Odměňování a benefity

Po prostudování Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 se na Vás obracím s dotazem týkající se uvedené problematiky, a to konkrétně vedení evidence osvobozených nepeněžních plnění, která jsou poskytována zaměstnancům dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP – jedná se např. o příspěvky na sport, kulturu či zdraví zaměstnanců. Dle zákona o daních z příjmů § 38j odst. 2 písm. f) pro účely daně z příjmů musí mzdový list obsahovat mj. za každý kalendářní měsíc též částky osvobozené od daně. Bohužel se aktuálně potýkáme s problémem, že z důvodu časové prodlevy při doložení dokladů k nepeněžním příspěvkům (dodavatelské faktury), ze kterých podle přiloženého seznamu čerpáme informace o těchto plněních v daném měsíci, nemůžeme tyto osvobozené příjmy zaúčtovat ve mzdě v měsíci, ke kterému náleží, protože bychom nebyli schopni dodržet výplatní termín mezd. Je možné evidovat tato osvobozená nepeněžní plnění samostatně, např. formou přílohy? Tato samostatná evidence by byla mimo mzdy, avšak kdykoliv dostupná a vyčíslitelná, za každého zaměstnance zvlášť, nepřesáhla by limit stanovený zákonem. Byla by samostatnou součástí mzdového listu, stejně jako např. roční zúčtování daně. V případě, když by zcela mimořádně byl překročen limit pro osvobozené nepeněžní plnění, zdanil by se tento příjem spolu s výplatou za daný měsíc, příp. za měsíc následující. 

Zaměstnancům budeme letos přispívat z FKSP částku Kč 4 000 Kč. Jde o jednorázovou částku, která odchází samostatně z účtu organizace (po předložení a kontroly smlouvy, kde musí být sjednán příspěvek zaměstnavatele). Musí se tato částka nově objevit na potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 v řádcích 10 – příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty? Je to novinka a zatím nevíme, jak zadat do mzdového programu. V případě, že má zaměstnanec více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, kteří také přispívají na produkty na stáří, budou se tyto částky sčítat, uvedou se v daňovém přiznání a při překročení jakého "limitu" se bude odvádět daň? Je to 50 000 Kč? 

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?

Chápu správně, že od 1. 1. 2024 bude zaměstnancům pracujícím ve směnách 11 a více hodin náležet další stravenkový paušál? Je znění vnitřního předpisu (viz dále) k poskytování stravenkového paušálu v souladu s legislativou od 1. 1. 2024? „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu ve výši 115,50 Kč za každou odpracovanou směnu, která trvala min. 3 hodiny. Zaměstnanci vzniká nárok na další stravenkový paušál ve výši 115,50 Kč za odpracovanou směnu, kdy délka směny zaměstnance v úhrnu s povinnou přestávkou v práci bude alespoň 11 hodin."

Jak je to s možností poskytovat benefity v roce 2024? Jde nám zejména o možnost poskytovat obědy bývalým zaměstnancům a pak ještě o to, když zaměstnancům nabíjíme benefitní karty, na kterých mají nyní něco „naspořeno“ (a ta částka může být třeba i 30 000 Kč). Jak se to bude od příštího roku počítat? Počítá se jako poskytnutí benefitu den připsání částky na tuto kartu, nebo až když to zaměstnanec vyčerpá? Setkali jsme se s názorem, že je rozdíl v tom, když benefitní společnost fakturuje nabité částky zaměstnavateli ihned po nabití, nebo jestli je fakturuje až v momentě, když je zaměstnanec použije. A jak se budou nově hodnotit částky, které byly poskytnuty v roce 2023? Mohli byste nám tuto oblast osvětlit?

Začátkem roku, kdy nebyla příznivá finanční situace, veřejná výzkumná instituce odebrala zaměstnancům osobní ohodnocení a vystavila nové mzdové výměry. Je možné nyní na konci roku, kdy je otázka financování již jasná, vystavit nový mzdový výměr pouze za 12/2023 a přiznat osobní ohodnocení dle finančních možností zpětně?

Svátky patří mezi tzv. dny pracovního klidu a zároveň mezi doby odpočinku. V tyto dny mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé přesně vymezené práce. Práce v tyto dny je specificky odměňována.

Platná právní úprava obsahuje některé instituty směřující k usnadnění zapojení zaměstnanců – rodičů do pracovního procesu. Jedná se mj. o povinnost zaměstnavatele poskytnout těmto zaměstnancům kratší pracovní dobu, nebrání-li tomu vážná provozní překážka, povinnost zaměstnavatele přihlédnout k potřebám rodiče při jeho zařazování do směn nebo relativně nový institut sdíleného pracovního místa. To však nemusí být dostatečné. I proto celá řada zaměstnavatelů hledá další možnosti, jak zaměstnancům v tomto ohledu pomoci, a vytváří nové nástroje umožňující jim skloubit péči o děti s výkonem práce. Příkladem takových snah jsou stále nové zaměstnanecké benefity, ať už v podobě zapojení zaměstnance do dění ve společnosti při dlouhodobějším výpadku z pracovního prostředí (typicky z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené), nebo podpory při výchově dětí formou firemních školek či příspěvků na výchovu dětí. Následující článek se zabývá vybranými benefity, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům s dětmi.

Nové generace zaměstnanců přicházející na pracovní trh přináší i nový pohled na úlohu práce v životě zaměstnanců a důležitost volného času. Konkrétně více než 80 % tzv. mileniálů (tj. lidí narozených přibližně mezi lety 1980 a 2000) při nástupu do práce zvažuje, jaký bude mít pracovní pozice dopad na jejich work-life balance. Zaměstnanci v této generaci, ale i v generacích dalších, daleko více dbají na svůj volný čas a jeho využití. Očekávají tak od zaměstnavatele, že na tyto jejich potřeby bude reagovat: že jim umožní čerpat více volných dnů a zároveň jim poskytne benefity využitelné k realizaci aktivit v rámci tohoto volného času. Zaměstnavatelé se na druhé straně snaží zaměstnancům vyjít vstříc, zvýšit tak jejich loajalitu a zamezit jejich fluktuaci. Následující článek se zaměřuje na vybrané volnočasové zaměstnanecké benefity.

V minulém roce se zaměstnavatelům nabídla nová forma příspěvku na stravování, a to v peněžní formě. Došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Na trhu práce se prosazuje nový trend - výplata záloh na mzdu kdykoliv (např. každý týden). Podle personalistů chce peníze dřív než jednou za měsíc stále více zaměstnanců, je to...

Home office se během pandemie osvědčil. Mnoho zaměstnavatelů zjistilo, že zaměstnanci pracující v režimu home office odvádějí efektivní práci. Vnímání home office se proto změnilo. Dříve byl vnímán jako forma určitého pracovního benefitu. Nyní se z něj místo benefitu stává běžná alternativa pracovního dne.

Finanční zpravodaj č. 19/2021 Dne 22. dubna 2021 vydalo Ministerstvo financí Finanční zpravodaj č. 19/2021 o výši a konstrukci výpočtu úroků z prodlení po novele daňového řádu účinné od...

V článku „Nepeněžní a peněžní příspěvek na stravování v souvislostech“ zveřejněném v čísle 4 tohoto časopisu se řešily téměř všechny situace související s poskytováním peněžitého příspěvku na stravování. Dalším, neméně důležitým případem je situace, kdy zaměstnavatel uplatňuje pružné rozvržení týdenní pracovní doby.

Cílem webináře je seznámit vás s výhodami zaměstnaneckých benefitů a dalšími možnostmi, jak uspokojit potřeby zaměstnanců.  Termín konání: 5. 5. 2021, 9:00–11:30 hod. Přednášející: Ing. Jan Kotala a Ing. Alena...

Cílem webináře je seznámit vás s pozitivy i negativy stravenkového paušálu a ukázat, že stravenka může mít stále své místo mezi firemními benefity. Termín konání: 7. 4. 2021, 9:00–11:30 hod....

Novinka pro rok 2021 v podobě stravenkového paušálu umožňuje zaměstnavatelům poskytovat zaměstnancům daňově zvýhodněný příspěvek na stravování v peněžní formě. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „zákoník práce“ nebo „ZP“) v ust. § 236 stanoví zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům v průběhu pracovní směny stravování. To však neznamená, že zaměstnavatel je povinen stravu zaměstnancům zajistit nebo na ni přispívat. Povinnost umožnit stravování znamená např. zajištění, aby zaměstnanec v době přestávky mohl ve vhodném prostoru sníst své jídlo nebo se mohl vzdálit z pracoviště a najíst se např. v restauraci, bufetu apod.

Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.

Od ledna 2021 platí nový způsob, jakým mohou zaměstnanci využít zvýhodněného stravování přímo u zaměstnavatele. Umožňuje to tzv. stravenkový paušál, který začal platit v rámci daňového balíčku pro rok 2021....

Podle nejnovějších statistik Eurostatu ženy aktuálně vydělávají v průměru o 20,1 % méně než muži. Symbolicky tedy pracují část roku zadarmo – letos je to od 19. 10. 2020. V evropském...