Pracovní cesta - strana 6

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – III. část 12. PRACOVNĚPRÁVNÍ DŮSLEDKY SPOJENÉ S POŽÍVÁNÍM ALKOHOLU NEBO ZNEUŽÍVÁNÍM JINÝCH NÁVYKOVÝCH...

Pojem pracovní cesta je v hlavě třetí části druhé zákoníku práce obecně upraven jako jedna ze změn pracovního poměru. Změna spočívá v tom, že zaměstnanec koná pro zaměstnavatele práci v jiném místě, než ke kterému se zavázal v pracovní smlouvě.

Audit nás upozornil, že zasílání zálohy na pracovní cestu na bankovní účet zaměstnance zákoník práce nepřipouští a že dochází vzhledem k úročení bankovních účtů k neoprávněnému obohacení zaměstnance. Protože bezhotovostní převod na účet preferujeme jako zaměstnavatel (omezení manipulace s hotovostí, poplatek banky za výběr hotovosti), tak i naši zaměstnanci, rádi bychom si tento názor ověřili.

Jsme PO a máme v leasingu služební vozidlo, které využívá jeden z našich zaměstnanců, a zároveň k němu vede knihu jízd. Je třeba pro cesty kratší než 5 hodin na území ČR, tj. bez nároku na stravné, připravit a vyúčtovat cestovní příkaz s nulovou náhradou?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – I. část

Někteří zaměstnanci používají pro služební cesty automobil kategorie N1. Protože při použití vozidla této kategorie přísluší zaměstnanci dvojnásobek sazby náhrady za jeho opotřebení, je ve firmě diskutována možnost sepsání směrnice, která zaměstnancům použití tohoto vozidla neumožňuje s tím, že pokud jej zaměstnanec přesto použije, zaměstnavatel by vyplatil pouze náhrady ve výši připadající pro osobní vozidlo (M1) - podobně jako je tomu při použití osobního vozidla v případě, že bylo dohodnuta cesta vlakem (tj. proplácí se náhrady v ceně jízdenky). Je takový postup možný, nebo by to bylo považováno za změnu zákonného postupu a směrnice by tak byla od počátku neplatná?

S účinností od 1. ledna 2017 jsou zaměstnavatelé při poskytování cestovních náhrad povinni postupovat podle nových právních předpisů, které na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 189 zákoníku práce vydávají formou vyhlášek Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí. Pro letošní rok byly uveřejněny pod č. 440/2016 Sb. a č. 366/2016 Sb. Tyto vyhlášky jsou veřejně dostupné na webových stránkách Ministerstva vnitra stejně jako ostatní právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů.

V předminulém čísle našeho časopisu jsme Vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2017. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Jednatel ve spol. s r. o. plní jednak bezplatnou funkci jednatele a zároveň pracuje ve společnosti na pracovní poměr jako technolog. Je možné, aby souběžně čerpal dovolenou z pracovního poměru, ale nadále vykonával funkci jednatele? Jedná se nám o to, zda můžeme proplatit cestovní náhrady za služební cestu v této době a budou uznány jízdy vozidlem jako služební?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.

Celá firma, cca 50 zaměstnanců, pojede na workshop. Jedná se o dvoudenní workshop, konaný od sídla firmy cca 150 km. Všichni vyjedou ve stejný čas a návrat je také společný. Lze vystavit hromadný cestovní příkaz nebo každý zaměstnanec musí vystavit sám za sebe? 

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – IV. část 28. REŽIM ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI Zaměstnavatel vyhradil...

Vysílání zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty a jejich realizace stále přináší množství problémů, nejasností a chyb obsažených v každodenních dotazech. Tento článek se pokusí mnohé objasnit.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...

Zaměstnanec pojede do Německa na krátkodobou cestu (délka cesty cca 5 hodin). V rámci této prac. cesty bude hradit Eury náklady spojené s účelem této cesty a bude nakupovat PHM do firemního vozidla. Zaměstnanec nepožaduje cestovní náhrady, tzn. nechce vyplňovat zahraniční "cesťák". Je možné uznat související náklady v Eurech v případě, že nebyla oficiálně uskutečněna zahraniční pracovní cesta, tzn. nebyl zpracován zahraniční cesťák?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – III. Část 7. PROBLÉMY V SOUVISLOSTI S PŘEPRAVOU NA PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel vyšle...

Musí být soukromý automobil zaměstnance používaný ke služebním cestám havarijně pojištěn? Jakému riziku se vystavuje zaměstnavatel, pokud povolí pracovní cesty automobilem bez uzavřené havarijní pojistky?

České s. r. o. se sídlem v Praze bude zaměstnávat pracovníky z EU – Slovenska. Zaměstnanci mají trvalý pobyt na Slovensku. Pracovněprávní vztah se bude řídit českými právními předpisy. V pracovní smlouvě mají uvedeno místo výkonu práce území hlavního města Prahy a jsou vysíláni na pracovní cesty do Ruska. Zde má firma dlouhodobou zakázku (kontrakt delší než jeden rok). Firma nemá v Rusku provozovnu, pracovníkům bude zajištěno ubytování a vypláceny cestovní náhrady. Z tohoto vyplývá, že slovenští zaměstnanci budou celý rok vykonávat práci na území Ruska. Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu mzdy, záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a jejího ročního vyúčtování, při stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, při odvodech zákonného pojištění za zaměstnance. Do jakého státu přísluší jednotlivé odvody z mezd.