Články - strana 4

  • Článek
Je tzv. práce na zkoušku řádnou závislou prací podle zákoníku práce? Jak nahlížet na úrazy při tzv. práci na zkoušku?
Vydáno: 24. 07. 2020
  • Článek
Ve srovnání s „řadovou“ funkcí vyžaduje vedoucí pozice zcela nové schopnosti, mimo jiné schopnosti organizovat, koordinovat a kontrolovat práci ostatních, nebát se rozhodovat a nést za svá rozhodnutí i za své spolupracovníky odpovědnost. Článek rozebírá hlavní pracovní změny, které vedoucí funkce přináší, a nejčastější chyby, kterých se začínající vedoucí dopouštějí. Zabývá se i jejich příčinami a způsoby, jak je překonat.
Vydáno: 25. 05. 2020
  • Článek
Důležitost informačních technologií a jejich funkcí ve firmách roste. V návaznosti na intenzitě využívání informačních technologií pak dochází ke změně výkonu nejen jednotlivých částí organizace, ale i firmy jako celku. Často neočekávané, rychlé tempo změn nutí firmy orientovat vnitřní organizační prostředí k rychlé adaptaci a reakci s inovativními přístupy a zkráceným časem. Právě tento aspekt klade větší nároky na roli řízení lidských zdrojů. Jaká jsou tedy specifika personálního informačního systému? Jak postupovat při jeho implementaci a čeho se vyvarovat, aby investice nebyla zbytečná?
Vydáno: 24. 04. 2020
  • Článek
Řízení a vedení nestojí proti sobě, ale vzájemně se doplňují. Organizace proto vyžadují jak řízení, tak vedení. Řízení jí dává ustálené procesy, struktury a konkrétní cíle, vytváří řád a zajišťuje jeho kontrolu. Vedení vytváří vize a společné hodnoty organizace, podporuje motivaci a důvěru zaměstnanců k jejímu vedení a usnadňuje změny, kterými organizace prochází. Článek se zabývá nástroji řízení a vedení, jejich povahou i vzájemnými vztahy.
Vydáno: 20. 03. 2020
  • Článek
Mnoho zaměstnavatelů pravděpodobně řešilo otázku, jak z hlediska zpracování osobních údajů přistupovat ke zpracování fotografií jejich zaměstnanců pořízených a používaných v souvislosti s výkonem práce (např. používání a šíření fotografií zaměstnanců na vstupních kartách, na intranetu zaměstnavatele či internetu), k pořizování fotografií z firemních akcí a jejich případnému sdílení na sociálních sítích. Od účinnosti nové evropské legislativy upravující ochranu osobních údajů (GDPR) uplynul více než rok a půl, a za tuto dobu se již značně vyvinula praxe jak Evropského sboru pro ochranu osobních údajů („EDPB“), tak národních úřadů dohlížejících na ochranu osobních údajů na území členských států a potažmo celé Evropské unie. Nicméně i přes posun v interpretaci GDPR kompetentními orgány stále není zcela jasné, jaký právní důvod zpracování osobních údajů pro pořizování a zveřejňování fotografií zaměstnanců mohou zaměstnavatelé v jednotlivých případech legitimně použít.
Vydáno: 20. 03. 2020
  • Článek
Hledáte nové zaměstnance, ale nedaří se vám je najít? Nejste v tom sami, dle dat Českého statistického úřadu je v České republice více než 300 tisíc volných pracovních míst. Potenciálních zaměstnanců je v České republice málo. Zaměstnavatelé by tak neměli podceňovat sílu a význam sociálních sítí při samotném náboru zaměstnanců. Jak tedy oslovit potenciální uchazeče na Facebooku?
Vydáno: 22. 02. 2020
  • Článek
Zaměstnavatelé vnímají kontrolu plnění pracovních povinností zaměstnanci, včetně kontroly řádného hospodaření s majetkem zaměstnavatele, jako jedno ze svých stěžejních práv. Vskutku, dle zdravého rozumu je legitimní, aby zaměstnavatel zaměstnance při užívání svěřeného majetku určeného k plnění pracovních úkolů kontroloval. Tato kontrola a jiné sledování jsou ovšem zaměstnavatelem velice často vykonávány, ač nevědomky a možná i s dobrým úmyslem, v rozporu se zákonem. Rozsah práva zaměstnavatele kontrolovat totiž není bezbřehý, jelikož právo zaměstnavatele na kontrole zaměstnanců je ve střetu s právem zaměstnance na ochranu jeho osobnosti a soukromí.
Vydáno: 22. 02. 2020
  • Článek
Společným znakem některých personálně-řídících chyb jsou „dobré úmysly“ projevené nevhodným způsobem. Sahají od sklonu odkládat nepříjemná, ale potřebná personální rozhodnutí přes tendenci omlouvat či přehlížet nedostatky v práci, které se postupně mohou stát na pracovišti pravidlem, odměňovat vybrané zaměstnance jejich povýšením, přestože pro vedoucí funkci zatím nemají předpoklady, až po zvyk zapojovat zaměstnance do situací, které pro to nejsou vhodné. Článek se zabývá hlavními typy řídících chyb „z dobrých úmyslů“, jejich příčinami, důsledky i tím, jak se jich zbavit.
Vydáno: 24. 01. 2020
  • Článek
Aktuální demografický vývoj populace, nízký podíl nezaměstnanosti a vysoká fluktuace v kombinaci se zvyšujícím se apelem na efektivitu a pracovní výkon přináší na pracovištích řadu komplikovaných situací. S cílem maximalizace pracovních výkonů pracovníků se mnoho zaměstnavatelů uchyluje k většímu důrazu na týmovou spolupráci. Zatímco samotná týmová spolupráce nemusí být problémem, často se stává doslova krizovou v případě, že zahrnuje členy z odlišných generací. Jak tedy přistupovat k mezigenerační spolupráci na pracovišti tak, aby byla přínosná pro všechny aktéry, stejně jako pro firmu?
Vydáno: 19. 12. 2019
  • Článek
Vnitřní uspořádání většiny organizací podléhá vývoji – mění se při změnách jejich strategie, proměnách vnějšího prostředí, při jejich růstu i v souvislosti se snahou o vyšší efektivitu či organizační racionalizaci. Průvodním jevem podnikových změn bývají změny personální, týkající se vymezení náplně, pravomocí a odpovědností pracovních míst, jejich organizačního zařazení a vzájemných vztahů. Totéž se může týkat i jednotlivých organizačních útvarů. Článek se zabývá nejčastějšími příčinami a cíli organizačních změn, pravidly jejich provádění i občasnými personálními chybami, kterých se firmy při jejich provádění dopouštějí.
Vydáno: 22. 11. 2019
  • Článek
Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé si-tuace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.
Vydáno: 01. 11. 2019
  • Článek
Mentální zdraví zaměstnanců, péče o zaměstnance, pohoda na pracovišti, syndrom vyhoření, šikana na pracovišti – témata v současné době hojně diskutovaná v odborné literatuře, na konferencích i v médiích. Dnešní situace na trhu práce, nízká nezaměstnanost, vysoká poptávka a neustálý boj o zaměstnance nahrávají tomu, že zaměstnavatel musí vynaložit poměrně velké úsilí pro to, aby zaměstnance nejen získal, ale také si ho udržel. K tomu využívá nejrůznější firemní strategie v rámci péče o zaměstnance a soubor tradičních, ale i u nás zatím méně známých zaměstnaneckých benefitů. Na druhé straně jsou však zaměstnanci v důsledku ekonomiky a aktuální situace na pracovním trhu často vystaveni nadměrnému stresu a tlaku na výkon a pracovní výsledky ze strany zaměstnavatele, protože práce je hodně, ale lidí je málo.
Vydáno: 25. 10. 2019
  • Článek
Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, musí s ní zaměstnavatel projednat každou výpověď z pracovního poměru, kterou hodlá zaměstnanci dát. To neplatí, pokud by se výpověď z pracovního poměru týkala člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení. V takovém případě je třeba dokonce předchozího souhlasu odborové organizace. Pokud odborová organizace souhlas neudělí, za jakých podmínek lze pracovní poměr přesto rozvázat?
Vydáno: 25. 10. 2019
  • Článek
Konflikty jsou v jisté míře na každém pracovišti nevyhnutelné a nemusejí být vždy škodlivé. Zvýšení jejich výskytu, dlouhodobější přetrvávání a především nepříznivý dopad na mezilidské vztahy však snižují produktivitu pracoviště, a brání mu dosahovat jeho úkolů. Vedoucí by proto měli škodlivým konfliktům předcházet, včas je identifikovat, a jejich řešení neodkládat. Článek se zabývá nejčastějšími příčinami konfliktů na pracovišti, jejich typy, důsledky, prevencí jejich vzniku a hlavními způsoby jejich řešení.
Vydáno: 20. 09. 2019
  • Článek
Plánování lidských zdrojů, ať již jejich celkové potřeby, struktury, zdrojů jejich získání či potřeby jejich uvolňování, představuje jeden z nejdůležitějších úkolů personálního managementu organizace. Jeho cílem je včas a správně formulovat požadavky na lidské zdroje odpovídající budoucím cílům a záměrům firmy, a vytvořit tak s nezbytným časovým předstihem předpoklady, aby těchto požadavků dosáhla, a to s co nejnižšími náklady. Článek se zabývá nástroji a metodami tvorby i realizace personálních plánů organizace.
Vydáno: 22. 08. 2019
  • Článek
Organizace se ve snaze dosahovat konkurenční výhody potýkají s neustálými změnami vnějšího a následně i vnitřního prostředí. Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců je tak stále důležitějším a palčivějším tématem. Jsou organizace, které vzdělávání zaměstnanců podporují méně, jiné více. Nicméně hlavní myšlenka managementu lidských zdrojů zůstává – bez vzdělaných pracovníků, bez zaměstnanců ochotných a schopných se vzdělávat a rozvíjet v současném konkurenčním prostředí organizace neuspěje.
Vydáno: 24. 06. 2019
  • Článek
Zaměstnavatelé a další subjekty mají povinnost dodržovat právo na rovné zacházení, a to ve všech fázích pracovního poměru. Co si pod tím přesně představit? Cílem tohoto článku je osvětlit pojem diskriminace na pracovišti a její možné podoby demonstrovat na konkrétních případech, které řešil veřejný ochránce práv. Budu postupovat od definice diskriminace, přes jednotlivé fáze pracovního poměru, k přípustným formám rozdílného zacházení. V závěru krátce shrnu, jaké má oběť diskriminace možnosti obrany.
Vydáno: 24. 06. 2019
  • Článek
Týmová organizace může v řadě oblastí zvýšit výkonnost i kvalitu práce, zdokonalit kontrolu i posílit spokojenost spolupracovníků. Dokáže zrychlit komunikaci, posílit nebo usnadnit koordinaci činností i zvýšit iniciativu či odpovědnost zaměstnanců a jejich skupin. Často je i nástrojem podporujícím odborný rozvoj pracovníků. Článek se zabývá výhodami a povahou týmové organizace, jejími přednostmi i nevýhodami.
Vydáno: 24. 06. 2019
  • Článek
Podle průzkumů společnosti Lendedu 34 % lidí neuvádí na svém profilu LinkedIn pravdu. K „přikrášlování“ či „zušlechťování“ pracovních zkušeností, vzdělání, schopností či jazykových znalostí se v internetovém průzkumu OnlinePrace.cz přiznalo dokonce téměř 50 % všech respondentů. Není proto divu, že zaměstnavatelé často nepovažují informace uváděné uchazeči v jejich životopisech za důvěryhodné a přistupují k jejich ověřování. Tento proces se v praxi označuje anglickým názvem pre-employment background screening nebo pre-employment background check (dále jen „PBS“) – volně přeloženo do češtiny prověrka životopisu nebo šířeji prověrka minulosti uchazeče o zaměstnání.
Vydáno: 24. 06. 2019
  • Článek
Kdo by nechtěl být ve své práci úspěšný a spokojený. Důvodem, proč tomu tak občas není, však nemusejí být jen nepříznivé vnější okolnosti. Svou profesní úspěšnost a spokojenost máme totiž z velké míry ve svých rukou. A naopak, naše nespokojenost je mnohdy jen zbytečným plodem některých nevhodných myšlenkových či dalších návyků, často i zvyků, kterých si nejsme zcela vědomi. Článek se zabývá praktickými psychologickými metodami pomáhajícími přehodnotit své zvyklosti a lépe uplatnit své schopnosti.
Vydáno: 24. 05. 2019