovené pracovní doby v daném dni - nejčastěji z důvodu konání školení nebo občas z provozních důvodů. Lze za takové „napracované“ hodiny nad rámec kratší pracovní doby (KPD) poskytnout zaměstnanci náhradní volno v daném měsíci nebo i v dalších obdobích? Např. v dubnu zaměstnanec odpracuje 8 hodin nad rámec sjednané KPD, za duben dostane měsíční mzdu ve standardní výši (= sjednaná měsíční mzda) bez navýšení, tedy jako by odpracoval svůj sjednaný počet hodin, hodiny „navíc“ se pouze zaevidují. V červenci bude čerpat náhradní volno v délce 8 hod - za červenec se mu mzda nebude krátit i přes nepřítomnost z důvodu čerpání náhradního volna. Je takový postup v pořádku?

Lze nějakým způsobem ošetřit myšlenku zaměstnavatele proplácet maximálně 30 hodin přesčas za vyrovnávací období (3 měsíce – stanoveno vnitřním předpisem), když dle ZP práci přesčas nařizuje zaměstnavatel? Lze toto nějak zanést do dohody o práci přesčas? Případně, jak? Celkové plánování práce (a s ním spojené nařízením práce přesčas) je v této organizaci specifické. Organizace je terénní pečovatelská služba, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu mají zaměstnanci plánovanou rozpisem na týden dopředu (počet uživatelů, ale i zaměstnanců se z hodiny na hodinu může změnit, stejně tak čas strávený u uživatele). Nelze tedy čas naplánovat přesně a práce, které na službu v terénu navazují si částečně korigují zaměstnanci sami. V důsledku toho ale dochází k situaci, kdy někdo splní fond pracovní doby s 2 hodinami přesčas a jiný má za vyrovnávací období 50 hodin přesčasu. Zaměstnavatel ale ví, že tyto přesčasy nejsou zcela nutné a některé činnosti jsou těžko dohlídatelné. Jde o to, aby zaměstnanci nebyli výší mzdy motivování k vykazování takovýchto činnosti, které způsobí tak vysokou míru přesčasových hodin, případně, aby tuto činnost přenechali někomu jinému. 

Od 1. 5. 2023 přechází zaměstnanci na pracoviště s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby). Délka směny bude činit 11 hod. denně bez přestávky, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny. Dle kolektivní smlouvy je vyrovnávací období nejvýše 52 týdnů. Zaměstnanci budou mít vyrovnávací období 6 měsíců od 1. 5. 2023 do 31. 10. 2023, tj. 26 týdnů a 2 dny. Jak správně spočítat fond pracovní doby na toto vyrovnávací období? 1) 26 týdnů × 37,5 hodin týdně = 975 2 dny v týdnu z 37,5 hodinové pracovní doby tj. 10,714 hodiny (37,5 : 7 × 2). Celkem fond za 6 měsíců 975 + 10,714 = 985,71 hodin. 2) 26 týdnů × 37,5 hodin týdně = 975 2 pracovní dny v týdnu, tj. 15 hodin. 

Máme zaměstnaného zaměstnance na 30 hodinový týdenní úvazek. Jedná se o nerovnoměrné rozvrhování pracovní doby. Práce je přidělována během celého týdne. Během vyrovnávacího období (máme stanoveno na 26 týdnů) má zamec převážně přesčasové hodiny v jednotlivých měsících. Má nárok na příplatek za přesčas, když se jedná o tento zkrácený úvazek? Když by přesčasové hodiny přesáhly 40 hodinový úvazek musí být zaplacen příplatek za přesčas? Řeší se to během vyrovnávacího období nebo až na konci vyrovnávacího období? Kolik hodin ročně může mít zamec maximálně přesčasových hodin?

Do limitu 138 hodin v kalendářním měsíci [§ 7a odst. 3 písm. c)] by se měla počítat doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Bude sem patřit také doba strávená u lékaře - překážka na straně zaměstnance?