Pracovnělékařské služby a prohlídky - strana 2

Další lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a z něho vyplývající posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a následné kroky opět dovedly zaměstnavatele až k Nejvyššímu soudu. Může se stát, že tato situace není nakonec vyřešena ani převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci, ani rozvázáním pracovního poměru výpovědí, ale mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k dohodě o změně obsahu pracovní smlouvy ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně co do druhu práce.

Obdrží-li zaměstnavatel od poskytovatele pracovnělékařských služeb lékařský posudek obsahující posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, má povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, resp. rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí. Pokud zvolí první variantu, je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 41 odst. 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, předem projednat se zaměstnancem důvod takového převedení a dobu, po kterou má trvat.

Vztahuje se na soudce povinnost podrobení se pracovnělékařským prohlídkám, když jsou do funkce jmenováni prezidentem republiky, z čehož snad správně dovozuji, že jejich zaměstnavatelem je stát. Pokud by se na ně vztahovala povinnost podrobení se těmto prohlídkám, jaký by pak byl postup v případě, že by lékař vystavil posudek se závěrem, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou, resp. pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti? A jak je to pak ve vztahu k přísedícím? 

Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže tedy dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel s ním z tohoto důvodu rozváže pracovní poměr výpovědí, má vliv na povahu překážky v práci do skončení tohoto pracovního poměru (a tím pádem také na poskytování náhrady mzdy nebo platu) skutečnost, zdali zaměstnavatel měl pro zaměstnance jinou vhodnou práci a mohl (měl povinnost) na ni zaměstnance převést?

Je vysloveně povinností zaměstnavatele hradit psychologické vyšetření zaměstnancům? Je možné ve směrnicích firmy uvést jiný způsob úhrady za psychologické vyšetření?! Například: 1. Psychologické vyšetření si hradí vždy zaměstnanec. (Je to povinnost, kterou musí jako řidič splnit k výkonu svého povolání.) 2. Psychologické vyšetření po 50 letech věku zaměstnance hradí zaměstnavatel. Vyšetření platí po dobu 5 let. Pokud zaměstnanec ukončí od data „psychologického vyšetření“ pracovní poměr dříve, než uplyne doba 2,5 let - vrací celou částku zaměstnavateli?

Naše společnost má svého smluvního lékaře, máme zařazeny pracovní činnosti do 1. kategorie a do 2. kategorie. Pokud nastupuje do společnosti zaměstnanec na pozici administrativní pracovník 1. kategorie (nebude ani řidič - referent), může jít na vstupní lékařskou prohlídku ke svému obvodnímu lékaři, když s tím bude zaměstnavatel souhlasit? Nemusí ze zákona absolvovat vstupní lékařskou prohlídku u firemního smluvního lékaře, když společnost má práce zařazené v 1. i ve 2. kategorii? 

Usnesením vlády č. 196 byl pro Českou republiku vyhlášen nouzový stav, a to pro období od 27. února 2021 na dobu 30 dnů, následně byl usnesením vlády č. 314 nouzový...

Vyjádření k provádění vstupních, periodických a dalších pracovnělékařských prohlídek ve vztahu ke krizovým opatřením vlády č. 1049, č. 1291, č. 54 a č. 137 od 15. února 2021 Usnesením vlády...

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. února 2021 č. 137 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 125 ze dne 14. února 2021, kterým vláda v...

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 18. ledna 2021 č. 54 o přijetí krizového opatření   V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda...

Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?

Chtěli bychom se zeptat na daňovou uznatelnost či neuznatelnost u lékařských prohlídek u zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Jedná se nám o: a) vstupní lékařskou prohlídku b) periodickou lékařskou prohlídku - cca po 2 letech, c) výstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců. Na jaký účet účtové osnovy vše účtovat?

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 usnesením č. 1049 o přijetí krizového opatření umožnila od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup...

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 usnesením č. 1049 o přijetí krizového opatření umožnila od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup výkonu některých pracovnělékařských služeb,...

Vláda ČR přijala dne 16. října 2020 usnesení č. 1049, kterým se řeší mj. možnost ve stanovených případech nahradit provedení pracovnělékařské prohlídky čestným prohlášením dané fyzické osoby. Snahou tohoto příspěvku je jednak popsat jednotlivé možnosti použití čestného prohlášení, jednak upozornit na to, v kterých případech naopak pracovnělékařská prohlídka provedena být musí.

Naše společnost zaměstnává agenturní zaměstnance prostřednictvím agentury práce. V současné době měníme agenturu, vše ostatní je bez změny (místo výkonu práce, druh práce, rizika, nasmlouvaný lékař, nadřízený, ....) Podle § 44 odst. 7 zákona č. 373/2011 Sb. nepozbývá lékařský posudek platnosti dle bodu b), že zaměstnanec přechází od agentury přímo k zaměstnavateli. Pokud měníme pouze dodavatele služeb - agenturu a agenturní zaměstnanec pokračuje ve výkonu práce pro naši společnost bez přerušení, je nutný nový lékařský posudek? Nejedná o nástupnickou agenturu. Zaměstnancům skončí smlouva u jedné agentury a začne nová u druhé. Doplňující dotaz: Nová agentura bude mít v rámcové smlouvě s uživatelem zakotveno (dle zákona o specifických zdravotních službách  §54 bod 5, písm. c), že agentura zajišťuje pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele (lékaře) těchto služeb u uživatele. Musí mít agentura uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařské péče, když smlouvu má uzavřenou uživatel?

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 přijala usnesení č. 1049 o přijetí krizového opatření, které umožňuje upravit od 19. října 2020 po dobu platnosti nouzového stavu postup pro výkon některých pracovnělékařských služeb, tedy posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 16. října 2020 č. 1049 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v...

V dnešní době není výjimkou, že zaměstnanci českého zaměstnavatele konají práci v zahraničí. Pobývá-li zaměstnanec v zahraničí dlouhodobě, může dojít k situaci, kdy zaměstnanci během jeho zahraničního pobytu tzv. propadne pracovnělékařská prohlídka.

Jsme příspěvková oraganizace. V poslední době se setkáváme s problémem, kdy zaměstnanci nám odmítají absolvovat periodické prohlídky z obavy ze současné situace (Covid-19). Jak máme postupovat? Máme nějaké zákonné prostředky, jak "donutit" tyto prohlídky absolvovat? Mohou vůbec nadále pracovat bez platné zdravotní prohlídky (jedná se i o kategorie rizikové, druhé a třetí)?